KAPITOLA PÁTÁ
Durvāsův život je ušetřen
V této kapitole se dočteme, jak se Mahārāja Ambarīṣa modlí k Sudarśana cakře a jak ta udělila Durvāsovi Munimu svou milost.
Na pokyn Viṣṇua, Nejvyšší Osobnosti Božství, se Durvāsā Muni ihned vydal za Mahārājem Ambarīṣem a padl k jeho lotosovým nohám. Mahārāja Ambarīṣa se ve své přirozené pokoře cítil zahanben, že mu Durvāsā Muni leží u nohou, a proto se začal k Sudarśana cakře modlit, aby Durvāsu zachránil. Co je vlastně tato Sudarśana cakra? Je to pohled Nejvyšší Osobnosti Božství, kterým Pán tvoří celý hmotný svět. Sa aikṣata, sa asṛjata. To je výrok Véd. Sudarśana cakra, která je původem stvoření a je Pánovi velmi drahá, má tisíce paprsků. Ničí všechny ostatní zbraně, rozptyluje temnotu a projevuje sílu oddané služby. Je prostředkem ustavování náboženských zásad a vyhlazování všech bezbožných činností. Bez její milosti by vesmír nemohl fungovat, a proto ji Nejvyšší Osobnost Božství používá. Když se Mahārāja Ambarīṣa takto modlil o milost Sudarśana cakry, podařilo se mu ji usmířit. Upustila tedy od zabití Durvāsy Muniho, který tak získal její milost. Muni dostal ponaučení, aby zavrhl neuctivou představu, že vaiṣṇava je obyčejný člověk (vaiṣṇave jāti-buddhi). Mahārāja Ambarīṣa patřil k třídě kṣatriyů, a Durvāsā Muni ho tedy považoval za osobu na nižší úrovni, než jsou brāhmaṇové, a chtěl proti němu uplatnit svou bráhmanskou sílu. Z této události by se měl každý poučit, že je třeba zapudit zhoubné myšlenky na znevažování vaiṣṇavů. Když byla celá záležitost uzavřena, Mahārāja Ambarīṣa obdaroval Durvāsu Muniho dostatkem jídla a pak si vzal prasādam i on sám — poté, co rok stál na stejném místě, aniž by cokoliv snědl. Později Mahārāja Ambarīṣa rozdělil majetek mezi své syny a odešel se s oddaností věnovat meditaci na břeh Mānasa- sarovary.
- Sloka 1:
- Śukadeva Gosvāmī řekl: Když Durvāsā Muni, nesmírně sužovaný Sudarśana cakrou, získal od Pána Viṣṇua tuto radu, ihned se vydal za Mahārājem Ambarīṣem. Tam naprosto zdeptaný padl na zem a obejmul lotosové nohy krále.
- Sloka 2:
- Mahārāja Ambarīṣa se hluboce styděl, že se Durvāsā dotýká jeho lotosových nohou, a když viděl, že se mudrc pokouší o modlitby, zarmoutilo ho to ještě více, jelikož byl přirozeně soucitný. Bez meškání se tedy začal modlit k mocné zbrani Nejvyšší Osobnosti Božství.
- Sloka 3:
- Mahārāja Ambarīṣa pravil: “Ó Sudarśana cakro, ty jsi oheň, jsi nejmocnější Slunce a jsi Měsíc, pán všech svítících těles. Jsi voda, země a nebe, jsi vzduch, jsi pět předmětů smyslového vnímání (zvuk, dotek, podoba, chuť a vůně) a jsi také smysly.”
- Sloka 4:
- “Ó ty, která jsi tak drahá Acyutovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, máš tisíce paprsků. Ó vládkyně hmotného světa, ničitelko všech zbraní, původní pohlede Osobnosti Božství, skládám ti uctivé poklony. Prosím, ochraň tohoto brāhmaṇu a buď k němu vlídná.”
- Sloka 5:
- “Ó Sudarśana cakro, jsi náboženství, pravda, povzbudivá slova, jsi oběť i příjemce oběti. Jsi udržovatelka celého vesmíru a svrchovaná transcendentální moc v rukách Nejvyšší Osobnosti Božství. Jsi původním pohledem Pána, a proto se nazýváš Sudarśana. Vše bylo stvořeno tvým působením, a jsi tedy všudypřítomná.”
- Sloka 6:
- “Ó Sudarśano, máš příznivý náboj, a tak podpíráš veškeré náboženství. Pro bezbožné démony jsi jako nepříznivá kometa. Jsi záštitou tří světů, vydáváš transcendentální záři, jsi rychlá jako mysl a dokážeš konat zázraky. Jediné, čeho jsem schopen, je vyslovit ,namaḥ’, a tak ti složit veškeré poklony.”
- Sloka 7:
- “Ó vládkyně slov, tvou září, jež oplývá náboženskými zásadami, je rozptýlena temnota světa, a tak je projeveno poznání učených osob, velkých duší. Nikdo ji nemůže překonat, neboť všechny věci — projevené i neprojevené, hrubohmotné i subtilní, lepší i horší — jsou pouze různé podoby tebe a jsou tvou září odhaleny.”
- Sloka 8:
- “Ó nepřemožitelná! Když tě Nejvyšší Osobnost Božství pošle mezi vojáky Daityů a Dānavů, setrváváš na bojišti a donekonečna odděluješ paže, břicha, stehna, nohy a hlavy od jejich těl.”
- Sloka 9:
- “Ó ochránkyně celého vesmíru, Nejvyšší Osobnost Božství tě používá jako svou všemocnou zbraň k zabíjení záštiplných nepřátel. Prosím, obdař tohoto nebohého brāhmaṇu svou přízní pro dobro celé naší dynastie. Bude to jistě ku prospěchu nás všech.”
- Sloka 10:
- “Pokud členové naší dynastie obdarovali správné osoby, pokud jsme kdy prováděli obřady a oběti, náležitě plnili své předepsané povinnosti a následovali vedení učených brāhmaṇů, přeji si, ať je tento brāhmaṇa ochráněn před žárem Sudarśana cakry.”
- Sloka 11:
- “Je-li s námi spokojen Nejvyšší Pán, který je jeden jediný, který je zdroj všech transcendentálních vlastností a duše všech živých bytostí, přejeme si, aby byl tento brāhmaṇa, Durvāsā Muni, ušetřen bolesti působené jejími plameny.”
- Sloka 12:
- Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Když král pronesl své modlitby k Sudarśana cakře a Pánu Viṣṇuovi, cakra se díky nim uklidnila a přestala brāhmaṇu Durvāsu Muniho pálit.
- Sloka 13:
- Když byl mocný mystik Durvāsā takto osvobozen od plamenů Sudarśana cakry, pocítil naprostou spokojenost. Velebil proto vlastnosti Mahārāje Ambarīṣe a nabídl mu ta nejvyšší požehnání.
- Sloka 14:
- Durvāsā Muni pravil: “Můj milý králi, dnes jsem bezprostředně poznal vznešenost oddaných Nejvyšší Osobnosti Božství. Přestože jsem tě napadl, ty ses modlil o moje dobro.”
- Sloka 15:
- “Co by nedokázali vykonat ti, kteří dosáhli Nejvyšší Osobnosti Božství, pána čistých oddaných, a čeho by se nedokázali vzdát?”
- Sloka 16:
- “Co by mohlo být pro služebníky Pána nemožné? Pouhým zaslechnutím Jeho svatého jména se člověk očistí.”
- Sloka 17:
- “Ó králi, nehleděl jsi na mé přestupky a zachránil jsi mi život. Jsi nesmírně milostivý, a proto jsem ti velice zavázán.”
- Sloka 18:
- Král nejedl, neboť očekával návrat Durvāsy Muniho. Když se tedy mudrc vrátil, král padl k jeho lotosovým nohám, těšil ho ve všech ohledech a hojně ho nasytil.
- Sloka 19:
- Tímto způsobem král s úctou přijal Durvāsu Muniho, který byl po snědení mnoha chutných pokrmů tak spokojený, že krále láskyplně pobídl, aby se najedl také. Řekl mu: “Prosím, usedni k jídlu.”
- Sloka 20:
- Durvāsā Muni pravil: “Velice jsi mě potěšil, můj milý králi. Nejprve jsem tě považoval za obyčejného člověka a přijal tvou pohostinnost, ale později jsem svou inteligencí pochopil, že jsi nanejvýš vznešený oddaný Pána. Těší mě tedy už jen to, že jsem tě mohl vidět, dotknout se tvých nohou a mluvit s tebou, a jsem ti za to zavázán.”
- Sloka 21:
- “Všechny požehnané ženy na nebeských planetách budou neustále, každým okamžikem opěvovat tvůj neposkvrněný charakter a také lidé tohoto světa tě budou stále velebit.”
- Sloka 22:
- Śrī Śukadeva Gosvāmī poté pokračoval: Velký mystický yogī Durvāsā Muni, takto uspokojený ve všech ohledech, si vyžádal svolení a vzdálil se, přičemž krále neustále oslavoval. Vesmírnými drahami dospěl na Brahmaloku, kde nežijí žádní agnostici ani suchopární filozofičtí spekulanti.
- Sloka 23:
- Když předtím Durvāsā Muni opustil palác Mahārāje Ambarīṣe, král po celou dobu, dokud se mudrc nevrátil — po celý jeden rok — držel půst a žil pouze z vody.
- Sloka 24:
- Když se po roce Durvāsā Muni vrátil, král Ambarīṣa ho bohatě nasytil různými čistými pokrmy a pak se najedl i on sám. Když viděl, jak byl brāhmaṇa Durvāsā zachráněn před nebezpečím, že bude spálen, pochopil, že Pánovou milostí měl i on sám určitou moc. Nepřičítal si však žádné zásluhy, neboť vše vykonal Pán.
- Sloka 25:
- Mahārāja Ambarīṣa, který byl obdařen různými transcendentálními vlastnostmi, si byl díky své oddané službě plně vědom Brahmanu, Paramātmy a Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto byla jeho oddaná služba dokonalá. Díky své oddanosti nepovažoval ani nejvyšší planetu tohoto hmotného světa za lepší než pekelné planety.
- Sloka 26:
- Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Potom již Mahārāja Ambarīṣa nechtěl dále žít obklopen hmotnými věcmi a na základě své pokročilosti v oddané službě zanechal aktivního rodinného života. Když rozdělil majetek mezi své syny, kteří byli stejně způsobilí jako on, vstoupil do stavu vānaprasthy a odešel do lesa, aby plně soustředil mysl na Pána Vāsudevu.
- Sloka 27:
- Ten, kdo vypráví tento příběh o činnostech Mahārāje Ambarīṣe, nebo o něm dokonce jen přemýšlí, se bezpochyby stane čistým oddaným Pána.
- Sloka 28:
- Ti, kdo naslouchají o činnostech Mahārāje Ambarīṣe, velkého oddaného, budou milostí Pána bezpochyby osvobozeni a bez váhání se stanou oddanými.