Śrīmad-bhāgavatam 8.3.16
Verš
tat-kṣobha-visphūrjita-mānasāya
naiṣkarmya-bhāvena vivarjitāgama-
svayaṁ-prakāśāya namas karomi
Synonyma
guṇa — třemi guṇami, kvalitami hmotné přírody (sattva, rajas a tamas); araṇi — dřevem araṇi; channa — zahalený; cit — poznání; uṣmapāya — tomu, jehož oheň; tat-kṣobha — vzruchy kvalit hmotné přírody; visphūrjita — mimo; mānasāya — tomu, jehož mysl; naiṣkarmya-bhāvena — díky úrovni duchovního pochopení; vivarjita — u těch, kdo opustili; āgama — védské zásady; svayam — osobně; prakāśāya — tomu, jenž se projevuje; namaḥ karomi — s úctou se klaním.
Překlad
Můj Pane, Ty a stejně i Tvé neomezené poznání jste zahaleni kvalitami hmotné přírody, stejně jako je oheň skrytý ve dřevě araṇi. Tvá mysl však působení těchto kvalit nevěnuje pozornost. Ti, kdo mají pokročilé duchovní poznání, se již nemusí podřizovat usměrňujícím zásadám védských písem. Jelikož tyto pokročilé duše jsou transcendentální, osobně se zjevuješ v jejich čisté mysli. Skládám Ti proto uctivé poklony.
Význam
V Bhagavad-gītě (10.11) je řečeno:
aham ajñāna-jaṁ tamaḥ
nāśayāmy ātma-bhāva stho
jñāna-dīpena bhāsvatā
Oddanému, jenž přijal lotosové nohy Pána do svého srdce, Pán dává duchovní osvícení (jñāna-dīpa) jako zvláštní milost, která přichází zevnitř. Tato jñāna-dīpa je přirovnána k ohni skrytému ve dřevě araṇi. V dřívějších dobách velcí mudrci při provádění ohnivých obětí nezapalovali oheň přímo, ale vyvolávali ho ze dřeva araṇi. Rovněž všechny živé bytosti jsou zahaleny kvalitami hmotné přírody, a oheň poznání může roznítit pouze Nejvyšší Pán, jestliže Ho přijmeme do svého srdce. Sa vai manaḥ kṛṣṇa- padāravindayoḥ. Jestliže oddaný s vážností přijme lotosové nohy Kṛṣṇy, jenž sídlí v jeho srdci, Pán odstraní všechnu jeho nevědomost. S lampou poznání začne milostí Nejvyššího Pána okamžitě všechno správně chápat a dosáhne seberealizace. Oddaný tedy nemusí být navenek ani příliš vzdělaný, protože díky jeho oddané službě ho Nejvyšší Osobnost Božství osvítí zevnitř. Jak by nevědomost mohla ovládat někoho, komu Pán zevnitř uděluje osvícení? Proto není pravda, co tvrdí māyāvādīni — že cesta oddanosti je určena pro neinteligentní a nevzdělané lidi.
sarvair guṇais tatra samāsate surāḥ (Bhāg. 5.18.12)
Jestliže se někdo stane čistým oddaným Nejvyššího Pána, automaticky vykazuje všechny dobré vlastnosti. Pokyny Véd se na něho nevztahují; je paramahaṁsa. Dokonce i bez toho, aby studoval védskou literaturu, je čistý a osvícený milostí Pána. “Proto,” říká oddaný, “Ti skládám uctivé poklony, můj Pane.”