Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 9.15.10

Verš

tad viditvā muniḥ prāha
patnīṁ kaṣṭam akāraṣīḥ
ghoro daṇḍa-dharaḥ putro
bhrātā te brahma-vittamaḥ

Synonyma

tat — tuto skutečnost; viditvā — když zjistil; muniḥ — velký mudrc; prāha — řekl; patnīm — své ženě; kaṣṭam — politováníhodné; akāraṣīḥ — provedla jsi; ghoraḥ — nelítostný; daṇḍa-dharaḥ — mocná osobnost, která dokáže potrestat druhé; putraḥ — takový syn; bhrātā — bratr; te — tvůj; brahma- vittamaḥ — znalec duchovní vědy.

Překlad

Když se velký mudrc Ṛcīka po koupeli vrátil domů a zjistil, co se v jeho nepřítomnosti stalo, řekl své ženě Satyavatī: “Udělala jsi velkou chybu. Tvůj syn bude nelítostným kṣatriyou, připraveným ztrestat kohokoliv, a tvůj bratr bude znalcem duchovní vědy.”

Význam

Brāhmaṇa se pozná podle toho, že ovládá své smysly a mysl, je znalcem duchovní vědy, je snášenlivý a dovede odpouštět. Zato kṣatriya se vyznačuje tím, že nelítostně trestá zločince. Tyto vlastnosti jsou uvedeny v Bhagavad-gītě (18.42-43). Jelikož Satyavatī místo své vlastní obětiny snědla tu, která byla určena pro její matku, porodí syna obdařeného povahou kṣatriyi. To bylo nežádoucí. Od syna brāhmaṇy se obvykle očekává, že se stane brāhmaṇou, ale pokud se chová nelítostně jako kṣatriya, je zařazen podle toho, co je o čtyřech varṇách řečeno v Bhagavad-gītě: cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa-karma-vibhāgaśaḥ. Pokud syn brāhmaṇy nevyvine vlastnosti brāhmaṇy, může být nazván kṣatriyou, vaiśyou nebo śūdrou, úměrně jeho kvalifikaci. Základním hlediskem pro dělení společnosti není původ, ale vlastnosti a činnosti dané osoby.