Sloka 1-2:

Mahārāja Parīkṣit se otázal: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je majitelem všeho. Proč jako chudý člověk prosil Baliho Mahārāje o tři kroky země? A proč přesto Baliho Mahārāje zajal, když dostal dar, o který prosil? Velmi si přeji znát tajemství těchto protikladů.

Sloka 3:

Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi, když Bali Mahārāja ztratil všechno své bohatství a padl v boji, přivedl ho Śukrācārya, potomek Bhṛgua Muniho, zpátky k životu. Vznešená duše Bali Mahārāja se tak stal Śukrācāryovým žákem a začal mu s velkou vírou sloužit. Odevzdával mu vše, co měl.

Sloka 4:

Bráhmanští potomci Bhṛgua Muniho byli s Balim Mahārājem, který chtěl dobýt Indrovo království, velice spokojeni. Podrobili ho náležité očistě, vykoupali podle usměrňujících zásad, a pak ho nechali vykonat yajñu zvanou Viśvajit.

Sloka 5:

Když do obětního ohně nalili ghí (přepuštěné máslo), zjevil se nebeský vůz pokrytý zlatem a hedvábím, žlutí koně, jaké má Indra, a vlajka se znakem lva.

Sloka 6:

Dále se objevil zlatý luk, dva toulce neselhávajících šípů a nebeské brnění. Baliho děd, Prahlāda Mahārāja, dal svému vnukovi květinovou girlandu, která nikdy neuvadne, a Śukrācārya mu věnoval lasturu.

Sloka 7:

Když takto Mahārāja Bali vykonal specifický obřad, který mu doporučili brāhmaṇové, a jejich milostí získal válečnou výzbroj, obřadně je obešel a složil jim poklony. Pozdravil i Prahlāda Mahārāje a také jemu se poklonil.

Sloka 8-9:

Poté, co Bali Mahārāja, ozdobený pěknou girlandou, nastoupil na vůz, který dostal od Śukrācāryi, oblékl si ochranné brnění a vyzbrojil se lukem, mečem a toulcem plným šípů. Paže mu zdobily zlaté náramky a uši safírové náušnice, a když usedl na sedadlo vozu, zářil jako posvátný oheň.

Sloka 10-11:

Bali Mahārāja spolu se svými vojáky a démonskými vůdci, kteří byli stejně silní, bohatí a krásní jako on, vypadali, jako kdyby chtěli spolknout nebe a spálit všechny strany svým pohledem. Když takto shromáždil démonské vojáky, vydal se do Indrova bohatého hlavního města. Zdálo se, jako kdyby třásl povrchem celého světa.

Sloka 12:

Hlavní město krále Indry bylo plné příjemných sadů a zahrad, jako je například zahrada jménem Nandana, v níž se větve věčně existujících stromů sklánějí k zemi pod tíhou květů, listů a plodů. Do zahrad přilétaly páry štěbetajících ptáků a sladce bzučící včely. Atmosféra v celém městě byla nebeská.

Sloka 13:

Nádherné ženy si pod ochranou polobohů hrály v zahradách s lotosovými jezírky plnými labutí, jeřábů, cakravāků a kachen.

Sloka 14:

Město bylo obehnáno příkopy naplněnými vodou Gangy známé jako Ākāśa-gaṅgā a vysokými hradbami barvy ohně. Na těchto hradbách byly terasy uzpůsobené k boji.

Sloka 15:

Dveře byly z odolných zlatých plátů a brány z prvotřídního mramoru. Spojovaly je různé veřejné cesty. Celé město postavil Viśvakarmā.

Sloka 16:

Ve městě byla četná nádvoří, široké cesty, sněmovní budovy a ne méně než sto miliónů letadel. Křižovatky byly z perel a místa k sezení z diamantů a korálu.

Sloka 17:

Jako ohně s mnoha plameny v onom městě zářily věčně krásné a mladé ženy, oblečené do čistých šatů. Všechny měly vlastnost śyāmā.

Sloka 18:

Vánek nesl ulicemi vůni květů padajících z vlasů žen polobohů.

Sloka 19:

Apsary se procházely po ulicích, které halil bílý, voňavý kouř z vonné látky aguru linoucí se z oken vyzdobených zlatým filigránem.

Sloka 20:

Město zastiňovaly baldachýny ozdobené perlami a na kopulích paláců vlály vlajky pošité perlami a zlatem. Nepřetržitě se v něm ozývali pávi, holubi a včely a nad ním létala letadla, v nichž nádherné ženy bez ustání zpívaly příznivé písně, velmi příjemné na poslech.

Sloka 21:

Ono město znělo zvuky bubnů, lastur, kotlů, fléten a dobře naladěných strunných nástrojů, jež vytvářely harmonickou souhru. Neustále se tam tančilo a Gandharvové zpívali. Celková krása Indrapurī překonávala zosobněnou krásu.

Sloka 22:

Do tohoto města nemohl vstoupit nikdo hříšný, zlomyslný, násilný vůči jiným živým bytostem, vychytralý, plný falešné pýchy, chtivý nebo chamtivý. Lidé, kteří tam žili, žádnou z těchto neřestí neprojevovali.

Sloka 23:

Bali Mahārāja, jenž velel nespočetně mnoha vojákům, shromáždil své vojsko okolo tohoto Indrova sídla a napadl je ze všech stran. Rozezněl lasturu, kterou mu dal jeho duchovní mistr Śukrācārya, a tak v ženách pod Indrovou ochranou vzbudil strach.

Sloka 24:

Když král Indra viděl nezlomné úsilí Baliho Mahārāje a pochopil, o co mu jde, obrátil se společně s ostatními polobohy na svého duchovního mistra Bṛhaspatiho a promluvil k němu.

Sloka 25:

Můj pane, náš starý nepřítel Bali Mahārāja je nyní opět nadšený a tím získal úžasnou sílu, až si myslíme, že jeho moci snad ani nedokážeme vzdorovat.

Sloka 26:

Tomuto Baliho vojenskému tažení se nikdo nikde neubrání. Vypadá to, jako kdyby chtěl svými ústy vypít celý vesmír, jazykem slízat všech deset stran a očima na všech stranách zapálit požár. Rozmáhá se jako pustošivý oheň saṁvartaka.

Sloka 27:

Prosím, řekni mi, jaká je příčina Baliho síly, snahy, vlivu a vítězství? Z čeho pochází jeho nadšení?

Sloka 28:

Bṛhaspati, duchovní mistr polobohů, pravil: Ó Indro, vím proč tvůj nepřítel získal takovou neobyčejnou moc. Bali Mahārāja byl takto obdarován bráhmanskými potomky Bhṛgua Muniho, jelikož je jako jejich žák potěšil.

Sloka 29:

Ani ty, ani tvoji lidé nedokážete mocného Baliho přemoci. Nepřemůže ho nikdo jiný než Nejvyšší Osobnost Božství, protože nyní je obdařen svrchovanou duchovní silou (brahma-tejas). Nikdo před ním neobstojí, tak jako neobstojí nikdo před Yamarājem.

Sloka 30:

Proto byste měli všichni opustit tuto nebeskou planetu a odejít někam, kde nebudete na očích, a tam pak čekat, dokud se situace vašich nepřátel neobrátí v jejich neprospěch.

Sloka 31:

Nyní je Bali Mahārāja neobyčejně mocný díky požehnání od brāhmaṇů, ale když později tyto brāhmaṇy urazí, bude i se svými přáteli a společníky zničen.

Sloka 32:

Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Polobozi okamžitě souhlasili se slovy Bṛhaspatiho, který jim poradil, co pro ně bude dobré. Přijali podoby podle vlastního přání, opustili nebeské království a rozprchli se, aniž by je démoni spatřili.

Sloka 33:

Když polobozi zmizeli, Bali Mahārāja, syn Virocany, vstoupil do nebeského království a odtud si podmanil všechny tři světy.

Sloka 34:

Bráhmanští potomci Bhṛgua byli se svým žákem, který dobyl celý vesmír, velmi spokojeni a přiměli ho k vykonání sta obětí aśvamedha.

Sloka 35:

Když Bali Mahārāja uspořádal tyto oběti, získal si dobrou pověst na všech stranách všude ve třech světech. Zářil tak ve svém postavení jako jasný měsíc na nebi.

Sloka 36:

Díky přízni brāhmaṇů získal velkomyslný Bali Mahārāja velké bohatství a prosperitu a začal si užívat království, považuje se za naprosto spokojeného.