Śrīmad-bhāgavatam 8.1.15
Verš
na hi tatra visajjate
ātma-lābhena pūrṇārtho
nāvasīdanti ye ’nu tam
Synonyma
īhate — zabývá se činnostmi tvoření, udržování a ničení; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa; īśaḥ — svrchovaný vládce; na — ne; hi — vskutku; tatra — do takových činností; visajjate — zaplétá se; ātma- lābhena — díky tomu, co získává sám ze sebe; pūrṇa-arthaḥ — který je vnitřně spokojený; na — ne; avasīdanti — jsou sklíčeni; ye — ti, kteří; anu — následují; tam — Nejvyšší Osobnost Božství.
Překlad
Nejvyšší Pán v plné míře oplývá veškerým bohatstvím, které získává sám ze sebe, ale přesto jedná jako stvořitel, udržovatel a ničitel tohoto hmotného světa. Navzdory tomuto jednání však není nikdy zapleten, a proto nejsou zapleteni ani oddaní, kteří kráčejí v Jeho stopách.
Význam
V Bhagavad-gītě (3.9) je uvedeno: yajñārthāt karmaṇo 'nyatra loko 'yaṁ karma-bandhanaḥ — “Práci je třeba konat jako oběť Viṣṇuovi, jinak živou bytost poutá k tomuto hmotnému světu.” Pokud však nejednáme s vědomím Kṛṣṇy, zapleteme se jako housenka bource morušového do své kukly. Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, se zjevuje, aby nás učil jednat tak, abychom se nezaplétali v hmotném světě. Náš skutečný problém je, že jsme zapleteni v materialistických činnostech, a jelikož jsme podmíněni, musíme bez ustání zápasit o přežití v hmotné existenci, protože jsme trestáni v jednom těle za druhým v různých formách života. Pán v Bhagavad-gītě (15.7) říká:
jīva-bhūtaḥ sanātanaḥ
manaḥ ṣaṣṭhānīndriyāṇi
prakṛti-sthāni karṣati
“Živé bytosti v tomto podmíněném světě jsou Mé věčné dílčí části. Jelikož žijí podmíněným životem, svádějí těžký boj se šesti smysly, mezi něž patří i mysl.” Živé bytosti jsou ve skutečnosti nepatrné formy, nedílné části Nejvyššího Pána. Nejvyšší Pán je v každém směru úplný a Jeho malé částečky původně mají stejné vlastnosti jako On, ale kvůli své nepatrnosti se někdy nechají ovlivnit přitažlivými rysy hmoty, a tak se zapletou. Musíme tedy následovat pokyny Nejvyšší Osobnosti Božství a potom — stejně jako Kṛṣṇa, který se nikdy nezaplétá do svých hmotných činností tvoření, udržování a ničení — nebudeme mít nad čím naříkat (nāvasīdanti ye 'nu tam). Kṛṣṇa osobně předává pokyny v Bhagavad-gītě a každý, kdo se jimi řídí, je osvobozený.
Kṛṣṇovými pokyny se může řídit jen oddaný, neboť Kṛṣṇa učí, že každý se má stát oddaným. Man-manā bhava mad-bhakto mad yājī māṁ namaskuru — “Vždy na Mě mysli, staň se Mým oddaným, uctívej Mě a klaň se Mi.” (Bg. 18.65) Vždy myslet na Kṛṣṇu znamená zpívat Hare Kṛṣṇa mantru, ale dokud člověk není zasvěceným oddaným, není schopný toto dělat. Jakmile se stane oddaným, začne uctívat Božstvo (mad-yājī). Povinností oddaného je neustále se klanět Pánu a duchovnímu učiteli. Dodržování této zásady je uznávanou cestou vedoucí k bhakti. Když člověk dospěje na tuto úroveň, postupně pozná Nejvyšší Osobnost Božství, a jakmile bude znát Kṛṣṇu, bude vysvobozený z hmotného otroctví.