KAPITOLA TŘETÍ
Hiraṇyakaśipuův plán stát se nesmrtelným
Tato kapitola líčí, jak Hiraṇyakaśipu podstupoval tvrdou askezi, aby dosáhl hmotného prospěchu, a sužoval tak celý vesmír. Poněkud to znepokojilo i Pána Brahmu, vůdčí osobnost tohoto vesmíru, který se osobně vydal zjistit, proč se Hiraṇyakaśipu podrobuje tak přísné askezi.
Hiraṇyakaśipu se chtěl stát nesmrtelným. Přál si, aby ho nikdo nepřemohl, aby ho nepostihlo stáří a nemoc a neohrožoval ho žádný protivník. Tak se chtěl stát absolutním vládcem celého vesmíru. S touto touhou v mysli přišel do údolí hory Mandary a podrobil se náročné askezi a meditaci. Když to polobozi viděli, vrátili se do svých domovů. Mezitím mu však z hlavy začal šlehat oheň, který obtěžoval celý vesmír s jeho obyvateli, včetně ptáků, zvířat a polobohů. Když už byly všechny vyšší a nižší planety tak rozpálené, že se na nich nedalo žít, znepokojení polobozi opustili svá sídla na vyšších planetách, odebrali se za Pánem Brahmou a modlili se k němu, aby jim poskytl úlevu od tohoto nadměrného horka. Vyjevili mu Hiraṇyakaśipuův cíl prodloužit svůj život, stát se nesmrtelným a ovládnout všechny planetární soustavy včetně Dhruvaloky.
Když Pán Brahmā uslyšel o účelu Hiraṇyakaśipuovy asketické meditace, vydal se k němu. Doprovázel ho velký mudrc Bhṛgu a další vznešené osobnosti, jako například Dakṣa. Brahmā pokropil Hiraṇyakaśipuovu hlavu vodou ze své nádoby kamaṇḍalu.
Hiraṇyakaśipu, král Daityů, opakovaně skládal Pánu Brahmovi, stvořiteli tohoto vesmíru, uctivé poklony a modlil se k němu. Když mu Pán Brahmā přislíbil požehnání, přál si, aby ho nezabila žádná existující živá bytost, na žádném krytém ani otevřeném místě, aby nezemřel ve dne ani v noci, aby nebyl zabit žádnou zbraní, na zemi ani ve vzduchu, a aby ho nezabil člověk, zvíře, polobůh ani jakýkoliv jiný tvor, živý nebo neživý. Dále se modlil o svrchovanou vládu nad celým vesmírem a požádal o osm druhů dokonalosti yogy, jako jsou aṇimā a laghimā.
Verš
hiraṇyakaśipū rājann
ajeyam ajarāmaram
ātmānam apratidvandvam
eka-rājaṁ vyadhitsata
Synonyma
śrī-nāradaḥ uvāca — Nārada Muni pravil; hiraṇyakaśipuḥ — démonský král Hiraṇyakaśipu; rājan — ó králi Yudhiṣṭhire; ajeyam — jehož nemohl porazit žádný nepřítel; ajara — nepostižený stářím či nemocí; amaram — nesmrtelný; ātmānam — on sám; apratidvandvam — nemající soupeře či protivníka; eka-rājam — jediným králem vesmíru; vyadhitsata — toužil se stát.
Překlad
Nārada Muni řekl Mahārāji Yudhiṣṭhirovi: Démonský král Hiraṇyakaśipu chtěl dosáhnout toho, aby byl nepřemožitelný, nestárnul a jeho tělu neubývalo síly. Přál si získat všechny druhy jógové dokonalosti, jako jsou aṇimā a laghimā, být nesmrtelný a stát se jediným králem celého vesmíru včetně Brahmaloky.
Význam
Tak vypadají cíle askeze démonů. Hiraṇyakaśipu chtěl od Pána Brahmy požehnání, díky kterému by v budoucnosti mohl dobýt Brahmovo sídlo. Jiný démon zase získal požehnání od Pána Śivy a později měl v úmyslu s využitím téhož požehnání Śivu zabít. Osoby vedené svým vlastním zájmem chtějí pomocí démonské askeze zabít dokonce i své dobrodince, zatímco vaiṣṇavové si přejí zůstat věčnými služebníky Pána a nikdy nechtějí zaujmout Pánovo postavení. Sāyujya-mukti, které obvykle vyžadují asurové, znamená, že duše splyne s Pánovým bytím; ale i přesto, že živá bytost někdy tímto způsobem dosáhne cíle teorie monismu, poklesne zpět a musí podstupovat útrapy hmotné existence.
Verš
tapaḥ parama-dāruṇam
ūrdhva-bāhur nabho-dṛṣṭiḥ
pādāṅguṣṭhāśritāvaniḥ
Synonyma
Překlad
V údolí hory Mandary započal Hiraṇyakaśipu svou askezi, při níž stál na špičkách se zdviženými pažemi a hleděl do nebe. Byla to nesmírně obtížná pozice, ale on ji přijal jako prostředek sloužící k dosažení dokonalosti.
Verš
saṁvartārka ivāṁśubhiḥ
tasmiṁs tapas tapyamāne
devāḥ sthānāni bhejire
Synonyma
jaṭā-dīdhitibhiḥ — září z vlasů; reje — svítil; saṁvarta-arkaḥ — slunce v době zničení; iva — jako; aṁśubhiḥ — paprsky; tasmin — když on (Hiraṇyakaśipu); tapaḥ — askezi; tapyamāne — podstupoval; devāḥ — všichni polobozi, kteří cestovali vesmírem, aby viděli Hiraṇyakaśipuovy démonské činy; sthānāni — do svých sídel; bhejire — vrátili se.
Překlad
Z jeho vlasů vycházelo jasné světlo, oslnivé a nesnesitelné jako paprsky slunce v době zničení. Když polobozi, kteří cestovali po různých planetách, viděli jeho tvrdou askezi, vrátili se do svých domovů.
Verš
sadhūmo ’gnis tapomayaḥ
tīryag ūrdhvam adho lokān
prātapad viṣvag īritaḥ
Synonyma
Překlad
Jeho tvrdá askeze způsobila, že mu z hlavy začal šlehat oheň. Ten se i s kouřem šířil po nebi a způsobil, že se vyšší a nižší planety nesmírně rozžhavily.
Verš
sadvīpādriś cacāla bhūḥ
nipetuḥ sagrahās tārā
jajvaluś ca diśo daśa
Synonyma
Překlad
Silou jeho přísné askeze se rozbouřily všechny řeky a oceány, země s horami a ostrovy se začala třást a padaly hvězdy a planety. Všechny světové strany zachvátil požár.
Verš
brahmalokaṁ yayuḥ surāḥ
dhātre vijñāpayām āsur
deva-deva jagat-pate
daityendra-tapasā taptā
divi sthātuṁ na śaknumaḥ
Synonyma
tena — tím (ohněm askeze); taptāḥ — spalovaní; divam — sídla na vyšších planetách; tyaktvā — opouštějící; brahma-lokam — na planetu, kde žije Pán Brahmā; yayuḥ — odebrali se; surāḥ — polobozi; dhātre — vůdčí osobnosti tohoto vesmíru, Pánu Brahmovi; vijñāpayām āsuḥ — předložili; deva-deva — ó hlavní z polobohů; jagat-pate — ó pane vesmíru; daitya-indra-tapasā — tvrdou askezí, kterou podstupuje král Daityů Hiraṇyakaśipu; taptāḥ — spalovaní; divi — na nebeských planetách; sthātum — setrvat; na — ne; śaknumaḥ — můžeme.
Překlad
Všichni polobozi, spalovaní a nesmírně znepokojení Hiraṇyakaśipuovou tvrdou askezí, opustili své sídelní planety a odebrali se na planetu Pána Brahmy, kde stvořiteli oznámili: Ó pane polobohů, vládce vesmíru! Oheň šlehající z Hiraṇyakaśipuovy hlavy jako výsledek jeho tvrdé askeze nás začal tak sužovat, že jsme museli opustit naše planety a přicházíme za tebou.
Verš
vidhehi yadi manyase
lokā na yāvan naṅkṣyanti
bali-hārās tavābhibhūḥ
Synonyma
tasya — tohoto; ca — zajisté; upaśamam — ukončení; bhūman — ó vznešený; vidhehi — prosím vykonej; yadi — jestliže; manyase — považuješ to za správné; lokāḥ — všichni obyvatelé různých planet; na — ne; yāvat — dokud; naṅkṣyanti — budou ztraceni; bali-hārāḥ — kteří poslušně uctívají; tava — tebe; abhibhūḥ — ó vládce celého vesmíru.
Překlad
Ó vznešený pane, vládce celého vesmíru! Jestliže to považuješ za správné, ukonči prosím tyto nepokoje vedoucí ke všeobecnému zničení dříve, než přinesou zkázu všem tvým poslušným podřízeným!
Verš
carato duścaraṁ tapaḥ
śrūyatāṁ kiṁ na viditas
tavāthāpi niveditam
Synonyma
Překlad
Hiraṇyakaśipu začal podstupovat nesmírně tvrdou askezi. Přestože ti jeho plán není neznámý, vyslechni si prosím od nás jeho záměry.
Verš
tapo-yoga-samādhinā
adhyāste sarva-dhiṣṇyebhyaḥ
parameṣṭhī nijāsanam
tapo-yoga-samādhinā
kālātmanoś ca nityatvāt
sādhayiṣye tathātmanaḥ
Synonyma
sṛṣṭvā — vytvářející; cara — pohyblivé; acaram — a nehybné; idam — toto; tapaḥ — askeze; yoga — a mystická síla; samādhinā — díky transu; adhyāste — zaujímající; sarva-dhiṣṇyebhyaḥ — než všechny planety, včetně nebeských; parameṣṭhī — Pán Brahmā; nija-āsanam — jeho trůn; tat — proto; aham — já; vardhamānena — zvyšováním; tapaḥ — askeze; yoga — mystických sil; samādhinā — a transu; kāla — času; ātmanoḥ — a duše; ca — a; nityatvāt — z věčnosti; sādhayiṣye — získám; tathā — tolik; ātmanaḥ — pro sebe samotného.
Překlad
“Pán Brahmā, nejvyšší osobnost v tomto vesmíru, získal své vznešené postavení díky přísné askezi, mystické síle a transu. Tak se po stvoření vesmíru stal polobohem, který je hoden nejvyššího uctívání. Jelikož jsem věčný a čas je také věčný, budu po mnoho životů usilovat o právě takovou askezi, mystickou sílu a trans, a zaujmu tak stejné postavení, jaké má on.”
Význam
Hiraṇyakaśipu byl odhodlán zaujmout místo Pána Brahmy, ale to nebylo možné, neboť Brahmā žije velice dlouhou dobu. To dokládá Bhagavad-gītā (8.17): sahasra-yuga-paryantam ahar yad brahmaṇo viduḥ—tisíc yug tvoří jeden Brahmův den. Život Brahmy je nesmírně dlouhý, a bylo tedy nemožné, aby Hiraṇyakaśipu získal jeho postavení. Rozhodl se však, že nebude-li moci zaujmout toto postavení během jednoho života, bude pokračovat v askezi, dokud se mu to nepodaří, život za životem, jelikož vlastní já (ātmā) i čas jsou věčné.
Verš
ayathā pūrvam ojasā
kim anyaiḥ kāla-nirdhūtaiḥ
kalpānte vaiṣṇavādibhiḥ
Synonyma
anyathā — pravý opak; idam — tento vesmír; vidhāsye — učiním; aham — já; ayathā — nepatřičné; pūrvam — jak tomu bylo předtím; ojasā — silou své askeze; kim — co; anyaiḥ — s jinými; kāla-nirdhūtaiḥ — časem zničenými; kalpa-ante — na konci věku; vaiṣṇava-ādibhiḥ — s planetami, jako je Dhruvaloka či Vaikuṇṭhaloka.
Překlad
“Silou své tvrdé askeze úplně převrátím výsledky zbožných a bezbožných činností a všechna pravidla tohoto světa! Dokonce i Dhruvaloka bude na konci věku zničena — k čemu je tedy dobrá? Já raději zůstanu v postavení Brahmy.”
Význam
Polobozi Pánu Brahmovi popsali Hiraṇyakaśipuovo démonské odhodlání. Oznámili mu, že chce zcela převrátit všechny stanovené zásady. Lidé v tomto hmotném světě jsou po tvrdé askezi pozvednuti na nebeské planety, ale Hiraṇyakaśipu chtěl, aby byli nešťastní a trpěli i tam kvůli diplomatickému postoji polobohů. Přál si, aby ti, kdo jsou v tomto světě sužováni hmotným jednáním, byli ze stejného důvodu nešťastní i na nebeských planetách. Chtěl toto soužení rozšířit všude. Někdo by se mohl zeptat, jak by to bylo možné, když vesmírný řád je daný již od nepaměti. Hiraṇyakaśipu však pyšně prohlašoval, že silou své tapasyi dokáže cokoliv. Chtěl se postarat o to, aby bylo nejisté dokonce i postavení vaiṣṇavů. To jsou některé znaky odhodlání asurů.
Verš
tapaḥ paramam āsthitaḥ
vidhatsvānantaraṁ yuktaṁ
svayaṁ tri-bhuvaneśvara
Synonyma
Překlad
Ó pane, ze spolehlivých zdrojů jsme slyšeli, že Hiraṇyakaśipu nyní podstupuje velkou askezi, aby získal tvé postavení. Ó vládce tří světů, prosíme, podnikni neprodleně kroky, jež uznáš za vhodné.
Význam
V hmotném světě je tomu tak, že služebník má od pána zajištěné živobytí, ale přesto neustále plánuje, jak se zmocnit pánova postavení. V dějinách došlo k mnoha takovým případům. Zvláště během vlády muslimů v Indii se mnozí služebníci různými plány a intrikami zmocnili postavení svých pánů. Z literatury pojednávající o Pánu Caitanyovi se dozvídáme, že jeden velký zamindar, Subuddhi Rāya, měl za služebníka muslimského chlapce. Choval se k němu jako k vlastnímu dítěti, a když se stalo, že chlapec něco ukradl, potrestal ho holí. Chlapci z toho zůstala jizva na zádech. Když se v dospělosti stal nečestným způsobem šáhem Husajnem, navabem Bengálska, jeho manželka si jednou všimla jizvy a zeptala se ho na její původ. Navab odpověděl, že byl v dětství služebníkem Subuddhiho Rāye, který ho potrestal za nějaké nepatřičné jednání. Když to žena slyšela, byla pobouřena a žádala svého manžela, aby Subuddhiho Rāye zabil. Šáh Husajn byl však Subuddhimu Rāyovi velice vděčný, a proto ho odmítl zabít, ale souhlasil s další žádostí své ženy — obrátit ho na mohamedánství. Pokropil ho několika kapkami ze své nádoby na vodu a prohlásil, že Subuddhi Rāya se tak stal muslimem. Navab byl tedy původně obyčejným služebníkem Subuddhiho Rāye, ale nějakým způsobem získal svrchované postavení navaba Bengálska. Takový je hmotný svět. Třebaže jsou všichni služebníky svých smyslů, každý různými prostředky usiluje o to, aby se stal pánem. Živá bytost se tedy snaží stát pánem celého vesmíru, přestože slouží svým smyslům. Hiraṇyakaśipu toho byl typickým příkladem a polobozi nyní oznámili Brahmovi jeho záměry.
Verš
pārameṣṭhyaṁ jagat-pate
bhavāya śreyase bhūtyai
kṣemāya vijayāya ca
Synonyma
tava — tvá; āsanam — pozice na trůnu; dvija — bráhmanské kultury, brāhmaṇů; gavām — krav; pārameṣṭhyam — nejvyšší; jagat-pate — ó pane celého vesmíru; bhavāya — pro zdokonalení; śreyase — pro konečné štěstí; bhūtyai — pro zvětšení bohatství; kṣemāya — pro zaopatření a přízeň osudu; vijayāya — pro vítězství a rostoucí prestiž; ca — a.
Překlad
Ó Pane Brahmo, tvé postavení v tomto vesmíru je nanejvýš příznivé pro každého, a zvláště pro krávy a brāhmaṇy. Bráhmanskou kulturu a ochranu krav lze oslavovat stále více, a díky tomu bude přirozeně přibývat veškerého hmotného štěstí, bohatství a přízně osudu. Jestliže však Hiraṇyakaśipu zaujme tvé místo, bude vše ztraceno.
Význam
Slova dvija-gavāṁ pārameṣṭhyam poukazují na nejvznešenější postavení brāhmaṇů, bráhmanské kultury a krav. Ve védské kultuře má blaho krav a brāhmaṇů zásadní význam. Není-li náležitě zajištěn rozvoj bráhmanské kultury a ochrana krav, veškerá opatření státní správy ztroskotají. Všichni polobozi byli nesmírně znepokojeni. Báli se, že Hiraṇyakaśipu zaujme postavení Brahmy. Hiraṇyakaśipu byl známý démon a polobozi věděli, že kdyby měli vládnout démoni a Rākṣasové, byl by s bráhmanskou kulturou a ochranou krav konec. Bhagavad-gītā (5.29) uvádí, že původním vlastníkem všeho je Pán Kṛṣṇa (bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ sarva-loka-maheśvaram). Pán tedy ví nejlépe, jak zlepšit hmotné podmínky živých bytostí v tomto hmotném světě. Śrīmad-Bhāgavatam dokládá, že v každém vesmíru je jeden Brahmā, který jedná jménem Pána Kṛṣṇy (tene brahma hṛdā ya ādi-kavaye). Pán Brahmā je hlavním stvořitelem v každé brahmāṇḍě a svým žákům a synům předává védské poznání. Král či svrchovaný vládce každé planety musí být Brahmovým zástupcem. Kdyby tedy získal postavení Brahmy Rākṣasa či démon, celé uspořádání vesmíru — zvláště ochrana bráhmanské kultury a krav — by vzalo za své. Všichni polobozi předvídali toto nebezpečí, a proto se vydali požádat Pána Brahmu, aby podnikl okamžité kroky ke zmaření Hiraṇyakaśipuova plánu.
Na počátku stvoření napadli Brahmu dva démoni, Madhu a Kaiṭabha, ale Pán Kṛṣṇa ho zachránil. Proto je Kṛṣṇa oslovován madhu-kaiṭabha-hantṛ. Nyní se zase snažil zaujmout Brahmovo místo Hiraṇyakaśipu. Hmotný svět je takový, že někdy bývá ohroženo i postavení Pána Brahmy, o obyčejných živých bytostech ani nemluvě. Až do dob Hiraṇyakaśipua se ovšem nikdo nepokusil Pána Brahmu o jeho pozici připravit; Hiraṇyakaśipu byl však takový démon, že v sobě živil tuto touhu.
Slovo bhūtyai znamená “pro zvětšování bohatství” a slovo śreyase se vztahuje k návratu domů, zpátky k Bohu. Hmotné postavení toho, kdo dělá duchovní pokroky, se zlepšuje současně s tím, jak se mu otevírá cesta osvobození a do jaké míry se zbavuje pout hmoty. Je-li bohatý, jeho bohatství nikdy neubývá, a toto duchovní požehnání se proto nazývá bhūti či vibhūti. V Bhagavad-gītě (10.41) to potvrzuje Pán Kṛṣṇa: yad yad vibhūtimat sattvaṁ... mama tejo-'ṁśa-sambhavam — pokud oddaný úspěšně rozvíjí duchovní vědomí a díky tomu zbohatne i po hmotné stránce, je jeho postavení zvláštním darem od Pána. Takové bohatství nelze v žádném případě považovat za hmotné. V současné době — zvláště na této planetě Zemi — vliv Pána Brahmy značně zeslábl a moc převzali zástupci Hiraṇyakaśipua, tedy Rākṣasové a démoni. Neexistuje tak žádná ochrana bráhmanské kultury a krav, což jsou základní předpoklady všeobecného štěstí. Tento věk je velice nebezpečný, protože řízení společnosti spočívá v rukách démonů a Rākṣasů.
Verš
bhagavān ātmabhūr nṛpa
parito bhṛgu-dakṣādyair
yayau daityeśvarāśramam
Synonyma
iti — tak; vijñāpitaḥ — informovaný; devaiḥ — všemi polobohy; bhagavān — nejmocnější; ātma-bhūḥ — Pán Brahmā, který se narodil z lotosového květu; nṛpa — ó králi; paritaḥ — obklopený; bhṛgu — Bhṛguem; dakṣa — Dakṣou; ādyaiḥ — a dalšími; yayau — odebral se; daitya-īśvara — Hiraṇyakaśipu, král Daityů; āśramam — na místo, kde se věnoval askezi.
Překlad
Ó králi, nejmocnější Pán Brahmā se poté, co mu polobozi přednesli tyto zprávy, okamžitě vydal v doprovodu Bhṛgua, Dakṣi a dalších velkých mudrců na místo, kde Hiraṇyakaśipu podstupoval askezi.
Význam
Pán Brahmā čekal, až Hiraṇyakaśipuova askeze dosáhne zralosti a on se za ním bude moci vydat a přislíbit mu to, po čem touží. Nyní Brahmā využil přítomnosti všech polobohů a velkých světců a v jejich doprovodu se k němu odebral, aby mu dal vytoužené požehnání.
Verš
valmīka-tṛṇa-kīcakaiḥ
pipīlikābhir ācīrṇaṁ
medas-tvaṅ-māṁsa-śoṇitam
yathābhrāpihitaṁ ravim
vilakṣya vismitaḥ prāha
hasaṁs taṁ haṁsa-vāhanaḥ
Synonyma
na — ne; dadarśa — viděl; praticchannam — pokrytého; valmīka — mraveništěm; tṛṇa — trávou; kīcakaiḥ — a bambusovými stvoly; pipīlikābhiḥ — mravenci; ācīrṇam — zcela pozřené; medaḥ — jehož tuk; tvak — kůže; māṁsa — maso; śoṇitam — a krev; tapantam — rozpalující; tapasā — tvrdou askezí; lokān — všechny tři světy; yathā — tak jako; abhra — mraky; apihitam — zakryté; ravim — slunce; vilakṣya — když viděl; vismitaḥ — užaslý; prāha — pravil; hasan — s úsměvem; tam — jemu; haṁsa-vāhanaḥ — Pán Brahmā, jehož přepravuje letadlo v podobě labutě.
Překlad
Pán Brahmā, jehož přepravuje letadlo v podobě labutě, nejprve neviděl, kde Hiraṇyakaśipu je, protože démonovo tělo bylo pokryté mraveništěm, trávou a bambusovými stvoly. Jelikož tam Hiraṇyakaśipu stál již velmi dlouho, mravenci sežrali jeho kůži, tuk, maso a krev. Pak ho Pán Brahmā a polobozi spatřili — připomínal slunce zakryté mrakem a svou askezí rozpaloval celý svět. Užaslý Brahmā se usmál a oslovil ho.
Význam
Živá bytost k životu nepotřebuje kůži, morek, kosti, krev atd. Je řečeno, že s hmotným pokryvem nemá nic společného (asaṅgo 'yaṁ puruṣaḥ). Hiraṇyakaśipu podstupoval tvrdou tapasyu, askezi, dlouhá léta—celých sto nebeských roků. To byla nesmírně dlouhá doba, neboť jeden den polobohů se rovná našim šesti měsícům. Hiraṇyakaśipuovo tělo téměř sežrali červi, mravenci a další cizopasníci, jak je v přírodě běžné, a proto ho ani Brahmā nejprve neviděl. Později však zjistil, kde démon je, a žasl nad jeho neobyčejnou silou, se kterou podstupoval tapasyu. Jelikož bylo Hiraṇyakaśipuovo tělo různě pokryté, každý by usoudil, že je mrtvý, ale Pán Brahmā, svrchovaná živá bytost ve vesmíru, věděl, že žije a jen ho překrývají hmotné prvky.
Rovněž je třeba si povšimnout toho, že i když Hiraṇyakaśipu podstupoval tuto askezi nesmírně dlouho, byl známý jako Daitya a Rākṣasa. Z následujících veršů bude zřejmé, že tak tvrdou askezi nedokázali podstoupit ani velcí světci; proč byl tedy nazýván Rākṣasou a Daityou? Je to proto, že veškeré jeho jednání bylo zaměřené na jeho vlastní smyslový požitek. Jeho synovi Prahlādu Mahārājovi bylo pouhých pět let — co tedy mohl dělat? Přesto díky nepatrné oddané službě, kterou vykonal podle pokynů Nārady Muniho, byl Prahlāda Pánovi tak drahý, že ho Pán přišel zachránit, zatímco Hiraṇyakaśipu byl bez ohledu na veškerou askezi zabit. To je rozdíl mezi oddanou službou a všemi ostatními metodami dosahování dokonalosti. Ten, kdo se podrobuje tvrdé askezi zaměřené na smyslový požitek, nahání celému světu hrůzu, zatímco oddaný, který věnuje Pánu byť jen nepatrné množství oddané služby, je každému přítelem (suhṛdaṁ sarva-bhūtānām). Jelikož Pán přeje každé živé bytosti a oddaný získává vlastnosti Pána, i oddaný svou oddanou službou jedná pro dobro všech. Hiraṇyakaśipu tedy zůstal Daityou a Rākṣasou, přestože se podrobil tak tvrdé askezi, zatímco Prahlāda Mahārāja — i když narozený právě tomuto otci z rodu Daityů — se stal nejvznešenějším oddaným a Nejvyšší Pán ho osobně chránil. Bhakti je proto sarvopādhi-vinirmuktam, což znamená, že oddaného neomezují žádná hmotná označení a nachází se v transcendentálním postavení, bez jakýchkoliv hmotných tužeb (anyābhilāṣitā-śūnyam).
Verš
uttiṣṭhottiṣṭha bhadraṁ te
tapaḥ-siddho ’si kāśyapa
varado ’ham anuprāpto
vriyatām īpsito varaḥ
Synonyma
śrī-brahmā uvāca — Pán Brahmā řekl; uttiṣṭha — prosím vstaň; uttiṣṭha — vstaň; bhadram — štěstí; te — tobě; tapaḥ-siddhaḥ — dokonalý v askezi; asi — jsi; kāśyapa — ó synu Kaśyapy; vara-daḥ — dárce požehnání; aham — já; anuprāptaḥ — dospěl jsem; vriyatām — nechť je dáno; īpsitaḥ — vytoužené; varaḥ — požehnání.
Překlad
Pán Brahmā řekl: Vstaň, synu Kaśyapy Muniho, prosím vstaň. Přeji ti jen samé štěstí! Nyní jsi dosáhl dokonalosti v podstupování askeze, a proto ti mohu dát požehnání. Můžeš mě žádat o cokoliv a já se pokusím tvé přání splnit.
Význam
Śrīla Madhvācārya v této souvislosti cituje ze Skanda Purāṇy, kde stojí, že jelikož se Hiraṇyakaśipu stal oddaným Pána Brahmy, Hiraṇyagarbhy, a podrobil se tvrdé askezi s cílem potěšit ho, je rovněž známý pod jménem Hiraṇyaka. Rākṣasové a démoni uctívají různé polobohy, jako je Pán Brahmā a Pán Śiva, jen aby získali jejich postavení. To jsme již uvedli v předcházejících verších.
Verš
hṛt-sāraṁ mahad-adbhutam
daṁśa-bhakṣita-dehasya
prāṇā hy asthiṣu śerate
Synonyma
Překlad
Pohled na to, jak snášíš utrpení, ve mně vzbuzuje údiv. Přestože tě požírají a koušou nejrůznější červi a mravenci, udržuješ svůj životní vzduch v oběhu ve svých kostech. To je opravdu úžasné!
Význam
Na příkladu Hiraṇyakaśipua se ukazuje, že duše může žít i v pouhých kostech. Velcí yogīni mohou setrvat v samādhi, pokud jim zůstanou pouhé kosti; dokonce i když jsou jejich těla pohřbena a jejich kůže, morek, krev atd. již byly sežrány. Nedávno jeden archeolog publikoval nálezy, které naznačují, že Pán Kristus byl po svém pohřbení exhumován živý a poté odešel do Kašmíru. Je mnoho příkladů yogīnů, kteří byli v transu pohřbeni a o několik hodin později exhumováni živí a zdraví. Yogī se dokáže udržet naživu v transcendentálním stavu i tehdy, když je pohřben nejen několik dní, ale i mnoho let.
Verš
na kariṣyanti cāpare
nirambur dhārayet prāṇān
ko vai divya-samāḥ śatam
Synonyma
na — ne; etat — toto; pūrva-ṛṣayaḥ — mudrci narození dříve než ty, jako například Bhṛgu; cakruḥ — dokázali; na — ani; kariṣyanti — vykonají; ca — také; apare — jiní; nirambuḥ — bez pití vody; dhārayet — může udržovat; prāṇān — životní vzduch; kaḥ — kdo; vai — skutečně; divya-samāḥ — nebeských let; śatam — sto.
Překlad
Dokonce ani světci narození před tebou, jako například Bhṛgu, nedokázali podstoupit tak tvrdou askezi a nedokáže to nikdo ani v budoucnosti. Kdo v těchto třech světech je schopen přežít sto nebeských let bez jediného napití vody?
Význam
Je vidět, že yogī může přežít díky yoze mnoho let, i když nevypije ani kapku vody a jeho hrubohmotné tělo pozřeli mravenci a jiný hmyz.
Verš
duṣkareṇa manasvinām
tapo-niṣṭhena bhavatā
jito ’haṁ diti-nandana
Synonyma
Překlad
Můj milý synu Diti, díky velkému odhodlání a askezi jsi dosáhl toho, co bylo nemožné dokonce i pro velké světce. Tak jsi mě přemohl.
Význam
V souvislosti se slovem jitaḥ cituje Śrīla Madhva Muni ze Śabda-nirṇayi: parābhūtaṁ vaśa-sthaṁ ca jitabhid ucyate budhaiḥ — “Ten, kdo začne být někým ovládán nebo utrpí porážku, je nazýván jitaḥ.” Hiraṇyakaśipuova askeze byla tak mimořádná a úžasná, že dokonce i Pán Brahmā uznal svou porážku.
Verš
dadāmy asura-puṅgava
martasya te hy amartasya
darśanaṁ nāphalaṁ mama
Synonyma
Překlad
Ó nejlepší z asurů, z tohoto důvodu jsem nyní připraven dát ti všechna požehnání, která si budeš přát. Patřím do nebeského světa polobohů, kteří neumírají jako lidské bytosti. Proto i když ty sám musíš zemřít, tvé setkání se mnou nebude marné.
Význam
Zde je řečeno, že lidské bytosti a asurové musí umírat, zatímco polobozi nikoliv. Polobozi, kteří žijí s Pánem Brahmou na Satyaloce, se v době zničení přemístí ve svých současných tělesných schránkách na Vaikuṇṭhaloku. Proto Pán Brahmā Hiraṇyakaśipuovi předpověděl, že bude muset zemřít, i když se podrobil tvrdé askezi; nemohl se stát nesmrtelným a dokonce se ani vyrovnat polobohům. Velká askeze, kterou po tolik let podstupoval, ho nemohla ochránit před smrtí. Taková byla předpověď Pána Brahmy.
Verš
ity uktvādi-bhavo devo
bhakṣitāṅgaṁ pipīlikaiḥ
kamaṇḍalu-jalenaukṣad
divyenāmogha-rādhasā
Synonyma
śrī-nāradaḥ uvāca — Śrī Nārada Muni řekl; iti — takto; uktvā — když promluvil; ādi-bhavaḥ — Pán Brahmā, první živý tvor v tomto vesmíru; devaḥ — hlavní polobůh; bhakṣita-aṅgam — Hiraṇyakaśipuovo tělo, které bylo téměř zcela sežráno; pipīlikaiḥ — mravenci; kamaṇḍalu — ze zvláštní nádoby na vodu, kterou držel Pán Brahmā; jalena — vodou; aukṣat — pokropil; divyena — která byla duchovní, nikoliv obyčejná; amogha — neselhávající; rādhasā — jejíž moc.
Překlad
Śrī Nārada Muni pokračoval: Když nesmírně mocný Pán Brahmā, první bytost v tomto vesmíru, k Hiraṇyakaśipuovi promluvil, pokropil jeho tělo, které bylo sežráno mravenci a jiným hmyzem, transcendentální, neomylně účinkující duchovní vodou ze své kamaṇḍalu. Tak jej přivedl zpátky k životu.
Význam
Pán Brahmā je první stvořenou bytostí v tomto vesmíru a Nejvyšší Pán ho zplnomocnil k tvoření. Tene brahma hṛdā ya ādi-kavaye—ādi-deva neboli ādi-kavi, první živý tvor, dostal pokyny do srdce přímo od Nejvyšší Osobnosti Božství. Nebylo nikoho, kdo by ho mohl učit, ale jelikož Pán sídlí v Brahmově srdci, předal mu poznání On. Pán Brahmā díky svému zvláštnímu zmocnění uspěje ve všem, co si přeje vykonat. To je význam výrazu amogha-rādhasā. Brahmā si přál obnovit Hiraṇyakaśipuovo původní tělo, a okamžitě to tedy uskutečnil tak, že ho pokropil transcendentální vodou ze své nádoby.
Verš
saha-ojo-balānvitaḥ
sarvāvayava-sampanno
vajra-saṁhanano yuvā
utthitas tapta-hemābho
vibhāvasur ivaidhasaḥ
Synonyma
saḥ — Hiraṇyakaśipu; tat — to; kīcaka-valmīkāt — z mraveniště a bambusového háje; sahaḥ — silou mysli; ojaḥ — silou smyslů; bala — a dostatečnou tělesnou silou; anvitaḥ — obdařený; sarva — všechny; avayava — údy těla; sampannaḥ — plně obnovené; vajra-saṁhananaḥ — s tělem silným jako blesk; yuvā — mladým; utthitaḥ — povstal; tapta-hema-ābhaḥ — jehož lesk připomínal roztavené zlato; vibhāvasuḥ — oheň; iva — jako; edhasaḥ — z palivového dřeva.
Překlad
Jakmile na Hiraṇyakaśipua dopadly kapky vody z nádoby Pána Brahmy, povstal v obnoveném těle s údy tak silnými, že mohly snést zásah blesku. Tak jako oheň vyšlehne ze dřeva, Hiraṇyakaśipu se vynořil z mraveniště jako silný mladý muž a lesk jeho těla připomínal roztavené zlato.
Význam
Hiraṇyakaśipu znovu ožil, a to tak, že jeho tělo bylo schopné snést zásahy blesků. Byl nyní mladým mužem se silným tělem, jehož překrásný lesk připomínal roztavené zlato. Toto omlazení bylo výsledkem jeho tvrdé askeze.
Verš
haṁsa-vāham upasthitam
nanāma śirasā bhūmau
tad-darśana-mahotsavaḥ
Synonyma
saḥ — on (Hiraṇyakaśipu); nirīkṣya — když viděl; ambare — na nebi; devam — nejvyššího poloboha; haṁsa-vāham — jenž létá v letadle v podobě labutě; upasthitam — přítomného před sebou; nanāma — složil poklony; śirasā — hlavou; bhūmau — na zem; tat-darśana — tím, že vidí Pána Brahmu; mahā-utsavaḥ — nesmírně potěšený.
Překlad
Nesmírně ho potěšilo, když před sebou na nebi uviděl Pána Brahmu v jeho letadle v podobě labutě. Okamžitě padl na zem, dotkl se jí hlavou a začal vyjadřovat, jak je mu zavázán.
Význam
V Bhagavad-gītě (9.23-24) Pán Kṛṣṇa říká:
yajante śraddhayānvitāḥ
te 'pi mām eva kaunteya
yajanty avidhi-pūrvakam
bhoktā ca prabhur eva ca
na tu mām abhijānanti
tattvenātaś cyavanti te
“Ó synu Kuntī! Ti, kdo jsou oddáni jiným bohům a s vírou je uctívají, ve skutečnosti uctívají jen Mě, ale nesprávným způsobem. Já jsem jediným příjemcem a Pánem všech obětí. A ti, kdo neznají Mou pravou, transcendentální povahu, poklesnou.”
Kṛṣṇa zde v podstatě říká: “Ti, kdo se věnují uctívání polobohů, nejsou příliš inteligentní, třebaže je toto uctívání nepřímo určeno Mně.” Když například člověk zalévá listy a větve stromu a nikoliv kořen, jedná bez dostatečného poznání či dodržování jistých usměrňujících zásad. A způsob, jak sloužit různým částem těla, je dodávat potravu žaludku. Polobozi jsou takříkajíc různými úředníky a vedoucími osobnostmi ve vládě Nejvyššího Pána. Je třeba se řídit zákony, které stanovila vláda, nikoliv jednotliví úředníci či vedoucí představitelé. Každý má uctívat pouze Nejvyššího Pána; to automaticky uspokojí Jeho různé úředníky a vedoucí osobnosti. Ti jednají jako zástupci vlády a dávat jim úplatky je nezákonné. To je v Bhagavad-gītě vyjádřeno výrazem avidhi-pūrvakam. Jinými slovy — Kṛṣṇa neschvaluje uctívání polobohů, které je zbytečné.
V Bhagavad-gītě je jasně řečeno: je mnoho druhů obětí, které doporučují Védy, ale všechny tyto yajñi jsou určeny k uspokojení Nejvyššího Pána. Yajña znamená Viṣṇu. Ve třetí kapitole Bhagavad-gīty je jednoznačně uvedeno, že každý má pracovat pouze pro uspokojení Yajñi, Viṣṇua. V dokonalé civilizaci, zvané varṇāśrama-dharma, je uspokojení Viṣṇua prvořadým cílem. Proto Kṛṣṇa říká: “Mně patří požitky ze všech obětí, neboť Já jsem Nejvyšší Pán.” Méně inteligentní jedinci, kteří o této skutečnosti nevědí, však uctívají polobohy, aby získali dočasný prospěch. Proto klesají na hmotnou úroveň a nedosahují kýženého cíle života. Ten, kdo má jakoukoliv hmotnou touhu, by se měl za její splnění raději modlit k Nejvyššímu Pánu (i když je pravda, že to není čistá oddanost). Tak dosáhne vytouženého výsledku.
Pánu Brahmovi se Hiraṇyakaśipu klaněl, ale vůči Pánu Viṣṇuovi zaujímal ostře nepřátelský postoj. Tak se pozná asura. Asurové uctívají polobohy jako nezávislé na Pánu, aniž by věděli, že všichni polobozi vděčí za svou moc tomu, že jsou Pánovými služebníky. Kdyby jim Nejvyšší Pán jejich moc odebral, již by nemohli svým následovníkům za jejich uctívání udílet žádná požehnání. Oddaný se od neoddaného neboli asury liší: ví, že Pán Viṣṇu je Nejvyšší Osobnost Božství a že každý získává svou moc od Něho. Oddaný uctívá Pána Viṣṇua, aniž by v zájmu získání určitých schopností uctíval polobohy — ví, že bude-li si přát určitou schopnost, může ji získat jako Viṣṇuův oddaný. Śāstra (Bhāg. 2.3.10) proto doporučuje:
mokṣa-kāma udāra-dhīḥ
tīvreṇa bhakti-yogena
yajeta puruṣaṁ param
“Ten, kdo projevuje větší inteligenci — ať už nemá žádnou hmotnou touhu, je plný hmotných tužeb nebo touží po osvobození — musí všemi prostředky uctívat svrchovaný celek, Osobnost Božství.” Dokonce i když má někdo hmotné touhy, měl by se místo uctívání polobohů modlit k Nejvyššímu Pánu, aby se s Ním tak spojil a byl zachráněn před tím, že se stane démonem či neoddaným. Śrīla Madhvācārya v této souvislosti cituje z díla Brahma-tarka:
viṣṇoḥ prādhānyatas tathā
jīvasya tad-adhīnatvān
na bhinnādhikṛtaṁ vacaḥ
Jelikož je Viṣṇu Nejvyšší, Jeho uctívání může zajistit splnění všech tužeb. Není třeba odvracet svou pozornost a zaměřovat ji na polobohy.
Verš
īkṣamāṇo dṛśā vibhum
harṣāśru-pulakodbhedo
girā gadgadayāgṛṇāt
Synonyma
utthāya — když vstával; prāñjaliḥ — se sepjatýma rukama; prahvaḥ — pokorně; īkṣamāṇaḥ — když uviděl; dṛśā — očima; vibhum — největší osobnost v tomto vesmíru; harṣa — radosti; aśru — se slzami; pulaka — se zježenými chlupy; udbhedaḥ — ožil; girā — slovy; gadgadayā — zajíkající se; agṛṇāt — modlil se.
Překlad
Když vůdce Daityů vstával ze země a uviděl Pána Brahmu před sebou, byl přemožen radostí. Měl slzy v očích a jeho tělo se třáslo. Se sepjatýma rukama začal rozechvělým hlasem pokorně pronášet modlitby, aby Pána Brahmu uspokojil.
Verš
kalpānte kāla-sṛṣṭena
yo ’ndhena tamasāvṛtam
abhivyanag jagad idaṁ
svayañjyotiḥ sva-rociṣā
sṛjaty avati lumpati
rajaḥ-sattva-tamo-dhāmne
parāya mahate namaḥ
Synonyma
śrī-hiraṇyakaśipuḥ uvāca — Hiraṇyakaśipu řekl; kalpa-ante — na konci každého dne Pána Brahmy; kāla-sṛṣṭena — vytvořenou časem; yaḥ — ten, kdo; andhena — hlubokou temnotou; tamasā — nevědomostí; āvṛtam — zahalený; abhivyanak — projevený; jagat — vesmírný projev; idam — tento; svayam-jyotiḥ — vydávající vlastní záři; sva-rociṣā — paprsky vyzařujícími z těla; ātmanā — jím samotným; tri-vṛtā — řízený třemi kvalitami hmotné přírody; ca — také; idam — tento hmotný svět; sṛjati — tvoří; avati — udržuje; lumpati — ničí; rajaḥ — kvality vášně; sattva — kvality dobra; tamaḥ — a kvality nevědomosti; dhāmne — svrchovanému pánu; parāya — nejvyššímu; mahate — velkému; namaḥ — s úctou se klaním.
Překlad
S úctou se klaním nejvyššímu pánu tohoto vesmíru. Na konci každého dne jeho života je vesmír vlivem času zcela zahalen neproniknutelnou tmou a poté, během svého dalšího dne, tento zářící pán svým vlastním jasem projevuje, udržuje a ničí celý vesmírný projev prostřednictvím hmotné energie se třemi kvalitami. On, Pán Brahmā, je útočištěm těchto kvalit — sattva-guṇy, rajo-guṇy a tamo-guṇy.
Význam
Slova abhivyanag jagad idam poukazují na toho, kdo tvoří tento vesmírný projev. Původním stvořitelem je Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa (janmādy asya yataḥ) a Pán Brahmā je následným stvořitelem. Když je Brahmā Kṛṣṇou zplnomocněn být strůjcem fenomenálního, nám viditelného světa, stává se svrchovaně mocnou postavou tohoto vesmíru. Pán Kṛṣṇa vytváří celkovou hmotnou energii a Brahmā později s využitím všeho nezbytného, co již bylo vytvořeno, formuje celý projevený vesmír. Na konci Brahmova dne je vše až po Svargaloku zatopeno vodou a dalšího rána, když je vesmír pohroužen ve tmě, Brahmā svět opět projeví. Proto je zde popisován jako ten, kdo projevuje tento vesmír.
Trīn guṇān vṛṇoti — Pán Brahmā využívá tří kvalit hmotné přírody. Prakṛti, hmotná příroda, je zde nazvána tri-vṛtā, “zdroj tří hmotných kvalit”. Śrīla Madhvācārya v této souvislosti poznamenává, že tri-vṛtā znamená prakṛtyā. Pán Kṛṣṇa je tedy původním stvořitelem a Pán Brahmā původním strůjcem.
Verš
jñāna-vijñāna-mūrtaye
prāṇendriya-mano-buddhi-
vikārair vyaktim īyuṣe
Synonyma
namaḥ — s úctou se klaním; ādyāya — původnímu živému tvoru; bījāya — semenu vesmírného projevu; jñāna — poznání; vijñāna — a jeho uplatnění v praxi; mūrtaye — božstvu či podobě; prāṇa — životnímu vzduchu; indriya — smyslů; manaḥ — mysli; buddhi — inteligence; vikāraiḥ — proměnami; vyaktim — projev; īyuṣe — jenž získal.
Překlad
Klaním se původní osobnosti v tomto vesmíru, Pánu Brahmovi, jenž dokáže použít svou mysl a realizovanou inteligenci ke tvoření tohoto vesmírného projevu. Díky němu dostává vše ve vesmíru viditelnou podobu. Pán Brahmā je tedy příčinou existence všech projevů.
Význam
Vedānta-sūtra začíná prohlášením, že Absolutní Osoba je původním zdrojem veškerého stvoření (janmādy asya yataḥ). Mohla by vyvstat otázka, zda Nejvyšší Absolutní Osobností je Pán Brahmā. Nikoliv—je jí Pán Kṛṣṇa. Brahmā získává svou mysl, inteligenci, materiál a vše ostatní od Kṛṣṇy a poté se stává dalším stvořitelem, strůjcem tohoto vesmíru. V této souvislosti si můžeme povšimnout toho, že ke stvoření nedochází náhodně, výbuchem nějakého shluku hmoty. Tyto nesmyslné teorie studenti Véd neuznávají. První stvořenou bytostí je Brahmā, kterého Pán obdařil dokonalým poznáním a inteligencí. Śrīmad-Bhāgavatam uvádí: tene brahma hṛdā ya ādi-kavaye — přestože je Brahmā první stvořenou bytostí, není nezávislý, neboť se mu ze srdce dostává pomoci Nejvyšší Osobnosti Božství. V době stvoření neexistuje nikdo jiný než Brahmā, který tedy prostřednictvím srdce získává inteligenci přímo od Pána. O tom se hovořilo na začátku Śrīmad-Bhāgavatamu.
Když je Pán Brahmā v tomto verši nazván původní příčinou existence vesmírného projevu, vztahuje se to na jeho postavení v hmotném světě. Takových vládců je mnoho a všechny je stvořil Nejvyšší Pán, Viṣṇu. To dokládá událost popsaná v Caitanya-caritāmṛtě: Když Brahmā z tohoto vesmíru dostal od Kṛṣṇy pozvání do Dvāraky, myslel si, že je jediným Brahmou. Překvapilo ho proto, když se Kṛṣṇa ptal svého služebníka, který Brahmā Ho to přichází navštívit. Brahmā služebníkovi odpověděl, že u dveří čeká samozřejmě Pán Brahmā, otec čtyř Kumārů. Když se potom Kṛṣṇy zeptal, proč se dotazoval, který Brahmā přišel, dozvěděl se, že existují milióny jiných Brahmů, jelikož existují milióny vesmírů. Kṛṣṇa pak svolal všechny Brahmy, kteří Ho okamžitě přišli navštívit. Catur-mukha Brahmā, čtyřhlavý Brahmā z tohoto vesmíru, se v přítomnosti tolika Brahmů s mnoha hlavami považoval za úplně nepatrného. I když je tedy v každém vesmíru Brahmā, který je jeho strůjcem, Kṛṣṇa je původním zdrojem jich všech.
Verš
prāṇena mukhyena patiḥ prajānām
cittasya cittair mana-indriyāṇāṁ
patir mahān bhūta-guṇāśayeśaḥ
Synonyma
tvam — ty; īśiṣe — skutečně ovládáš; jagataḥ — pohyblivé bytosti; tasthuṣaḥ — bytosti otupělé či nehybné; ca — a; prāṇena — životní silou; mukhyena — původ všech činností; patiḥ — vládce; prajānām — všech živých bytostí; cittasya — mysli; cittaiḥ — prostřednictvím vědomí; manaḥ — mysli; indriyāṇām — a dvou druhů smyslů (činných a poznávacích); patiḥ — pán; mahān — velký; bhūta — hmotných prvků; guṇa — a jejich vlastností; āśaya — tužeb; īśaḥ — nejvyšší pán.
Překlad
Ó pane, jsi původ života v tomto hmotném světě a jako takový jsi pánem a vládcem pohyblivých i nehybných živých bytostí, který probouzí jejich vědomí. Zajišťuješ funkci mysli a činných i poznávacích smyslů, a proto jsi velký vládce všech hmotných prvků i jejich vlastností a také všech tužeb.
Význam
Z tohoto verše je jasné, že původním zdrojem všeho je život. Brahmu učil svrchovaný život — Kṛṣṇa. Kṛṣṇa je svrchovaná živá bytost (nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām). Brahmā je také živá bytost, ale původním zdrojem Brahmy je Kṛṣṇa. V Bhagavad-gītě (7.7) proto Kṛṣṇa říká: mattaḥ parataraṁ nānyat kiñcid asti dhanañjaya — “Ó Arjuno, neexistuje vyšší pravda, než jsem Já.” Kṛṣṇa je původním zdrojem Brahmy, který je původním zdrojem tohoto vesmíru. Brahmā je zástupce Kṛṣṇy, a proto projevuje také všechny Kṛṣṇovy vlastnosti a činnosti.
Verš
trayyā catur-hotraka-vidyayā ca
tvam eka ātmātmavatām anādir
ananta-pāraḥ kavir antarātmā
Synonyma
tvam — ty; sapta-tantūn — sedm druhů védských obřadů, počínaje agniṣṭoma-yajñou; vitanoṣi — šíříš; tanvā — tvým tělem; trayyā — tři Védy; catuḥ-hotraka — čtyř druhů védských kněží, zvaných hotā, adhvaryu, brahma a udgātā; vidyayā — nezbytným poznáním; ca — také; tvam — ty; ekaḥ — jedna; ātmā — Nadduše; ātma-vatām — všech živých bytostí; anādiḥ — bez počátku; ananta-pāraḥ — bez konce; kaviḥ — nejvyšší dárce inspirace; antaḥ-ātmā — Nadduše v srdci.
Překlad
Můj milý pane, svou podobou zosobněných Véd a prostřednictvím poznání týkajícího se činností všech brāhmaṇů, kteří konají oběť, šíříš sedm druhů védských yajñí, počínaje agniṣṭomou. To ty inspiruješ obětující brāhmaṇy ke konání obřadů uvedených ve třech Védách. Jako Svrchovaná Duše, Nadduše všech živých bytostí, jsi bez počátku, bez konce a vševědoucí, za hranicemi času a prostoru.
Význam
Védské obřady, poznání o nich, a toho, kdo přistoupí k jejich konání, inspiruje Nejvyšší Duše. Bhagavad-gītā to dokládá takto: mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca — od Pána pochází paměť, poznání a zapomnění. Nadduše sídlí v srdci každého (sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭaḥ, īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati) a tomu, kdo pokročí ve védském poznání, poskytuje vedení. Pán v podobě Nadduše dává vhodné osobě inspiraci konat védské obřady. K nim jsou zapotřebí čtyři druhy kněží (ṛtvik), jež se nazývají hotā, adhvaryu, brahma a udgātā.
Verš
āyur lavādy-avayavaiḥ kṣiṇoṣi
kūṭa-stha ātmā parameṣṭhy ajo mahāṁs
tvaṁ jīva-lokasya ca jīva ātmā
Synonyma
tvam — ty; eva — skutečně; kālaḥ — neomezený čas; animiṣaḥ — věčně bdělý; janānām — všech živých bytostí; āyuḥ — délka života; lava-ādi — sestávající ze sekund, okamžiků, minut a hodin; avayavaiḥ — různými částmi; kṣiṇoṣi — ubíráš; kūṭa-sthaḥ — aniž by tě cokoliv ovlivňovalo; ātmā — Nadduše; parameṣṭhī — Nejvyšší Pán; ajaḥ — nezrozený; mahān — velký; tvam — ty; jīva-lokasya — tohoto hmotného světa; ca — také; jīvaḥ — příčina života; ātmā — Nadduše.
Překlad
Ó můj pane, jsi věčně bdělý a vidíš vše, co se děje. Jakožto věčný čas ukrajuješ z délky života všech tvorů prostřednictvím svých různých částí, jako jsou okamžiky, sekundy, minuty a hodiny. Přitom se však neměníš. Spočíváš na jednom místě jako Nadduše, svědek a Nejvyšší Pán, nezrozený, všeprostupující vládce, příčina života všech živých bytostí.
Význam
Zde je velmi důležité slovo kūṭa-stha. Nejvyšší Osobnost Božství je všude, a přesto je neměnným středem všeho. Īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati — Pán ve své úplnosti sídlí v srdci každého. Upaniṣady vyjadřují slovem ekatvam, že i když existují milióny živých bytostí, Pán v podobě Nadduše sídlí v každé z nich; přitom je však jedním v mnoha. Má mnoho podob, ale ty jsou zároveň advaita, jediná neměnná podoba. To uvádí Brahma-saṁhitā: advaitam acyutam anādim ananta-rūpam. Nejvyšší prostupuje vším, a je tedy i ve věčném čase. O živých bytostech je řečeno, že jsou Jeho nedílnými částmi; Pán, který sídlí v jejich srdcích jako antaryāmī, je jim vším. To učí filozofie nepochopitelné jednoty a rozdílnosti (acintya-bhedābheda). Jelikož živé bytosti představují části Boha, jsou s Ním kvalitativně totožné, ale zároveň se od Něho liší. Nadduše, která inspiruje všechny živé bytosti k jednání, je jediná a neměnná. Existují různé subjekty, objekty a činnosti, nicméně Pán je jediný.
Verš
ejac ca kiñcid vyatiriktam asti
vidyāḥ kalās te tanavaś ca sarvā
hiraṇyagarbho ’si bṛhat tri-pṛṣṭhaḥ
Synonyma
tvattaḥ — od tebe; param — vyšší; na — ne; aparam — nižší; api — i; anejat — nehybné; ejat — pohyblivé; ca — a; kiñcit — cokoliv; vyatiriktam — oddělené; asti — existuje; vidyāḥ — poznání; kalāḥ — jeho části; te — tebe; tanavaḥ — rysy těla; ca — a; sarvāḥ — všechny; hiraṇya-garbhaḥ — ten, kdo uchovává vesmír ve svém břiše; asi — jsi; bṛhat — větší než největší; tri-pṛṣṭhaḥ — nad třemi kvalitami hmotné přírody.
Překlad
Nic od tebe není oddělené, ať je to lepší nebo horší, nehybné či pohyblivé. Poznání z védských písem, jako jsou Upaniṣady, a ze všech pododvětví původní védské moudrosti představuje tvé vnější tělo. Jsi Hiraṇyagarbha, zdroj vesmíru, a přesto jsi jakožto nejvyšší vládce transcendentální vůči hmotnému světu, sestávajícímu ze tří kvalit hmotné přírody.
Význam
Slovo param poukazuje na nejvyšší příčinu a aparam znamená “následek”. Nejvyšší příčinou je Nejvyšší Osobnost Božství a následkem je hmotná příroda. Pohyblivé i nehybné živé bytosti jsou mistrně a vědecky řízeny Védami, a všechny jsou tedy expanzemi vnější energie Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, který je v podobě Nadduše středem všeho. Brahmāṇḍy, vesmíry, existují po dobu výdechu Nejvyššího (yasyaika-niśvasita-kālam athāvalambya jīvanti loma-vilajā jagad-aṇḍa-nāthāḥ). Nacházejí se tedy také v lůně Nejvyšší Osobnosti Božství, Mahā-Viṣṇua. Nic není od Nejvyššího Pána oddělené. To je obsahem filozofie acintya-bhedābheda-tattva.
Verš
yenendriya-prāṇa-mano-guṇāṁs tvam
bhuṅkṣe sthito dhāmani pārameṣṭhye
avyakta ātmā puruṣaḥ purāṇaḥ
Synonyma
vyaktam — projevený; vibho — ó můj pane; sthūlam — vesmírný projev; idam — tento; śarīram — vnější tělo; yena — kterým; indriya — smysly; prāṇa — životní vzduch; manaḥ — mysl; guṇān — transcendentální vlastnosti; tvam — ty; bhuṅkṣe — užíváš si; sthitaḥ — nacházející se; dhāmani — ve svém sídle; pārameṣṭhye — nejvyšším; avyaktaḥ — skrze obyčejné poznání neprojevený; ātmā — duše; puruṣaḥ — svrchovaná osoba; purāṇaḥ — nejstarší.
Překlad
Ó můj pane, zatímco beze změny setrváváš ve svém sídle, expanduješ uvnitř tohoto projeveného vesmíru svou vesmírnou podobu, a tak se zdá, že si užíváš hmotného světa. Jsi Brahman, Nadduše, nejstarší, Osobnost Božství.
Význam
Je řečeno, že Absolutní Pravda se projevuje ve třech aspektech: jako neosobní Brahman, lokalizovaná Nadduše a nakonec Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa. Vesmírný projev je hrubohmotným tělem Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, který expandováním svých nedílných částí — živých bytostí, jež jsou s Ním kvalitativně totožné — vychutnává hmotné nálady. Pán sám však sídlí na Vaikuṇṭhách, kde si užívá duchovních nálad. Jedna Absolutní Pravda, Bhagavān, tedy svým hmotným vesmírným projevem, duchovní září Brahmanu a svou osobní podobou Nejvyššího Pána prostupuje vše.
Verš
yenedam akhilaṁ tatam
cid-acic-chakti-yuktāya
tasmai bhagavate namaḥ
Synonyma
ananta-avyakta-rūpeṇa — neomezenou, neprojevenou podobou; yena — kterou; idam — tento; akhilam — celkový souhrn; tatam — expandovaný; cit — duchovní; acit — a hmotnou; śakti — energií; yuktāya — tomu, který oplývá; tasmai — jemu; bhagavate — Nejvyšší Osobnosti Božství; namaḥ — skládám uctivé poklony.
Překlad
Skládám uctivé poklony Nejvyššímu, který ve své neomezené, neprojevené podobě expanduje vesmírný projev, souhrnnou podobu vesmíru. Vlastní vnější a vnitřní energii a také smíšenou energii, která se nazývá okrajová a sestává ze všech živých bytostí.
Význam
Pán oplývá neomezenými energiemi (parāsya śaktir vividhaiva śrūyate), které se souhrnně dělí na tři: vnější, vnitřní a okrajovou. Vnější energie projevuje tento hmotný svět, vnitřní energie projevuje duchovní svět a okrajová energie se projevuje jako živé bytosti, představované vnitřní i vnější energií. Živá bytost, nedílná část Parabrahmanu, ve skutečnosti představuje vnitřní energii, ale jelikož je ve styku s hmotnou energií, je emanací hmotné a duchovní energie současně. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, stojí nad hmotnou energií a oddává se duchovním zábavám. Hmotná energie je pouze vnějším projevem Jeho zábav.
Verš
varān me varadottama
bhūtebhyas tvad-visṛṣṭebhyo
mṛtyur mā bhūn mama prabho
Synonyma
Překlad
Ó můj pane, nejlepší z dárců požehnání, jsi-li ochoten obdařit mě tím, po čem toužím, pak prosím, aby mě nezabila žádná z živých bytostí, které jsi stvořil.
Význam
Poté, co se Pán Brahmā, první stvořená bytost v tomto vesmíru, zrodil z pupku Garbhodakaśāyī Viṣṇua, stvořil mnoho dalších druhů živých bytostí, které měly ve vesmíru žít. Od počátku stvoření se tedy živé bytosti rodily z vyšší živé bytosti. Z konečného hlediska je nejvyšší živou bytostí, otcem všech ostatních, Pán Kṛṣṇa. Ahaṁ bīja-pradaḥ pitā — On je otcem dávajícím símě všech živých bytostí.
Hiraṇyakaśipu uctíval Pána Brahmu jako Nejvyšší Osobnost Božství a očekával, že se díky jeho požehnání stane nesmrtelným. Nyní však pochopil, že ani Pán Brahmā není nesmrtelný, neboť na konci věku zemře i on. Proto jej obezřetně žádá o požehnání, která se téměř vyrovnají nesmrtelnosti. Jeho první žádostí je, aby ho nezabila žádná živá bytost stvořená Pánem Brahmou.
Verš
anyasmād api cāyudhaiḥ
na bhūmau nāmbare mṛtyur
na narair na mṛgair api
Synonyma
na — ne; antaḥ — uvnitř (paláce či domova); bahiḥ — venku; divā — ve dne; naktam — v noci; anyasmāt — od všech ostatních mimo Pána Brahmy; api — i; ca — také; ayudhaiḥ — žádnou ze zbraní, které se v tomto hmotném světě používají; na — ani; bhūmau — na zemi; na — ne; ambare — na nebi; mṛtyuḥ — smrt; na — ne; naraiḥ — od jakýchkoliv lidí; na — ani; mṛgaiḥ — od jakéhokoliv zvířete; api — také.
Překlad
Zaruč mi, že nezemřu uvnitř ani vně žádného obydlí, ve dne ani v noci, na zemi ani na nebi. Zaruč mi, že mou smrt nezpůsobí žádná existující bytost, jež nepatří mezi ty, které jsi stvořil, žádná zbraň a žádný člověk či zvíře.
Význam
Hiraṇyakaśipu měl velký strach, že se Viṣṇu stane zvířetem a bude ho chtít zabít, protože jeho bratra zabil poté, co přijal podobu kance. Démon se měl proto na pozoru přede všemi druhy zvířat. Viṣṇu ale ani nemusel přijímat podobu zvířete; mohl ho zabít vysláním své Sudarśana cakry, která se může dostat kamkoliv, aniž by tam musel být osobně přítomný. Proto byl Hiraṇyakaśipu obezřetný a chtěl se ochránit přede všemi druhy zbraní. Zajišťoval se před jakoukoliv dobou, místem a územím, neboť se bál, že by ho mohl zabít někdo jiný v jiné zemi. Existuje mnoho jiných planet, vyšších a nižších, a proto se modlil o požehnání, aby ho nezabil žádný obyvatel žádné z těchto planet. Jsou tři původní božstva: Brahmā, Viṣṇu a Maheśvara. Hiraṇyakaśipu věděl, že Brahmā ho nezabije, ale chtěl také, aby ho nezabil ani Pán Viṣṇu nebo Pán Śiva, a proto prosil o takové požehnání. Tak se cítil dostatečně ochráněn před jakýmkoliv druhem smrti způsobené jakoukoliv živou bytostí existující v tomto vesmíru. Pamatoval také na ochranu proti přirozené smrti, která by mohla nastat uvnitř nebo vně jeho obydlí.
Verš
surāsura-mahoragaiḥ
apratidvandvatāṁ yuddhe
aika-patyaṁ ca dehinām
mahimānaṁ yathātmanaḥ
tapo-yoga-prabhāvāṇāṁ
yan na riṣyati karhicit
Synonyma
vyasubhiḥ — neživými věcmi; vā — nebo; asumadbhiḥ — živými bytostmi; vā — či; sura — polobohy; asura — démony; mahā-uragaiḥ — velkými hady, kteří žijí na nižších planetách; apratidvandvatām — bez protivníka; yuddhe — v bitvě; aika-patyam — svrchovanou nadvládu; ca — a; dehinām — nad těmi, kteří mají hmotná těla; sarveṣām — všech; loka-pālānām — vládnoucí božstva všech planet; mahimānam — sláva; yathā — tak jako; ātmanaḥ — tebe; tapaḥ-yoga-prabhāvāṇām — těch, kdo získali svou moc askezí a mystickou yogou; yat — co; na — nikdy; riṣyati — je zničeno; karhicit — kdykoliv.
Překlad
Zaruč mi, že nezemřu zásahem žádné bytosti, živé či neživé. Dále mi zaruč, že mě nezabije žádný polobůh, démon či velký had z nižších planet. Nikdo tě nedokáže zabít na bojišti, a nemáš tedy soupeře. Dej mi proto požehnání, abych ani já neměl protivníka. Zajisti mi svrchovanou nadvládu nad všemi živými bytostmi a vládnoucími božstvy a všechnu slávu, která z tohoto postavení plyne. Dále mne obdař všemi mystickými silami dosažitelnými dlouhodobou askezí a prováděním yogy, neboť o ty nelze nikdy přijít.
Význam
Pán Brahmā získal svou svrchovanost díky dlouhodobé askezi, mystické yoze, meditaci a tak dále. Hiraṇyakaśipu chtěl mít podobné postavení. Obyčejné síly získané mystickou yogou, askezí a dalšími metodami jsou někdy ztraceny, ale síly získané milostí Pána nezaniknou nikdy. Hiraṇyakaśipu tedy chtěl požehnání, o které nikdy nepřijde.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke třetí kapitole sedmého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Hiraṇyakaśipuův plán stát se nesmrtelným”.