KAPITOLA DVACÁTÁ PRVNÍ
Dynastie Bharaty
Tato kapitola popisuje dynastii pocházející od Mahārāje Bharaty, syna Mahārāje Duṣmanty, a rovněž líčí slávu Rantidevy, Ajamīḍhy a dalších.
Synem Bharadvāje byl Manyu a jeho synové se jmenovali Bṛhatkṣatra, Jaya, Mahāvīrya, Nara a Garga. Nara měl syna jménem Saṅkṛti, který zplodil dva syny, Gurua a Rantidevu. Rantideva jakožto vznešený oddaný viděl každou živou bytost ve vztahu s Nejvyšší Osobností Božství, a proto svou mysl, slova i sebe sama plně zaměstnával službou Nejvyššímu Pánu a Jeho oddaným. Byl tak ušlechtilý, že rozdával svoje jídlo a sám se svou rodinou držel půst. Jednou mu poté, co se čtyřicet osm dní postil a nepil ani vodu, přinesli výborný pokrm připravený na ghí, ale když se ho chystal sníst, přišel k němu brāhmaṇa. Rantideva tedy nejedl a místo toho ihned předložil část svého jídla jemu. Když brāhmaṇa odešel a Rantideva chtěl začít jíst, co zbylo, přišel nějaký śūdra. Král se s ním tedy o zbytky podělil. Právě ve chvíli, kdy se pouštěl do jídla, objevil se další host. Rantideva dal zbývající jídlo nově příchozímu a byl ochoten spokojit se s pouhou vodou na uhašení žízně. I to mu však bylo znemožněno, neboť přišel žíznivý host, a král dal vodu jemu. To vše zařídil Nejvyšší Pán, aby oslavil svého oddaného a ukázal, jak tolerantní je oddaný, který slouží Pánu. Rantideva Ho nesmírně potěšil, a proto mu Pán svěřil velice důvěrnou službu. Zvláštní schopnost poskytovat tu nejdůvěrnější službu nedává Nejvyšší Osobnost Božství obyčejným oddaným; dává ji čistému oddanému.
Garga, syn Bharadvāje, měl syna jménem Śini a jeho synem byl Gārgya. Přestože pocházel z rodu kṣatriyů, jeho synové se stali brāhmaṇy. Mahāvīryovým synem byl Duritakṣaya, jehož syny byli Trayyāruṇi, Kavi a Puṣkarāruṇi. Přestože se narodili kṣatriyskému králi, dosáhli i oni postavení brāhmaṇů. Syn Bṛhatkṣatry postavil město zvané Hastināpur a byl znám jako Hastī. Jeho syny se stali Ajamīḍha, Dvimīḍha a Purumīḍha.
Ajamīḍhovi se narodil Priyamedha a další brāhmaṇové a rovněž syn jménem Bṛhadiṣu. Jeho syny, vnuky a dalšími potomky byli Bṛhaddhanu, Bṛhatkāya, Jayadratha, Viśada a Syenajit. Syenajitovi se narodili čtyři synové-Rucirāśva, Dṛḍhahanu, Kāśya a Vatsa. Synem Rucirāśvy byl Pāra, jehož syny byli Pṛthusena a Nīpa. Nīpa se stal otcem sta synů a jeho synem byl rovněž Brahmadatta. Ten měl syna Viṣvaksenu, Viṣvaksena Udaksenu a Udaksena Bhallāṭu.
Synem Dvimīḍhy se stal Yavīnara, mezi jehož mnohé syny a vnuky patřili Kṛtimān, Satyadhṛti, Dṛḍhanemi, Supārśva, Sumati, Sannatimān, Kṛtī, Nīpa, Udgrāyudha, Kṣemya, Suvīra, Ripuñjaya a Bahuratha. Purumīḍha žádné syny neměl, ale Ajamīḍha zplodil kromě dalších potomků také syna Nīlu, jemuž se narodil Śānti. Potomky Śāntiho byli Suśānti, Puruja, Arka a Bharmyāśva. Bharmyāśva měl pět synů, z nichž jeden, Mudgala, započal dynastii brāhmaṇů. Mudgala přivedl na svět dvojčata-syna Divodāse a dceru Ahalyu. Ahalyā svému manželovi Gautamovi porodila syna Śatānandu. Synem Śatānandy byl Satyadhṛti a jeho synem byl Śaradvān. Śaradvānův syn byl znám pod jménem Kṛpa a Śaradvānova dcera, Kṛpī, se stala manželkou Droṇācāryi.
- Sloka 1:
- Śukadeva Gosvāmī řekl: Jelikož Bharadvāje přinesli polobozi Marutové, říkalo se mu Vitatha. Jeho synem byl Manyu, jemuž se narodilo pět synů: Bṛhatkṣatra, Jaya, Mahāvīrya, Nara a Garga. Nara měl syna Saṅkṛtiho.
- Sloka 2:
- Ó Mahārāji Parīkṣite, potomku Pāṇḍua, Saṅkṛti měl dva syny, zvané Guru a Rantideva. Rantideva je slavný v tomto i příštím světě, neboť je opěvován nejen mezi lidmi, ale i mezi polobohy.
- Sloka 3-5:
- Rantideva nikdy neusiloval o to, aby pro sebe něco získal. Radoval se ze všeho, co mu seslala prozřetelnost, ale když přišli hosté, všechno dal jim. Následkem toho zakoušel nemalé utrpení a spolu s ním i členové jeho rodiny. Všichni se z nedostatku jídla a vody doslova třásli, ale Rantideva vždy zachovával klid. Jednoho rána, poté, co se postil čtyřicet osm dní, dostal trochu vody a jídla s mlékem a ghí, ale když se společně s rodinou chystal začít jíst, přišel je navštívit bráhmana.
- Sloka 6:
- Rantideva vnímal přítomnost Nejvyššího Boha všude, v těle každé živé bytosti, a proto hosta přijal s vírou a úctou a část jídla mu dal. Brāhmaṇa snědl svůj podíl a pak odešel.
- Sloka 7:
- Poté Rantideva, který se o zbylé jídlo podělil se svými příbuznými, chtěl právě začít jíst svou porci, když tu ho navštívil śūdra. Král viděl tohoto śūdru ve vztahu s Nejvyšší Osobností Božství a také mu dal část jídla.
- Sloka 8:
- Jakmile śūdra odešel, objevil se tam další host, doprovázený psy, a řekl: “Ó králi, já a moji psi máme velký hlad. Prosím, dej nám něčeho najíst.”
- Sloka 9:
- S velkou úctou věnoval král Rantideva zbytek jídla psům a jejich pánovi, kteří ho přišli navštívit. Král jim vzdával veškerou úctu a poklonil se jim.
- Sloka 10:
- Potom už zbývala jen pitná voda, která by stačila pro jednu osobu, ale když se ji král chystal vypít, objevil se caṇḍāla a řekl: “Ó králi, jsem sice nízkého původu, ale dej mi prosím napít trochu vody.”
- Sloka 11:
- Mahārāja Rantideva zesmutněl, když slyšel žalostná slova nebohého, znaveného caṇḍāly, a pronesl slova podobná nektaru.
- Sloka 12:
- “Nemodlím se k Nejvyšší Osobnosti Božství o osm dokonalostí mystické yogy, ani o osvobození z koloběhu narození a smrti. Chci jenom zůstat se všemi živými bytostmi a snášet za ně všechno neštěstí, aby nemusely trpět.”
- Sloka 13:
- “Tím, že jsem obětoval svou vodu na záchranu života tohoto nebohého caṇḍāly, jenž zápasí o přežití, jsem se zbavil všeho hladu, žízně, únavy, třesu těla, sklíčenosti, vyčerpání, nářku a iluze.”
- Sloka 14:
- Když takto král Rantideva promluvil, přestože byl sám na pokraji smrti žízní, bez váhání dal svůj příděl vody tomuto caṇḍālovi, jelikož byl od přírody velice laskavý a moudrý.
- Sloka 15:
- Tehdy před králem Rantidevou odhalili svou pravou totožnost polobozi, jako je Pán Brahmā a Pán Śiva, kteří dovedou uspokojit všechny osoby s hmotnými cíli tím, že jim dají, po čem touží. To oni se vydávali za brāhmaṇu, śūdru, caṇḍālu a ostatní.
- Sloka 16:
- Král Rantideva si nepřál užívat hmotných darů od polobohů. Poklonil se jim, ale jelikož byl skutečně připoutaný k Pánu Viṣṇuovi, Vāsudevovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, upřel svou mysl na Jeho lotosové nohy.
- Sloka 17:
- Ó Mahārāji Parīkṣite, díky tomu, že byl král Rantideva čistý oddaný, stále si vědomý Kṛṣṇy a prostý všech hmotných tužeb, Pánova matoucí energie, māyā, se před ním nemohla projevit. Naopak, přestala pro něj existovat stejně jako sen.
- Sloka 18:
- Všichni, kdo se řídili zásadami krále Rantidevy, obdrželi v plné míře jeho milost a stali se z nich čistí oddaní, připoutaní k Nejvyšší Osobnosti Božství, Nārāyaṇovi. Tak se všichni stali nejlepšími z yogīnů.
- Sloka 19-20:
- Gargovi se narodil syn jménem Śini a jeho synem byl Gārgya. Přestože byl kṣatriyou, vzešlo z něho pokolení brāhmaṇů. Mahāvīrya zplodil syna Duritakṣayu, jehož syny byli Trayyāruṇi, Kavi a Puṣkarāruṇi. I oni dosáhli postavení brāhmaṇů, třebaže se narodili v dynastii kṣatriyů. Bṛhatkṣatra měl syna jménem Hastī, jenž založil město zvané Hastināpur (nyní Nové Dillí).
- Sloka 21:
- Tři synové krále Hastīho se jmenovali Ajamīḍha, Dvimīḍha a Purumīḍha. Všichni Ajamīḍhovi potomkové v čele s Priyamedhou se stali brāhmaṇy.
- Sloka 22:
- Dalším Ajamīḍhovým synem byl Bṛhadiṣu, jemuž se narodil Bṛhaddhanu. Jeho syn se jmenoval Bṛhatkāya, a ten zplodil Jayadrathu.
- Sloka 23:
- Synem Jayadrathy byl Viśada a jeho synem byl Syenajit. Synové Syenajita nesli jména Rucirāśva, Dṛḍhahanu, Kāśya a Vatsa.
- Sloka 24:
- Synem Rucirāśvy byl Pāra a jeho syny byli Pṛthusena a Nīpa. Nīpa zplodil sto synů.
- Sloka 25:
- Král Nīpa zplodil syna Brahmadattu v lůně své ženy Kṛtvī, která byla dcerou Śuky. A Brahmadatta, velký yogī, zplodil v lůně své manželky Sarasvatī syna jménem Viṣvaksena.
- Sloka 26:
- Viṣvaksena sestavil podle pokynů velkého mudrce Jaigīṣavyi důkladný popis systému mystické yogy. Viṣvaksenovi se narodil Udaksena a Udaksenovi Bhallāṭa. Ti všichni jsou známi jako potomci Bṛhadiṣua.
- Sloka 27:
- Synem Dvimīḍhy byl Yavīnara, jehož synem byl Kṛtimān. Synem Kṛtimāna se stal Satyadhṛti. Tomu se narodil Dṛḍhanemi, který se stal otcem Supārśvy.
- Sloka 28-29:
- Supārśva měl syna Sumatiho, Sumati Sannatimāna a jeho synem byl Kṛtī, jenž od Brahmy získal mystickou sílu a vyučoval šesti saṁhitām, které obsahují verše Sāma Vedy nazývané Prācyasāma. Kṛtīmu se narodil Nīpa, Nīpovi Udgrāyudha, Udgrāyudhovi Kṣemya, Kṣemyovi Suvīra a Suvīrovi Ripuñjaya.
- Sloka 30:
- Ripuñjaya zplodil syna, který se jmenoval Bahuratha. Purumīḍha zůstal bez synů. Ajamīḍha měl se svou manželkou Nalinī syna Nīlu a jeho synem byl Śānti.
- Sloka 31-33:
- Synem Śāntiho byl Suśānti, synem Suśāntiho Puruja a synem Puruji Arka. Arkův syn Bharmyāśva měl pět synů-Mudgalu, Yavīnaru, Bṛhadviśvu, Kāmpillu a Sañjayu. Bharmyāśva své syny žádal: “Ó moji synové, ujměte se prosím mých pěti států, máte k tomu všechny předpoklady.” Proto se jeho pěti synům říkalo Pañcālové. Mudgalou začala dynastie brāhmaṇů nazývaná Maudgalya.
- Sloka 34:
- Bharmyāśvův syn Mudgala přivedl na svět dvojčata, chlapce a dívku. Chlapec se jmenoval Divodāsa a děvče Ahalyā. Ahalyā po oplodnění semenem svého manžela Gautamy porodila syna zvaného Śatānanda.
- Sloka 35:
- Synem Śatānandy byl Satyadhṛti, který byl zručným lučištníkem, a jeho synem byl Śaradvān. Když se Śaradvān setkal s Urvaśī, vypustil semeno, jež padlo na trs trávy śara. Z tohoto semene se narodila dvě překrásná děťátka, jedno mužského a druhé ženského pohlaví.
- Sloka 36:
- Když byl Mahārāja Śāntanu na lovecké výpravě, uviděl v lese ležet chlapečka a děvčátko a ze soucitu je vzal domů. Chlapci se proto říkalo Kṛpa a dívce Kṛpī. Ta se později stala manželkou Droṇācāryi.