SB 7.5.52

dharmam arthaṁ ca kāmaṁ ca
nitarāṁ cānupūrvaśaḥ
prahrādāyocatū rājan
praśritāvanatāya ca
Překlad slovo od slova: 
dharmam — světské předepsané povinnosti; artham — hospodářský rozvoj; ca — a; kāmam — smyslový požitek; ca — a; nitarām — vždy; ca — a; anupūrvaśaḥ — po pořádku, od začátku do konce; prahrādāya — Prahlādovi Mahārājovi; ūcatuḥ — vykládali; rājan — ó králi; praśrita — který byl pokorný; avanatāya — a poddajný; ca — také.
Překlad: 
Ṣaṇḍa a Amarka pak systematicky a bez ustání učili Prahlāda Mahārāje, jenž byl velmi poddajný a pokorný, o světském náboženství, hospodářském rozvoji a uspokojování smyslů.
Význam: 

Pro lidskou společnost jsou určeny čtyři procesy, které vrcholí osvobozením: dharma, artha, kāma a mokṣa. Aby v ní existoval pokrok, lidé musí následovat proces náboženství a na jeho základě se mají snažit vylepšit svou ekonomickou situaci, aby mohli uspokojit svou potřebu smyslového požitku ve shodě s náboženskými pravidly; potom snadněji dosáhnou vysvobození z pout hmoty. Tak vypadá védská metoda. Když člověk překoná úrovně dharmy, arthy, kāmy a mokṣi, stává se oddaným. Tehdy je v postavení, ze kterého již zaručeně nepoklesne na hmotnou úroveň (yad gatvā na nivartante). Bhagavad-gītā uvádí, že pokud někdo překoná tyto čtyři procesy a je skutečně osvobozený, vykonává oddanou službu. Tím má zajištěno, že již nepoklesne.