Skip to main content

KAPITOLA DRUHÁ

Slon Gajendra v ohrožení

Druhá, třetí a čtvrtá kapitola tohoto zpěvu popisují, jak Pán během vlády čtvrtého Manua zachránil krále slonů. V této druhé kapitole je vylíčeno, jak si král slonů užíval se svými slonicemi ve vodě, když tu ho znenadání napadl krokodýl, a slon se odevzdal lotosovým nohám Osobnosti Božství, aby ho Pán ochránil.

Uprostřed oceánu mléka se do výše deseti tisíc yojanů (více než sto dvaceti tisíc kilometrů) zvedá překrásná hora. Jmenuje se Trikūṭa. V údolí Trikūṭy se rozprostírá nádherná zahrada zvaná Ṛtumat, kterou vytvořil Varuṇa, a leží tam velmi pěkné jezero. Jednou se do něho šel koupat král slonů se svými slonicemi. Jelikož narušili klid obyvatel jezera, mocný vůdce krokodýlů zaútočil na slonovu nohu. Mezi slonem a krokodýlem vypukl urputný zápas, který trval tisíc let. Ani jeden z nich nezemřel, ale jelikož byli ve vodě, slon postupně slábl, zatímco krokodýlovi síly přibývalo, což mu dodávalo stále větší sebedůvěru. Bezmocný slon viděl, že se jinak nezachrání, a proto vyhledal útočiště u lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství.

Verš

śrī-śuka uvāca
āsīd girivaro rājaṁs
trikūṭa iti viśrutaḥ
kṣīrodenāvṛtaḥ śrīmān
yojanāyutam ucchritaḥ

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; āsīt — byla; girivaraḥ — obrovská hora; rājan — ó králi; tri-kūṭaḥ — Trikūṭa; iti — tímto způsobem; viśrutaḥ — proslulá; kṣīra-udena — oceánem mléka; āvṛtaḥ — obklopená ze všech stran; śrīmān — překrásná; yojana — délková míra (12,8 kilometrů); ayutam — deset tisíc; ucchritaḥ — velmi vysoká.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Můj milý králi, existuje jedna ohromná hora zvaná Trikūṭa. Je vysoká deset tisíc yojanů (128 000 kilometrů). Kolem ní se rozprostírá oceán mléka, což jí dodává na kráse.

Verš

tāvatā vistṛtaḥ paryak
tribhiḥ śṛṅgaiḥ payo-nidhim
diśaḥ khaṁ rocayann āste
raupyāyasa-hiraṇmayaiḥ
anyaiś ca kakubhaḥ sarvā
ratna-dhātu-vicitritaiḥ
nānā-druma-latā-gulmair
nirghoṣair nirjharāmbhasām

Synonyma

tāvatā — takto; vistṛtaḥ — délka a šířka (128 000 kilometrů); paryak — dokola; tribhiḥ — se třemi; śṛṅgaiḥ — vrcholky; payaḥ-nidhim — na ostrově v oceánu mléka; diśaḥ — všechny směry; kham — nebe; rocayan — těší; āste — stojí; raupya — ze stříbra; ayasa — železa; hiraṇmayaiḥ — a zlata; anyaiḥ — dalšími vrcholy; ca — rovněž; kakubhaḥ — světové strany; sarvāḥ — všechny; ratna — drahé kameny; dhātu — a minerály; vicitritaiḥ — pěkně ozdobené; nānā — různými; druma-latā — stromy a popínavými rostlinami; gulmaiḥ — a keři; nirghoṣaiḥ — zvuky; nirjhara — vodopádů; ambhasām — vody.

Překlad

Délka i šířka hory je stejná (128 000 kilometrů). Její tři hlavní vrcholy, ze železa, stříbra a zlata, jsou ozdobou všech světových stran i nebe. Hora má také další vrcholy, které jsou plné drahokamů a minerálů a zdobí je pěkné stromy, popínavé rostliny a keře. Zvuky vodopádů na jejích úbočích vytvářejí příjemnou vibraci. Hora tak zvyšuje krásu všech světových stran.

Verš

sa cāvanijyamānāṅghriḥ
samantāt paya-ūrmibhiḥ
karoti śyāmalāṁ bhūmiṁ
harin-marakatāśmabhiḥ

Synonyma

saḥ — ta hora; ca — také; avanijyamāna-aṅghriḥ — jejíž úpatí je vždy omýváno; samantāt — ze všech stran; payaḥ-ūrmibhiḥ — vlnami mléka; karoti — činí; śyāmalām — tmavězelenou; bhūmim — zemi; harit — zelené; marakata — smaragdové; aśmabhiḥ — kameny.

Překlad

Země na úpatí hory je neustále omývána vlnami mléka, které vytvářejí zelené smaragdy na všech osmi stranách (sever, jih, východ, západ, severovýchod, jihovýchod, jihozápad a severozápad).

Význam

Ze Śrīmad-Bhāgavatamu se člověk může dozvědět, že existují různé oceány. Někde je oceán plný mléka, jinde oceán alkoholu, oceán ghí, oceán oleje a oceán sladké vody. Oceány v tomto vesmíru jsou tedy různého druhu. Moderní vědci, kteří mají pouze omezené zkušenosti, tato tvrzení nemohou popřít; nedokáží nám dát úplné informace o žádné planetě, dokonce ani o té, na které žijeme. Z tohoto verše je však zřejmé, že úpatí některých hor jsou omývána mlékem, jež vytváří smaragdy. Nikdo nedokáže napodobit činnosti hmotné přírody, již řídí Nejvyšší Osobnost Božství.

Verš

siddha-cāraṇa-gandharvair
vidyādhara-mahoragaiḥ
kinnarair apsarobhiś ca
krīḍadbhir juṣṭa-kandaraḥ

Synonyma

siddha — obyvatelé Siddhaloky; cāraṇa — obyvatelé Cāraṇaloky; gandharvaiḥ — obyvatelé Gandharvaloky; vidyādhara — obyvatelé na Vidyādharaloce; mahā-uragaiḥ — obyvatelé hadí loky; kinnaraiḥ — Kinnarové; apsarobhiḥ — Apsary; ca — a; krīḍadbhiḥ — kteří se věnovali hrám; juṣṭa — užívali si; kandaraḥ — jeskyně.

Překlad

Obyvatelé vyšších planet — Siddhové, Cāraṇové, Gandharvové, Vidyādharové, hadi, Kinnarové a Apsary — přicházejí na tuto horu za zábavou. Všechny její jeskyně jsou tedy plné těchto obyvatel nebeských planet.

Význam

Tak, jako mohou obyčejní lidé dovádět ve slaném oceánu, obyvatelé vyšších planetárních soustav vyhledávají oceán mléka. Plavou v něm a rovněž se věnují rozmanitým zábavám v jeskyních hory Trikūṭa.

Verš

yatra saṅgīta-sannādair
nadad-guham amarṣayā
abhigarjanti harayaḥ
ślāghinaḥ para-śaṅkayā

Synonyma

yatra — na té hoře (Trikūṭa); saṅgīta — zpěvu; sannādaiḥ — vibracemi; nadat — znějící; guham — jeskyně; amarṣayā — z nesnesitelné zloby či závisti; abhigarjanti — řvou; harayaḥ — lvi; ślāghinaḥ — velice pyšní na svou sílu; para-śaṅkayā — jelikož se domnívají, že jde o jiného lva.

Překlad

V jeskyních se rozléhá zpěv nebeských obyvatel, a proto lvi, kteří tam žijí a jsou velmi pyšní na svou sílu, řvou s nesnesitelnou závistí, neboť si myslí, že takto řve jiný lev.

Význam

Na vyšších planetárních soustavách žijí nejen různé druhy lidských bytostí, ale i zvířata, jako jsou lvi a sloni. Rostou tam stromy a země je ze smaragdů. Tak vypadá stvoření Nejvyšší Osobnosti Božství. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura v této souvislosti zpíval: keśava! tuyā jagata vicitra — “Můj Pane Keśavo, Tvé stvoření je pestré a plné rozmanitosti.” Geologové, botanici a další takzvaní vědci spekulují o jiných planetárních soustavách, ale jelikož nedokáží odhadnout rozmanitost na jiných planetách, bláhově si představují, že všechny planety kromě této jsou pusté, neobydlené a pokryté prachem. Přestože nedokáží ani odhadnout, co vše ve vesmíru existuje, jsou velmi pyšní na své poznání a lidé podobného ražení je považují za učence. O tom hovoří Śrīmad-Bhāgavatam (2.3.19): śva-viḍ- varāhoṣṭra-kharaiḥ saṁstutaḥ puruṣaḥ paśuḥ — materialističtí vůdci se těší uznání psů, prasat, velbloudů a oslů a sami jsou také pouze velkými zvířaty. Člověk by se neměl spokojit s poznáním, kterého se mu dostalo od nějakého velkého zvířete. Musí přijmout poznání od dokonalé osoby, jako je Śukadeva Gosvāmī. Mahājano yena gataḥ sa panthāḥ — naší povinností je řídit se pokyny mahājanů. Mahājanů je dvanáct a Śukadeva Gosvāmī je jedním z nich.

svayambhūr nāradaḥ śambhuḥ
kumāraḥ kapilo manuḥ
prahlādo janako bhīṣmo
balir vaiyāsakir vayam

(Bhāg. 6.3.20)

Vaiyāsaki je Śukadeva Gosvāmī. Vše, co říká, přijímáme jako skutečnost. To je dokonalé poznání.

Verš

nānāraṇya-paśu-vrāta-
saṅkula-droṇy-alaṅkṛtaḥ
citra-druma-surodyāna-
kalakaṇṭha-vihaṅgamaḥ

Synonyma

nānā — rozmanitých druhů; araṇya-paśu — lesní zvěře; vrāta — mnoha; saṅkula — plné; droṇi — údolími; alaṅkṛtaḥ — nádherně ozdobená; citra — rozmanitými; druma — stromy; sura-udyāna — v zahradách udržovaných polobohy; kalakaṇṭha — sladce štěbetající; vihaṅgamaḥ — ptáci.

Překlad

Údolí pod vrcholky hory Trikūṭa zdobí mnoho různých druhů lesní zvěře a na stromech, které v zahradách pěstují polobozi, sladkými hlasy štěbetá množství různých ptáků.

Verš

sarit-sarobhir acchodaiḥ
pulinair maṇi-vālukaiḥ
deva-strī-majjanāmoda-
saurabhāmbv-anilair yutaḥ

Synonyma

sarit — řekami; sarobhiḥ — a jezery; acchodaiḥ — plnými křišťálově průzračné vody; pulinaiḥ — pláže; maṇi — s malými drahokamy; vālukaiḥ — které připomínají zrnka písku; deva-strī — dívek polobohů; majjana — koupelí (v té vodě); āmoda — vůně těla; saurabha — aromatická; ambu — vodou; anilaiḥ — a vzduchem; yutaḥ — obohacená (atmosféra hory Trikūṭa).

Překlad

Hora Trikūṭa nese mnoho řek a jezer s plážemi pokrytými malými drahokamy, jež připomínají zrnka písku. Voda je tam křišťálově čistá, a když se v ní koupou dívky polobohů, vůně jejich těl se nese vodou i vzduchem a obohacuje tak celou atmosféru.

Význam

Dokonce i v hmotném světě existuje mnoho druhů živých bytostí. Lidské bytosti na Zemi obvykle překrývají svůj tělesný zápach kosmetickými prostředky, ale zde vidíme, že dívky polobohů vůní svého těla naplňují i řeky, jezera, vzduch a celou atmosféru hory Trikūṭa. Jelikož těla dívek na vyšších planetárních soustavách jsou tak krásná, můžeme si jen představovat, jak nádherná jsou těla dívek na Vaikuṇṭě či těla gopī, dívek ve Vṛndāvanu.

Verš

tasya droṇyāṁ bhagavato
varuṇasya mahātmanaḥ
udyānam ṛtuman nāma
ākrīḍaṁ sura-yoṣitām
sarvato ’laṅkṛtaṁ divyair
nitya-puṣpa-phala-drumaiḥ
mandāraiḥ pārijātaiś ca
pāṭalāśoka-campakaiḥ
cūtaiḥ piyālaiḥ panasair
āmrair āmrātakair api
kramukair nārikelaiś ca
kharjūrair bījapūrakaiḥ
madhukaiḥ śāla-tālaiś ca
tamālair asanārjunaiḥ
ariṣṭoḍumbara-plakṣair
vaṭaiḥ kiṁśuka-candanaiḥ
picumardaiḥ kovidāraiḥ
saralaiḥ sura-dārubhiḥ
drākṣekṣu-rambhā-jambubhir
badary-akṣābhayāmalaiḥ

Synonyma

tasya — té hory (Trikūṭa); droṇyām — v údolí; bhagavataḥ — významné osobnosti; varuṇasya — poloboha Varuṇy; mahā-ātmanaḥ — velkého oddaného Pána; udyānam — zahrada; ṛtumat — Ṛtumat; nāma — jménem; ākrīḍam — místo her a zábav; sura-yoṣitām — dívek polobohů; sarvataḥ — všude; alaṅkṛtam — nádherně ozdobené; divyaiḥ — patřící polobohům; nitya — stále; puṣpa — květů; phala — a ovoce; drumaiḥ — stromy; mandāraiḥ — mandāra; pārijātaiḥ — pārijāta; ca — i; pāṭala — pāṭala; aśoka — aśoka; campakaiḥ — campaka; cūtaiḥ — plody cūta; piyālaiḥ — plody piyāla; panasaiḥ — plody panasa; āmraiḥ — manga; āmrātakaiḥ — nakyslé plody zvané āmrātaka; api — také; kramukaiḥ — plody kramuka; nārikelaiḥ — kokosové palmy; ca — a; kharjūraiḥ — datlovníky; bījapūrakaiḥ — marhaníky; madhukaiḥ — plody madhuka; śāla-tālaiḥ — plody palmy; ca — a; tamālaiḥ — stromy tamāla; asana — stromy asana; arjunaiḥ — stromy arjuna; ariṣṭa — plody ariṣṭa; uḍumbara — vzrostlé stromy uḍumbara; plakṣaiḥ — stromy plakṣa; vaṭaiḥ — banyány; kiṁśuka — červené květy bez vůně; candanaiḥ — santály; picumardaiḥ — květy picumarda; kovidāraiḥ — plody kovidāra; saralaiḥ — stromy sarala; sura-dārubhiḥ — stromy sura-dāru; drākṣā — vinná réva; ikṣuḥ — cukrová třtina; rambhā — banány; jambubhiḥ — plody jambu; badarī — plody badarī; akṣa — plody akṣa; abhaya — plody abhaya; āmalaiḥ — trpké ovoce āmalakī.

Překlad

V jednom údolí hory Trikūṭa ležela zahrada zvaná Ṛtumat. Ta patřila velkému oddanému Varuṇovi a byla místem, kam se chodili bavit dívky polobohů. Květy a ovoce tam rostly v každou roční dobu. Byly tam například stromy mandāra, pārijāta, pāṭala, aśoka a campaka, plody cūta, piyāla a panasa, manga, plody āmrātaka a kramuka, kokosové palmy, datlovníky a marhaníky. Rostly tam madhuky, palmy, stromy tamāla, asana a arjuna, ariṣṭa, uḍumbara, plakṣa, banyány, kiṁśuky a santály. Byly tam také picumardy, kovidāry, stromy sarala a sura-dāru, vinná réva, cukrová třtina, banány a plody jambu, badarī, akṣa, abhaya a āmalakī.

Verš

bilvaiḥ kapitthair jambīrair
vṛto bhallātakādibhiḥ
tasmin saraḥ suvipulaṁ
lasat-kāñcana-paṅkajam
kumudotpala-kahlāra-
śatapatra-śriyorjitam
matta-ṣaṭ-pada-nirghuṣṭaṁ
śakuntaiś ca kala-svanaiḥ
haṁsa-kāraṇḍavākīrṇaṁ
cakrāhvaiḥ sārasair api
jalakukkuṭa-koyaṣṭi-
dātyūha-kula-kūjitam
matsya-kacchapa-sañcāra-
calat-padma-rajaḥ-payaḥ
kadamba-vetasa-nala-
nīpa-vañjulakair vṛtam
kundaiḥ kurubakāśokaiḥ
śirīṣaiḥ kūṭajeṅgudaiḥ
kubjakaiḥ svarṇa-yūthībhir
nāga-punnāga-jātibhiḥ
mallikā-śatapatraiś ca
mādhavī-jālakādibhiḥ
śobhitaṁ tīra-jaiś cānyair
nityartubhir alaṁ drumaiḥ

Synonyma

bilvaiḥ — stromy bilva; kapitthaiḥ — stromy kapittha; jambīraiḥ — stromy jambīra; vṛtaḥ — obklopené; bhallātaka-ādibhiḥ — stromy bhallātaka a jiné stromy; tasmin — v té zahradě; saraḥ — jezero; su-vipulam — velmi rozlehlé; lasat — zářící; kāñcana — zlaté; paṅka-jam — plné lotosů; kumuda — květin kumuda; utpala — květin utpala; kahlāra — květin kahlāra; śatapatra — a květin śatapatra; śriyā — krásou; ūrjitam — jedinečnou; matta — omámení; ṣaṭ-pada — čmeláci; nirghuṣṭam — bzučeli; śakuntaiḥ — za švitoření ptáků; ca — a; kala-svanaiḥ — zpívajících líbezné písně; haṁsa — labutě; kāraṇḍava — kāraṇḍavy; ākīrṇam — obývaly v hojném počtu; cakrāhvaiḥ — cakravākové; sārasaiḥ — jeřábi; api — jakož i; jalakukkuṭa — vodní kachny; koyaṣṭi — ptáci koyaṣṭi; dātyūha — ptáci dātyūha; kula — hejna; kūjitam — švitořící; matsya — ryb; kacchapa — a želv; sañcāra — kvůli pohybům; calat — způsobujícím vlnění; padma — lotosů; rajaḥ — pylem; payaḥ — voda (byla ozdobená); kadamba — kadamba; vetasa — vetasa; nala — nala; nīpa — nīpa; vañjulakaiḥ — vañjulaka; vṛtam — obklopené; kundaiḥ — kunda; kurubaka — kurubaka; aśokaiḥ — aśoka; śirīṣaiḥ — śirīṣa; kūṭaja — kūṭaja; iṅgudaiḥ — iṅguda; kubjakaiḥ — kubjaka; svarṇa- yūthībhiḥ — svarṇa-yūthī; nāga — nāga; punnāga — punnāga; jātibhiḥ — jātī; mallikā — mallikā; śatapatraiḥ — śatapatra; ca — také; mādhavī — mādhavī; jālakādibhiḥ — jālakā; śobhitam — krášlily; tīrajaiḥ — rostoucí na březích; ca — a; anyaiḥ — jiné; nitya-ṛtubhiḥ — ve všech ročních obdobích; alam — v hojnosti; drumaiḥ — stromy (nesoucími květy a plody).

Překlad

V té zahradě bylo velké jezero plné zářících zlatých lotosů a květin zvaných kumuda, kahlāra, utpala a śatapatra, které hoře dodávaly jedinečný půvab. Rostly tam také stromy bilva, kapittha, jambīra a bhallātaka. Omámení čmeláci pili med a bzučeli do líbezného švitoření ptáků. Jezero obývaly v hojném počtu labutě, kāraṇḍavy, cakravākové, jeřábi a hejna vodních kachen, ptáků dātyūha, koyaṣṭi a dalších švitořících ptáků. Kvůli vlnám, které svými pohyby vytvářely ryby a želvy, byla voda ozdobená pylem z lotosových květů. V okolí jezera rostly ještě další stromy a rostliny: kadamba, vetasa, nala, nīpa, vañjulaka, kunda, kurubaka, aśoka, śirīṣa, kūṭaja, iṅguda, kubjaka, svarṇa-yūthī, nāga, punnāga, jātī, mallikā, śatapatra, jālakā a mādhavī-latā. Jeho břehy také krášlilo mnoho stromů různých druhů, které měly květy a plody ve všech ročních obdobích. Celá hora tak byla nádherně ozdobená.

Význam

Z podrobného popisu jezer a řek hory Trikūṭa můžeme soudit, že jejich nádhera nemá na Zemi obdoby. Zato na jiných planetách je mnoho takových divů. Víme například, že existují dva milióny různých druhů stromů, a ne všechny z nich jsou zastoupené na Zemi. Śrīmad- Bhāgavatam předkládá poznání týkající se celého vesmíru. Nejen tohoto vesmíru — zabývá se i duchovním světem za jeho hranicemi. Popisy hmotného a duchovního světa ve Śrīmad-Bhāgavatamu nemůže nikdo zpochybňovat. Pokusy o cestu ze Země na Měsíc selhaly, ale lidé na Zemi mohou poznat, jak to vypadá na jiných planetách. Nemusí si nic představovat—stačí, když přijmou skutečné poznání ze Śrīmad-Bhāgavatamu, a to je uspokojí.

Verš

tatraikadā tad-giri-kānanāśrayaḥ
kareṇubhir vāraṇa-yūtha-paś caran
sakaṇṭakaṁ kīcaka-veṇu-vetravad
viśāla-gulmaṁ prarujan vanaspatīn

Synonyma

tatra — tam; ekadā — jednou; tat-giri — té hory (Trikūṭa); kānana- āśrayaḥ — žijící v lese; kareṇubhiḥ — v doprovodu slonic; vāraṇa-yūtha- paḥ — vůdce slonů; caran — když kráčel (k jezeru); sa-kaṇṭakam — místo plné trní; kīcaka-veṇu-vetra-vat — s rostlinami různých jmen; viśāla- gulmam — mnohé houštiny; prarujan — lámající; vanaḥ-patīn — stromy a jiné různé rostliny.

Překlad

Vládce slonů, který žil v lese na hoře Trikūṭa, se jednou se svými slonicemi vydal k jezeru. Cestou polámal mnoho stromů, keřů a jiných rostlin. Bodání jejich trnů mu nevadilo.

Verš

yad-gandha-mātrād dharayo gajendrā
vyāghrādayo vyāla-mṛgāḥ sakhaḍgāḥ
mahoragāś cāpi bhayād dravanti
sagaura-kṛṣṇāḥ sarabhāś camaryaḥ

Synonyma

yat-gandha-mātrāt — pouhým pachem tohoto slona; harayaḥ — lvi; gaja- indrāḥ — jiní sloni; vyāghra-ādayaḥ — dravá zvířata, například tygři; vyāla- mṛgāḥ — další dravá zvířata; sakhaḍgāḥ — nosorožci; mahā-uragāḥ — velcí hadi; ca — také; api — vskutku; bhayāt — strachy; dravanti — utekli; sa — s; gaura-kṛṣṇāḥ — některé z nich bílé, některé černé; śarabhāḥ — śarabhy; camaryaḥ — také camarī.

Překlad

Všichni ostatní sloni, tygři a další dravá zvířata, jako například lvi, nosorožci, velcí hadi a černé a bílé śarabhy, strachy utekli, když jen tohoto slona zvětřili. Rozutekli se i jeleni camarī.

Verš

vṛkā varāhā mahiṣarkṣa-śalyā
gopuccha-śālāvṛka-markaṭāś ca
anyatra kṣudrā hariṇāḥ śaśādayaś
caranty abhītā yad-anugraheṇa

Synonyma

vṛkāḥ — lišky; varāhāḥ — divocí kanci; mahiṣa — buvoli; ṛkṣa — medvědi; śalyāḥ — dikobrazi; gopuccha — druh jelena; śālāvṛka — vlci; markaṭāḥ — opice; ca — a; anyatra — jinde; kṣudrāḥ — malá zvířata; hariṇāḥ — jeleni; śaśa-ādayaḥ — králíci a další; caranti — toulali se (v lese); abhītāḥ — bez obav; yat-anugraheṇa — milostí tohoto slona.

Překlad

Milostí tohoto slona se lišky, vlci, buvoli, medvědi, kanci, gopucchy, dikobrazi, opice, králíci, různé druhy jelenů a mnoho jiných malých zvířat toulalo v jiné části lesa. Neměli z něho strach.

Význam

Zmíněný slon byl prakticky vládcem všech zvířat, a přestože se mohla pohybovat bez obav, z úcty se mu nikdy nepostavila do cesty.

Verš

sa gharma-taptaḥ karibhiḥ kareṇubhir
vṛto madacyut-karabhair anudrutaḥ
giriṁ garimṇā paritaḥ prakampayan
niṣevyamāṇo ’likulair madāśanaiḥ
saro ’nilaṁ paṅkaja-reṇu-rūṣitaṁ
jighran vidūrān mada-vihvalekṣaṇaḥ
vṛtaḥ sva-yūthena tṛṣārditena tat
sarovarābhyāsam athāgamad drutam

Synonyma

saḥ — on (vládce slonů); gharma-taptaḥ — zpocený; karibhiḥ — jinými slony; kareṇubhiḥ — jakož i slonicemi; vṛtaḥ — obklopený; mada-cyut — opojný mok mu kapal z tlamy; karabhaiḥ — slůňaty; anudrutaḥ — následovaný; girim — tu horu; garimṇā — tíhou svého těla; paritaḥ — na všech stranách; prakampayan — rozechvíval; niṣevyamāṇaḥ — obsluhovaný; alikulaiḥ — čmeláky; mada-aśanaiḥ — kteří pili med; saraḥ — z jezera; anilam — vánek; paṅkaja-reṇu-rūṣitam — unášející prach z lotosů; jighran — větřil; vidūrāt — z dálky; mada-vihvala — omámený; īkṣaṇaḥ — jehož pohled; vṛtaḥ — obklopený; sva-yūthena — svými společníky; tṛṣārditena — kteří trpěli žízní; tat — toho; sarovara-abhyāsam — k břehu jezera; atha — takto; agamat — přišel; drutam — brzy.

Překlad

Gajapati, vládce slonů, obklopený dalšími slony a slonicemi svého stáda a následován slůňaty, tíhou svého těla třásl celou horu Trikūṭa. Potil se, z tlamy mu kapal opojný mok a oči měl zastřené opojením. Obsluhovali ho čmeláci sající med, a on již na dálku větřil pyl z lotosů v jezeře, unášený lehkým vánkem. V doprovodu svých společníků, kteří trpěli žízní, brzy dospěl na břeh jezera.

Verš

vigāhya tasminn amṛtāmbu nirmalaṁ
hemāravindotpala-reṇu-rūṣitam
papau nikāmaṁ nija-puṣkaroddhṛtam
ātmānam adbhiḥ snapayan gata-klamaḥ

Synonyma

vigāhya — když vstoupil; tasmin — do jezera; amṛta-ambu — vodu čistou jako nektar; nirmalam — průzračnou; hema — velmi studenou; aravinda- utpala — z leknínů a lotosů; reṇu — s pylem; rūṣitam — která byla smíšená; papau — pil; nikāmam — dokud nebyl zcela uspokojen; nija — vlastním; puṣkara-uddhṛtam — nabíral chobotem; ātmānam — sebe; adbhiḥ — vodou; snapayan — důkladně omyl; gata-klamaḥ — zbavil se veškeré únavy.

Překlad

Král slonů vstoupil do jezera, důkladně se umyl a zbavil se únavy. Poté pomocí chobotu pil k svému plnému uspokojení studenou, čirou vodu podobnou nektaru, smíšenou s pylem lotosů a leknínů.

Verš

sa puṣkareṇoddhṛta-śīkarāmbubhir
nipāyayan saṁsnapayan yathā gṛhī
ghṛṇī kareṇuḥ karabhāṁś ca durmado
nācaṣṭa kṛcchraṁ kṛpaṇo ’ja-māyayā

Synonyma

saḥ — on (vládce slonů); puṣkareṇa — svým chobotem; uddhṛta — když nabíral; śīkara-ambubhiḥ — a kropil vodou; nipāyayan — přiměl je pít; saṁsnapayan — a myl je; yathā — jako; gṛhī — hospodář; ghṛṇī — neustále laskavý (k členům své rodiny); kareṇuḥ — ke svým manželkám, slonicím; karabhān — k dětem; ca — a také; durmadaḥ — který je příliš připoutaný k členům své rodiny; na — ne; ācaṣṭa — bral v úvahu; kṛcchram — utrpení; kṛpaṇaḥ — jelikož postrádal duchovní poznání; aja-māyayā — vlivem vnější, matoucí energie Nejvyšší Osobnosti Božství.

Překlad

Jelikož ho Kṛṣṇova vnější energie udržovala pod vlivem iluze, byl jako člověk, který postrádá duchovní poznání a příliš lpí na členech své rodiny. Vedl své manželky a děti k tomu, aby se koupaly a pily, a sám nabíral vodu z jezera chobotem a stříkal ji na ně. Nehleděl na úsilí, které ho to stálo.

Verš

taṁ tatra kaścin nṛpa daiva-codito
grāho balīyāṁś caraṇe ruṣāgrahīt
yadṛcchayaivaṁ vyasanaṁ gato gajo
yathā-balaṁ so ’tibalo vicakrame

Synonyma

tam — jeho (Gajendru); tatra — tam (ve vodě); kaścit — někdo; nṛpa — ó králi; daiva-coditaḥ — podnícený prozřetelností; grāhaḥ — krokodýl; balīyān — velmi mocný; caraṇe — jeho nohu; ruṣā — rozhněvaně; agrahīt — chytil; yadṛcchayā — která nastala řízením osudu; evam — taková; vyasanam — nebezpečná situace; gataḥ — když se ocitl; gajaḥ — slon; yathā- balam — jak odpovídalo jeho síle; saḥ — on; ati-balaḥ — s velkým úsilím; vicakrame — snažil se vyprostit.

Překlad

Ó králi, řízením osudu se na slona rozhněval silný krokodýl a zaútočil ve vodě na jeho nohu. Slon byl však mocný a ze všech sil se snažil uniknout nebezpečí, které na něho prozřetelnost seslala.

Verš

tathāturaṁ yūtha-patiṁ kareṇavo
vikṛṣyamāṇaṁ tarasā balīyasā
vicukruśur dīna-dhiyo ’pare gajāḥ
pārṣṇi-grahās tārayituṁ na cāśakan

Synonyma

tathā — tehdy; āturam — ta vážná situace; yūtha-patim — vládce slonů; kareṇavaḥ — jeho manželky; vikṛṣyamāṇam — napadeného; tarasā — silou; balīyasā — silou (krokodýla); vicukruśuḥ — začaly naříkat; dīna-dhiyaḥ — jež byly méně inteligentní; apare — ostatní; gajāḥ — sloni; pārṣṇi-grahāḥ — uchopili ho zezadu; tārayitum — vysvobodit; na — ne; ca — také; aśakan — byli schopni.

Překlad

Když ho jeho manželky viděly v této vážné situaci, žal jim sevřel srdce a začaly naříkat. Ostatní sloni chtěli Gajendrovi pomoci, ale ani když ho chytili zezadu, krokodýlova velká síla jim znemožňovala, aby ho zachránili.

Verš

niyudhyator evam ibhendra-nakrayor
vikarṣator antarato bahir mithaḥ
samāḥ sahasraṁ vyagaman mahī-pate
saprāṇayoś citram amaṁsatāmarāḥ

Synonyma

niyudhyatoḥ — zápasící; evam — takto; ibha-indra — slona; nakrayoḥ — a krokodýla; vikarṣatoḥ — tahající; antarataḥ — do vody; bahiḥ — z vody; mithaḥ — jeden druhého; samāḥ — let; sahasram — tisíc; vyagaman — uplynulo; mahī-pate — ó králi; sa-prāṇayoḥ — oba žili; citram — úžasné; amaṁsata — považovali; amarāḥ — polobozi.

Překlad

Ó králi, slon s krokodýlem tak zápasili po tisíc let, a tahali přitom jeden druhého z vody a do vody. Polobozi žasli při pohledu na tento zápas.

Verš

tato gajendrasya mano-balaujasāṁ
kālena dīrgheṇa mahān abhūd vyayaḥ
vikṛṣyamāṇasya jale ’vasīdato
viparyayo ’bhūt sakalaṁ jalaukasaḥ

Synonyma

tataḥ — potom; gaja-indrasya — krále slonů; manaḥ — zápalu; bala — fyzické síly; ojasām — a síly smyslů; kālena — za léta zápasu; dīrgheṇa — dlouhotrvajícího; mahān — velice; abhūt — nastala; vyayaḥ — ztráta; vikṛṣyamāṇasya — jenž byl vtahován (krokodýlem); jale — do vody (cizího prostředí); avasīdataḥ — zmenšené (síla mysli, těla a smyslů); viparyayaḥ — opak; abhūt — stal se; sakalam — toho všeho; jala-okasaḥ — krokodýl, jemuž je voda domovem.

Překlad

Jelikož byl slon vtahován do vody a zápasil po mnoho dlouhých let, ubývalo mu fyzické síly a jeho mysl a smysly slábly. Krokodýl je však vodní živočich, a jeho nadšení, tělesná síla a schopnosti smyslů proto naopak rostly.

Význam

Přestože byl slon nesmírně mocný, měl v zápase s krokodýlem tu nevýhodu, že voda pro něho byla cizím prostředím. Za tisíc let zápasu nemohl přijmout žádnou potravu, ubývalo mu tedy tělesné síly, a v důsledku toho slábla i jeho mysl a smysly. Krokodýl jakožto vodní živočich naopak neměl žádné problémy. Dostávalo se mu potravy, a to mu dodávalo mentální sílu a povzbuzení jeho smyslům. Zatímco slon slábl, krokodýl byl čím dál tím silnější. Z toho si můžeme vzít ponaučení pro náš boj s māyou: neměli bychom zůstávat v postavení, kde naše síla, nadšení a schopnosti smyslů nebudou stačit k vedení účinného boje. Naše hnutí pro vědomí Kṛṣṇy prakticky vyhlásilo válku energii iluze, pod jejímž vlivem všechny živé bytosti degenerují s mylnými představami o civilizaci. Vojáci v hnutí pro vědomí Kṛṣṇy musí vždy oplývat tělesnou silou a nadšením a mít zdatné smysly. Proto musí mít normální životní podmínky, aby se udrželi svěží. Normální podmínky nejsou pro každého stejné, a z toho důvodu existují třídy varṇāśramy: brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya, śūdra, brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa. Zvláště pro tento věk, Kali-yugu, se doporučuje, aby nikdo nepřijímal sannyās.

aśvamedhaṁ gavālambhaṁ
sannyāsaṁ pala-paitṛkam
devareṇa sutotpattiṁ
kalau pañca vivarjayet

(Brahma-vaivarta Purāṇa)

Z toho je zřejmé, že sannyāsa-āśram je v tomto věku zakázaný, jelikož lidé nejsou dostatečně silní. Śrī Caitanya Mahāprabhu nám dal příklad toho, jak lze přijmout sannyās ve věku dvaceti čtyř let, ale dokonce i Jemu Sārvabhauma Bhaṭṭācārya radil, aby byl velmi opatrný, protože přijal sannyās příliš brzy. Někdy udílíme mladým chlapcům sannyās pro potřeby kázání, ale v praxi se ukazuje, že pro to nejsou způsobilí. Zároveň ale není nic špatného na tom, jestliže se člověk považuje za nezpůsobilého pro sannyās; je-li příliš rozrušený myšlenkami na sex, pak se má uchýlit do āśramu, kde je pohlavní život dovolen — do gṛhastha-āśramu. Pokud zjistí, že je v jednom prostředí slabý, neznamená to, že má přestat v boji s krokodýlem māyi. Měl by přijmout útočiště u lotosových nohou Kṛṣṇy—což učinil i Gajendra, jak se dozvíme později — a zároveň být gṛhastou, jestliže ho uspokojuje sexuální požitek. Boj není třeba vzdávat. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto doporučil: sthāne sthitāḥ śruti-gatāṁ tanu-vāṅ- manobhiḥ. Člověk může zůstat v jakémkoliv āśramu, který mu vyhovuje; není nutné, aby přijímal sannyās. Pokud mu sex nedá spát, může vstoupit do gṛhastha-āśramu. Musí ale pokračovat v boji. Ten, kdo není na transcendentální úrovni, si nezaslouží příliš velké uznání, když navenek přijme sannyās. Pokud se pro sannyās nehodí, může vstoupit do gṛhastha-āśramu a bojovat s māyou s velkou silou. Neměl by však boj vzdát a odejít.

Verš

itthaṁ gajendraḥ sa yadāpa saṅkaṭaṁ
prāṇasya dehī vivaśo yadṛcchayā
apārayann ātma-vimokṣaṇe ciraṁ
dadhyāv imāṁ buddhim athābhyapadyata

Synonyma

ittham — takto; gaja-indraḥ — král slonů; saḥ — on; yadā — když; āpa — získal; saṅkaṭam — toto nebezpečné postavení; prāṇasya — života; dehī — který je vtělený; vivaśaḥ — za daných okolností bezmocný; yadṛcchayā — řízením osudu; apārayan — neschopný; ātma-vimokṣaṇe — zachránit se; ciram — po dlouhou dobu; dadhyau — začal vážně uvažovat; imām — tomuto; buddhim — rozhodnutí; atha — poté; abhyapadyata — dospěl k.

Překlad

Když král slonů viděl, že se ocitl ve spárech krokodýla z vůle prozřetelnosti a nemůže se z tohoto nebezpečí sám zachránit, jelikož je vtělenou bytostí a za daných okolností bezmocný, začal se bát smrti. Dlouho proto uvažoval, a nakonec dospěl k následujícímu rozhodnutí.

Význam

V hmotném světě každý zápasí o přežití. Každý se chce zachránit před nebezpečím, ale jestliže se mu to nedaří, uchýlí se, pokud je zbožný, k lotosovým nohám Nejvyšší Osobnosti Božství. To potvrzuje Bhagavad-gītā (7.16):

catur-vidhā bhajante māṁ
janāḥ sukṛtino 'rjuna
ārto jijñāsur arthārthī
jñānī ca bharatarṣabha

Čtyři druhy zbožných lidí hledají útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství, aby byli zachráněni nebo aby udělali pokrok: ten, kdo je v nebezpečí; ten, kdo má nedostatek peněz; ten, kdo hledá poznání, a ten, kdo je zvídavý. Král slonů se ve své nebezpečné situaci rozhodl vyhledat útočiště u lotosových nohou Pána. Po důkladné úvaze inteligentně dospěl k tomuto správnému závěru. Hříšný člověk takové rozhodnutí nikdy neučiní. Proto je v Bhagavad-gītě řečeno, že zbožní lidé (sukṛtī) se dovedou v nebezpečné či nepříjemné situaci rozhodnout pro přijetí útočiště u lotosových nohou Kṛṣṇy.

Verš

na mām ime jñātaya āturaṁ gajāḥ
kutaḥ kariṇyaḥ prabhavanti mocitum
grāheṇa pāśena vidhātur āvṛto
’py ahaṁ ca taṁ yāmi paraṁ parāyaṇam

Synonyma

na — ne; mām — mě; ime — všichni tito; jñātayaḥ — přátelé a příbuzní (ostatní sloni); āturam — v mé tísni; gajāḥ — sloni; kutaḥ — jak; kariṇyaḥ — moje manželky; prabhavanti — mohou; mocitum — vysvobodit (z této nebezpečné situace); grāheṇa — krokodýlem; pāśena — sítí provazů; vidhātuḥ — prozřetelnosti; āvṛtaḥ — polapený; api — ačkoliv (jsem v takové situaci); aham — já; ca — také; tam — tomu (Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství); yāmi — odevzdám se; param — jenž je transcendentální; parāyaṇam — a jenž je útočištěm dokonce i vznešených polobohů, jako je Brahmā a Śiva.

Překlad

Ostatní sloni — moji přátelé a příbuzní — mě z tohoto nebezpečí nedokázali zachránit. Což teprve mé manželky? Ty nezmohou nic. Řízením osudu jsem byl napaden tímto krokodýlem, a proto vyhledám ochranu u Nejvyššího Pána, který je vždy útočištěm všech, dokonce i velkých osobností.

Význam

Tento hmotný svět je popsán jako padaṁ padaṁ yad vipadām, což znamená, že v něm na každém kroku číhá nebezpečí. Hlupák se mylně domnívá, že je v hmotném světě šťastný, ale ve skutečnosti není; ten, kdo takto uvažuje, je pouze pod vlivem iluze. Na každém kroku, v každém okamžiku hrozí nějaké nebezpečí. Člověk v moderní civilizaci si myslí, že když má pěkný dům a pěkné auto, jeho život je dokonalý. V západních zemích — a zvláště v Americe — se vysoce hodnotí mít dobré auto, ale jakmile člověk vyjede na silnici, každým okamžikem mu hrozí nehoda, při které může zahynout. Statistiky ukazují, že při takových nehodách umírá mnoho lidí. Pokud si tedy doopravdy myslíme, že tento hmotný svět je šťastné místo k životu, svědčí to o naší nevědomosti. Skutečné poznání znamená vědět, že hmotný svět je plný nebezpečí. Můžeme bojovat o přežití, jak jen nám naše inteligence dovolí, a můžeme se o sebe snažit postarat sami, ale pokud nás před nebezpečím nezachrání Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, naše pokusy budou marné. Prahlāda Mahārāja proto říká:

bālasya neha śaraṇaṁ pitarau nṛsiṁha
nārtasya cāgadam udanvati majjato nauḥ
taptasya tat-pratividhir ya ihāñjaseṣṭas
tāvad vibho tanu-bhṛtāṁ tvad-upekṣitānām

Můžeme vynalézat desítky způsobů, jak být šťastní nebo jak čelit nebezpečí tohoto hmotného světa, ale jestliže naše pokusy neschválí Nejvyšší Osobnost Božství, nikdy nám štěstí nepřinesou. Ti, kteří se snaží být šťastní, aniž by přijali útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství, jsou mūḍhové, darebáci. Na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ prapadyante narādhamāḥ. Nejnižší z lidí odmítají proces vědomí Kṛṣṇy, neboť si myslí, že se dokáží ochránit sami, bez Kṛṣṇovy péče. To je omyl. Rozhodnutí Gajendry, krále slonů, bylo správné. V nebezpečné situaci vyhledal útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství.

Verš

yaḥ kaścaneśo balino ’ntakoragāt
pracaṇḍa-vegād abhidhāvato bhṛśam
bhītaṁ prapannaṁ paripāti yad-bhayān
mṛtyuḥ pradhāvaty araṇaṁ tam īmahi

Synonyma

yaḥ — ten, který (Nejvyšší Pán, Osobnost Božství); kaścana — někdo; īśaḥ — svrchovaný vládce; balinaḥ — velmi mocný; antaka-uragāt — z velkého hada času, který přináší smrt; pracaṇḍa-vegāt — jehož síla je hrozivá; abhidhāvataḥ — který pronásleduje; bhṛśam — bez ustání (každou hodinu a minutu); bhītam — toho, kdo se bojí smrti; prapannam — kdo je odevzdaný (Nejvyšší Osobnosti Božství); paripāti — chrání; yat-bhayāt — ze strachu z Pána; mṛtyuḥ — samotná smrt; pradhāvati — utíká; araṇam — skutečnému útočišti každého; tam — Jemu; īmahi — odevzdávám se.

Překlad

Nejvyšší Pán jistě není známý každému, ale je nesmírně mocný a vlivný. Hledá-li u Něj útočiště ten, kdo má strach z hada věčného času, Pán ho ochrání. Tento had má hrozivou sílu a bez ustání pronásleduje každou živou bytost a chystá se ji pozřít. I smrt však se strachem prchá před Pánem. Odevzdávám se proto Jemu, velké a mocné svrchované autoritě, jež je skutečným útočištěm všech.

Význam

Inteligentní člověk chápe, že nad vším je svrchovaná autorita. Tato autorita se zjevuje v různých inkarnacích, aby zachraňovala nevinné před pohromami. To potvrzuje Bhagavad-gītā (4.8): paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām — Pán přichází ve svých rozmanitých inkarnacích se dvěma záměry: ničit hříšné (duṣkṛtī) a chránit své oddané. Král slonů se Mu rozhodl odevzdat. To je projev inteligence. Musíme znát tohoto velkého Svrchovaného Pána a odevzdat se Mu. Pán přichází osobně, aby nás učil být šťastnými, a pouze hlupáci a darebáci nejsou schopni pomocí inteligence vidět tuto svrchovanou autoritu, Nejvyšší Osobu. Ve śruti-mantře je řečeno:

bhīṣāsmād vātaḥ pavate
bhīṣodeti sūryaḥ
bhīṣāsmād agniś candraś ca
mṛtyur dhāvati pañcamaḥ

(Taittirīya Upaniṣad 2.8)

Ze strachu z Nejvyšší Osobnosti Božství vane vítr, slunce šíří teplo a světlo a smrt pronásleduje každého. To znamená, že je zde svrchovaný vládce, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (9.10): mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram. Jeho vůlí tento hmotný projev pracuje. Inteligentní člověk proto chápe, že Jeho existence je nezbytná. Svrchovaný vládce se navíc sám zjevuje jako Pán Kṛṣṇa, Pán Caitanya Mahāprabhu a Pán Rāmacandra, aby nás poučil a na vlastním příkladu ukázal, jak se Mu odevzdat. Nejnižší z lidí, duṣkṛtī, se však přesto neodevzdávají (na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ prapadyante narādhamāḥ).

V Bhagavad-gītě Pán jasně říká: mṛtyuḥ sarva-haraś cāham — “Jsem všepohlcující smrt.” Tato smrt (mṛtyu) je zástupcem, který živé bytosti, jež přijala hmotné tělo, bere vše. Nikdo nemůže říci: “Já se smrti nebojím.” To by byla lež. Ze smrti má každý strach. Ale ten, kdo vyhledá ochranu u Nejvyšší Osobnosti Božství, může být před smrtí zachráněn. Někdo může namítnout: “Což oddaný neumírá?” Odpovědí je, že oddaný samozřejmě musí opustit své tělo, neboť je hmotné. Ale pro toho, kdo se Kṛṣṇovi plně odevzdal a je pod Jeho ochranou, je současné tělo jeho posledním—již znovu nepřijme hmotné tělo, ve kterém by podléhal smrti. O tom nás ujišťuje Bhagavad-gītā (4.9). Tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so 'rjuna — oddaný po opuštění svého těla nepřijme další hmotné tělo, ale vrátí se domů, zpátky k Bohu. Nacházíme se neustále v nebezpečí, protože smrt může nastat každým okamžikem. Smrti se nebál jen Gajendra, král slonů. Každý by se měl bát smrti, protože každý je chycen ve spárech krokodýla věčného času a může kdykoliv zemřít. Nejlepším postupem je tedy přijmout útočiště u Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství, a být vysvobozen ze zápasu o přežití v tomto hmotném světě, kde se každý znovu a znovu rodí a umírá. Dospět k tomuto pochopení je konečným cílem života.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke druhé kapitole osmého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Slon Gajendra v ohrožení”.