Śrīmad-bhāgavatam 9.6.45-46
Verš
tapaḥ-śriyānarghya-paricchadeṣu
gṛheṣu nānopavanāmalāmbhaḥ-
saraḥsu saugandhika-kānaneṣu
snānānulepābhyavahāra-mālyakaiḥ
svalaṅkṛta-strī-puruṣeṣu nityadā
reme ’nugāyad-dvija-bhṛṅga-vandiṣu
Synonyma
saḥ — on, Saubhari Ṛṣi; bahu-ṛcaḥ — mistr védských manter; tābhiḥ — se svými manželkami; apāraṇīya — neomezené; tapaḥ — výsledek askeze; śriyā — bohatstvím; anarghya — předměty, které slouží požitku; paricchadeṣu — s nejrůznějšími oděvy; gṛheṣu — v domě a v pokojích; nānā — rozmanité; upavana — parky; amala — průzračná; ambhaḥ — voda; saraḥsu — v jezerech; saugandhika — lahodná vůně; kānaneṣu — v zahradách; mahā- arha — drahocenné; śayyā — lůžkoviny; āsana — sedadla; vastra — oblečení; bhūṣaṇa — ozdoby; snāna — místa na koupání; anulepa — santál; abhyavahāra — chutná jídla; mālyakaiḥ — a s girlandami; su-alaṅkṛta — náležitě oblečené a ozdobené; strī — ženy; puruṣeṣu — i s muži; nityadā — stále; reme — užíval si; anugāyat — doprovázené zpěvem; dvija — ptáci; bhṛṅga — čmeláci; vandiṣu — a profesionální zpěváci.
Překlad
Jelikož Saubhari Muni byl mistr dokonalého pronášení manter, jeho přísná askeze mu zajistila bohatý dům s šaty, šperky a náležitě oblečeným a ozdobeným služebnictvem, rozmanité parky, v nichž byla jezera s čistou vodou, a zahrady. V zahradách, provoněných květinami různých druhů, štěbetali ptáci a bzučely čmeláci, což vytvářelo vhodný doprovod profesionálním zpěvákům. Dům mudrce Saubhariho byl hojně vybaven drahocennými postelemi, poduškami, ozdobami a vším potřebným ke koupelím. Byly v něm různé santálové pasty, květinové girlandy a chutná jídla. Takto obklopený bohatstvím se Saubhari Muni věnoval se svými četnými manželkami rodinnému životu.
Význam
Saubhari Ṛṣi byl mocný yogī. Jógová dokonalost s sebou přináší osm hmotných výsad: aṇimā, laghimā, mahimā, prāpti, prākāmya, īśitva, vaśitva a kāmā-vasāyitā. Saubhari Muni díky své jógové dokonalosti zařídil prvotřídní možnosti k hmotnému požitku. Slovo bahv-ṛca znamená “mistr v pronášení manter”. Tak jako lze hmotné bohatství získat obyčejnými hmotnými prostředky, lze je také získat subtilními prostředky, pomocí manter. Recitací manter obstaral Saubhari Muni hmotné bohatství, ale to neznamenalo dokonalost života. Jak dále uvidíme, hmotné bohatství se mu později znechutilo, a proto vše opustil a znovu se vrátil do lesa jako vānaprastha, aby docílil konečného úspěchu. Ti, kdo nejsou ātma-tattva- vit, kdo neznají duchovní hodnotu života, se spokojí s vnějším hmotným bohatstvím, ale ty, kteří jsou na úrovni ātma-tattva-vit, hmotné bohatství neláká. To je ponaučení, které můžeme získat ze života a činností mudrce Saubhariho.