Śrīmad-bhāgavatam 8.3.13
Verš
sarvādhyakṣāya sākṣiṇe
puruṣāyātma-mūlāya
mūla-prakṛtaye namaḥ
Synonyma
kṣetra-jñāya — tomu, jenž ví vše o vnějším těle; namaḥ — s úctou se klaním; tubhyam — Tobě; sarva — vše; adhyakṣāya — jenž dohlížíš a řídíš; sākṣiṇe — jenž jsi svědkem jako Paramātmā neboli antaryāmī; puruṣāya — Nejvyšší Osobě; ātma-mūlāya — jenž jsi původním zdrojem všeho; mūla- prakṛtaye — puruṣa-avatārovi, zdroji prakṛti a pradhāny; namaḥ — s úctou se klaním.
Překlad
S úctou se klaním Tobě, Nadduše, která dohlížíš na vše a jež jsi svědkem veškerého dění. Jsi Nejvyšší Osobou, původem hmotné přírody a celkové hmotné energie. Hmotné tělo patří rovněž Tobě. Jsi tedy svrchovaně úplná. S úctou se Ti klaním.
Význam
V Bhagavad-gītě (13.3) Pán říká: kṣetra-jñaṁ cāpi māṁ viddhi sarva-kṣetreṣu bhārata — “Ó potomku Bharaty, věz, že Já jsem také znalcem, a to ve všech tělech.” Každý z nás si myslí “jsem toto tělo” nebo “toto tělo je moje”, ale pravda je jiná. Svá těla dostáváme od svrchovaného vlastníka. Živá bytost, která je také kṣetra-jña neboli znalec těla, není jeho jediným vlastníkem — skutečným vlastníkem těla je Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, svrchovaný kṣetra-jña. My si například můžeme pronajmout nějaký dům a bydlet v něm, ale skutečným majitelem domu je pan domácí. Může nám být přidělen určitý druh těla jako prostředek, se kterým si můžeme užívat hmotného světa, ale jeho skutečným vlastníkem je Nejvyšší Osobnost Božství. Pán je nazván sarvādhyakṣa, protože v hmotném světě se vše děje pod Jeho dohledem. To sám potvrzuje v Bhagavad- gītě (9.10): mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram — “Tato hmotná příroda, která jedná pod Mým vedením, ó synu Kuntī, vydává všechny pohyblivé a nehybné bytosti.” Z prakṛti neboli hmotné přírody pocházejí nejrůznější živé bytosti, jako jsou vodní živočichové, rostliny, stromy, hmyz, ptáci, zvířata, lidské bytosti a polobozi. Prakṛti je matka a Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je otec (ahaṁ bīja-pradaḥ pitā).
Prakṛti nám může dát hmotná těla, ale my, duše, jsme nedílnými částmi Nejvyšší Osobnosti Božství. To potvrzuje Bhagavad-gītā (15.7): mamaivāṁśo jīva-loke jīva-bhūtaḥ sanātanaḥ. Živá bytost, nedílná část Boha, není výtvorem tohoto hmotného světa. Proto je o Pánu v tomto verši řečeno, že je ātma-mūla, původní zdroj všeho. On je původním semenem veškeré existence (bījaṁ māṁ sarva-bhūtānām). V Bhagavad-gītě (14.4) Pán říká:
mūrtayaḥ sambhavanti yāḥ
tāsāṁ brahma mahad yonir
ahaṁ bīja-pradaḥ pitā
“Ó synu Kuntī, existence všech druhů života je umožněna jejich zrozením v této hmotné přírodě a Já jsem otec dávající símě.” Rostliny, stromy, hmyz, vodní živočichové, polobozi, zvířata, ptáci a všechny ostatní živé bytosti jsou synové Nejvyššího Pána, Jeho nedílné časti, ale potýkají se s mentalitami různého druhu, a proto dostávají různé druhy těl (manaḥ- ṣaṣṭhānīndriyāṇi prakṛti-sthāni karṣati). Tak se stávají syny prakṛti neboli hmotné přírody, kterou Nejvyšší Osobnost Božství oplodňuje. Každá živá bytost v tomto hmotném světě zápasí o přežití, a jedinou záchranou z koloběhu rození a umírání v evolučním cyklu je zcela se odevzdat. Toto odevzdání je zde vyjádřeno slovem namaḥ — “S úctou se Ti klaním.”