Śrīmad-bhāgavatam 7.8.12
Verš
mad-anyo jagad-īśvaraḥ
kvāsau yadi sa sarvatra
kasmāt stambhe na dṛśyate
Synonyma
yaḥ — ten, kdo; tvayā — tebou; manda-bhāgya — ty nešťastníku; uktaḥ — popisovaný; mat-anyaḥ — jiný než já; jagat-īśvaraḥ — nejvyšší vládce vesmíru; kva — kde; asau — ten; yadi — jestliže; saḥ — On; sarvatra — všude (všudypřítomný); kasmāt — proč; stambhe — ve sloupu přede mnou; na dṛśyate — není vidět.
Překlad
Ó ty nešťastníku Prahlāde, stále jsi mluvil o nějaké svrchované bytosti, jiné než jsem já, která je nade vším, vládne každému a je všudypřítomná. Ale kde je? Jestliže je všude, proč není přede mnou v tomto sloupu?
Význam
Démoni někdy tvrdí oddanému, že nemohou uznat existenci Boha, jelikož Ho nevidí. Démon ale neví, co v Bhagavad-gītě (7.25) prohlašuje sám Pán: nāhaṁ prakāśaḥ sarvasya yoga-māyā-samāvṛtaḥ—“Nikdy se nevyjevuji pošetilým a neinteligentním lidem. Pro ně jsem zahalen yogamāyou.” Pán dovoluje, aby Ho mohli vidět oddaní, ale neoddaní Ho vidět nemohou. Předpoklad, který musí člověk splnit, aby mohl spatřit Boha, je uveden v Brahma-saṁhitě (5.38): premāñjana-cchurita-bhakti-vilocanena santaḥ sadaiva hṛdayeṣu vilokayanti — oddaný, který vyvinul ryzí lásku ke Kṛṣṇovi, vždy vidí Kṛṣṇu všude; zatímco démon, postrádající jasné porozumění Nejvyššímu Pánu, Ho vidět nemůže. Když Hiraṇyakaśipu hrozil Prahlādovi Mahārājovi smrtí, Prahlāda viděl sloup, který před nimi stál, a viděl také, že Pán je ve sloupu přítomný a tím ho povzbuzuje, aby se nebál slov svého démonského otce. Pán byl přítomen, aby ho ochránil. Hiraṇyakaśipu si všiml Prahlādova pohledu a otázal se: “Kde je tvůj Bůh?” Prahlāda Mahārāja odpověděl: “Je všude.” Pak se Hiraṇyakaśipu zeptal: “Proč není v tomto sloupu přede mnou?” Oddaný tedy vidí Pána za všech okolností, zatímco neoddaný nikoliv.
Prahlādův otec zde svého syna nazývá největším nešťastníkem. Hiraṇyakaśipu se považoval za velkého šťastlivce, protože mu patřil celý vesmír. Prahlāda Mahārāja měl jako jeho syn tento rozsáhlý majetek zdědit, ale za jeho opovážlivost ho čekala smrt otcovou rukou. Démonský otec tedy svého syna považoval za největšího nešťastníka, neboť chlapec nemohl zdědit jeho majetek. Nevěděl, že Prahlāda Mahārāja byl tím největším šťastlivcem ve všech třech světech, jelikož ho chránil Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. Taková je nevědomost démonů — nevědí, že oddaný je za všech okolností pod Pánovou ochranou (kaunteya pratijānīhi na me bhaktaḥ praṇaśyati).