SB 9.9.29

eṣa hi brāhmaṇo vidvāṁs
tapaḥ-śīla-guṇānvitaḥ
ārirādhayiṣur brahma
mahā-puruṣa-saṁjñitam
sarva-bhūtātma-bhāvena
bhūteṣv antarhitaṁ guṇaiḥ
Překlad slovo od slova: 
eṣaḥ — toto; hi — vskutku; brāhmaṇaḥ — kvalifikovaný brāhmaṇa; vidvān — obeznámený s védským poznáním; tapaḥ — askeze; śīla — správné chování; guṇa-anvitaḥ — obdařený všemi dobrými vlastnostmi; ārirādhayiṣuḥ — který se chce věnovat uctívání; brahma — Nejvyššího Brahmanu; mahā-puruṣa — Nejvyšší Osoba, Kṛṣṇa; saṁjñitam — známého jako; sarva- bhūta — všech živých bytostí; ātma-bhāvena — jako Nadduše; bhūteṣu — v každé živé bytosti; antarhitam — v srdci; guṇaiḥ — svými vlastnostmi.
Překlad: 
“Toto je učený a vysoce kvalifikovaný brāhmaṇa, jenž se věnuje askezi a dychtivě touží uctívat Nejvyššího Pána, Nadduši, jež žije v srdci každé živé bytosti.”
Význam: 

Brāhmaṇova manželka nepovažovala svého muže za nějakého povrchního brāhmaṇu, který by se tak nazýval pouze proto, že se narodil v bráhmanské rodině. Naopak-tento brāhmaṇa skutečně projevoval všechny bráhmanské příznaky. Yasya yal lakṣaṇaṁ proktam (Bhāg. 7.11.35). Příznaky brāhmaṇy uvádí śāstra:

śamo damas tapaḥ śaucaṁ
kṣāntir ārjavam eva ca
jñānaṁ vijñānam āstikyaṁ
brahma-karma svabhāvajam

“Klid, sebeovládání, askeze, čistota, snášenlivost, čestnost, moudrost, poznání, a zbožnost jsou přirozené vlastnosti, podle kterých jednají brāhmaṇové.” (Bg. 18. 42). Nejenže musí být brāhmaṇa kvalifikovaný, ale musí se také věnovat bráhmanským činnostem. Kvalifikace nestačí; je nezbytné rovněž plnit povinnosti brāhmaṇy. Povinností brāhmaṇy je znát paraṁ brahma, Kṛṣṇu (paraṁ brahma paraṁ dhāma pavitraṁ paramaṁ bhavān). Jelikož tento brāhmaṇa byl skutečně kvalifikovaný a rovněž se věnoval bráhmanským činnostem (brahma-karma), zabít ho by byl velice hříšný čin a jeho žena žádala, aby byl ušetřen.