SB 9.9.31

tasya sādhor apāpasya
bhrūṇasya brahma-vādinaḥ
kathaṁ vadhaṁ yathā babhror
manyate san-mato bhavān
Překlad slovo od slova: 
tasya — jeho; sādhoḥ — velkého světce; apāpasya — toho, kdo nepáchá nic hříšného; bhrūṇasya — embrya; brahma-vādinaḥ — toho, kdo je zběhlý ve védském poznání; katham — jak; vadham — zabití; yathā — jako; babhroḥ — krávy; manyate — myslíš; sat-mataḥ — uznávaný ve vyšších kruzích; bhavān — ty.
Překlad: 
“Jsi známý a ctěný v učených kruzích. Jak se opovažuješ zabít tohoto brāhmaṇu, světce, který se nikdy nedopustil hříchu a je zběhlý ve védském poznání? Zabít ho by bylo stejné jako zničit embryo v lůně nebo usmrtit krávu.”
Význam: 

Slovník Amara-kośa uvádí: bhrūṇo 'rbhake bāla-garbhe. Slovo bhrūṇa se vztahuje buď na krávu, nebo na živou bytost ve stádiu embrya. Ve védské kultuře platí, že zničit nevyvinutý zárodek náležící duši v lůně je stejně hříšné jako zabít krávu nebo brāhmaṇu. V embryu se živá bytost nachází v nevyvinutém stádiu. Moderní vědecká teorie, že život je pouhou kombinací chemických látek, je nesmysl. Vědci nedokáží vyrábět živé bytosti, dokonce ani ty, jež se rodí z vajec. Představa, že vědci dovedou připravit chemické prostředí podobné tomu, jež má vejce, a z něho stvořit život, je rovněž nesmyslná. Můžeme přijmout jejich teorii, že se v určité chemické směsi může objevit život, ale tito darebáci nejsou schopni takovou směs vytvořit. Tento verš poukazuje na bhrūṇasya vadham-zabití bhrūṇy neboli zničení embrya. To je výzva védské literatury. Primitivní ateistické přesvědčení, že živá bytost je kombinací hmoty, svědčí o nejhlubší nevědomosti.