Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 7.7.17

Verš

bhavatām api bhūyān me
yadi śraddadhate vacaḥ
vaiśāradī dhīḥ śraddhātaḥ
strī-bālānāṁ ca me yathā

Synonyma

bhavatām — vás; api — také; bhūyāt — může být; me — mě; yadi — jestliže; śraddadhate — věříte ve; vacaḥ — slova; vaiśāradī — nejzkušenější či ve vztahu s Nejvyšším Pánem; dhīḥ — inteligence; śraddhātaḥ — díky pevné víře; strī — žen; bālānām — malých chlapců; ca — také; me — mě; yathā — stejně jako.

Překlad

Prahlāda Mahārāja pokračoval: Moji drazí přátelé, uvěříte-li mým slovům, pak přestože jste malé děti, budete moci díky této víře samotné proniknout do transcendentálního poznání i vy. I žena to může tímto způsobem dokázat, a tak rozpoznat, co je duchovní a co hmotné.

Význam

Tato slova Prahlāda Mahārāje jsou velice důležitá v souvislosti s poznáním sestupujícím učednickou posloupností. Vlivem Nāradova učení již jako dítě v lůně matky nabyl nezlomného přesvědčení o existenci svrchované moci a pochopil, jak dosáhnout dokonalosti života prostřednictvím bhakti-yogy. To jsou nejdůležitější aspekty duchovního porozumění.

yasya deve parā bhaktir
yathā deve tathā gurau
tasyaite kathitā hy arthāḥ
prakāśante mahātmanaḥ

“Těm velkým duším, které mají naprostou víru v Pána i v duchovního učitele, je automaticky vyjeven veškerý smysl védského poznání.” (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.23)

ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi
na bhaved grāhyam indriyaiḥ
sevonmukhe hi jihvādau
svayam eva sphuraty adaḥ

“Nikdo nemůže poznat Kṛṣṇu takového, jaký je, pomocí svých otupělých, hmotných smyslů. Oddaným, kteří Ho potěší transcendentální láskyplnou službou, se však Kṛṣṇa osobně vyjeví.” (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.234)

bhaktyā mām abhijānāti
yāvān yaś cāsmi tattvataḥ
tato māṁ tattvato jñātvā
viśate tad-anantaram

“Poznat Nejvyššího Pána takového, jaký je, lze jedině oddanou službou. A ten, kdo si Ho je díky takové oddanosti plně vědom, může vejít do Božího království.” (Bg. 18.55)

Toto jsou védské pokyny. Člověk musí mít naprostou víru ve slova duchovního učitele a v Nejvyšší Osobnost Božství. Pak mu bude automaticky vyjeveno skutečné poznání ātmy a Paramātmy a také rozdíl mezi hmotným a duchovním. Toto duchovní poznání (ātma-tattva) se projeví v srdci oddaného díky tomu, že přijal útočiště u lotosových nohou mahājany, jako je Prahlāda Mahārāja.

Slovo bhūyāt v tomto verši lze chápat ve významu “nechť je”. Prahlāda Mahārāja dává svým spolužákům požehnání, když říká: “Mějte také takovou víru jako já. Staňte se pravými vaiṣṇavy.” Oddaný Pána touží, aby každý začal rozvíjet vědomí Kṛṣṇy. Lidé bohužel někdy nemají pevnou víru ve slova duchovního učitele v učednické posloupnosti, a proto nejsou schopni proniknout do transcendentálního poznání. Duchovní učitel musí patřit k pravé učednické posloupnosti jako Prahlāda Mahārāja, který nabyl poznání od Nārady. Kdyby Prahlādovi spolužáci, synové démonů, přijali pravdu jeho prostřednictvím, pak by si i oni byli plně vědomi transcendentální reality.

Slova vaiśāradī dhīḥ označují inteligenci týkající se Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, který mistrně zvládá vše. Pomocí svého jedinečného poznání Pán stvořil obdivuhodné vesmíry. Pokud člověk sám není velkým odborníkem, nemůže pochopit mistrné řízení a jednání největšího odborníka. Může ho však pochopit, má-li to štěstí a setká se s pravým duchovním učitelem, který náleží k učednické posloupnosti pocházející od Pána Brahmy, Pána Śivy, matky Lakṣmī nebo Kumārů. Tyto čtyři sampradāyi neboli učednické posloupnosti poznání a transcendence se nazývají Brahma-sampradāya, Rudra-sampradāya, Śrī-sampradāya a Kumāra-sampradāya. Sampradāya-vihīnā ye mantrās te niṣphalā matāḥ — poznání o Nejvyšším získané z takové sampradāyi dokáže lidi osvítit; pokud se nevydáme cestou učednické posloupnosti, nemůžeme Nejvyšší Osobnost Božství poznat. Pozná-li člověk Nejvyššího Pána prostřednictvím oddané služby s vírou v učednickou posloupnost a potom dosáhne dalšího pokroku, probudí svou přirozenou lásku k Bohu. Jeho život pak bude zaručeně úspěšný.