SB 7.9.44

prāyeṇa deva munayaḥ sva-vimukti-kāmā
maunaṁ caranti vijane na parārtha-niṣṭhāḥ
naitān vihāya kṛpaṇān vimumukṣa eko
nānyaṁ tvad asya śaraṇaṁ bhramato 'nupaśye
Překlad slovo od slova: 
prāyeṇa — obvykle, téměř ve všech případech; deva — ó můj Pane; munayaḥ — velcí světci; sva — své vlastní; vimukti-kāmāḥ — přející si vysvobození z tohoto hmotného světa; maunam — mlčky; caranti — putují (v místech, jako jsou himalájské lesy, kde nepřijdou do styku s činnostmi materialistů); vijane — na osamělá místa; na — ne; para-artha-niṣṭhāḥ — mají zájem prokazovat druhým dobro tím, že by jim předávali prospěch, který přináší hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, že by je poučovali o vědomí Kṛṣṇy; na — ne; etān — tyto; vihāya — opomíjející; kṛpaṇān — hlupáky a darebáky (kteří se věnují materialistickým činnostem a neznají přednosti lidské formy života); vimumukṣe — chci být osvobozen a vrátit se domů, zpátky k Bohu; ekaḥ — sám; na — ne; anyam — jiné; tvat — kromě Tebe; asya — této; śaraṇam — útočiště; bhramataḥ — živé bytosti zapletené v koloběhu putování hmotnými vesmíry; anupaśye — vidím.
Překlad: 
Můj milý Pane Nṛsiṁhadeve, vidím, že existuje skutečně mnoho světců, ale ti se zajímají pouze o vlastní vysvobození. Nestarají se o velká města a odcházejí do Himalájí či do lesa meditovat, vázaní slibem mlčení (mauna-vrata). Nemají zájem osvobozovat druhé. Pokud však jde o mě, nechci být osvobozený sám a opominout všechny ty ubohé hlupáky a darebáky. Vím, že nikdo nemůže být šťastný bez vědomí Kṛṣṇy, bez přijetí útočiště u Tvých lotosových nohou, a proto je chci přivést zpátky pod ochranu Tvých lotosových nohou.
Význam: 

Toto je rozhodnutí vaiṣṇavy, čistého oddaného Pána. Sám nemá žádné problémy ani v případě, že musí zůstat v tomto hmotném světě, protože jeho jedinou starostí je zůstat si vědom Kṛṣṇy. Ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, může jít dokonce i do pekla a stále být šťastný. Prahlāda Mahārāja proto řekl: naivodvije para duratyaya-vaitaraṇyāḥ — “Ó nejlepší z velkých osobností, vůbec se nebojím hmotné existence.” Čistý oddaný není nešťastný v žádné situaci. To potvrzuje Śrīmad-Bhāgavatam (6.17.28):

nārāyaṇa-parāḥ sarve
na kutaścana bibhyati
svargāpavarga-narakeṣv
api tulyārtha-darśinaḥ

“Oddaní, kteří jsou zaměstnaní výhradně oddanou službou Nejvyšší Osobnosti Božství, Nārāyaṇovi, se nikdy nebojí žádných situací. Nebeské planety, osvobození a pekelné planety pro ně znamenají jedno a totéž, neboť je zajímá pouze služba Pánu.”

Pro oddaného je pobyt na nebeských nebo na pekelných planetách totéž, protože nežije v nebi ani v pekle, ale s Kṛṣṇou v duchovním světě. Karmī a jñānī tajemství úspěchu oddaného nechápou. Karmī se proto snaží být šťastní pomocí hmotných opatření a jñānī si slibují štěstí od splynutí s Nejvyšším. Oddaný se o nic takového nezajímá. Nemá zájem o takzvanou meditaci v Himalájích či v lese. Zajímá se naopak o ty nejrušnější části světa, kde učí lidi rozvíjet vědomí Kṛṣṇy. Za tímto účelem bylo hnutí pro vědomí Kṛṣṇy založeno. Neučíme lidi meditovat na osamělém místě, jen aby mohli ukazovat, jak jsou pokročilí, a být pyšní na svou takzvanou transcendentální meditaci, přestože se věnují pošetilým materialistickým činnostem všeho druhu. Vaiṣṇava, jako je Prahlāda Mahārāja, nemá zájem o takový falešný duchovní pokrok. Spíše má zájem poučit lidi o vědomí Kṛṣṇy, neboť to jediné jim může pomoci ke štěstí. Prahlāda Mahārāja jasně říká: nānyaṁ tvad asya śaraṇaṁ bhramato 'nupaśye — “Vím, že nikdo nemůže být šťastný bez vědomí Kṛṣṇy, bez přijetí útočiště u Tvých lotosových nohou.” Živá bytost putuje po vesmíru jeden život za druhým, ale milostí oddaného, služebníka Śrī Caitanyi Mahāprabhua, může získat klíč k vědomí Kṛṣṇy a pak být nejen šťastná v tomto světě, ale také se vrátit domů, zpátky k Bohu. To je skutečný cíl života. Členové hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se vůbec nezajímají o takzvanou meditaci v Himalájích nebo v lese, jejímž cílem je pouze získat si obdiv ostatních, ani nemají zájem otevírat mnoho škol yogy a meditace ve velkoměstech. Každý člen hnutí pro vědomí Kṛṣṇy chce raději chodit ode dveří ke dveřím a snažit se přesvědčit lidi o učení Bhagavad-gīty takové, jaká je, učení Pána Caitanyi. To je účelem hnutí Hare Kṛṣṇa. Jeho členové musí být pevně přesvědčeni o tom, že bez Kṛṣṇy nemůže být nikdo šťastný. Ti, kdo si jsou vědomi Kṛṣṇy, se proto vyhýbají všem nepravým spiritualistům, transcendentalistům, meditátorům, monistům, filozofům a filantropům.