Śrīmad-bhāgavatam 7.7.45
Verš
saha dehena naśvaraiḥ
anarthair artha-saṅkāśair
nityānanda-rasodadheḥ
Synonyma
kim — co; etaiḥ — s tím vším; ātmanaḥ — pro skutečné já; tucchaiḥ — jež je zcela zanedbatelné; saha — s; dehena — tělem; naśvaraiḥ — podléhajícím zániku; anarthaiḥ — nežádoucím; artha-saṅkāśaiḥ — které vypadá, jako by ho bylo zapotřebí; nitya-ānanda — věčného štěstí; rasa — nektaru; udadheḥ — k oceánu.
Překlad
To vše je živé bytosti velmi blízké a drahé, dokud existuje tělo, ale jakmile tělo zanikne, je konec i se všemi objekty, které se s ním pojí. Živá bytost s nimi tedy ve skutečnosti nemá nic společného, ale z nevědomosti je pokládá za velmi cenné. Ve srovnání s oceánem věčného štěstí jsou však nepatrné. Jaký smysl mají tyto zanedbatelné vztahy pro věčnou živou bytost?
Význam
Vědomí Kṛṣṇy, oddaná služba Kṛṣṇovi, je oceánem věčné blaženosti. Ve srovnání s touto věčnou blažeností je takzvané štěstí, které nabízí společnost, přátelství a láska, zcela marné a zanedbatelné. Člověk by proto neměl lpět na tom, co je dočasné. Měl by rozvíjet vědomí Kṛṣṇy a být věčně šťastný.