Skip to main content

KAPITOLA PRVNÍ

Manuové, vládci vesmíru

Nejprve skládám pokorné a uctivé poklony lotosovým nohám svého duchovního mistra, Jeho Božské Milosti Śrī Śrīmad Bhaktisiddhānty Sarasvatīho Gosvāmīho Prabhupādy. Kdysi v roce 1935 jsem ho z Bombaje přijel navštívit, když pobýval u Rādhā-kuṇḍu. Dal mi tehdy mnoho důležitých pokynů ohledně stavění chrámů a vydávání knih. Osobně mi řekl, že vydávat knihy je důležitější než stavět chrámy. Tyto pokyny samozřejmě po mnoho let zůstaly uchovány v mé mysli. V roce 1944 jsem začal vydávat Back to Godhead*, a když jsem později zanechal rodinného života, v roce 1958 jsem začal v Dillí vydávat Śrīmad-Bhāgavatam. Poté, co v Indii vyšly jeho tři části, jsem se 13. srpna 1965 vydal do Spojených států.

Neustále se snažím vydávat knihy, jak mě nabádal můj duchovní mistr. Nyní, v roce 1976, jsem dokončil sedmý zpěv Śrīmad-Bhāgavatamu a pod názvem Kršna, Nejvyšší Osobnost Božství, již vyšlo shrnutí desátého zpěvu. Ještě však zbývá vydat osmý, devátý, desátý, jedenáctý a dvanáctý zpěv. Při této příležitosti se tedy modlím ke svému duchovnímu mistrovi, aby mi dal sílu potřebnou k dokončení tohoto díla. Nejsem ani velký učenec, ani velký oddaný; jsem pouze pokorný služebník mého duchovního mistra a ve spolupráci se svými žáky v Americe se ho snažím podle svých nejlepších schopností potěšit vydáváním těchto knih. Učenci na celém světě naštěstí tato díla oceňují. Vydávejme tedy společnými silami další a další pokračování Śrīmad-Bhāgavatamu, abychom potěšili Jeho Božskou Milost Bhaktisiddhāntu Sarasvatīho Ṭhākura.

Tato první kapitola osmého zpěvu je souhrnným popisem čtyř Manuů: Svāyambhuvy, Svārociṣi, Uttamy a Tāmasy. Poté, co Mahārāja Parīkṣit vyslechl popisy dynastie Svāyambhuvy Manua, které skončily v sedmém zpěvu, přál si poznat osudy dalších Manuů. Chtěl se dozvědět, jakým způsobem Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, sestupuje — nejen v minulosti, ale i v přítomnosti a budoucnosti — a jak jedná v různých zábavách v roli Manua. Jelikož Mahārāja Parīkṣit to vše dychtil poznat, Śukadeva Gosvāmī postupně popsal všechny Manuy, počínaje šesti, kteří se zjevili v minulosti.

Prvním Manuem byl Svāyambhuva Manu. Jeho dvě dcery, Ākūti a Devahūti, porodily dva syny, Yajñu a Kapilu. Kapilovy činnosti již Śukadeva Gosvāmī popsal ve třetím zpěvu, nyní tedy popíše činnosti Yajñi. První Manu odešel se svou manželkou Śatarūpou podstupovat askezi do lesa na břehu řeky Sunandy. Podrobovali se askezi sto let a potom Manu v transu sestavil modlitby k Nejvyšší Osobnosti Božství. Tehdy se ho pokusili sežrat Rākṣasové a asurové, ale Yajña je v doprovodu svých synů Yāmů a polobohů pozabíjel. Pak Yajña osobně zaujal místo Indry, krále nebeských planet.

Druhý Manu, jménem Svārociṣa, byl synem Agniho a mezi Jeho syny vynikali Dyumat, Suṣeṇa a Rociṣmat. Ve věku tohoto Manua se Indrou, vládcem nebeských planet, stal Rocana. V tomto věku žilo mnoho polobohů v čele s Tuṣitou a také mnoho světců, jako například Ūrja a Stambha. Jedním z nich byl Vedaśirā, jehož manželka Tuṣitā porodila Vibhua. Vibhu poučil osmdesát osm tisíc dṛḍha-vratů neboli světců o sebeovládání a askezi.

Uttama, syn Priyavraty, byl třetím Manuem. Mezi jeho syny byli Pavana, Sṛñjaya a Yajñahotra. Za vlády tohoto Manua se Vasiṣṭhovi synové v čele s Pramadou stali sedmi světci. Satyové, Devaśrutové a Bhadrové se stali polobohy a Satyajit se stal Indrou. Pán se zjevil jako Satyasena z lůna Sunṛty, manželky Dharmy, a zabil všechny Yakṣi a Rākṣasy, kteří bojovali proti Satyajitovi.

Tāmasa, bratr třetího Manua, byl čtvrtým Manuem a měl deset synů, například Pṛthu, Khyāti, Nara a Ketu. Za jeho vlády byli polobohy Satyakové, Hariové, Vīrové a další, v čele sedmi velkých světců stál Jyotirdhāma a Indrou se stal Triśikha. Harimedhā zplodil v lůně své manželky Hariṇī syna Hariho. Tento Hari, inkarnace Boha, zachránil oddaného Gajendru. Tato událost je známá jako gajendra-mokṣaṇa. Na ni se ptá Mahārāja Parīkṣit na konci této kapitoly.

Verš

śrī-rājovāca
svāyambhuvasyeha guro
vaṁśo ’yaṁ vistarāc chrutaḥ
yatra viśva-sṛjāṁ sargo
manūn anyān vadasva naḥ

Synonyma

śrī-rājā uvāca — král (Mahārāja Parīkṣit) řekl; svāyambhuvasya — velké osobnosti, Svāyambhuvy Manua; iha — v této souvislosti; guro — ó můj duchovní mistře; vaṁśaḥ — dynastie; ayam — tato; vistarāt — obsáhle; śrutaḥ — slyšel jsem (od tebe); yatra — kde; viśva-sṛjām — velkých osobností zvaných Prajāpatiové, jako je například Marīci; sargaḥ — stvoření, včetně zrození mnoha synů a vnuků dcer Manua; manūn — Manuové; anyān — další; vadasva — prosím popiš; naḥ — nám.

Překlad

Král Parīkṣit řekl: Ó můj pane, můj duchovní mistře, nyní jsem od tebe vyslechl úplný popis dynastie Svāyambhuvy Manua. Existují však ještě další Manuové a já bych rád slyšel o jejich dynastiích. Prosím, popiš nám je.

Verš

manvantare harer janma
karmāṇi ca mahīyasaḥ
gṛṇanti kavayo brahmaṁs
tāni no vada śṛṇvatām

Synonyma

manvantare — během střídání manvantar (jednoho Manua za druhým); hareḥ — Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství; janma — zjevení; karmāṇi — a činnosti; ca — také; mahīyasaḥ — nanejvýš oslavovaného; gṛṇanti — popisují; kavayaḥ — velcí učenci s dokonalou inteligencí; brahman — ó učený brāhmaṇo (Śukadeve Gosvāmī); tāni — je všechny; naḥ — nám; vada — prosím popiš; śṛṇvatām — kteří dychtíme naslouchat.

Překlad

Ó učený brāhmaṇo, Śukadeve Gosvāmī, velcí učenci s dokonalou inteligencí popisují činnosti a zjevení Nejvyšší Osobnosti Božství v průběhu různých manvantar. Dychtivě toužíme naslouchat těmto příběhům. Pověz nám o nich, prosím.

Význam

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, má různé druhy inkarnací. Mezi ně patří guṇa-avatārové, manvantara-avatārové, līlā-avatārové a yuga- avatārové. Ty všechny jsou popsány v śāstrách. Bez odkazu na śāstry nelze nikoho přijmout jako inkarnaci Nejvyšší Osobnosti Božství. Proto platí to, co je uvedeno v tomto verši: gṛṇanti kavayaḥ — popisy různých inkarnací přijímají velcí učenci s dokonalou inteligencí. V současné době se zvláště v Indii mnoho darebáků prohlašuje za inkarnace a lidé jsou jimi svedeni. Inkarnace musí odpovídat popisům śāster; tím a jejím podivuhodným jednáním je potvrzena její totožnost. Jak zde dokládá slovo mahīyasaḥ, inkarnace nepředvádí obyčejná kouzla nebo podvody, ale její činnosti jsou úžasné. Totožnost každé inkarnace tedy musí být podpořena výroky śāster a tím, že skutečně vykonává zázračné činy. Mahārāja Parīkṣit toužil naslouchat o Manuech v různých věcích. Během jednoho dne Brahmy se vystřídá čtrnáct Manuů a vláda každého z nich trvá sedmdesát jedna yug. Během celého Brahmova života tedy žijí tisíce Manuů.

Verš

yad yasminn antare brahman
bhagavān viśva-bhāvanaḥ
kṛtavān kurute kartā
hy atīte ’nāgate ’dya vā

Synonyma

yat — všechny činnosti; yasmin — v určitém věku; antare — manvantaře; brahman — ó velký brāhmaṇo; bhagavān — Nejvyšší Pán; viśva-bhāvanaḥ — stvořitel tohoto vesmírného projevu; kṛtavān — vykonal; kurute — koná nyní; kartā — a bude konat; hi — jistě; atīte — v minulosti; anāgate — v budoucnosti; adya — v přítomnosti; — nebo.

Překlad

Ó učený brāhmaṇo, popiš nám laskavě všechny činnosti, které Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž stvořil tento vesmírný projev, vykonával v minulých manvantarách, které vykonává v současné a které bude konat v budoucích.

Význam

V Bhagavad-gītě Nejvyšší Pán řekl, že On i ostatní živé bytosti přítomné na bojišti existovali v minulosti, existují v přítomnosti a budou i nadále existovat v budoucnosti. Jak Nejvyšší Osobnost Božství, tak obyčejné živé bytosti mají svoji minulost, přítomnost a budoucnost neustále. Nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām. Pán i živé bytosti jsou věční a vnímaví, ale rozdíl spočívá v tom, že Pán je neomezený, zatímco živé bytosti jsou omezené. Nejvyšší Osobnost Božství je stvořitelem všeho, a přestože živé bytosti nejsou stvořeny, ale existují s Pánem věčně, jejich těla jsou stvořena, zatímco tělo Nejvyššího Pána není nikdy stvořeno. Nejvyšší Pán a Jeho tělo se od sebe neliší, ale podmíněná duše se od svého těla liší, přestože i ona je věčná.

Verš

śrī-ṛṣir uvāca
manavo ’smin vyatītāḥ ṣaṭ
kalpe svāyambhuvādayaḥ
ādyas te kathito yatra
devādīnāṁ ca sambhavaḥ

Synonyma

śrī-ṛṣiḥ uvāca — velký světec Śukadeva Gosvāmī pravil; manavaḥ — Manuové; asmin — během tohoto období (jednoho dne Brahmy); vyatītāḥ — již bylo; ṣaṭ — šest; kalpe — v průběhu Brahmova dne; svāyambhuva — Svāyambhuva Manu; ādayaḥ — a další; ādyaḥ — první z nich (Svāyambhuva); te — tobě; kathitaḥ — již jsem popsal; yatra — kde; deva-ādīnām — všech polobohů; ca — také; sambhavaḥ — zjevení.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pravil: V současné kalpě se již vystřídalo šest Manuů. Popsal jsem ti Svāyambhuvu Manua a zjevení mnoha polobohů. Svāyambhuva je v této Brahmově kalpě prvním Manuem.

Verš

ākūtyāṁ devahūtyāṁ ca
duhitros tasya vai manoḥ
dharma-jñānopadeśārthaṁ
bhagavān putratāṁ gataḥ

Synonyma

ākūtyām — z lůna Ākūti; devahūtyām ca — a z lůna Devahūti; duhitroḥ — dvou dcer; tasya — jeho; vai — jistě; manoḥ — Svāyambhuvy Manua; dharma — náboženství; jñāna — a poznání; upadeśa-artham — aby kázal; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; putratām — postavení synů Ākūti a Devahūti; gataḥ — přijal.

Překlad

Svāyambhuva Manu měl dvě dcery, které se jmenovaly Ākūti a Devahūti. Z lůna Ākūti se Nejvyšší Pán zjevil jako Yajñamūrti a z lůna Devahūti jako Kapila. Tito synové byli pověřeni kázáním náboženství a poznání.

Význam

Devahūtin syn se jmenoval Kapila a Ākūtin syn byl znám pod jménem Yajñamūrti. Oba učili náboženství a filozofické poznání.

Verš

kṛtaṁ purā bhagavataḥ
kapilasyānuvarṇitam
ākhyāsye bhagavān yajño
yac cakāra kurūdvaha

Synonyma

kṛtam — již učiněno; purā — předtím; bhagavataḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; kapilasya — Kapily, syna Devahūti; anuvarṇitam — plně popsané; ākhyāsye — nyní popíši; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; yajñaḥ — jménem Yajñapati či Yajñamūrti; yat — to, co; cakāra — vykonal; kuru- udvaha — ó nejlepší z Kuruovců.

Překlad

Ó nejlepší z Kuruovců, činnosti Kapily, syna Devahūti, jsem již popsal (ve třetím zpěvu). Nyní popíši jednání Yajñapatiho, syna Ākūti.

Verš

viraktaḥ kāma-bhogeṣu
śatarūpā-patiḥ prabhuḥ
visṛjya rājyaṁ tapase
sabhāryo vanam āviśat

Synonyma

viraktaḥ — bez připoutanosti; kāma-bhogeṣu — ke smyslovému požitku (v životním stavu gṛhasthy); śatarūpā-patiḥ — manžel Śatarūpy, Svāyambhuva Manu; prabhuḥ — který byl pánem a králem světa; visṛjya — poté, co se zcela zřekl; rājyam — svého království; tapase — za účelem askeze; sa-bhāryaḥ — se svou manželkou; vanam — do lesa; āviśat — vstoupil.

Překlad

Svāyambhuva Manu, manžel Śatarūpy, byl svou povahou naprosto nepřipoutaný ke smyslovému požitku. Vzdal se proto svého království, jež bylo plné smyslového požitku, a odešel se svou manželkou do lesa podrobit se askezi.

Význam

V Bhagavad-gītě (4.2) se píše: evaṁ paramparā-prāptam imaṁ rājarṣayo viduḥ — “Tak byla tato svrchovaná věda získávána v řetězci učednické posloupnosti, a touto cestou ji vždy pochopili svatí králové.” Všichni Manuové byli dokonalí králové. Byli to rājarṣiové — to znamená, že i když zaujímali postavení králů světa, vyrovnali se i velkým světcům. Svāyambhuva Manu byl například vládcem celého světa, ale přitom vůbec netoužil po smyslovém požitku. Tak vypadá správná monarchie. Král nějaké země či vládce nějaké říše musí být vychován tak, aby se přirozeně dokázal vzdát smyslového požitku. To, že se stal králem, neznamená, že má zbytečně utrácet peníze na uspokojování svých smyslů. Jakmile se králové zvrhli a začali utrácet peníze na svůj smyslový požitek, znamenalo to jejich konec. V současné době, kdy systém monarchie vymizel, si lidé vytvořili demokracii, ale ta také selhává. Podle zákonů přírody nyní nastává čas, kdy budou různé diktatury působit obyvatelstvu čím dál tím větší těžkosti. Jestliže král či diktátor jako jednotlivci nebo členové vlády jako kolektiv nedokáží řídit stát či království podle pravidel Manu-saṁhity, jejich vláda nebude mít dlouhého trvání.

Verš

sunandāyāṁ varṣa-śataṁ
padaikena bhuvaṁ spṛśan
tapyamānas tapo ghoram
idam anvāha bhārata

Synonyma

sunandāyām — na břehu řeky Sunandy; varṣa-śatam — po sto let; pada- ekena — na jedné noze; bhuvam — země; spṛśan — dotýkající se; tapyamānaḥ — vykonával askezi; tapaḥ — askeze; ghoram — velmi tvrdou; idam — toto; anvāha — a pronášel; bhārata — ó potomku Bharaty.

Překlad

Ó potomku Bharaty, poté, co Svāyambhuva Manu se svou ženou odešel do lesa, stál na jedné noze na břehu řeky Sunandy a tímto způsobem — dotýkaje se země pouze jednou nohou — po sto let vykonával přísnou askezi. Zároveň pronášel následující slova.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura ve svém komentáři vykládá slovo anvāha tak, že Svāyambhuva Manu hovořil potichu sám pro sebe, a nikoliv nahlas k někomu jinému.

Verš

śrī-manur uvāca
yena cetayate viśvaṁ
viśvaṁ cetayate na yam
yo jāgarti śayāne ’smin
nāyaṁ taṁ veda veda saḥ

Synonyma

śrī-manuḥ uvāca — Svāyambhuva Manu říkal; yena — kým (Osobností Božství); cetayate — probuzený k životu; viśvam — celý vesmír; viśvam — celý vesmír (hmotný svět); cetayate — dává život; na — ne; yam — Jemu, který; yaḥ — ten, kdo; jāgarti — neustále bdí (a sleduje všechny činnosti); śayāne — když spí; asmin — v tomto těle; na — ne; ayam — tato živá bytost; tam — Jeho; veda — zná; veda — zná; saḥ — On.

Překlad

Śrī Manu řekl: Pán, svrchovaná živá bytost, stvořil tento hmotný svět plný života; hmotný svět nestvořil Jeho. Když všude panuje ticho, Pán jakožto Nejvyšší Bytost bdí jako svědek. Živá bytost Ho nezná, ale On zná vše.

Význam

Zde vidíme rozdíl mezi Nejvyšší Osobností Božství a živými bytostmi. Nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām. Podle Véd je Pán nejvyšší věčný; svrchovaná živá bytost. Rozdíl mezi Nejvyšší Bytostí a obyčejnou živou bytostí spočívá v tom, že když je tento hmotný svět zničen, všechny živé bytosti mlčí v zapomnění, snění či bezvědomí, zatímco Nejvyšší Bytost bdí jako svědek všeho. Tento hmotný svět je stvořen, nějaký čas trvá a potom je zničen. V průběhu všech těchto změn však Nejvyšší Bytost neustále bdí. V hmotném podmínění všech živých bytostí existují tři stavy snění. Když je hmotný svět probuzen a uveden do chodu, jedná se o jeden druh snu, sen v bdělém stavu. Když jdou živé bytosti spát, sní znovu. A když v době zničení upadnou do bezvědomí a tento hmotný svět je neprojevený, upadají do dalšího stádia snění. V každém období existence hmotného světa tedy všechny sní. V duchovním světě je ale vše v bdělém stavu.

Verš

ātmāvāsyam idaṁ viśvaṁ
yat kiñcij jagatyāṁ jagat
tena tyaktena bhuñjīthā
mā gṛdhaḥ kasya svid dhanam

Synonyma

ātma — Nadduše; āvāsyam — žijící všude; idam — tento vesmír; viśvam — všechny vesmíry, všechna místa; yat — cokoliv; kiñcit — všechno, co existuje; jagatyām — v tomto světě, všude; jagat — vše, živé i neživé; tena — jím; tyaktena — přidělené; bhuñjīthāḥ — můžeš si užívat; — ne; gṛdhaḥ — přijímej; kasya svit — někoho jiného; dhanam — vlastnictví.

Překlad

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je ve svém aspektu Nadduše přítomný všude v tomto vesmíru, kdekoliv jsou živé či neživé bytosti. Každý má tedy přijímat pouze to, co je mu vyměřeno; nikdo nemá sahat na majetek druhých.

Význam

Poté, co Svāyambhuva Manu vysvětlil, že postavení Nejvyšší Osobnosti Božství je transcendentální, nyní pro poučení synů a vnuků své dynastie vysvětluje, že vše ve vesmíru je majetkem Nejvyššího Pána. Manuovy pokyny nejsou určeny jen jeho synům a vnukům, ale celé lidské společnosti. Anglické slovo “man” i sanskrtské manuṣya (“člověk”) jsou odvozeny od jména “Manu”, neboť všichni členové lidské společnosti jsou potomky původního Manua. O Manuovi se zmiňuje také Bhagavad-gītā (4.1), kde Pán říká:

imaṁ vivasvate yogaṁ
proktavān aham avyayam
vivasvān manave prāha
manur ikṣvākave 'bravīt

“Vyložil jsem tuto neměnnou vědu o yoze bohu Slunce Vivasvānovi, Vivasvān ji sdělil Manuovi, otci lidstva, a Manu ji potom předal Ikṣvākuovi.” Svāyambhuva Manu a Vaivasvata Manu mají podobné povinnosti. Vaivasvata Manu se narodil bohu Slunce, Vivasvānovi, a jeho synem byl Ikṣvāku, král Země. Jelikož je Manu považován za původního otce lidstva, celá společnost by měla následovat jeho pokyny.

Svāyambhuva Manu učí, že vše, co existuje — nejen v duchovním, ale i v tomto hmotném světě — je majetkem Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, jenž je přítomný všude jako Nadvědomí. To potvrzuje Bhagavad-gītā (13.3): kṣetra-jñaṁ cāpi mām viddhi sarva-kṣetreṣu bhārata — Nejvyšší Pán existuje v každém poli (neboli v každém těle) jako Nadduše. Individuální duše dostává tělo, ve kterém má žít a jednat podle pokynů Svrchované Osoby, a proto se Svrchovaná Osoba nachází také v každém těle. Neměli bychom se považovat za nezávislé; ale měli bychom vědět, že je nám přidělena pouze určitá část celkového vlastnictví Nejvyšší Osobnosti Božství.

Porozumění této skutečnosti povede k dokonalému komunismu. Komunisté uvažují v rámci svých národů, ale duchovní komunismus, který je vyložený zde, se nevztahuje pouze na jeden národ — je univerzální. Nic nepatří žádnému národu ani žádné individuální osobě; vše patří Nejvyšší Osobnosti Božství. To je smysl tohoto verše. Ātmāvāsyam idaṁ viśvam—vše, co existuje v tomto vesmíru, je majetkem Nejvyšší Osobnosti Božství. S tímto poznáním lze vylepšit, či lépe řečeno opravit moderní komunistickou teorii, jakož i myšlenku Spojených národů. Pán není výtvorem naší inteligence, ale právě naopak — On stvořil nás. Ātmāvāsyam idaṁ viśvam. Īśāvāsyam idaṁ sarvam. Tento univerzální komunismus může vyřešit všechny problémy světa.

Člověk by se měl z védské literatury poučit, že tělo individuální duše není jejím vlastnictvím, ale je jí dáno na základě karmy. Karmaṇā daiva- netreṇa jantur dehopapattaye. 8 400 000 nejrůznějších tělesných podob jsou stroje, které individuální duše dostává. Bhagavad-gītā (18.61) to potvrzuje:

īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ
hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati
bhrāmayan sarva-bhūtāni
yantrārūḍhāni māyayā

“Nejvyšší Pán sídlí v srdci každého, ó Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jsou usazené na stroji vytvořeném z hmotné energie.” Pán v podobě Nadduše sídlí v srdci každého a sleduje různé touhy individuální duše. Je tak milostivý, že dává živé bytosti příležitost užívat si na základě rozmanitých tužeb ve vhodných tělech, jež nejsou nic jiného než stroje (yantrārūḍhāni māyayā). Tyto stroje jsou vyrobeny z hmotných složek vnější energie, a živá bytost si tak užívá, nebo trpí podle tužeb, které má. Tuto příležitost jí dává Nadduše.

Vše patří Nejvyššímu, a nikdo by si proto neměl přisvojovat majetek někoho jiného. Máme sklony vyrábět mnoho věcí. Zvláště to platí v dnešní době, kdy stavíme mrakodrapy a vyvíjíme mnoho hmotných prostředků. Měli bychom však vědět, že materiál na mrakodrapy a stroje nemůže vytvořit nikdo jiný než Nejvyšší Osobnost Božství. Celý svět není ničím jiným než kombinací pěti hmotných prvků (tejo-vāri-mṛdāṁ yathā vinimayaḥ). Mrakodrap je přeměnou země, vody a ohně. Cihla je v ohni vypálená směs země a vody. A mrakodrap je v podstatě jen vysokou stavbou z cihel. Cihly sice vyrobil člověk, ale jejich složky nikoliv. Člověk jako výrobce samozřejmě může přijmout určitý plat od Nejvyšší Osobnosti Božství. To je uvedeno zde: tena tyaktena bhuñjīthāḥ. Člověk může postavit velký mrakodrap, ale ani stavitel, ani obchodník, ani dělník si na něj nemohou nárokovat vlastnické právo. To patří tomu, kdo hradil všechny stavební výdaje. Nejvyšší Pán vytvořil vodu, zemi, vzduch, oheň a nebe a člověk je může používat a přijímat plat (tena tyaktena bhuñjīthāḥ). Nemůže si však činit vlastnické nároky. To je dokonalý komunismus. Svého sklonu stavět velké budovy bychom měli využívat pouze ke stavění rozlehlých a drahocenných chrámů, ve kterých bude možné instalovat Božstva Nejvyšší Osobnosti Božství. Tím se splní naše stavitelské touhy.

Jelikož veškerý majetek patří Nejvyšší Osobnosti Božství, vše je třeba nabízet Pánu a my bychom měli přijímat pouze prasādam (tena tyaktena bhuñjīthāḥ). Neměli bychom mezi sebou bojovat, abychom získali víc, než potřebujeme. Nārada řekl Mahārājovi Yudhiṣṭhirovi:

yāvad bhriyeta jaṭharaṁ
tāvat svatvaṁ hi dehinām
adhikaṁ yo 'bhimanyeta
sa steno daṇḍam arhati

“Každý si může činit nárok na tolik majetku, kolik potřebuje k přežití, ale jakmile chce někdo vlastnit víc než to, musí být považován za zloděje a zaslouží si trest podle zákonů přírody.” (Bhāg. 7.14.8) Samozřejmě, potřebujeme být zaopatřeni pokud jde o jídlo, spaní, pohlavní styk a obranu (āhāra-nidrā-bhaya-maithuna), ale Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, poskytuje tyto životní potřeby i ptákům a zvěři, tak proč by je neposkytl lidstvu? Hospodářský rozvoj není zapotřebí; vše je již zajištěno. Člověk má chápat, že vše patří Kṛṣṇovi, a s tímto pochopením může přijímat prasādam. Pokud však sahá na to, co bylo přiděleno jiným, je zloděj. Neměli bychom přijímat více, než kolik skutečně potřebujeme. Jestliže tedy shodou okolností získáme velké množství peněz, měli bychom mít vždy na paměti, že patří Nejvyšší Osobnosti Božství. V hnutí pro vědomí Kṛṣṇy dostáváme dostatek peněz, ale nikdy bychom si neměli myslet, že patří nám; patří Nejvyšší Osobnosti Božství a mají být rovnoměrně rozděleny mezi pracovníky, oddané. Žádný oddaný nemá prohlašovat, že nějaké peníze nebo majetek patří jemu. Pokud si někdo myslí, že jakákoliv část majetku v tomto obrovském vesmíru někomu patří, měl by být považován za zloděje a podléhá trestu podle zákonů přírody. Daivī hy eṣā guṇa- mayī mama māyā duratyayā — nikdo nemůže přemoci bdělý dozor hmotné přírody nebo před ní skrýt svoje záměry. Jestliže si tedy lidská společnost nezákonně přisvojuje vlastnické právo na celý vesmír nebo nějakou jeho část, bude celá zatracena jako společnost zlodějů a potrestána přírodními zákony.

Verš

yaṁ paśyati na paśyantaṁ
cakṣur yasya na riṣyati
taṁ bhūta-nilayaṁ devaṁ
suparṇam upadhāvata

Synonyma

yam — ten, jehož; paśyati — živá bytost vidí; na — ne; paśyantam — ačkoliv On se neustále dívá; cakṣuḥ — oko; yasya — jehož; na — nikdy; riṣyati — slábne; tam — Jeho; bhūta-nilayam — původní zdroj všech živých bytostí; devam — Nejvyššího Pána, Osobnost Božství; suparṇam — který vždy doprovází živou bytost jako přítel; upadhāvata — každý by měl uctívat.

Překlad

Ačkoliv Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, neustále sleduje činnosti, které se ve světě odehrávají, Jeho nikdo nevidí. Neměli bychom si však myslet, že když Jeho nikdo nevidí, On také nevidí — Jeho schopnost vidět nikdy neslábne. Každý by proto měl uctívat Nadduši, Jež neustále setrvává s individuální duší jako přítel.

Význam

Śrīmatī Kuntīdevī, matka Pāṇḍuovců, ve svých modlitbách ke Kṛṣṇovi řekla: alakṣyaṁ sarva-bhūtānām antar bahir avasthitam — “Kṛṣṇo, Ty jsi uvnitř i vně všeho, ale neinteligentní podmíněné duše Tě přesto nevidí.” V Bhagavad-gītě je řečeno, že člověk může vidět Nejvyšší Osobnost Božství očima poznání (jñāna-cakṣuṣaḥ). Ten, kdo otevírá tyto oči poznání, se nazývá duchovní mistr. Proto se k duchovnímu mistrovi modlíme následovně:

oṁ ajñāna-timirāndhasya
jñānāñjana-śalākayā
cakṣur unmīlitaṁ yena
tasmai śrī-gurave namaḥ

“Skládám uctivé poklony svému duchovnímu mistrovi, který s pochodní poznání otevřel mé oči, zaslepené temnotou nevědomosti.” (Gautamīya Tantra) Úkolem gurua je otevřít žákovy oči poznání. Když se žák probudí z nevědomosti k poznání, vidí Nejvyšší Osobnost Božství všude, protože Pán je všude. Aṇḍāntara-stha-paramāṇu-cayāntara-stham. Pán se nachází v tomto vesmíru, v srdcích všech živých bytostí a dokonce i v atomu. Z nedostatku dokonalého poznání Boha nevidíme, ale trocha uvažování nám pomůže vidět Boha všude. To je třeba se učit. Dokonce i ten nejdegradovanější člověk může vnímat přítomnost Boha, když trochu zauvažuje. Zvážíme-li, komu patří rozlehlý oceán a rozlehlá země, jak je možné, že existuje nebe a že je na něm rozseto bezpočet miliónů hvězd a planet, kdo stvořil tento vesmír a komu patří, měli bychom dospět k závěru, že existuje vlastník všeho. Když se prohlašujeme za vlastníky nějakého kusu země — ať už pro sebe či pro naše rodiny a národy — měli bychom také zvážit, jak jsme se jimi stali. Země existovala i předtím, než jsme se narodili, než jsme přišli na svět. Jak se tedy stala naším vlastnictvím? Takové uvažování nám pomůže pochopit, že existuje svrchovaný vládce všeho — Nejvyšší Osobnost Božství.

Nejvyšší Bůh neustále bdí. V podmíněném stavu zapomínáme, protože měníme těla, ale Nejvyšší Osobnost Božství tělo nemění, a proto si je vědom minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (4.1): imaṁ vivasvate yogaṁ proktavān aham avyayam — “Vyložil jsem tuto vědu o Bohu, Bhagavad-gītu, bohu Slunce před více než čtyřiceti milióny lety.” Když se Ho Arjuna ptal, jak si může pamatovat události, které se odehrály před tak dávnou dobou, Pán odpověděl, že Arjuna byl tehdy také přítomen. Arjuna je Kṛṣṇův přítel, a proto Kṛṣṇu všude doprovází. Je mezi nimi však rozdíl: Kṛṣṇa si pamatuje všechno, zatímco živá bytost jako Arjuna, která je nepatrnou částečkou Nejvyššího Pána, zapomíná. Proto je řečeno, že Pánova pozornost nikdy neslábne. To rovněž potvrzuje Bhagavad-gītā (15.15). Sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je ve svém rysu Paramātmy vždy přítomný v srdcích všech živých bytostí a od Něho pochází paměť, poznání a zapomnění. To je rovněž naznačeno v tomto verši slovem suparṇam, které znamená “přítel”. Ve Śvetāśvatara Upaniṣadě (4.6) proto stojí: dvā suparṇā sayujā sakhāyā samānaṁ vṛkṣaṁ pariṣasvajāte—dva ptáci sedí na stejném stromě jako přátelé. Jeden pták pojídá ovoce toho stromu a druhý pouze přihlíží. Tento pozorující pták je vždy přítomný jako přítel ptáka, jenž jí ovoce, a připomíná mu, co chtěl dělat. Když tedy ve svém každodenním životě vezmeme v úvahu Nejvyššího Pána, můžeme Ho vidět, nebo alespoň vnímat Jeho přítomnost všude.

Slova cakṣur yasya na riṣyati znamenají, že ačkoliv Ho nevidíme, neznamená to, že On nevidí nás. On navíc ani neumírá při zničení vesmírného projevu. V této souvislosti se uvádí příklad, že sluneční světlo je přítomné spolu se sluncem, ale když slunce nevidíme, neznamená to, že zaniklo. Slunce existuje; je pouze mimo dosah našeho zraku. Také Nejvyšší Pán je neustále přítomný a sleduje naše činnosti, přestože Ho nevidíme vzhledem k temnotě, ve které se nyní nacházíme kvůli nedostatku poznání. Jako Paramātmā je Pán svědkem a rádcem (upadraṣṭā a anumantā). Budeme-li tedy následovat pokyny duchovního mistra a studovat autorizovaná písma, budeme moci pochopit, že Bůh je přítomen před našima očima a všechno vidí, ačkoliv my nemáme zrak, kterým bychom Ho byli schopni vidět.

Verš

na yasyādy-antau madhyaṁ ca
svaḥ paro nāntaraṁ bahiḥ
viśvasyāmūni yad yasmād
viśvaṁ ca tad ṛtaṁ mahat

Synonyma

na — ani; yasya — koho (Nejvyšší Osobnosti Božství); ādi — počátek; antau — konec; madhyam — střed; ca — také; svaḥ — vlastní; paraḥ — jiní; na — ani; antaram — vnitřek; bahiḥ — vnějšek; viśvasya — celého vesmírného projevu; amūni — všechny takové úvahy; yat — jehož podoba; yasmāt — z Něho, jenž je příčinou všeho; viśvam — celý vesmír; ca — a; tat — to vše; ṛtam — pravda; mahat — nesmírně velký.

Překlad

Nejvyšší Osobnost Božství nemá počátek, konec ani střed. Nepatří také žádné osobě ani národu. Nemá vnitřek ani vnějšek. Protiklady, jaké nalézáme v tomto hmotném světě — jako například počátek a konec, moje a jejich — v osobnosti Nejvyššího Pána neexistují. Vesmír, který z Něho emanuje, je Jeho dalším rysem. Nejvyšší Pán je tedy nejvyšší pravda a Jeho velikost je úplná.

Význam

Popis Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství, se nachází v Brahma- saṁhitě (5.1):

īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ
sac-cid-ānanda-vigrahaḥ
anādir ādir govindaḥ
sarva-kāraṇa-kāraṇam

“Kṛṣṇa, jenž je známý pod jménem Govinda, je nejvyšší vládce. Má věčné, blažené, duchovní tělo. Je původem všeho. Nemá žádný jiný původ — je prvotní příčinou všech příčin.” Nic není příčinou existence Pána, neboť On je příčinou všeho. Je ve všem (mayā tatam idaṁ sarvam), expanduje se do všeho, ale není vším. Je acintya-bhedābheda, zároveň totožný i odlišný. To je vysvětleno v tomto verši. V hmotném podmínění máme představu počátku, konce a prostředku, ale pro Nejvyšší Osobnost Božství takové věci neexistují. Vesmírný projev je také virāṭ-rūpa, kterou Pán vyjevil Arjunovi v Bhagavad-gītě. Jelikož je tedy Pán přítomný všude a vždy, je Absolutní Pravda a je největší. Jeho velikost je úplná. Bůh je velký, a jak je velký, je vysvětleno zde.

Verš

sa viśva-kāyaḥ puru-hūta-īśaḥ
satyaḥ svayaṁ-jyotir ajaḥ purāṇaḥ
dhatte ’sya janmādy-ajayātma-śaktyā
tāṁ vidyayodasya nirīha āste

Synonyma

saḥ — ten Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; viśva-kāyaḥ — celková podoba vesmíru (celý vesmír je vnějším tělem Nejvyšší Osobnosti Božství); puru-hūtaḥ — známý pod mnoha jmény; īśaḥ — nejvyšší vládce (obdařen veškerou mocí); satyaḥ — konečná pravda; svayam — osobně; jyotiḥ — vydávající vlastní záři; ajaḥ — nezrozený, bez počátku; purāṇaḥ — nejstarší; dhatte — vykonává; asya — tohoto vesmíru; janma-ādi — stvoření, udržování a zničení; ajayā — svou vnější energií; ātma-śaktyā — svou osobní energií; tām — té vnější hmotné energie; vidyayā — svou duchovní energií; udasya — vzdává se; nirīhaḥ — bez jakékoliv touhy nebo činnosti; āste — existuje (nedotčený hmotnou energií).

Překlad

Celý vesmírný projev je tělem Nejvyšší Osobnosti Božství, Absolutní Pravdy, Jež má milióny jmen a neomezeně mnoho energií. Pán vydává svou vlastní záři, je nezrozený a neměnný. Je počátkem všeho, ale sám nemá žádný počátek. Jelikož tento vesmírný projev stvořil svou vnější energií, vypadá to, jako kdyby jej sám tvořil, udržoval a ničil. On však zůstává nečinný ve své duchovní energii a činnosti hmotné energie se Ho nedotýkají.

Význam

Śrī Caitanya Mahāprabhu ve své básni Śikṣāṣṭaka říká: nāmnām akāri bahudhā nija-sarva-śaktiḥ — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství má mnoho jmen a žádné z nich se od Něho neliší. To je duchovní existence. Když zpíváme Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, sestávající ze jmen Nejvyššího Pána, zjišťujeme, že jméno má všechny energie osoby. Pánovy činnosti jsou mnohé a podle nich má Pán mnoho jmen. Zjevil se jako syn matky Yaśody a také jako syn matky Devakī, a proto se jmenuje Devakī-nandana a Yaśodā-nandana. Parāsya śaktir vividhaiva śrūyate — má mnoho různých energií, a jedná proto mnoha různými způsoby. Přesto má však konkrétní jméno. Śāstry doporučují, která jména bychom měli zpívat, jako například Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare. Nemusíme žádné jméno hledat nebo vymýšlet. Při zpívání Pánova svatého jména musíme naopak následovat svaté osoby a śāstry.

Pánu sice patří hmotná i duchovní energie, ale dokud jsme pod vlivem hmotné energie, nemůžeme Ho pochopit. Když ale dospějeme na úroveň duchovní energie, poznáme Ho velice snadno. Śrīmad-Bhāgavatam (1.7.23) uvádí: māyāṁ vyudasya cic-chaktyā kaivalye sthita ātmani. Vnější energie sice patří Pánu, ale když je živá bytost pod jejím vlivem (mama māyā duratyayā), velice těžko Pána pozná. Může Ho však poznat, jestliže se dostane do oblasti duchovní energie. V Bhagavad-gītě (18.55) je proto řečeno: bhaktyā mām abhijānāti yāvān yaś cāsmi tattvataḥ — ten, kdo chce doopravdy pochopit Nejvyšší Osobnost Božství, musí přijmout proces bhakti neboli vědomí Kṛṣṇy. Bhakti sestává z nejrůznějších činností (śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇaṁ pāda-sevanam / arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ sakhyam ātma-nivedanam) a ten, kdo chce Pána poznat, se musí vydat touto cestou oddané služby. Ačkoliv světští lidé na Boha zapomněli a někdy říkají, že je mrtvý, není to pravda. Každý může Boha poznat a tak být šťastný, když se zapojí do hnutí pro vědomí Kṛṣṇy.

Verš

athāgre ṛṣayaḥ karmāṇ-
īhante ’karma-hetave
īhamāno hi puruṣaḥ
prāyo ’nīhāṁ prapadyate

Synonyma

atha — proto; agre — na začátku; ṛṣayaḥ — všichni učení ṛṣiové, světci; karmāṇi — plodonosné činnosti; īhante — konat; akarma — osvobození od plodů jednání; hetave — za účelem; īhamānaḥ — vykonávající tyto činnosti; hi — vskutku; puruṣaḥ — osoba; prāyaḥ — téměř vždy; anīhām — osvobození od karmy; prapadyate — získá.

Překlad

Proto velcí světci, kteří chtějí lidem umožnit, aby dosáhli stádia, ve kterém jejich jednání již nebude poznamenáno výslednými plody, je nejprve zaměstnávají plodonosnými činnostmi. Nikdo nemůže dosáhnout stavu osvobození neboli jednání, jež nepřináší reakce, aniž by začal vykonáváním činností doporučených v śāstrách.

Význam

V Bhagavad-gītě (3.9) Nejvyšší Pán Kṛṣṇa radí: yajñārthāt karmaṇo 'nyatra loko 'yaṁ karma-bandhanaḥ — “Práci je třeba konat jako oběť Viṣṇuovi, jinak živou bytost poutá k tomuto hmotnému světu.” Lidé mají obvykle sklon těžce pracovat, aby byli v tomto hmotném světě šťastní, ale přestože se pro dosažení štěstí na celém světě vykonává mnoho různých činností, toto plodonosné jednání bohužel vytváří pouze problémy. Proto je doporučeno, aby se aktivní osoby zaměstnaly činnostmi s vědomím Kṛṣṇy, které se nazývají yajña, neboť tak postupně dospějí na úroveň oddané služby. Yajña znamená Pán Viṣṇu, yajña-puruṣa neboli poživatel všech obětí (bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ sarva-loka-maheśvaraṁ). Nejvyšší Pán je skutečným poživatelem, a proto postupně ztratíme chuť k hmotnému jednání, jestliže začneme jednat pro Jeho uspokojení.

Sūta Gosvāmī před velkým shromážděním mudrců v Naimiṣāraṇyi prohlásil:

ataḥ pumbhir dvija-śreṣṭhā
varṇāśrama-vibhāgaśaḥ
svanuṣṭhitasya dharmasya
saṁsiddhir hari-toṣaṇam

“Ó nejlepší z dvojzrozených, závěr je tedy takový, že nejvyšší dokonalostí, jíž lze dosáhnout vykonáváním povinností, které jsou předepsané pro všechny kasty a životní stavy, je potěšit Osobnost Božství.” (Bhāg. 1.2.13) Podle védských zásad musí každý jednat v souladu se svým zařazením jako brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya, śūdra, brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha nebo sannyāsī. Každý by měl spět k dokonalosti takovým jednáním, kterým bude těšit Kṛṣṇu (saṁsiddhir hari-toṣaṇam). Kṛṣṇu nelze potěšit nečinným sezením; člověk musí pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství jednat podle pokynů duchovního mistra, a pak postupně dosáhne úrovně čisté oddané služby. Śrīmad-Bhāgavatam (1.5.12) to potvrzuje:

naiṣkarmyam apy acyuta-bhāva-varjitaṁ
na śobhate jñānam alaṁ nirañjanam

“Poznání o seberealizaci, i když je oproštěné od hmotných sklonů, nevypadá dobře, chybí-li v něm pojetí Neomylného (Boha).” Jñānī doporučují proces naiṣkarmya — nic nedělat; pouze meditovat a myslet na Brahman—ale to není možné, dokud člověk nerealizuje Parabrahman, Kṛṣṇu. Činnost jakéhokoliv druhu bez vědomí Kṛṣṇy — ať už dobročinná, politická, či společenská — je pouze příčinou připoutanosti k hmotnému jednání (karma- bandhana).

Dokud je osoba zapletená v karma-bandhaně, je nucena přijímat nejrůznější druhy těl, které ji připravují o možnosti lidské podoby. Proto je v Bhagavad-gītě (6.3) doporučena karma-yoga:

ārurukṣor muner yogaṁ
karma kāraṇam ucyate
yogārūḍhasya tasyaiva
śamaḥ kāraṇam ucyate

“Je řečeno, že pro začátečníka v systému yogy je prostředkem práce a pro toho, kdo je v yoze již pokročilý, je prostředkem zastavení všech hmotných činností.” Nicméně:

karmendriyāṇi saṁyamya
ya āste manasā smaran
indriyārthān vimūḍhātmā
mithyācāraḥ sa ucyate

“Ten, kdo brání svým činným smyslům v jednání, ale jehož mysl dlí u smyslových objektů, klame sám sebe a nazývá se pokrytec.” (Bg. 3.6) Aby člověk vyvinul plné vědomí Kṛṣṇy, má zcela vážně jednat pro Kṛṣṇu, a ne sedět na místě a napodobovat takové velké osobnosti, jako byl Haridāsa Ṭhākura. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura takové napodobování odsoudil. Řekl:

duṣṭa mana! tumi kisera vaiṣṇava?
pratiṣṭhāra tare,

nirjanera ghare,
tava hari-nāma kevala kaitava.

“Má drahá mysli, co jsi za oddaného? Sedíš na osamělém místě, abys získala laciný obdiv, a předstíráš, že zpíváš Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, ale to vše je podvod.” Nedávno chtěl jeden africký oddaný v Māyāpuru napodobovat Haridāse Ṭhākura, ale po patnácti dnech se již nedokázal dále soustředit a odešel. Nesnažte se ukvapeně imitovat Haridāse Ṭhākura. Zaměstnejte se činnostmi s vědomím Kṛṣṇy a postupně dosáhnete stádia osvobození (muktir hitvānyathā rūpaṁ svarūpeṇa vyavasthitiḥ).

Verš

īhate bhagavān īśo
na hi tatra visajjate
ātma-lābhena pūrṇārtho
nāvasīdanti ye ’nu tam

Synonyma

īhate — zabývá se činnostmi tvoření, udržování a ničení; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa; īśaḥ — svrchovaný vládce; na — ne; hi — vskutku; tatra — do takových činností; visajjate — zaplétá se; ātma- lābhena — díky tomu, co získává sám ze sebe; pūrṇa-arthaḥ — který je vnitřně spokojený; na — ne; avasīdanti — jsou sklíčeni; ye — ti, kteří; anu — následují; tam — Nejvyšší Osobnost Božství.

Překlad

Nejvyšší Pán v plné míře oplývá veškerým bohatstvím, které získává sám ze sebe, ale přesto jedná jako stvořitel, udržovatel a ničitel tohoto hmotného světa. Navzdory tomuto jednání však není nikdy zapleten, a proto nejsou zapleteni ani oddaní, kteří kráčejí v Jeho stopách.

Význam

V Bhagavad-gītě (3.9) je uvedeno: yajñārthāt karmaṇo 'nyatra loko 'yaṁ karma-bandhanaḥ — “Práci je třeba konat jako oběť Viṣṇuovi, jinak živou bytost poutá k tomuto hmotnému světu.” Pokud však nejednáme s vědomím Kṛṣṇy, zapleteme se jako housenka bource morušového do své kukly. Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, se zjevuje, aby nás učil jednat tak, abychom se nezaplétali v hmotném světě. Náš skutečný problém je, že jsme zapleteni v materialistických činnostech, a jelikož jsme podmíněni, musíme bez ustání zápasit o přežití v hmotné existenci, protože jsme trestáni v jednom těle za druhým v různých formách života. Pán v Bhagavad-gītě (15.7) říká:

mamaivāṁśo jīva-loke
jīva-bhūtaḥ sanātanaḥ
manaḥ ṣaṣṭhānīndriyāṇi
prakṛti-sthāni karṣati

“Živé bytosti v tomto podmíněném světě jsou Mé věčné dílčí části. Jelikož žijí podmíněným životem, svádějí těžký boj se šesti smysly, mezi něž patří i mysl.” Živé bytosti jsou ve skutečnosti nepatrné formy, nedílné části Nejvyššího Pána. Nejvyšší Pán je v každém směru úplný a Jeho malé částečky původně mají stejné vlastnosti jako On, ale kvůli své nepatrnosti se někdy nechají ovlivnit přitažlivými rysy hmoty, a tak se zapletou. Musíme tedy následovat pokyny Nejvyšší Osobnosti Božství a potom — stejně jako Kṛṣṇa, který se nikdy nezaplétá do svých hmotných činností tvoření, udržování a ničení — nebudeme mít nad čím naříkat (nāvasīdanti ye 'nu tam). Kṛṣṇa osobně předává pokyny v Bhagavad-gītě a každý, kdo se jimi řídí, je osvobozený.

Kṛṣṇovými pokyny se může řídit jen oddaný, neboť Kṛṣṇa učí, že každý se má stát oddaným. Man-manā bhava mad-bhakto mad yājī māṁ namaskuru — “Vždy na Mě mysli, staň se Mým oddaným, uctívej Mě a klaň se Mi.” (Bg. 18.65) Vždy myslet na Kṛṣṇu znamená zpívat Hare Kṛṣṇa mantru, ale dokud člověk není zasvěceným oddaným, není schopný toto dělat. Jakmile se stane oddaným, začne uctívat Božstvo (mad-yājī). Povinností oddaného je neustále se klanět Pánu a duchovnímu učiteli. Dodržování této zásady je uznávanou cestou vedoucí k bhakti. Když člověk dospěje na tuto úroveň, postupně pozná Nejvyšší Osobnost Božství, a jakmile bude znát Kṛṣṇu, bude vysvobozený z hmotného otroctví.

Verš

tam īhamānaṁ nirahaṅkṛtaṁ budhaṁ
nirāśiṣaṁ pūrṇam ananya-coditam
nṝñ śikṣayantaṁ nija-vartma-saṁsthitaṁ
prabhuṁ prapadye ’khila-dharma-bhāvanam

Synonyma

tam — právě tomu Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství; īhamānam — který jedná v náš prospěch; nirahaṅkṛtam — který se nezaplétá a netouží po zisku; budham — který má úplné poznání; nirāśiṣam — který netouží užívat si plodů svých činností; pūrṇam — který je úplný, a proto se nemusí snažit vyplnit žádné touhy; ananya — jinými; coditam — pobízen či inspirován; nṝn — celou lidskou společnost; śikṣayantam — učit (skutečnou cestu života); nija-vartma — Jeho osobní způsob života; saṁsthitam — ustavit (bez odklonu); prabhum — Nejvyššímu Pánu; prapadye — žádám každého, aby se odevzdal; akhila-dharma-bhāvanam — který je Pánem všech náboženských zásad či povinností lidské bytosti.

Překlad

Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, jedná jako obyčejná lidská bytost, ale zároveň netouží užívat si plodů své práce. Má úplné poznání, je prostý hmotných tužeb, nepodléhá rozptýlení a je zcela nezávislý. Jako svrchovaný učitel lidstva učí svůj vlastní způsob jednání, a tak zavádí skutečnou cestu náboženství. Žádám každého, aby Ho následoval.

Význam

Toto je podstata našeho hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Žádáme společnost, aby kráčela ve stopách učitele Bhagavad-gīty. Řiďte se pokyny Bhagavad-gīty takové, jaká je, a váš život bude úspěšný. To je souhrn poselství hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Organizátor tohoto hnutí učí každého, jak následovat Pána Rāmacandru, Pána Kṛṣṇu a Śrī Caitanyu Mahāprabhua. V tomto hmotném světě potřebujeme vedoucího představitele monarchie či dobré vlády a Śrī Rāmacandra svým osobním příkladem ukázal, jak žít ku prospěchu celé společnosti. Bojoval s démony, jako byl Rāvaṇa, plnil příkazy svého otce a zůstal věrným manželem matky Sīty. Jednání Pána Rāmacandry jako ideálního krále tedy nemá obdoby. Však také lidé dodnes dychtí po vládě zvané rāma-rājya, podobné panování Śrī Rāmacandry. Přestože je Pán Kṛṣṇa Nejvyšší Osobnost Božství, osobně učil svého žáka a oddaného Arjunu, jak žít tak, aby se nakonec vrátil domů, zpátky k Bohu (tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so 'rjuna). Bhagavad- gīta obsahuje pokyny týkající se všech oblastí — politické, ekonomické, společenské, náboženské, kulturní i filozofické. Musíme se jich pouze přísně držet. Nejvyšší Osobnost Božství také přichází jako Pán Caitanya, aby přijal úlohu čistého oddaného. Takto nás Pán různými způsoby učí, jak dovést své životy k úspěchu, a Svāyambhuva Manu nás žádá, abychom Ho následovali.

Svāyambhuva Manu je vůdcem lidstva a pro usměrnění společnosti zanechal knihu zvanou Manu-saṁhitā. V ní nás nabádá, abychom následovali Nejvyššího Pána v Jeho různých inkarnacích. Ty jsou popsány ve védské literatuře a deset významných inkarnací souhrnně vylíčil Jayadeva Gosvāmī (keśava dhṛta-mīna-śarīra jaya jagad-īśa hare, keśava dhṛta-nara- hari-rūpa jaya jagad-īśa hare, keśava dhṛta-buddha-śarīra jaya jagad-īśa hare atd.). Svāyambhuva Manu nás nabádá, abychom se řídili pokyny inkarnací Boha; zvláště pokyny Kṛṣṇy v Bhagavad-gītě takové, jaká je.

Sārvabhauma Bhaṭṭācārya oceňoval bhakti-mārgu, jak ji vykládal Śrī Caitanya Mahāprabhu, a takto popsal činnosti Pána Caitanyi:

vairāgya-vidyā-nija-bhakti-yoga-
śikṣārtham ekaḥ puruṣaḥ purāṇaḥ
śrī-kṛṣṇa-caitanya-śarīra-dhārī
kṛpāmbudhir yas tam ahaṁ prapadye

“Odevzdávám se Nejvyšší Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇovi, který se zjevil v podobě Pána Caitanyi Mahāprabhua, aby nás učil skutečnému poznání, oddané službě Jemu a odpoutanosti od všeho nepříznivého pro vědomí Kṛṣṇy. Sestoupil proto, že je oceánem transcendentální milosti. Odevzdávám se Jeho lotosovým nohám.” (Caitanya-candrodaya-nāṭaka 6.74) Ve věku Kali, ve kterém se nyní nacházíme, lidé nedokáží dodržovat pokyny Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto Pán sám přijal úlohu Śrī Kṛṣṇy Caitanyi, aby nás osobně učil, jak rozvinout vědomí Kṛṣṇy. Žádá každého, aby Ho následoval, stal se guruem a osvobozoval pokleslé duše Kali-yugy.

yāre dekha, tāre kaha ’kṛṣṇa'-upadeśa
āmāra ājñāya guru hañā tāra' ei deśa

“Uč každého, aby jednal podle příkazů Pána Śrī Kṛṣṇy v Bhagavad-gītě a Śrīmad-Bhāgavatamu. Staň se tak duchovním mistrem a snaž se osvobodit všechny obyvatele této země.” (Cc. Madhya 7.128) Společným záměrem Pána Rāmacandry, Pána Kṛṣṇy i Pána Caitanyi Mahāprabhua je učit všechny členy společnosti, jak mohou žít šťastně následováním pokynů Nejvyššího Pána.

Verš

śrī-śuka uvāca
iti mantropaniṣadaṁ
vyāharantaṁ samāhitam
dṛṣṭvāsurā yātudhānā
jagdhum abhyadravan kṣudhā

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; iti — takto; mantra- upaniṣadam — védská mantra (pronášená Svāyambhuvou Manuem); vyāharantam — učena či recitována; samāhitam — soustředil mysl (nevzrušený hmotnými okolnostmi); dṛṣṭvā — když viděli (jeho); asurāḥ — démoni; yātudhānāḥ — Rākṣasové; jagdhum — s touhou pozřít; abhyadravan — rychle běželi; kṣudhā — uspokojit svoji chuť.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Svāyambhuva Manu byl v transu a pronášel mantry plné védských pokynů, jež jsou známé jako Upaniṣady. Když ho viděli Rākṣasové a asurové, chtěli ho pozřít, neboť měli velký hlad. Běželi proto rychle k němu.

Verš

tāṁs tathāvasitān vīkṣya
yajñaḥ sarva-gato hariḥ
yāmaiḥ parivṛto devair
hatvāśāsat tri-viṣṭapam

Synonyma

tān — démony a Rākṣasy; tathā — takto; avasitān — kteří byli odhodláni pozřít Svāyambhuvu Manua; vīkṣya — když zpozoroval; yajñaḥ — Pán Viṣṇu, známý jako Yajña; sarva-gataḥ — jenž sídlí v srdci každého; hariḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; yāmaiḥ — se svými syny zvanými Yāmové; parivṛtaḥ — obklopený; devaiḥ — polobohy; hatvā — poté, co zahubil (démony); aśāsat — vládl (poté, co přijal místo Indry); tri-viṣṭapam — nebeským planetám.

Překlad

Nejvyšší Pán, Viṣṇu, jenž sídlí v srdci každého a který se zjevil jako Yajñapati, zpozoroval, že Rākṣasové a démoni se chystají pozřít Svāyambhuvu Manua. V doprovodu svých synů nazývaných Yāmové a všech ostatních polobohů proto démony a Rākṣasy pozabíjel. Potom se ujal postu Indry a vlády nad nebeským královstvím.

Význam

Různá jména polobohů — Brahmā, Śiva, Indra a tak dále — nejsou osobní jména; jsou to tituly odpovídající příslušnému postavení. Když není jiná vhodná osoba, jež by se těchto míst mohla ujmout, někdy se Brahmou či Indrou stává samotný Pán Viṣṇu.

Verš

svārociṣo dvitīyas tu
manur agneḥ suto ’bhavat
dyumat-suṣeṇa-rociṣmat
pramukhās tasya cātmajāḥ

Synonyma

svārociṣaḥ — Svārociṣa; dvitīyaḥ — druhý; tu — vskutku; manuḥ — Manu; agneḥ — Agniho; sutaḥ — syn; abhavat — stal se; dyumat — Dyumat; suṣeṇa — Suṣeṇa; rociṣmat — Rociṣmat; pramukhāḥ — jimi počínaje; tasya — jeho (Svārociṣi); ca — také; ātma-jāḥ — synové.

Překlad

Druhým Manuem se stal Agniho syn jménem Svārociṣa. Ten měl několik synů, mezi nimiž vynikali Dyumat, Suṣeṇa a Rociṣmat.

Význam

manvantaraṁ manur devā
manu-putrāḥ sureśvaraḥ
ṛṣayo 'ṁśāvatāraś ca
hareḥ ṣaḍ vidham ucyate

Existuje mnoho inkarnací Nejvyšší Osobnosti Božství. Manu, synové Manua (manu-putrāḥ), král nebeských planet i sedm velkých mudrců jsou částečné inkarnace Nejvyššího Pána. Za vlády Svāyambhuvy Manua byli částečnými inkarnacemi Pána Manu samotný, jeho synové Priyavrata a Uttānapāda, polobozi stvoření Dakṣou a ṛṣiové jako Marīci. Řízení nebeských planet v té době zastával Pán ve své inkarnaci jménem Yajña. Dalším Manuem byl Svārociṣa. Manuové, mudrci a polobozi jsou dále popsáni v následujících jedenácti verších.

Verš

tatrendro rocanas tv āsīd
devāś ca tuṣitādayaḥ
ūrja-stambhādayaḥ sapta
ṛṣayo brahma-vādinaḥ

Synonyma

tatra — v této manvantaře; indraḥ — Indra; rocanaḥ — Rocana, syn Yajñi; tu — ale; āsīt — stal se; devāḥ — polobozi; ca — také; tuṣita-ādayaḥ — Tuṣita a další; ūrja — Ūrja; stambha — Stambha; ādayaḥ — a ostatní; sapta — sedm; ṛṣayaḥ — velkých světců; brahma-vādinaḥ — věrní oddaní.

Překlad

Během vlády Svārociṣi zaujal postavení Indry Rocana, syn Yajñi. Tuṣita a další se stali hlavními polobohy a Ūrja, Stambha a ostatní se stali sedmi světci. Všichni byli věrnými oddanými Pána.

Verš

ṛṣes tu vedaśirasas
tuṣitā nāma patny abhūt
tasyāṁ jajñe tato devo
vibhur ity abhiviśrutaḥ

Synonyma

ṛṣeḥ — světce; tu — jistě; vedaśirasaḥ — Vedaśirā; tuṣitā — Tuṣitā; nāma — jménem; patnī — manželka; abhūt — zplodil; tasyām — v jejím (lůně); jajñe — narodil se; tataḥ — poté; devaḥ — Pán; vibhuḥ — Vibhu; iti — takto; abhiviśrutaḥ — oslavovaný jako.

Překlad

Vedaśirā byl velice slavný ṛṣi. Z lůna jeho manželky, která se jmenovala Tuṣitā, přišel na svět avatāra jménem Vibhu.

Verš

aṣṭāśīti-sahasrāṇi
munayo ye dhṛta-vratāḥ
anvaśikṣan vrataṁ tasya
kaumāra-brahmacāriṇaḥ

Synonyma

aṣṭāśīti — osmdesát osm; sahasrāṇi — tisíc; munayaḥ — velkých světců; ye — ti, kteří; dhṛta-vratāḥ — pevní v dodržování slibů; anvaśikṣan — přijali pokyny; vratam — sliby; tasya — od něho (Vibhua); kaumāra — který se neoženil; brahmacāriṇaḥ — a zůstával neochvějným brahmacārīnem.

Překlad

Vibhu zůstal celý život brahmacārīnem a nikdy se neoženil. Od něho se učilo sebeovládání, askezi a podobnému chování osmdesát osm tisíc dalších světců.

Verš

tṛtīya uttamo nāma
priyavrata-suto manuḥ
pavanaḥ sṛñjayo yajña-
hotrādyās tat-sutā nṛpa

Synonyma

tṛtīyaḥ — třetí; uttamaḥ — Uttama; nāma — jménem; priyavrata — krále Priyavraty; sutaḥ — syn; manuḥ — stal se Manuem; pavanaḥ — Pavana; sṛñjayaḥ — Sṛñjaya; yajñahotra-ādyāḥ — Yajñahotra a jiní; tat-sutāḥ — synové Uttamy; nṛpa — ó králi.

Překlad

Ó králi, třetí Manu, Uttama, byl synem krále Priyavraty. Mezi jeho syny patřili Pavana, Sṛñjaya a Yajñahotra.

Verš

vasiṣṭha-tanayāḥ sapta
ṛṣayaḥ pramadādayaḥ
satyā vedaśrutā bhadrā
devā indras tu satyajit

Synonyma

vasiṣṭha-tanayāḥ — Vasiṣṭhovi synové; sapta — sedm; ṛṣayaḥ — mudrců; pramada-ādayaḥ — v čele s Pramadou; satyāḥ — Satyové; vedaśrutāḥ — Vedaśrutové; bhadrāḥ — Bhadrové; devāḥ — polobozi; indraḥ — nebeský král; tu — ale; satyajit — Satyajit.

Překlad

Během vlády třetího Manua se sedmi mudrci stali Pramada a další synové Vasiṣṭhy. Satyové, Vedaśrutové a Bhadrové se stali polobohy a Satyajit byl vybrán, aby se stal Indrou, nebeským králem.

Verš

dharmasya sūnṛtāyāṁ tu
bhagavān puruṣottamaḥ
satyasena iti khyāto
jātaḥ satyavrataiḥ saha

Synonyma

dharmasya — polobůh dohlížející na náboženství; sūnṛtāyām — v lůně jeho manželky jménem Sūnṛtā; tu — vskutku; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; puruṣa-uttamaḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; satyasenaḥ — Satyasena; iti — takto; khyātaḥ — oslavovaný; jātaḥ — narodil se; satyavrataiḥ — Satyavratové; saha — s.

Překlad

V této manvantaře se Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, zjevil z lůna Sūnṛty, jež byla manželkou Dharmy, poloboha dohlížejícího na náboženství. Byl známý jako Satyasena a zjevil se společně s polobohy zvanými Satyavratové.

Verš

so ’nṛta-vrata-duḥśīlān
asato yakṣa-rākṣasān
bhūta-druho bhūta-gaṇāṁś
cāvadhīt satyajit-sakhaḥ

Synonyma

saḥ — On (Satyasena); anṛta-vrata — kteří s oblibou lžou; duḥśīlān — nemravné; asataḥ — ničemné; yakṣa-rākṣasān — Yakṣi a Rākṣasy; bhūta- druhaḥ — kteří neustále brání v pokroku jiným živým bytostem; bhūta- gaṇān — bytosti podobné duchům; ca — také; avadhīt — pozabíjel; satyajit- sakhaḥ — se svým přítelem Satyajitem.

Překlad

Satyasena se svým přítelem Satyajitem, jenž byl nebeským králem Indrou, pozabíjel všechny prolhané, bezbožné a nemravné Yakṣi, Rākṣasy a bytosti podobné duchům, jež sužovali ostatní živé bytosti.

Verš

caturtha uttama-bhrātā
manur nāmnā ca tāmasaḥ
pṛthuḥ khyātir naraḥ ketur
ity ādyā daśa tat-sutāḥ

Synonyma

caturtha — čtvrtý Manu; uttama-bhrātā — bratr Uttamy; manuḥ — stal se Manuem; nāmnā — známý pod jménem; ca — také; tāmasaḥ — Tāmasa; pṛthuḥ — Pṛthu; khyātiḥ — Khyāti; naraḥ — Nara; ketuḥ — Ketu; iti — takto; ādyāḥ — v čele s; daśa — deset; tat-sutāḥ — synové Tāmasy Manua.

Překlad

Bratr třetího Manua, Uttamy, byl známý pod jménem Tāmasa, a stal se čtvrtým Manuem. Měl deset synů, mezi nimiž vynikali Pṛthu, Khyāti, Nara a Ketu.

Verš

satyakā harayo vīrā
devās triśikha īśvaraḥ
jyotirdhāmādayaḥ sapta
ṛṣayas tāmase ’ntare

Synonyma

satyakāḥ — Satyakové; harayaḥ — Hariové; vīrāḥ — Vīrové; devāḥ — polobozi; triśikhaḥ — Triśikha; īśvaraḥ — nebeský král; jyotirdhāma-ādayaḥ — v jejichž čele stál slavný Jyotirdhāma; sapta — sedm; ṛṣayaḥ — mudrců; tāmase — vlády Tāmasy Manua; antare — během.

Překlad

Za vlády Tāmasy Manua patřili mezi polobohy Satyakové, Hariové a Vīrové. Králem nebes Indrou byl Triśikha. V čele mudrců v saptarṣi- dhāmu stál Jyotirdhāma.

Verš

devā vaidhṛtayo nāma
vidhṛtes tanayā nṛpa
naṣṭāḥ kālena yair vedā
vidhṛtāḥ svena tejasā

Synonyma

devāḥ — polobozi; vaidhṛtayaḥ — Vaidhṛtiové; nāma — zvaní; vidhṛteḥ — Vidhṛtiho; tanayāḥ — kteří byli syny; nṛpa — ó králi; naṣṭāḥ — byly ztraceny; kālena — pod vlivem času; yaiḥ — jimiž; vedāḥ — Védy; vidhṛtāḥ — byly ochráněny; svena — jejich vlastní; tejasā — silou.

Překlad

Ó králi, v Tāmasově manvantaře se polobohy stali také synové Vidhṛtiho zvaní Vaidhṛtiové. Jelikož se autorita Véd působením času vytrácela, tito polobozi ji svou silou obnovili.

Význam

V Tāmasově manvantaře žili polobozi dvojího druhu. Jeden druh tvořili Vaidhṛtiové. Povinností polobohů je ochraňovat autoritu Véd. Slovo devatā označuje toho, kdo zastává védskou autoritu, zatímco Rākṣasové jsou ti, kteří se staví proti ní. Nedbá-li se na autoritu Véd, v celém vesmíru nastává chaos. Proto je povinností polobohů, jakož i králů a vládních poradců, poskytovat védské autoritě plnou ochranu; jinak společnost upadne do chaotické situace, v níž nelze očekávat mír ani blahobyt.

Verš

tatrāpi jajñe bhagavān
hariṇyāṁ harimedhasaḥ
harir ity āhṛto yena
gajendro mocito grahāt

Synonyma

tatrāpi — v tomto období; jajñe — zjevil se; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; hariṇyām — v lůně Hariṇī; harimedhasaḥ — zplozený Harimedhou; hariḥ — Hari; iti — takto; āhṛtaḥ — nazývaný; yena — jímž; gaja-indraḥ — král slonů; mocitaḥ — byl vysvobozen; grahāt — z tlamy krokodýla.

Překlad

V této manvantaře se narodil Nejvyšší Pán Viṣṇu z lůna Hariṇī, manželky Harimedhy. Jmenoval se Hari a byl to On, kdo zachránil svého oddaného Gajendru, krále slonů, z tlamy krokodýla.

Verš

śrī-rājovāca
bādarāyaṇa etat te
śrotum icchāmahe vayam
harir yathā gaja-patiṁ
grāha-grastam amūmucat

Synonyma

śrī-rājā uvāca — král Parīkṣit řekl; bādarāyaṇe — ó synu Bādarāyaṇy (Vyāsadeva); etat — toto; te — od tebe; śrotum icchāmahe — chceme slyšet; vayam — my; hariḥ — Pán Hari; yathā — jakým způsobem; gaja-patim — krále slonů; grāha-grastam — když byl napaden krokodýlem; amūmucat — vysvobodil.

Překlad

Král Parīkṣit řekl: Můj pane, Bādarāyaṇi, chceme od tebe dopodrobna vyslechnout, jak Hari vysvobodil krále slonů, když ho napadl krokodýl.

Verš

tat-kathāsu mahat puṇyaṁ
dhanyaṁ svastyayanaṁ śubham
yatra yatrottamaśloko
bhagavān gīyate hariḥ

Synonyma

tat-kathāsu — v těchto vyprávěních; mahat — velké; puṇyam — zbožné; dhanyam — slavné; svastyayanam — příznivé; śubham — všedobré; yatra — kdykoliv; yatra — kdekoliv; uttamaślokaḥ — Pán, který je známý jako Uttamaśloka (jenž je popisován v transcendentální literatuře); bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; gīyate — je oslavován; hariḥ — Nejvyšší Osobnost Božství.

Překlad

Jakékoliv písmo či vyprávění, jež líčí a oslavuje Nejvyšší Osobnost Božství, Uttamaśloku, je významné, čisté, slavné, příznivé a všedobré.

Význam

Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se šíří po celém světě jednoduše díky tomu, že popisuje Kṛṣṇu. Vydali jsme již mnoho knih — mimo jiné například Śrī Caitanya-caritāmṛtu v angličtině v sedmnácti dílech po čtyřech stech stránkách, Bhagavad-gītu a Nektar oddanosti. Průběžně rovněž vydáváme mnohadílný Śrīmad-Bhāgavatam. Všude tam, kde řečník přednáší z těchto knih a obecenstvo poslouchá, vzniká příznivá situace. Členové hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, a zvláště sannyāsīni, proto musí věnovat kázání vědomí Kṛṣṇy velkou pozornost. To vytvoří příznivou atmosféru.

Verš

śrī-sūta uvāca
parīkṣitaivaṁ sa tu bādarāyaṇiḥ
prāyopaviṣṭena kathāsu coditaḥ
uvāca viprāḥ pratinandya pārthivaṁ
mudā munīnāṁ sadasi sma śṛṇvatām

Synonyma

śrī-sūtaḥ uvāca — Śrī Sūta Gosvāmī řekl; parīkṣitā — Mahārājem Parīkṣitem; evam — takto; saḥ — on; tu — jistě; bādarāyaṇiḥ — Śukadeva Gosvāmī; prāya-upaviṣṭena — Parīkṣit Mahārāja, který čekal blížící se smrt; kathāsu — slovy; coditaḥ — povzbuzený; uvāca — řekl; viprāḥ — ó brāhmaṇové; pratinandya — poté, co pochválil; pārthivam — Mahārāje Parīkṣita; mudā — s velkým potěšením; munīnām — velkých mudrců; sadasi — ve shromáždění; sma — vskutku; śṛṇvatām — kteří si přáli naslouchat.

Překlad

Śrī Sūta Gosvāmī pravil: Ó brāhmaṇové, když Mahārāja Parīkṣit, jenž očekával blížící se smrt, požádal Śukadeva Gosvāmīho, aby promluvil, Śukadeva Gosvāmī, povzbuzen královými slovy, vzdal králi úctu a před shromážděním mudrců, kteří si přáli mu naslouchat, začal s velkým potěšením hovořit.

Význam

Tímto způsobem končí Bhaktivedantovy výklady k první kapitole osmého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Manuové, vládci vesmíru”.