Skip to main content

KAPITOLA PATNÁCTÁ

Bali Mahārāja dobývá nebeské planety

Tato kapitola popisuje, jak Bali po vykonání Viśvajit-yajñi obdržel vůz a různé potřeby pro vedení boje, se kterými napadl nebeského krále. Všichni polobozi ve strachu před ním opustili na pokyn svého gurua nebeské planety.

Mahārāja Parīkṣit chtěl vědět, jak Pán Vāmanadeva Balimu Mahārājovi všechno vzal pod záminkou, že chce jen tolik země, kolik obsáhne třemi kroky, a jak ho zajal. Śukadeva Gosvāmī na tuto otázku odpověděl následujícím vysvětlením. V boji mezi démony a polobohy, popsaném v jedenácté kapitole tohoto zpěvu, byl Bali poražen a zemřel, ale milostí Śukrācāryi byl znovu přiveden k životu. Poté začal Śukrācāryovi, svému duchovnímu mistrovi, sloužit. Potomci Bhṛgua s ním byli spokojeni a nechali ho vykonat Viśvajit-yajñu, při níž se z ohně zjevil vůz, koně, vlajka, luk, brnění a dva toulce šípů. Mahārāja Prahlāda, děd Baliho Mahārāje, mu dal neuvadající květinovou girlandu a Śukrācārya mu daroval lasturu. Bali Mahārāja se pak Prahlādovi, brāhmaṇům a svému duchovnímu mistrovi Śukrācāryovi poklonil, vyzbrojil se pro boj s Indrou a spolu se svými vojáky se vydal do Indrapurī. Pak zatroubil na svou lasturu a zaútočil na hranice Indrova království. Když Indra viděl jeho moc, šel za svým duchovním mistrem, Bṛhaspatim, aby mu pověděl o Baliho síle a zeptal se ho, co je jeho povinností. Bṛhaspati polobohům prozradil, že brāhmaṇové obdařili Baliho neobyčejnou silou, a proto s ním polobozi nemohou bojovat. Jejich jedinou nadějí bylo získat přízeň Nejvyšší Osobnosti Božství; jiná možnost neexistovala. Za těchto okolností Bṛhaspati polobohům poradil, aby opustili nebeské planety a někde se neviditelně skryli. Polobozi se řídili jeho pokyny, a Bali Mahārāja tak se svými společníky získal celé Indrovo království. Potomci Bhṛgua Muniho byli ke svému žákovi Balimu velice laskaví a nechali ho vykonat sto aśvamedha-yajñí. Tímto způsobem si Bali užíval bohatství nebeských planet.

Sloka 1-2:
Mahārāja Parīkṣit se otázal: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je majitelem všeho. Proč jako chudý člověk prosil Baliho Mahārāje o tři kroky země? A proč přesto Baliho Mahārāje zajal, když dostal dar, o který prosil? Velmi si přeji znát tajemství těchto protikladů.
Sloka 3:
Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi, když Bali Mahārāja ztratil všechno své bohatství a padl v boji, přivedl ho Śukrācārya, potomek Bhṛgua Muniho, zpátky k životu. Vznešená duše Bali Mahārāja se tak stal Śukrācāryovým žákem a začal mu s velkou vírou sloužit. Odevzdával mu vše, co měl.
Sloka 4:
Bráhmanští potomci Bhṛgua Muniho byli s Balim Mahārājem, který chtěl dobýt Indrovo království, velice spokojeni. Podrobili ho náležité očistě, vykoupali podle usměrňujících zásad, a pak ho nechali vykonat yajñu zvanou Viśvajit.
Sloka 5:
Když do obětního ohně nalili ghí (přepuštěné máslo), zjevil se nebeský vůz pokrytý zlatem a hedvábím, žlutí koně, jaké má Indra, a vlajka se znakem lva.
Sloka 6:
Dále se objevil zlatý luk, dva toulce neselhávajících šípů a nebeské brnění. Baliho děd, Prahlāda Mahārāja, dal svému vnukovi květinovou girlandu, která nikdy neuvadne, a Śukrācārya mu věnoval lasturu.
Sloka 7:
Když takto Mahārāja Bali vykonal specifický obřad, který mu doporučili brāhmaṇové, a jejich milostí získal válečnou výzbroj, obřadně je obešel a složil jim poklony. Pozdravil i Prahlāda Mahārāje a také jemu se poklonil.
Sloka 8-9:
Poté, co Bali Mahārāja, ozdobený pěknou girlandou, nastoupil na vůz, který dostal od Śukrācāryi, oblékl si ochranné brnění a vyzbrojil se lukem, mečem a toulcem plným šípů. Paže mu zdobily zlaté náramky a uši safírové náušnice, a když usedl na sedadlo vozu, zářil jako posvátný oheň.
Sloka 10-11:
Bali Mahārāja spolu se svými vojáky a démonskými vůdci, kteří byli stejně silní, bohatí a krásní jako on, vypadali, jako kdyby chtěli spolknout nebe a spálit všechny strany svým pohledem. Když takto shromáždil démonské vojáky, vydal se do Indrova bohatého hlavního města. Zdálo se, jako kdyby třásl povrchem celého světa.
Sloka 12:
Hlavní město krále Indry bylo plné příjemných sadů a zahrad, jako je například zahrada jménem Nandana, v níž se větve věčně existujících stromů sklánějí k zemi pod tíhou květů, listů a plodů. Do zahrad přilétaly páry štěbetajících ptáků a sladce bzučící včely. Atmosféra v celém městě byla nebeská.
Sloka 13:
Nádherné ženy si pod ochranou polobohů hrály v zahradách s lotosovými jezírky plnými labutí, jeřábů, cakravāků a kachen.
Sloka 14:
Město bylo obehnáno příkopy naplněnými vodou Gangy známé jako Ākāśa-gaṅgā a vysokými hradbami barvy ohně. Na těchto hradbách byly terasy uzpůsobené k boji.
Sloka 15:
Dveře byly z odolných zlatých plátů a brány z prvotřídního mramoru. Spojovaly je různé veřejné cesty. Celé město postavil Viśvakarmā.
Sloka 16:
Ve městě byla četná nádvoří, široké cesty, sněmovní budovy a ne méně než sto miliónů letadel. Křižovatky byly z perel a místa k sezení z diamantů a korálu.
Sloka 17:
Jako ohně s mnoha plameny v onom městě zářily věčně krásné a mladé ženy, oblečené do čistých šatů. Všechny měly vlastnost śyāmā.
Sloka 18:
Vánek nesl ulicemi vůni květů padajících z vlasů žen polobohů.
Sloka 19:
Apsary se procházely po ulicích, které halil bílý, voňavý kouř z vonné látky aguru linoucí se z oken vyzdobených zlatým filigránem.
Sloka 20:
Město zastiňovaly baldachýny ozdobené perlami a na kopulích paláců vlály vlajky pošité perlami a zlatem. Nepřetržitě se v něm ozývali pávi, holubi a včely a nad ním létala letadla, v nichž nádherné ženy bez ustání zpívaly příznivé písně, velmi příjemné na poslech.
Sloka 21:
Ono město znělo zvuky bubnů, lastur, kotlů, fléten a dobře naladěných strunných nástrojů, jež vytvářely harmonickou souhru. Neustále se tam tančilo a Gandharvové zpívali. Celková krása Indrapurī překonávala zosobněnou krásu.
Sloka 22:
Do tohoto města nemohl vstoupit nikdo hříšný, zlomyslný, násilný vůči jiným živým bytostem, vychytralý, plný falešné pýchy, chtivý nebo chamtivý. Lidé, kteří tam žili, žádnou z těchto neřestí neprojevovali.
Sloka 23:
Bali Mahārāja, jenž velel nespočetně mnoha vojákům, shromáždil své vojsko okolo tohoto Indrova sídla a napadl je ze všech stran. Rozezněl lasturu, kterou mu dal jeho duchovní mistr Śukrācārya, a tak v ženách pod Indrovou ochranou vzbudil strach.
Sloka 24:
Když král Indra viděl nezlomné úsilí Baliho Mahārāje a pochopil, o co mu jde, obrátil se společně s ostatními polobohy na svého duchovního mistra Bṛhaspatiho a promluvil k němu.
Sloka 25:
Můj pane, náš starý nepřítel Bali Mahārāja je nyní opět nadšený a tím získal úžasnou sílu, až si myslíme, že jeho moci snad ani nedokážeme vzdorovat.
Sloka 26:
Tomuto Baliho vojenskému tažení se nikdo nikde neubrání. Vypadá to, jako kdyby chtěl svými ústy vypít celý vesmír, jazykem slízat všech deset stran a očima na všech stranách zapálit požár. Rozmáhá se jako pustošivý oheň saṁvartaka.
Sloka 27:
Prosím, řekni mi, jaká je příčina Baliho síly, snahy, vlivu a vítězství? Z čeho pochází jeho nadšení?
Sloka 28:
Bṛhaspati, duchovní mistr polobohů, pravil: Ó Indro, vím proč tvůj nepřítel získal takovou neobyčejnou moc. Bali Mahārāja byl takto obdarován bráhmanskými potomky Bhṛgua Muniho, jelikož je jako jejich žák potěšil.
Sloka 29:
Ani ty, ani tvoji lidé nedokážete mocného Baliho přemoci. Nepřemůže ho nikdo jiný než Nejvyšší Osobnost Božství, protože nyní je obdařen svrchovanou duchovní silou (brahma-tejas). Nikdo před ním neobstojí, tak jako neobstojí nikdo před Yamarājem.
Sloka 30:
Proto byste měli všichni opustit tuto nebeskou planetu a odejít někam, kde nebudete na očích, a tam pak čekat, dokud se situace vašich nepřátel neobrátí v jejich neprospěch.
Sloka 31:
Nyní je Bali Mahārāja neobyčejně mocný díky požehnání od brāhmaṇů, ale když později tyto brāhmaṇy urazí, bude i se svými přáteli a společníky zničen.
Sloka 32:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Polobozi okamžitě souhlasili se slovy Bṛhaspatiho, který jim poradil, co pro ně bude dobré. Přijali podoby podle vlastního přání, opustili nebeské království a rozprchli se, aniž by je démoni spatřili.
Sloka 33:
Když polobozi zmizeli, Bali Mahārāja, syn Virocany, vstoupil do nebeského království a odtud si podmanil všechny tři světy.
Sloka 34:
Bráhmanští potomci Bhṛgua byli se svým žákem, který dobyl celý vesmír, velmi spokojeni a přiměli ho k vykonání sta obětí aśvamedha.
Sloka 35:
Když Bali Mahārāja uspořádal tyto oběti, získal si dobrou pověst na všech stranách všude ve třech světech. Zářil tak ve svém postavení jako jasný měsíc na nebi.
Sloka 36:
Díky přízni brāhmaṇů získal velkomyslný Bali Mahārāja velké bohatství a prosperitu a začal si užívat království, považuje se za naprosto spokojeného.