Śrīmad-bhāgavatam 7.9.30
Verš
ādy-antayoḥ pṛthag avasyasi madhyataś ca
sṛṣṭvā guṇa-vyatikaraṁ nija-māyayedaṁ
nāneva tair avasitas tad anupraviṣṭaḥ
Synonyma
ekaḥ — jeden; tvam — Ty; eva — pouze; jagat — vesmírný projev; etam — tento; amuṣya — toho (celého vesmíru); yat — jelikož; tvam — Ty; ādi — na počátku; antayoḥ — na konci; pṛthak — odděleně; avasyasi — existuješ (jako příčina); madhyataḥ ca — také uprostřed (v době mezi počátkem a koncem); sṛṣṭvā — tvořící; guṇa-vyatikaram — přeměna tří kvalit hmotné přírody; nija-māyayā — Tvou vlastní vnější energií; idam — toto; nānā iva — jako velká rozmanitost; taiḥ — jimi (kvalitami); avasitaḥ — zažívané; tat — to; anupraviṣṭaḥ — vstupující do.
Překlad
Můj milý Pane, Ty sám se projevuješ jako celý vesmírný projev, neboť jsi existoval před stvořením, existuješ po zničení a jsi udržovatelem v období mezi počátkem a koncem. To vše je uskutečňováno Tvou vnější energií prostřednictvím akcí a reakcí tří kvalit hmotné přírody. Proto vše, co existuje — vně i uvnitř — jsi pouze Ty.
Význam
V Brahma-saṁhitě (5.35) stojí:
yac-chaktir asti jagad-aṇḍa-cayā yad-antaḥ
aṇḍāntara-stha-paramāṇu-cayāntara-sthaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
“Uctívám Govindu, Osobnost Božství, který jednou ze svých úplných částí vstupuje do každého vesmíru a každého atomu, a tak neomezeně projevuje svou nekonečnou energii po celém hmotném stvoření.” Govinda, Nejvyšší Osobnost Božství, expanduje svou vnější energii, aby stvořil tento vesmírný projev, a tak vstupuje do všeho ve vesmíru včetně atomů. Tímto způsobem setrvává v celém vesmírném projevu. Činnosti Nejvyššího Pána týkající se péče o Jeho oddané jsou tedy transcendentální, nikoliv hmotné. Pán existuje ve všem jako příčina a následek, a přesto je zároveň stranou, nad tímto vesmírným projevem. To rovněž dokládá Bhagavad-gītā (9.4):
jagad avyakta-mūrtinā
mat-sthāni sarva-bhūtāni
na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ
Celý vesmírný projev není ničím jiným než expanzí Pánovy energie; vše spočívá v Něm, a On přesto existuje odděleně, mimo stvoření, udržování a zničení. Rozmanitost stvoření je dílem Jeho vnější energie. Jelikož se energie a energetický zdroj od sebe neliší, vše je jedno a totéž (sarvaṁ khalv idaṁ brahma). Bez Kṛṣṇy, Parabrahmanu, tedy nic nemůže existovat. Rozdíl mezi hmotným a duchovním světem spočívá v tom, že v hmotném světě je projevena Pánova vnější energie, zatímco v duchovním světě Jeho duchovní energie. Obě energie ovšem patří Nejvyššímu Pánu, a ve vyšším smyslu tedy hmotná energie neexistuje, neboť vše je duchovní energie. “Hmotnou” je nazývána ta energie, v níž všudypřítomnost Pána není vnímána. Jinými slovy, vše je duchovní. Prahlāda se proto modlí: ekas tvam eva jagad etam — “Jsi vším.”