Śrīmad-bhāgavatam 7.7.55
Verš
puṁsaḥ svārthaḥ paraḥ smṛtaḥ
ekānta-bhaktir govinde
yat sarvatra tad-īkṣaṇam
Synonyma
etāvān — tolik; eva — zajisté; loke asmin — v tomto hmotném světě; puṁsaḥ — živé bytosti; sva-arthaḥ — skutečný vlastní zájem; paraḥ — transcendentální; smṛtaḥ — považovaný; ekānta-bhaktiḥ — čistá oddaná služba; govinde — Govindovi; yat — co; sarvatra — všude; tat-īkṣaṇam — vidět vztah s Govindou, Kṛṣṇou.
Překlad
Sloužit lotosovým nohám Govindy, příčiny všech příčin, a vidět Ho všude je v tomto hmotném světě jediným životním cílem. Všechna zjevená písma učí, že to samo o sobě je konečným cílem lidského života.
Význam
Slova sarvatra tat-īkṣaṇam popisují nejvyšší dokonalost oddané služby, kdy člověk vidí vše ve vztahu k činnostem Govindy. Vysoce pokročilý oddaný nikdy nevidí nic, co by s Govindou nesouviselo.
sarvatra haya nija iṣṭa-deva-sphūrti
“Mahā-bhāgavata, pokročilý oddaný, nepochybně vidí vše pohyblivé i nehybné, ale nevidí přímo podoby těchto objektů. Všude bezprostředně vidí podobu Nejvyššího Pána.” (Cc. Madhya 8.274) Dokonce ani v tomto hmotném světě nevidí hmotně projevené objekty; vidí ve všem Govindu. Když se dívá na strom nebo na lidi, vidí je ve vztahu ke Govindovi. Govindam ādi-puruṣam — Govinda je původním zdrojem všeho.
sac-cid-ānanda-vigrahaḥ
anādir ādir govindaḥ
sarva-kāraṇa-kāraṇam
“Kṛṣṇa, jenž je známý pod jménem Govinda, je nejvyšší vládce. Má věčné, duchovní tělo plné blaženosti. Je původem všeho. Nemá žádný jiný původ — je prvotní příčinou všech příčin.” (Brahma-saṁhitā 5.1) Zkouškou dokonalého oddaného je, že vidí Govindu všude ve vesmíru, dokonce i v každém atomu (aṇḍāntara-stha-paramāṇu-cayāntara-stham). To je dokonalý pohled oddaného. Proto je řečeno:
paśyanti paramārthinaḥ
jagad dhanamayaṁ lubdhāḥ
kāmukāḥ kāminīmayam
Oddaný vidí každého a vše ve vztahu s Nārāyaṇem (nārāyaṇa-mayam). Vše je expanzí Nārāyaṇovy energie. Nejdokonalejší oddaný Prahlāda Mahārāja viděl, že Nārāyaṇa je dokonce i v kamenném sloupu, podobně jako chamtiví lidé ve všem vidí možnost vydělat peníze a ti, kdo jsou posedlí chtíčem, vidí vše jako příležitost k sexu. To ovšem neznamená, že bychom měli přijmout pojem daridra-nārāyaṇa, který vymyslel nějaký bezostyšný člověk. Ten, kdo skutečně vidí, že Nārāyaṇa je všude, nerozlišuje mezi chudým a bohatým. Vyvolit si daridra-nārāyaṇy (chudé Nārāyaṇy) a zavrhnout dhani-nārāyaṇa (bohatého Nārāyaṇa), nemá nic společného s pohledem oddaných. Tak vypadá pouze nedokonalý pohled materialistů.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k sedmé kapitole sedmého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Co se Prahlāda naučil v lůně”.