SB 9.19.13

yat pṛthivyāṁ vrīhi-yavaṁ
hiraṇyaṁ paśavaḥ striyaḥ
na duhyanti manaḥ-prītiṁ
puṁsaḥ kāma-hatasya te
Překlad slovo od slova: 
yat — co; pṛthivyām — na tomto světě; vrīhi — obilí, rýže; yavam — ječmen; hiraṇyam — zlato; paśavaḥ — zvířata; striyaḥ — manželky nebo jiné ženy; na duhyanti — nedají; manaḥ-prītim — spokojenost mysli; puṁsaḥ — člověku; kāma-hatasya — protože se stal obětí chtíče; te — ty.
Překlad: 
“Člověk, který se stal obětí chtíče, nedokáže uklidnit svou mysl, ani když má v tomto světě všeho dostatek, včetně rýže, ječmene a dalších obilovin, zlata, zvířat i žen. Nic ho nedokáže uspokojit.”
Význam: 

Cílem materialisty je zlepšit svou ekonomickou situaci, ale tento hmotný pokrok nemá konce. Pokud nedokáže ovládat chtíč, nebude nikdy spokojen, ani kdyby získal všechno bohatství světa. V současném věku jsme svědky velkého hmotného pokroku, ale přesto lidé usilují o ještě větší bohatství. Manaḥ ṣaṣṭhānīndriyāṇi prakṛti-sthāni karṣati. I když je každá živá bytost částí Nejvyšší Bytosti, kvůli svým chtivým touhám stále usiluje o takzvané zlepšení své ekonomické situace. K dosažení spokojenosti je zapotřebí vzdát se chtivých tužeb, které jsou chorobou srdce. To se podaří jedině tomu, kdo si je vědom Kṛṣṇy.

bhaktiṁ parāṁ bhagavati pratilabhya kāmaṁ
hṛd-rogam āśv apahinoty acireṇa dhīraḥ

(Bhāg. 10.33.39)

Pokud člověk rozvine vědomí Kṛṣṇy, je schopen se této srdeční choroby zbavit. Jinak zůstane nakažen chtivými touhami a jeho mysl nebude nikdy klidná.