Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 8.6.12

Verš

yathāgnim edhasy amṛtaṁ ca goṣu
bhuvy annam ambūdyamane ca vṛttim
yogair manuṣyā adhiyanti hi tvāṁ
guṇeṣu buddhyā kavayo vadanti

Synonyma

yathā — jako; agnim — oheň; edhasi — ve dřevě; amṛtam — mléko, které je jako nektar; ca — a; goṣu — od krav; bhuvi — na zemi; annam — obilniny; ambu — voda; udyamane — v podnikání; ca — také; vṛttim — živobytí; yogaiḥ — praktikováním bhakti-yogy; manuṣyāḥ — lidské bytosti; adhiyanti — získávají; hi — vskutku; tvām — Tebe; guṇeṣu — v hmotných kvalitách přírody; buddhyā — inteligencí; kavayaḥ — velké osobnosti; vadanti — říkají.

Překlad

Tak jako lze získat oheň ze dřeva, mléko z kravského vemene, obilniny a vodu ze země a prospívající živobytí z průmyslového podnikání, lze také praktikováním bhakti-yogy získat dokonce i v hmotném světě Tvoji přízeň nebo se na Tebe moudře obrátit. Všichni zbožní lidé to potvrzují.

Význam

I když je Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, nirguṇa — nelze Ho nalézt v hmotném světě — zároveň celým hmotným světem prostupuje, jak uvádí Bhagavad-gīta (mayā tatam idaṁ sarvam). Hmotný svět není nic jiného než expanze Pánovy hmotné energie a celý vesmírný projev spočívá na Něm (mat-sthāni sarva-bhūtāni). Přesto zde Nejvyššího Pána není možné nalézt (na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ). Oddaný však může spatřit Nejvyšší Osobnost Božství díky praktikování bhakti-yogy. Člověk se obvykle nezačíná věnovat bhakti-yoze, aniž by se jí zabýval již v minulých životech. Navíc s ní může začít jedině milostí duchovního mistra a Kṛṣṇy. Guru- kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja. Semeno oddané služby lze získat milostí gurua, duchovního mistra, a Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství.

Pouze praktikováním bhakti-yogy se dá získat přízeň Nejvyššího Pána a uvidět Ho tváří v tvář (premāñjana-cchurita-bhakti-vilocanena santaḥ sadaiva hṛdayeṣu vilokayanti). Pána není možné spatřit prostřednictvím jiných metod, jakými jsou karma, jñāna nebo yoga. Oddaný musí rozvíjet bhakti-yogu pod vedením duchovního učitele (śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇaṁ pāda-sevanam). Pak může Pána vidět dokonce i v tomto hmotném světě, kde je Pán neviditelný. To potvrzuje Bhagavad-gītā (bhaktyā mām abhijānāti yāvān yaś cāsmi tattvataḥ) i Śrīmad-Bhāgavatam (bhaktyāham ekayā grāhyaḥ). Oddanou službou lze tedy získat přízeň Nejvyšší Osobnosti Božství, přestože materialisté Pána nevidí a nedokáží Mu porozumět.

V tomto verši je rozvíjení bhakti-yogy přirovnáno k mnoha hmotným činnostem. Třením můžeme ze dřeva získat oheň, kopáním ze země obilniny a vodu a z kravského vemene dojením nektarové mléko. Mléko se přirovnává k nektaru, který může člověk pít, aby byl nesmrtelný. Samotné pití mléka samozřejmě nikomu nesmrtelnost nezaručí, ale může prodloužit jeho život. V moderní civilizaci lidé nepovažují mléko za důležité, a proto nežijí příliš dlouho. I když se v současném věku mohou dožít až sta let, jejich život se zkracuje tím, že nepijí dostatek mléka. To je známka Kali-yugy. V Kali-yuze lidé místo pití mléka raději zabíjejí zvířata a jedí jejich maso. Nejvyšší Pán svými pokyny v Bhagavad-gītě (go-rakṣya) nabádá k ochraně krav. Krávu je třeba chránit, brát si od ní mléko a různými způsoby ho zpracovávat. Člověk by měl požívat mléko v hojnosti, a tak si prodlužovat život, rozvíjet mozek, vykonávat oddanou službu a nakonec získat přízeň Nejvyšší Osobnosti Božství. Tak jako je nezbytné obděláváním země získávat obilniny a vodu, je rovněž nezbytné ochraňovat krávy a z jejich vemen získávat nektarové mléko.

Lidé tohoto věku tíhnou k průmyslovému podnikání, aby si zajistili pohodlný život, ale odmítají vynakládat úsilí na oddanou službu, jejíž pomocí mohou dosáhnout konečného cíle života, návratu domů, zpět k Bohu. Bohužel, jak je řečeno: na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇuṁ durāśayā ye bahir- artha-māninaḥ. Lidé bez duchovního vzdělání nevědí, že konečným cílem života je vrátit se domů, zpátky k Bohu. Jelikož na to zapomínají, musí těžce pracovat, i když jim to přináší zklamání (moghāśā mogha-karmāṇo mogha-jñānā vicetasaḥ). Takzvaní vaiśyové — průmyslníci či obchodníci — se angažují ve velkých průmyslových podnicích, ale obilniny a mléko je nezajímají. Jak je však naznačeno zde, vykopeme-li vodu, můžeme i na poušti pěstovat obilniny; pěstujeme-li obilniny a zeleninu, můžeme chránit krávy; ochráníme-li krávy, můžeme od nich získat velké množství mléka, a budeme-li mít dostatek mléka, obilnin a zeleniny, můžeme připravit stovky chutných jídel. Toto jídlo můžeme šťastně jíst, a tak se vyvarovat průmyslových podniků a nezaměstnanosti.

Zemědělství a ochrana krav jsou cestou, jak se zbavit hříchů a následně vyvinout pouto k oddané službě. Hříšní lidé nemohou být k oddané službě přitahováni. V Bhagavad-gītě (7.28) je uvedeno:

yeṣāṁ tv anta-gataṁ pāpaṁ
janānāṁ puṇya-karmaṇām
te dvandva-moha-nirmuktā
bhajante māṁ dṛḍha-vratāḥ

“Ti, kdo jednali zbožně v tomto i dřívějších životech a jejichž hříšné činy jsou zcela vymazány, jsou osvobozeni od dualit iluze a s odhodláním Mi slouží.” Většina lidí v tomto věku Kali žije krátce, hříšně, je nešťastná a podléhá stresu (mandāḥ sumanda-matayo manda-bhāgyā hy upadrutāḥ). Jim Caitanya Mahāprabhu poradil:

harer nāma harer nāma
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nāsty eva gatir anyathā

“Jediným způsobem osvobození v tomto věku hádek a pokrytectví je zpívání svatého jména Pána. Není žádná jiná cesta. Není žádná jiná cesta. Není žádná jiná cesta.”