Śrīmad-bhāgavatam 7.4.37
Verš
jaḍavat tan-manastayā
kṛṣṇa-graha-gṛhītātmā
na veda jagad īdṛśam
Synonyma
nyasta — když se zcela zřekl; krīḍanakaḥ — všech zábav či hravosti; bālaḥ — chlapec; jaḍa-vat — jakoby netečný, nečinný; tat-manastayā — díky tomu, že byl plně zaujat Kṛṣṇou; kṛṣṇa-graha — Kṛṣṇou, který je jako mocný vliv (jako graha, vliv planet); gṛhīta-ātmā — jehož mysl byla zcela upoutána; na — ne; veda — chápal; jagat — celý hmotný svět; īdṛśam — takový.
Překlad
Prahlāda Mahārāja se od nejútlejšího dětství nezajímal o dětské hračky. Zcela se jich zřekl a zůstával tichý a navenek netečný, plně zaujatý vědomím Kṛṣṇy. Jelikož jeho mysl byla prostoupena vědomím Kṛṣṇy, nechápal, jak se může celý svět točit kolem uspokojování smyslů.
Význam
Prahlāda Mahārāja je živoucím příkladem velké osobnosti zcela zaujaté vědomím Kṛṣṇy. Caitanya-caritāmṛta (Madhya 8.274) uvádí:
sarvatra haya nija iṣṭa-deva-sphūrti
Ten, kdo si je zcela vědom Kṛṣṇy, nevidí nikde nic než Kṛṣṇu, přestože se nachází v tomto hmotném světě. Podle toho se pozná mahā-bhāgavata. Díky své čisté lásce ke Kṛṣṇovi vidí mahā-bhāgavata Kṛṣṇu všude. Brahma-saṁhitā (5.38) to dokládá takto:
santaḥ sadaiva hṛdayeṣu vilokayanti
yaṁ śyāmasundaram acintya-guṇa-svarūpaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
“Uctívám původního Pána, Govindu, jehož neustále vidí oddaní, kteří mají oči potřené balzámem lásky. Vidí Ho v Jeho věčné podobě Śyāmasundary, jež sídlí v srdci oddaného.” Vznešený oddaný neboli mahātmā, jehož je vzácné spatřit, si je vždy plně vědom Kṛṣṇy a neustále vidí Pána ve svém srdci. Někdy se říká, že pod vlivem nepříznivých planet, jako je Saturn, Rāhu nebo Ketu, se člověku nic nedaří. Prahlāda Mahārāja byl naopak pod vlivem Kṛṣṇy, svrchované planety, a nemohl tedy myslet na hmotný svět a žít bez vědomí Kṛṣṇy. Tak se pozná mahā-bhāgavata. Dokonce i nepřítele Kṛṣṇy vidí jako Kṛṣṇova služebníka. Jiným příkladem je, že oku stiženému žloutenkou se zdá být vše žluté. Mahā-bhāgavatovi připadá, že každý kromě něho slouží Kṛṣṇovi.
Prahlāda Mahārāja je mahā-bhāgavata, nejpokročilejší oddaný. V předchozím verši stojí, že přirozeně lnul ke Kṛṣṇovi (naisargikī ratiḥ), a zde jsou popsány znaky této připoutanosti. I když byl ještě chlapec, neměl zájem si hrát. Śrīmad-Bhāgavatam (11.2.42) uvádí: viraktir anyatra ca—znakem dokonalého vědomí Kṛṣṇy je, že oddaný ztrácí zájem o všechny hmotné činnosti. Žádný malý chlapec si nemůže přestat hrát, ale Prahlāda Mahārāja se nacházel na úrovni prvotřídní oddané služby, a tak byl neustále pohroužený v tranzu vědomí Kṛṣṇy. Tak jako je materialista nepřetržitě pohroužený v myšlenkách na hmotný zisk, mahā-bhāgavata jako Prahlāda Mahārāja je neustále pohroužený v myšlenkách na Kṛṣṇu.