SB 9.8.13

yasyeritā sāṅkhyamayī dṛḍheha naur
yayā mumukṣus tarate duratyayam
bhavārṇavaṁ mṛtyu-pathaṁ vipaścitaḥ
parātma-bhūtasya kathaṁ pṛthaṅ-matiḥ
Překlad slovo od slova: 
yasya — jímž; īritā — bylo vysvětleno; sāṅkhya-mayī — filozofií rozebírající hmotný svět (sāṅkhya); dṛḍhā — pevná (pro osvobození lidí z hmotného světa); iha — v hmotném světě; nauḥ — loď; yayā — na které; mumukṣuḥ — ten, kdo touží po osvobození; tarate — může překonat; duratyayam — obtížně překonatelný; bhava-arṇavam — oceán nevědomosti; mṛtyu- patham — hmotný život opakovaného rození a umírání; vipaścitaḥ — učeného; parātma-bhūtasya — na transcendentální úrovni; katham — jak (by mohlo být); pṛthak-matiḥ — vědomí rozdílů (mezi nepřítelem a přítelem).
Překlad: 
Kapila Muni představil v tomto hmotném světě filozofii sánkhyi, která je pevnou lodí, na níž lze překonat oceán nevědomosti. Tato filozofie může poskytnout útočiště každému, kdo touží překonat oceán tohoto hmotného světa. Jak by tak vznešená a učená osobnost, která je na vyšší úrovni transcendence, mohla rozlišovat mezi přítelem a nepřítelem?
Význam: 

Ten, kdo je povýšen do transcendentálního postavení (brahma- bhūta), je stále šťastný (prasannātmā). Nevyvádějí ho z míry takzvané rozdíly mezi dobrem a zlem v hmotném světě. Taková vznešená osoba je proto samaḥ sarveṣu bhūteṣu-hledí na všechny stejně a nerozlišuje mezi přítelem a nepřítelem. Jelikož setrvává na absolutní úrovni prosté hmotného znečištění, nazývá se parātma-bhūta či brahma-bhūta. Kapila Muni se tedy na syny Mahārāje Sagary vůbec nehněval. Lépe řečeno, shořeli na popel žárem svých vlastních těl.