Śrīmad-bhāgavatam 7.7.28
Verš
karmaṇāṁ tri-guṇātmanām
bīja-nirharaṇaṁ yogaḥ
pravāhoparamo dhiyaḥ
Synonyma
tasmāt — proto; bhavadbhiḥ — vámi; kartavyam — má být vykonáno; karmaṇām — všech hmotných činností; tri-guṇa-ātmanām — podmíněných třemi kvalitami hmotné přírody; bīja-nirharaṇam — spálení semene; yogaḥ — proces spojující živou bytost s Nejvyšším; pravāha — neustálého toku v podobě bdění, snění a hlubokého spánku; uparamaḥ — ukončení; dhiyaḥ — inteligence.
Překlad
Moji drazí přátelé, synové démonů, proto je vaší povinností začít rozvíjet vědomí Kṛṣṇy. To dokáže spálit semeno plodonosných činností uměle vytvořené kvalitami hmotné přírody a zastavit tok inteligence ve stavech bdění, snění a hlubokého spánku. Jinými slovy, když se někdo začne věnovat tomuto procesu, okamžitě zmizí jeho nevědomost.
Význam
Toto je doloženo v Bhagavad-gītě (14.26):
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate
“Ten, kdo Mi slouží s naprostou a výlučnou, neselhávající oddaností, okamžitě překonává kvality hmotné přírody, a tak se dostává na úroveň Brahmanu.” Praktikováním bhakti-yogy se neprodleně dostáváme na duchovní úroveň, nad akce a reakce tří kvalit hmotné přírody. Základem nevědomosti je hmotné vědomí, které je třeba zničit duchovním vědomím, vědomím Kṛṣṇy. Výraz bīja-nirharaṇam označuje spálení základní příčiny hmotného života na popel. Ve slovníku Medinī je yoga definována popisem jejího výsledku: yoge 'pūrvārtha-samprāptau saṅgati-dhyāna-yuktiṣu—yoga je proces umožňující tomu, kdo se kvůli nevědomosti dostal do nepříjemné situace, z této situace uniknout. To se rovněž nazývá osvobození. Muktir hitvānyathā-rūpaṁ svarūpeṅa vyavasthitiḥ — mukti znamená zbavit se nevědomosti či iluze, jež vede živou bytost k tomu, aby uvažovala způsobem, který je v rozporu se jejím přirozeným postavením. Návrat do původního, přirozeného postavení se nazývá mukti a procesu, kterým toho lze dosáhnout, se říká yoga. Yoga je tedy na vyšší úrovni než karma, jñāna a sāṅkhya — je vrcholným cílem života. Kṛṣṇa proto radil Arjunovi, aby se stal yogīnem (tasmād yogī bhavārjuna), a dále v Bhagavad-gītě uvedl, že dokonalý yogī je ten, kdo dospěl na úroveň oddané služby.
mad-gatenāntarātmanā
śraddhāvān bhajate yo māṁ
sa me yuktatamo mataḥ
“Ten z yogīnů, který se ke Mně s velkou vírou neustále upíná, v nitru na Mě myslí a prokazuje Mi transcendentální láskyplnou službu, je se Mnou nejdůvěrněji spojen yogou a stojí ze všech nejvýše.” (Bg. 6.47) Ten, kdo v srdci neustále myslí na Kṛṣṇu, je tedy nejlepší yogī. Praktikováním tohoto nejlepšího ze všech systémů yogy je živá bytost vysvobozena z hmotného podmínění.