Skip to main content

KAPITOLA OSMÁ

Synové Sagary potkávají Pána Kapiladevu

Osmá kapitola přináší popisy potomků Rohity. K Rohitově dynastii patřil král jménem Sagara, o němž bude zmínka v souvislosti s Kapiladevou a zkázou Sagarových synů.

Syn Rohity se jmenoval Harita a Haritovým synem byl Campa, který postavil město zvané Campāpurī. Synem Campy byl Sudeva, ten měl syna Vijayu, Vijayův syn se jmenoval Bharuka a jeho synem byl Vṛka. Bāhuku, Vṛkova syna, velmi sužovali jeho nepřátelé, a proto i s manželkou odešel z domova a uchýlil se do lesa. Když tam zemřel, jeho žena chtěla zemřít s ním podle principu satī, ale mudrc jménem Aurva jí to na poslední chvíli zakázal, neboť zjistil, že je těhotná. Bāhukovy ostatní manželky jí daly do jídla jed, ale přesto se jí narodil syn, společně s jedem. Dostal proto jméno Sagara (sa znamená “s” a gara znamená “jed”). V souladu s pokyny velkého mudrce Aurvy napravil král Sagara mnoho kmenů, jako například Yavany, Śaky, Haihaye a Barbary. Nezabíjel je, ale měnil. Potom prováděl oběť aśvamedha, rovněž podle Aurvových pokynů, ale nebeský král Indra ukradl koně, který byl pro tuto oběť nezbytný. Král Sagara měl dvě manželky, Sumati a Keśinī. Synové Sumati hledali koně a přitom rozsáhle rozkopávali zemský povrch. Tak vyhloubili příkop, který se později proslavil jako Oceán Sāgara. Během svého pátrání spatřili vznešeného Kapiladevu a mysleli si, že koně ukradl On. S těmito urážlivými myšlenkami na Něho zaútočili a všichni shořeli na popel. Keśinī, druhá manželka krále Sagary, měla syna jménem Asamañjasa, jehož syn Aṁśumān později hledal koně a své strýce vysvobodil. Když přišel ke Kapiladevovi, uviděl koně určeného pro oběť i hromadu popela. Přednesl Kapiladevovi uctivé modlitby, jimiž Ho uspokojil, a tak získal koně zpět. Zůstal však i nadále stát před Kapiladevou, a Pán z toho vyrozuměl, že se modlí o vysvobození svých předků. Poradil mu tedy, že je může osvobodit vodou z Gangy. Aṁśumān se Mu pak s úctou poklonil, obřadně Ho obešel a spolu s obětním koněm odešel. Král Sagara po ukončení své yajñi předal království Aṁśumānovi a následováním pokynů mudrce Aurvy dosáhl osvobození.

Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Synem Rohity byl Harita, který měl za syna Campu, jenž postavil město zvané Campāpurī. Synem Campy byl Sudeva a jeho synem byl Vijaya.
Sloka 2:
Vijayův syn se jmenoval Bharuka, Bharukův syn byl Vṛka a Vṛkův syn nesl jméno Bāhuka. Nepřátelé připravili Bāhuku o veškeré jmění, a proto vstoupil do stavu vānaprasthy a odešel se svou manželkou do lesa.
Sloka 3:
Bāhuka ve stáří zemřel a jedna z jeho manželek chtěla odejít s ním vykonáním obřadu satī. Tehdy ji však Aurva Muni zadržel, neboť věděl, že je těhotná.
Sloka 4:
Když se ostatní Bāhukovy manželky dozvěděly o jejím těhotenství, spikly se proti ní a podaly jí s jídlem jed. Ten však nezapůsobil a místo toho se jí narodil syn spolu s jedem. Proto byl znám pod jménem Sagara (“ten, kdo se narodil spolu s jedem”). Později se stal císařem a jeho synové odkryli místo zvané Gaṅgāsāgara.
Sloka 5-6:
Sagara Mahārāja uposlechl nařízení svého duchovního mistra Aurvy a nezabíjel necivilizované lidi, jako byli Tālajaṅghové, Yavanové, Śakové, Haihayové a Barbarové. Místo toho některé z nich donutil nosit směšné oblečení, jiné do hladka oholil s tím, že si mohou nechat knír, některým ponechal rozpuštěné vlasy, jiné napůl oholil, některé propustil bez spodního prádla a další bez svrchních oděvů. Tak byly těmto různým kmenům vyhrazeny různé šaty, ale nikoho z nich král Sagara nezabil.
Sloka 7:
Podle pokynů, které mu dal vznešený mudrc Aurva, prováděl Sagara Mahārāja oběti aśvamedha, jimiž uspokojoval Nejvyššího Pána, který je svrchovaným vládcem, Nadduší všech moudrých učenců a znalcem všech Véd, Nejvyšší Osobností Božství. Nebeský král Indra však ukradl koně připraveného k obětování.
Sloka 8:
(Král Sagara měl dvě manželky, Sumati a Keśinī.) Synové Sumati, kteří byli velmi pyšní na svou sílu a moc, na otcův příkaz hledali ztraceného koně a rozkopávali přitom rozsáhlá území.
Sloka 9-10:
Potom na severovýchodní straně uviděli tohoto koně poblíž āśramu Kapily Muniho. “Tady je ten, kdo ukradl našeho koně,” pravili. “Sedí tu se zavřenýma očima. Je to jistě velký hříšník-zabte ho, zabte ho!” S těmito výkřiky Sagarovi synové, kterých bylo celkem šedesát tisíc, pozdvihli své zbraně. Jakmile se k mudrcovi přiblížili, otevřel oči.
Sloka 11:
Zásahem nebeského krále Indry pozbyli Sagarovi synové inteligence a znevážili vznešenou osobnost. Následkem toho z jejich těl vyšlehl oheň a v mžiku shořeli na popel.
Sloka 12:
Někdy se říká, že synové krále Sagary byli spáleni na prach ohněm vycházejícím z očí Kapily Muniho. S tímto tvrzením však velcí učenci nesouhlasí, neboť Kapilovo tělo je zcela prostoupené kvalitou dobra, a nemůže tedy projevit kvalitu nevědomosti v podobě hněvu, stejně jako se čisté nebe neznečistí prachem země.
Sloka 13:
Kapila Muni představil v tomto hmotném světě filozofii sánkhyi, která je pevnou lodí, na níž lze překonat oceán nevědomosti. Tato filozofie může poskytnout útočiště každému, kdo touží překonat oceán tohoto hmotného světa. Jak by tak vznešená a učená osobnost, která je na vyšší úrovni transcendence, mohla rozlišovat mezi přítelem a nepřítelem?
Sloka 14:
K synům Sagary Mahārāje patřil rovněž Asamañjasa, který se narodil z lůna jeho druhé ženy, Keśinī. Asamañjasův syn se jmenoval Aṁśumān a neustále jednal pro dobro svého děda, Mahārāje Sagary.
Sloka 15-16:
Asamañjasa byl ve svém minulém životě velkým mystickým yogīnem, ale vlivem špatné společnosti ze svého vznešeného postavení poklesl. Nyní se narodil v královské rodině a byl jāti-smara, což znamená, že měl zvláštní schopnost pamatovat si svůj minulý život. Chtěl však vypadat jako darebák, a proto se dopouštěl skutků, které byly v očích veřejnosti hanebné a vrhaly nepříznivé světlo na jeho příbuzné. Trápil chlapce hrající si v řece Sarayū tím, že je házel do vodní hlubiny.
Sloka 17:
Když Asamañjasa prováděl tyto ohavnosti, jeho otec na něj zanevřel a poslal ho do vyhnanství. Tehdy Asamañjasa projevil svou mystickou sílu, kterou všechny chlapce oživil a ukázal je králi i jejich rodičům. Poté opustil Ayodhyu.
Sloka 18:
Ó králi Parīkṣite, když obyvatelé Ayodhyi spatřili, že chlapci znovu ožili, užasli a král Sagara hořce naříkal nad odchodem svého syna.
Sloka 19:
Potom nařídil Mahārāja Sagara svému vnukovi Aṁśumānovi, aby se vydal hledat koně. Aṁśumān se vypravil stejnou cestou, jako předtím jeho strýci. Došel tak až k hromadě popela, kde koně našel.
Sloka 20:
Velký Aṁśumān tam spatřil mudrce jménem Kapila-světce, který je inkarnací Viṣṇua-jak sedí u koně. Složil Mu uctivé poklony, sepjal ruce a soustředěně přednesl své modlitby.
Sloka 21:
Aṁśumān řekl: “Můj Pane, ani Pán Brahmā pomocí meditace či myšlenkové spekulace stále nechápe Tvé postavení, kterým ho dalece převyšuješ. Co potom říci o ostatních, jako jsme my, jimž dal Brahmā různé podoby polobohů, zvířat, lidských bytostí, ptáků a šelem? Toneme v naprosté nevědomosti. Jak můžeme znát Tebe, jenž jsi Transcendencí?”
Sloka 22:
“Můj Pane, sídlíš v srdcích všech, ale živé bytosti pokryté hmotným tělem Tě nevidí, neboť jsou ovlivněny vnější energií, řízenou třemi kvalitami hmotné přírody. Jejich inteligenci zahaluje sattva-guṇa, rajo-guṇa a tamo-guṇa, a proto vnímají pouze akce a reakce těchto tří kvalit. Působením kvality nevědomosti vidí v bdělém stavu i ve spánku jen činnosti hmotné přírody a Tebe vidět nemohou.”
Sloka 23:
“Ó můj Pane, myslet na Tebe, který jsi koncentrovaným poznáním, dovedou jen mudrci oproštění od vlivu tří kvalit hmotné přírody-osobnosti, jako jsou čtyři Kumārové (Sanat, Sanaka, Sanandana a Sanātana). Jak na Tebe ale může myslet taková nevědomá bytost, jako jsem já?”
Sloka 24:
“Ó Pane, jsi naprosto klidný. Hmotná příroda, materialistické činnosti i hmotná jména a podoby, které jsou jejich důsledkem, jsou Tvoje výtvory, ale přitom Tě neovlivňují. Proto se Tvé transcendentální jméno liší od hmotných jmen a Tvá podoba od hmotných těl. Přijímáš podobu připomínající hmotné tělo jen proto, abys nám udělil pokyny (jako například Bhagavad-gītu), ale ve skutečnosti jsi nejvyšší původní osobou. Proto Ti skládám uctivé poklony.”
Sloka 25:
“Ó můj Pane, ti, jejichž srdce jsou zmatena vlivem chtíče, chamtivosti, závisti a iluze, se zajímají pouze o falešný domov v tomto světě, který vytváří Tvoje māyā. Jelikož lpí na domovu, manželce a dětech, neustále putují hmotným světem.”
Sloka 26:
“Ó Nadduše všech živých bytostí, ó Osobnosti Božství, stačilo, abych Tě jen spatřil, a byl jsem zbaven veškerého chtíče, který je hlavní příčinou nepřekonatelné iluze a pout v hmotném světě.”
Sloka 27:
Ó králi Parīkṣite, poté, co Aṁśumān takto velebil Pánovu slávu, mu velký mudrc Kapila, mocná inkarnace Viṣṇua, na projev své milosti vyjevil cestu poznání.
Sloka 28:
Pán pravil: “Můj milý Aṁśumāne, zde je zvíře, jež tvůj děd hledá pro svou oběť. Vezmi si ho, prosím. Co se týče tvých předků, kteří shořeli na popel-ti mohou být vysvobozeni jedině vodou z Gangy, a nijak jinak.”
Sloka 29:
Potom Aṁśumān Kapilu Muniho obešel a poklonou Mu vzdal úctu. Poté, co Ho takto plně uspokojil, přivedl zpátky koně určeného pro oběť a Mahārāja Sagara s ním vykonal zbývající část obřadu.
Sloka 30:
Poté, co Sagara Mahārāja svěřil své království Aṁśumānovi, a tak se zbavil veškeré hmotné úzkosti a pout, dosáhl následováním pokynů od Aurvy Muniho nejvyššího cíle.