Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 9.11.5

Verš

te tu brāhmaṇa-devasya
vātsalyaṁ vīkṣya saṁstutam
prītāḥ klinna-dhiyas tasmai
pratyarpyedaṁ babhāṣire

Synonyma

te — knězi hotā, brahmā a další; tu — ale; brāhmaṇa-devasya — Pána Rāmacandry, který měl tak rád brāhmaṇy; vātsalyam — rodičovskou náklonnost; vīkṣya — když viděli; saṁstutam — uctívali modlitbami; prītāḥ — velice potěšeni; klinna-dhiyaḥ — se zjihlým srdcem; tasmai — Jemu (Pánu Rāmacandrovi); pratyarpya — vracející; idam — toto (všechnu zemi, kterou jim dal); babhāṣire — promluvili.

Překlad

Všichni brāhmaṇové podílející se na oběti měli z Pána Rāmacandry radost, neboť brāhmaṇům přál a měl je velice rád. Se zjihlým srdcem Mu tedy vrátili všechen majetek, který od Něj dostali, a pak promluvili.

Význam

V předchozí kapitole bylo řečeno, že občané (prajāḥ) přísně dodržovali systém varṇāśrama-dharmy. Brāhmaṇové jednali jako skuteční brāhmaṇové, kṣatriyové jako kṣatriyové a tak dále. Když tedy Pán Rāmacandra vše rozdal brāhmaṇům, kvalifikovaní brāhmaṇové moudře usoudili, že jim nepřísluší vlastnit majetek, aby z něj těžili zisk. Brāhmaṇské vlastnosti jsou uvedeny v Bhagavad-gītě (18.42):

śamo damas tapaḥ śaucaṁ
kṣāntir ārjavam eva ca
jñānaṁ vijñānam āstikyaṁ
brahma-karma svabhāvajam

“Klid, sebeovládání, askeze, čistota, snášenlivost, čestnost, poznání, moudrost a zbožnost jsou přirozené vlastnosti, podle kterých jednají brāhmaṇové.” Bráhmanské postavení neopravňuje vlastnit zemi ani vládnout občanům — to jsou povinnosti kṣatriyů. Brāhmaṇové tedy sice dar Pána Rāmacandry neodmítli, ale jakmile ho přijali, ihned ho králi vrátili. Natolik je těšilo, že je jim Pán Rāmacandra tak nakloněn, až jim zjihla srdce. Viděli, že je nejen Nejvyšší Osobností Božství, ale také že je dokonale kvalifikovaný jako kṣatriya a má příkladný charakter. Jednou z vlastností kṣatriyi je dobročinnost. Kṣatriya neboli panovník nevybírá od občanů daně pro svůj smyslový požitek, ale proto, aby mohl ve vhodných případech rozdávat milodary. Dānam īśvara-bhāvaḥ. Na jedné straně mají kṣatriyové sklony vládnout, ale na druhé straně jsou štědří při rozdávání milodarů. Když Mahārāja Yudhiṣṭhira rozdával milodary, pověřil tím Karṇu. Karṇa byl proslulý pod jménem Dātā Karṇa — slovo dātā označuje nesmírně štědrého dárce. Králové vždy přechovávali velkou zásobu obilí, a kdykoliv někde zavládl nedostatek, rozdávali je darem. Povinností kṣatriyů je dávat milodary a povinností brāhmaṇů je milodary přijímat; ne však více, než je nutné k přežití. Když tedy brāhmaṇové dostali od Pána Rāmacandry tolik země, nebyli chamtiví a vrátili Mu ji.