Śrīmad-bhāgavatam 8.6.15
Verš
dakṣādayo ’gner iva ketavas te
kiṁ vā vidāmeśa pṛthag-vibhātā
vidhatsva śaṁ no dvija-deva-mantram
Synonyma
aham — já (Pán Brahmā); giritraḥ — Pán Śiva; ca — také; sura-ādayaḥ — všichni polobozi; ye — jako jsme my; dakṣa-ādayaḥ — v čele s Mahārājem Dakṣou; agneḥ — ohně; iva — jako; ketavaḥ — jiskry; te — Tebe; kim — co; vā — nebo; vidāma — můžeme vědět; īśa — ó můj Pane; pṛthak-vibhātāḥ — nezávisle na Tobě; vidhatsva — prosím obdař nás; śam — štěstím; naḥ — náš; dvija-deva-mantram — prostředek vysvobození vhodný pro brāhmaṇy a polobohy.
Překlad
Já (Pán Brahmā), Pán Śiva a všichni polobozi v doprovodu Prajāpatiů, jako je Dakṣa, nejsme nic než jiskry zářící díky Tobě, který jsi původním ohněm. Jelikož jsme Tvé částečky, jak můžeme vědět, co je pro nás dobré? Ó Nejvyšší Pane, dej nám prosím prostředek vysvobození vhodný pro brāhmaṇy a polobohy.
Význam
V tomto verši má veliký význam slovo dvija-deva-mantram. Slovo mantra znamená “to, co nás vysvobozuje z hmotného světa”. Jedině dvijové (brāhmaṇové) a devové (polobozi) mohou být díky pokynům Nejvyšší Osobnosti Božství vysvobozeni z hmotné existence. Cokoliv Nejvyšší Osobnost Božství řekne, je mantra vhodná pro to, aby podmíněné duše vyprostila z mentální spekulace. Všechny podmíněné duše zápasí o přežití (manaḥ ṣaṣṭhānīndriyāṇi prakṛti-sthāni karṣati). Vysvobození z tohoto zápasu představuje ten nejvyšší prospěch, ale není možné, dokud člověk nedostane mantru od Nejvyšší Osobnosti Božství. Počáteční mantrou je Gāyatrī mantra. Tu člověk dostane poté, co se očistí a kvalifikuje na brāhmaṇu neboli dviju, a pouhým pronášením této mantry může být vysvobozen. Gāyatrī mantra je však vhodná pouze pro brāhmaṇy a polobohy. V Kali-yuze jsme všichni v nesmírně těžkém postavení a potřebujeme vhodnou mantru, která by nás vysvobodila z nebezpečí tohoto věku. Proto nám Nejvyšší Osobnost Božství ve své inkarnaci jako Pán Caitanya dává mantru Hare Kṛṣṇa.
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nāsty eva gatir anyathā
“Jediným způsobem osvobození v tomto věku hádek a pokrytectví je zpívání svatého jména Pána. Není žádná jiná cesta. Není žádná jiná cesta. Není žádná jiná cesta.” Ve své Śikṣāṣṭace Pán Caitanya říká: paraṁ vijayate śrī-kṛṣṇa-saṅkīrtanam — “Sláva zpívání śrī-kṛṣṇa-saṅkīrtanu!” Mahā- mantru Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare zpívá přímo samotný Pán, který nám ji dává pro naše vysvobození.
Prostředky, jak se vysvobodit z nebezpečí hmotné existence, si nemůžeme vymýšlet sami. Dokonce i polobozi, jako je Pán Brahmā a Pán Śiva, a Prajāpatiové, jako je Dakṣa, jsou zde popsáni jako jiskry v zářící přítomnosti Nejvyššího Pána, který je přirovnán k velkému ohni. Jiskry jsou krásné tak dlouho, dokud jsou v ohni. Stejně tak my musíme zůstávat ve styku s Nejvyšší Osobností Božství a neustále se zaměstnávat oddanou službou, neboť pak budeme stále jasně zářit a svítit. Jakmile odpadneme od služby Pánu, naše záře a světlo ihned vyhasnou nebo se alespoň na nějaký čas přeruší. Když my, živé bytosti, které jsme jako jiskry původního ohně, Nejvyššího Pána, poklesneme do hmotných podmínek, musíme přijmout mantru od Nejvyšší Osobnosti Božství, jak ji nabízí Śrī Caitanya Mahāprabhu. Zpíváním této mantry Hare Kṛṣṇa se zbavíme všech těžkostí v hmotném světě.