Sloka 1:

Śukadeva Gosvāmī pravil: Synem Mahārāje Khaṭvāṅgy byl Dīrghabāhu a jeho synem byl proslulý Mahārāja Raghu. Ten byl otcem Aji a Ajovi se narodil velký král Daśaratha.

Sloka 2:

V odpověď na modlitby polobohů se osobně zjevil Nejvyšší Pán, Absolutní Pravda, se svou expanzí a expanzemi své expanze. Jejich svatá jména byla Rāma, Lakṣmaṇa, Bharata a Śatrughna. Tyto slavné inkarnace se zjevily ve čtyřech podobách jako synové Mahārāje Daśarathy.

Sloka 3:

Ó králi Parīkṣite, transcendentální skutky Pána Rāmacandry popisují velcí světci, kteří znají pravdu. Již mnohokrát jsi slyšel o manželovi matky Sīty, a proto o těchto událostech promluvím jen stručně. Prosím, poslouchej.

Sloka 4:

Pán Rāmacandra se bez váhání vzdal království, aby zachoval otcův slib, a v doprovodu své manželky, matky Sīty, putoval po svých lotosových nohách, tak jemných, že nesnesly ani dotek Sītiných dlaní, z lesa do lesa. Doprovázel Ho rovněž král opic, Hanumān (nebo další opičák, Sugrīva), a mladší bratr Lakṣmaṇa; oba Mu během lesního putování přinášeli úlevu. Když Pán zohyzdil Śūrpaṇakhu tím, že jí usekl nos a uši, byl odloučen od matky Sīty. Rozzlobil se proto a pohyby svého obočí vystrašil oceán, který Mu pak dovolil postavit přes něj most. Tak vstoupil do království Rāvaṇy, aby ho zabil, jako když požár pohltí les. Kéž nás tento Nejvyšší Pán Rāmacandra stále chrání!

Sloka 5:

V aréně oběti, již prováděl Viśvāmitra, zabil Pán Rāmacandra, král Ayodhyi, mnoho démonů, Rākṣasů a necivilizovaných lidí, kteří bloumali nocí v temnotě nevědomosti. Kéž je Pán Rāmacandra, jenž zabil tyto démony v přítomnosti Lakṣmaṇa, tak laskavý a poskytne nám ochranu!

Sloka 6-7:

Ó králi, zábavy Pána Rāmacandry byly úžasné jako zábavy malého slůněte. Na shromáždění, kde si měla matka Sītā vybrat svého manžela, zlomil uprostřed hrdinů tohoto světa luk Pána Śivy. Tento luk byl tak těžký, že ho neslo tři sta mužů, ale Pán Rāmacandra ho ohnul a zlomil napůl, jako když slůně zlomí stonek cukrové třtiny. Tak získal ruku matky Sīty, která se Mu vyrovnala transcendentální podobou, krásou, chováním, věkem i povahou. Však také byla bohyní štěstí, jež stále sídlí na Pánově hrudi! Když se Pán Rāmacandra vracel ze Sītina domu poté, co ji vyhrál na shromáždění všech uchazečů, střetl se s Paraśurāmou. Ten byl velice pyšný, jelikož jedenadvacetkrát zbavil Zemi královského rodu, ale Pán ho ve své inkarnaci kṣatriyského krále porazil.

Sloka 8:

Na pokyn otce, který byl vázán slibem své ženě, opustil Pán Rāmacandra své království, bohatství, přátele, příznivce, sídlo i vše ostatní, stejně jako se osvobozená duše snadno rozloučí se životem, a odešel se Sītou do lesa.

Sloka 9:

Během putování lesem, kdy přijal život plný útrap, se svým nepřemožitelným lukem a šípy v ruce, znetvořil Pán Rāmacandra Rāvaṇovu sestru, posedlou chtíčem, když jí usekl nos a uši. Zabil také jejích čtrnáct tisíc přátel-Rākṣasů, které vedli Khara, Triśira a Dūṣaṇa.

Sloka 10:

Ó králi Parīkṣite, když Rāvaṇa, jehož ramena nesla deset hlav, slyšel o nádherné a přitažlivé Sītě, s myslí vzrušenou chtíčem se vydal ji unést. Poslal Mārīcu v podobě zlatého jelena, aby odlákal Pána Rāmacandru od Jeho āśramu. Když Pán spatřil toto podivuhodné zvíře, ihned opustil své obydlí, pronásledoval ho a nakonec je ostrým šípem zabil, tak jako Pán Śiva zabil Dakṣu.

Sloka 11:

Jakmile Rāmacandra zmizel v lese a Lakṣmaṇa byl také z dohledu, Rāvaṇa, nejhorší z Rākṣasů, unesl Sītādevī, dceru krále Videhy, stejně jako se tygr zmocní nechráněné ovce, když pastýř není nablízku. Potom Pán Rāmacandra bloumal po lese se svým bratrem Lakṣmaṇem, jako by byl hluboce nešťastný z odloučení od své ženy. Na vlastním příkladě tak ukázal stav muže připoutaného k ženám.

Sloka 12:

Pán Rāmacandra, jehož lotosové nohy uctívá i Pán Brahmā a Pán Śiva, přijal podobu lidské bytosti. Takto vykonal pohřební obřad pro Jaṭāyua, kterého usmrtil Rāvaṇa. Potom zahubil démona jménem Kabandha, a když se spřátelil s vůdci opic, zabil Vāliho a zařídil vše nezbytné k osvobození matky Sīty, odebral se na břeh oceánu.

Sloka 13:

Poté, co Pán Rāmacandra dorazil na pláž, se tři dny postil a očekával příchod oceánu v zosobněné podobě. Když oceán nepřišel, Pán projevil svou zábavu hněvu a pouhý pohled, který na něj upřel, způsobil, že všechny živé bytosti v něm, včetně krokodýlů a žraloků, zneklidněly strachem. Zosobněný oceán tehdy bázlivě přišel k Pánu Rāmacandrovi se všemi předměty pro Jeho uctívání. Padl k Jeho lotosovým nohám a promluvil.

Sloka 14:

“Ó všeprostupující Nejvyšší Osobo, jsme hloupí a nechápali jsme, kdo jsi, ale nyní víme, že jsi Nejvyšší Osoba, vládce celého vesmíru, neměnná a původní Osobnost Božství. Polobozi jsou omámeni kvalitou dobra, Prajāpatiové kvalitou vášně a vládci duchů kvalitou nevědomosti, ale Ty všechny tyto kvality ovládáš.”

Sloka 15:

“Můžeš použít mé vody, jak se Ti zachce, můj Pane. Můžeš po ní přejít do sídla Rāvaṇy, který je zdrojem nepokoje a nářku třech světů. Přestože je synem Viśravy, je zavrženíhodný jako moč. Prosím jdi, zabij ho, a získej tak zpět svou ženu Sītādevī. Ó velký hrdino, přestože má voda není žádnou překážkou v Tvém pochodu na Laṅku, postav přes ni prosím most, aby se zvětšila Tvá transcendentální sláva. Všichni velcí hrdinové a králové budoucnosti Tě budou oslavovat za tento podivuhodný a neobyčejný čin.”

Sloka 16:

Śukadeva Gosvāmī pravil: Do vody byly naházeny vrcholky hor, ze kterých velké opice vlastníma rukama setřásly stromy a jinou vegetaci, a tak Pán Rāmacandra postavil most přes oceán. Po něm pak přešel na Laṅku vysvobodit Sītādevī z Rāvaṇova zajetí. Pod vedením a s pomocí Vibhīṣaṇy, Rāvaṇova bratra, Pán vstoupil společně s opičími vojáky, vedenými Sugrīvou, Nīlou a Hanumānem, do Rāvaṇova království na Laṅce, které předtím Hanumān celé podpálil.

Sloka 17:

Když opičí vojáci v čele se svými vůdci, jako byl Sugrīva, Nīla a Hanumān, vstoupili na Laṅku, obsadili všechny nevěstince, sýpky, pokladnice, vchody do paláců, městské brány, sněmovny, palácová průčelí, a dokonce i holubníky. Když byly zničeny všechny křižovatky, terasy, prapory a zlaté nádoby na věžích města, celá Laṅkā vypadala jako řeka rozbouřená stádem slonů.

Sloka 18:

Jakmile Rāvaṇa, pán Rākṣasů, uviděl, jaký rozruch opičí vojáci působí, zavolal Nikumbhu, Kumbhu, Dhūmrākṣu, Durmukhu, Surāntaku, Narāntaku a další Rākṣasy a také svého syna Indrajita. Po nich povolal Prahastu, Atikāyu, Vikampanu a nakonec i Kumbhakarṇu. Všechny své následovníky pak přiměl k boji proti nepřátelům.

Sloka 19:

Pán Rāmacandra doprovázený Lakṣmaṇem a opičími vojáky-Sugrīvou, Hanumānem, Gandhamādou, Nīlou, Aṅgadou, Jāmbavānem, Panasou a dalšími-zaútočil na vojáky Rākṣasů, kteří byli plně vyzbrojeni nejrůznějšími nepřemožitelnými zbraněmi-meči, kopími, luky, prāsami, ṛṣṭimi, šípy śakti, khaḍgami a tomarami.

Sloka 20:

Aṅgada a další vojevůdci Rāmacandrova vojska čelili slonům, pěšákům, koním a vozům nepřítele a metali na ně mohutné stromy, vrcholky hor, kyje a šípy. Tak vojáci Pána Rāmacandry pozabíjeli Rāvaṇovy vojáky, kteří ztratili veškerou přízeň osudu, protože Rāvaṇa byl zatracen hněvem matky Sīty.

Sloka 21:

Když pak Rāvaṇa, král Rākṣasů, viděl, že jeho vojáci jsou ztraceni, nesmírně se rozhněval. Nastoupil proto do svého letadla vyzdobeného květy a vyrazil proti Pánu Rāmacandrovi, jenž seděl na zářícím voze, který přivezl Indrův vozataj Mātali. Rāvaṇa pak udeřil na Pána Rāmacandru svými ostrými šípy.

Sloka 22:

Pán Rāmacandra řekl Rāvaṇovi: “Jsi ten nejohavnější ze všech lidožroutů, ba co víc, jsi jako jejich výkaly! Podobáš se psu, protože jsi tak jako pes, který krade jídlo z kuchyně, když je pán domu pryč, unesl v Mé nepřítomnosti Mou ženu Sītādevī. Proto tě potrestám, tak jako trestá hříšníky Yamarāja. Jsi nejodpornější, hříšný a nestydatý netvor, a Já, jehož úsilí se nikdy nesetkává s neúspěchem, tě dnes potrestám!”

Sloka 23:

Poté, co Pán Rāmacandra takto Rāvaṇu pokáral, přiložil šíp k luku, zamířil na něj a vystřelil. Šíp probodl Rāvaṇovo srdce jako blesk. Když to jeho následovníci viděli, propukli v hlasitý nářek: “Běda! Běda! Co se to stalo? Co se to stalo?” a Rāvaṇa, zvracející krev ze svých deseti úst, spadl ze svého letadla, tak jako zbožný člověk poklesne z nebeských planet na Zem, když jsou vyčerpány výsledky jeho zbožných činností.

Sloka 24:

Poté vyšly z Laṅky všechny ženy, jejichž manželé padli v tomto boji, vedené Mandodarī, manželkou Rāvaṇy a s usedavým pláčem přistoupily k mrtvým tělům Rāvaṇy a ostatních Rākṣasů.

Sloka 25:

Ženy objímaly své muže a žalostně naříkaly hlasy, které zapůsobily na každého. Zoufale se bily do prsou, protože jejich manželé byli zabiti Lakṣmaṇovými šípy.

Sloka 26:

“Ó pane můj a vládce! Pro druhé jsi zosobňoval nářek, a proto jsi byl nazýván Rāvaṇa. Když jsi však nyní poražen, jsme poraženi všichni, neboť bez tebe padl stát Laṅkā do rukou nepřátel. U koho nalezne útočiště?”

Sloka 27:

“Ó šťastlivý, podlehl jsi vlivu chtíče, a proto jsi nechápal, jak mocná je matka Sītā. Nyní jsi kvůli jejímu prokletí takto neslavně skončil, zabitý Pánem Rāmacandrou.”

Sloka 28:

“Ó radosti dynastie Rākṣasů, kvůli tobě teď stát Laṅkā ani my samy nemáme žádného ochránce. Svým jednáním jsi ze svého těla učinil potravu supů a svou duši jsi vypravil na cestu do pekla.”

Sloka 29:

Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil: Vibhīṣaṇa, zbožný bratr Rāvaṇy a oddaný Pána Rāmacandry, vykonal se souhlasem Pána, krále Kosaly, pohřební obřad pro členy své rodiny, aby je zachránil před peklem.

Sloka 30:

Poté Pán Rāmacandra nalezl Sītādevī, jak sedí v malé chýši pod stromem zvaným Śiṁśapā v ašókovém lese. Byla pohublá a zesláblá zármutkem způsobeným odloučením od Něj.

Sloka 31:

Když Pán Rāmacandra uviděl svou ženu v tomto stavu, pocítil velký soucit. Jakmile se před ní objevil, naplnilo ji dokonalé štěstí z toho, že vidí svého milého, a na jejích lotosových ústech se zračila radost.

Sloka 32:

Poté, co Pán Rāmacandra, Nejvyšší Osobnost Božství (Bhagavān), svěřil Vibhīṣaṇovi vládu nad Rākṣasy v Laṅce po dobu jedné kalpy, usadil Sītādevī do letadla ozdobeného květy a pak do něho nastoupil sám. Jelikož doba jeho pobytu v lese skončila, vrátil se v doprovodu Hanumāna, Sugrīvy a svého bratra Lakṣmaṇa zpátky do Ayodhyi.

Sloka 33:

Když se Pán Rāmacandra vracel do svého sídelního města Ayodhyi, na cestě Ho zdravili členové královského rodu, kteří zasypávali Jeho tělo krásnými voňavými květy, zatímco vznešené osobnosti jako Pán Brahmā a další polobozi s jásotem opěvovaly Jeho činy.

Sloka 34:

V Ayodhyi se Pán Rāmacandra doslechl, že Jeho bratr Bharata jedl po celou dobu Jeho nepřítomnosti krupici vařenou v kravské moči, odíval se kůrou stromů, nosil rozcuchané vlasy a spal na rohoži z trávy kuśa. Svrchovaně milostivý Pán kvůli tomu trpce naříkal.

Sloka 35-38:

Když Pán Bharata zjistil, že se Pán Rāmacandra vrací do města Ayodhyi, ihned si na hlavu položil Jeho dřevěné sandály a vyšel ze svého tábora v Nandigrāmu. Doprovázeli Ho ministři, kněží a další ctihodní občané, profesionální hudebníci hrající líbezné melodie a učení brāhmaṇové hlasitě přednášející védské hymny. V průvodu za nimi jely vozy tažené nádhernými koňmi s postroji ze zlatých provazů ozdobené vlajkami se zlatými výšivkami a dalšími prapory různých velikostí a vzorů. Byli tam vojáci ve zlatém brnění, služebníci nesoucí betel s arekovými oříšky a mnoho vyhlášených půvabných kurtizán. Za nimi kráčela pěšky spousta dalších služebníků, kteří nesli slunečníky, vějíře, vzácné drahokamy různých hodnot a další předměty odpovídající královskému přijetí. S tímto doprovodem Pán Bharata přistoupil k Pánu Rāmacandrovi a s pocity hluboké extatické lásky padl k Jeho lotosovým nohám. Srdce Mu zjihlo extází a oči měl plné slz.

Sloka 39-40:

Poté, co Pán Bharata položil před Pána Rāmacandru Jeho sandály ze dřeva, stál před Ním se sepjatýma rukama a slzami v očích. Pán Rāmacandra Ho oběma pažemi dlouze objal a přitom Ho koupal ve svých slzách. V doprovodu matky Sīty a Lakṣmaṇa pak Pán Rāmacandra vzdal uctivé poklony učeným brāhmaṇům a starším členům rodiny a všichni obyvatelé Ayodhyi se Mu s úctou klaněli.

Sloka 41:

Když občané Ayodhyi viděli, že se jejich král po dlouhé nepřítomnosti vrací, dávali Mu květinové girlandy, mávali svrchními oděvy a s velkou radostí tančili.

Sloka 42-43:

Ó králi, Pán Bharata nesl Jeho dřevěné sandály, Sugrīva a Vibhīṣaṇa nesli ovívadlo a skvělý vějíř, Hanumān bílý slunečník, Śatrughna luk se dvěma toulci a Sītādevī nádobu s vodou ze svatých míst. Aṅgada nesl meč a Jāmbavān, král Ṛkṣů, zlatý štít.

Sloka 44:

Když Pán seděl ve svém letadle z květů, zatímco Mu ženy přednášely své modlitby a recitátoři opěvovali Jeho vlastnosti, vypadal jako Měsíc uprostřed planet a hvězd.

Sloka 45-46:

Poté, co Ho uvítal Jeho bratr Bharata, vstoupil Pán Rāmacandra do města Ayodhyi přímo do středu oslav. Když vešel do paláce, poklonil se všem matkám, včetně Kaikeyī a ostatních manželek Mahārāje Daśarathy, a zvláště své vlastní matce Kauśalye. Vzdal úctu také duchovním učitelům v čele s Vasiṣṭhou. Přátelé v Jeho věku a mladší Ho uctívali a On jejich uctivé poklony opětoval, stejně jako Lakṣmaṇa a matka Sītā. Tak vešli do paláce.

Sloka 47:

Jakmile matky Rāmy, Lakṣmaṇa, Bharaty a Śatrughny spatřily své syny, okamžitě vstaly, jako když se do omráčených těl navrátí vědomí. Posadily si Je na klín a smáčely Je slzami, čímž si ulevily od zármutku z dlouhého odloučení.

Sloka 48:

Rodinný kněz či duchovní učitel Vasiṣṭha nechal Pána Rāmacandru čistě oholit, a tak Ho zbavil Jeho rozcuchaných vlasů. Potom pro Něj s pomocí starších členů rodiny vykonal obřad zvaný abhiṣek, při kterém Ho omýval vodou ze čtyř moří a dalšími látkami, úplně stejně, jako tomu bylo při obřadu krále Indry.

Sloka 49:

Pán Rāmacandra, vykoupaný a s čistě oholenou hlavou, se krásně oblékl a ozdobil se girlandou a šperky. Mezi svými bratry a manželkou, kteří byli podobně oblečeni a ozdobeni, jasně zářil.

Sloka 50:

Pán Rāmacandra, potěšen naprostou odevzdaností a pokorou Pána Bharaty, pak usedl na trůn státu. Staral se o všechny občany jako jejich otec a občané, plně zaměstnaní svými povinnostmi podle své varṇy a āśramu, Ho za svého otce také pokládali.

Sloka 51:

Pán Rāmacandra se stal králem v Tretā-yuze, ale díky Jeho dobré vládě byl tento věk stejný jako Satya-yuga. Každý byl zbožný a dokonale šťastný.

Sloka 52:

Ó Mahārāji Parīkṣite, nejlepší z dynastie Bharatovců, lesy, řeky, kopce a hory, státy, sedm ostrovů a sedm moří poskytovaly za vlády Pána Rāmacandry všem živým bytostem hojnost všeho potřebného k životu.

Sloka 53:

Když byl Pán Rāmacandra, Nejvyšší Osobnost Božství, králem tohoto světa, vytratilo se všechno tělesné i duševní utrpení, nemoci, stáří, zármutek, bědování, neštěstí, strach a únava. Pro ty, kdo o ni nestáli, neexistovala ani smrt.

Sloka 54:

Pán Rāmacandra složil slib, že přijme pouze jednu manželku a nebude udržovat styky s jinými ženami. Byl to svatý král a Jeho charakter byl čistý, nedotčený hněvem a podobnými vlivy. Každého, a zvláště hospodáře, učil dobrému chování v rámci varṇāśrama-dharmy svým osobním jednáním.

Sloka 55:

Matka Sītā byla velice pokorná, věrná, stydlivá a počestná a vždy chápala rozpoložení svého muže. Svým charakterem, láskou a službou tak zcela upoutala Pánovu mysl.