Úvod

Mnoho lidí reaguje na dnešní intenzivní a zrychlený život „zařazením nižší rychlosti“. Spokojí se s nižšími příjmy, aby se mohli vĕnovat svým zájmům nebo žít v přirozenĕjším prostředí, v nĕmž nejsou tolik vystavováni stresu. Často tak vĕnují více času a energie duchovním cílům. Místo dovolené v Disneylandu zkoumají záhady Stonehenge, egyptských pyramid či mayských chrámů v jižním Mexiku. Inspiraci a osvícení nacházejí spíše v naukách ztracených civilizací než v nabídkách moderní konzumní společnosti. Průzkumy mezi studenty pravidelnĕ ukazují zvýšený zájem o duchovní naplnĕní.

Je to zdravý trend. Mudrci dávné Indie říkali: tamasi mā jyotir gama – „Nezůstávej v temnotĕ, jdi za svĕtlem.“ Hloubavým lidem radili, aby se vydali na pouť za poznáním. Ke konečnému cíli této cesty nicménĕ není schopen dojít každý. Bhagavad-gítá, klasická kniha Indie pojednávající o duchovních tématech, nám oznamuje, že z tisíců lidí, kteří se vydají na pouť za poznáním, si jich jen nĕkolik zvolí správnou cestu a z tĕch, kteří správnou cestu naleznou, dosáhnou pouze ti nejšťastnĕjší konečného cíle. Pro dosažení duchovního úspĕchu je třeba odhodlání a vytrvalosti.

Je rovnĕž zapotřebí porozumĕt rozdílu mezi hmotou a duší, temnotou a svĕtlem. Dnes se jen zřídkakdy setkáváme s takovým porozumĕním, a to dokonce i mezi duchovními hledači. Gítá nám sdĕluje: „To, co je pro všechny bytosti nocí, je časem bdĕní pro toho, kdo ovládá sám sebe. A to, co je pro všechny bytosti čas bdĕní, je pro toho, kdo zkoumá své nitro, naopak noc.“ Ve svém komentáři k tomuto úryvku z Bhagavad-gíty takové, jaká je, říká Jeho Božská Milost A. Č. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda (všeobecnĕ známý jako Šríla Prabhupáda): „Činnosti introspektivního mudrce... jsou nocí pro ty, kdo jsou pohroužení do hmoty. Materialisté v této noci spí, neboť nevĕdí nic o seberealizaci. Mudrc, který hledí do svého nitra, zůstává v „noci“ materialistických lidí bdĕlý. S postupným duchovním pokrokem pociťuje transcendentální radost, zatímco človĕk zaneprázdnĕný materialistickými činnostmi – který „spí“, pokud jde o seberealizaci – sní o různých smyslových radostech, a tak se nĕkdy ve svém spánku cítí šťastný a jindy nešťastný.“

V této knize Cesta za poznáním nám Šríla Prabhupáda ukazuje pravou cestu k osvícení a nabádá nás, abychom po ní přešli z tmavé noci materialismu do zářivého svĕtla transcendence. Šríla Prabhupáda je v širokých kruzích učenců a duchovních vůdců uznávaný jako nejvýznačnĕjší učitel indické kultury a filosofie v moderním vĕku, a je tudíž dokonalým průvodcem a společníkem na cestĕ osvícení.

Cesta za poznáním je sbírkou Prabhupádova učení, jež původnĕ vycházelo v podobĕ článků v Back to Godhead (Zpátky k Bohu), časopise hnutí Hare Krišna. Šríla Prabhupáda tento časopis založil v Indii v roce 1944 a od té doby se stal nejpřednĕjším svĕtovým žurnálem vĕnovaným učení Pána Krišny.

První kapitola knihy popisuje, jak nezbytné je vydat se na pouť za poznáním. Druhá kapitola vysvĕtluje, co je hmota, co je duše a kdo obojí ovládá. Ve třetí kapitole se dozvídáme o vlastnostech toho nejlepšího z duchovních učitelů, který nás má vést při našem osobním hledání. Čtvrtá kapitola nastiňuje techniky jógy a meditace a pátá kapitola se zabývá duchovním řešením hmotných problémů. V šesté kapitole Šríla Prabhupáda kriticky zkoumá moderní vĕdu a filosofii a v sedmé a poslední kapitole vysvĕtluje lásku k Bohu, nejvyšší cíl tĕch, kdo jsou na cestĕ transcendence.

Cesta za poznáním je úplným a srozumitelným průvodcem na cestĕ duchovního pokroku. Šríla Prabhupáda předkládá pravdu bez kompromisů, zastupuje védskou tradici vĕrnĕ a bez osobních motivací a prostřednictvím svého jedinečného daru sdĕluje modernímu svĕtu nejpodstatnĕjší učení Véd. Zároveň nás všechny povzbuzuje, abychom se vydali na cestu, jež nás vyvede ze tmy na svĕtlo, od neskutečného ke skutečnému, ze smrti k nesmrtelnosti.

Vydavatelé