Śrīmad-bhāgavatam 7.2.55
Verš
mātṛ-hīnān bibharmy aham
manda-bhāgyāḥ pratīkṣante
nīḍe me mātaraṁ prajāḥ
Synonyma
Překlad
Nešťastná ptáčata, která přišla o matku, na ni čekají v hnízdě, aby je nakrmila. Jsou velmi malá a ještě jim nedorostla křídla. Jak se o ně postarám?
Význam
Pták běduje pro matku svých dětí, protože matka se přirozeně o děti stará a živí je. Yamarāja, který vypadal jako malý chlapec, však již vyložil, že tygři a jiná dravá zvířata ho nesežrali, třebaže ho matka opustila a nechala ho samotného toulat se po lese. Skutečností je, že chrání-li někoho Nejvyšší Osobnost Božství, pak i když je to sirotek, je o něj díky Pánově vůli postaráno. A ten, koho Pán nechrání, musí trpět i přesto, že má oba rodiče. Dalším příkladem je, že pacient někdy zemře, přestože má zkušeného lékaře a výborné léky. Bez Pánovy ochrany tedy nikdo nemůže žít, ať má rodiče nebo ne.
Dalším důležitým sdělením tohoto verše je, že povinnost chránit své děti cítí i otcové a matky v říši ptáků a zvířat, o lidské společnosti ani nemluvě. Kali-yuga je ale tak zkažený věk, že otec a matka dokonce zabíjejí děti v lůně s odvoláním na své vědecké poznání, že dítě v lůně není živé. Jelikož tento názor propagují věhlasní lékaři, rodiče dnes zabíjejí své děti v lůnech. Jak hluboko lidstvo kleslo! Vědecké poznání je na tak vysoké úrovni, že si lidé myslí, že ve vejci a embryu není život. Nyní dostávají tito takzvaní vědci Nobelovy ceny za prosazování teorie o chemické evoluci. Jsou-li však kombinace chemických prvků zdrojem života, proč vědci nevyrobí chemickým postupem něco jako vejce a nedají to do inkubátoru, aby se vylíhlo kuře? Co na to odpovědí? Se svým vědeckým poznáním nejsou schopni vytvořit ani vejce. Takoví vědci jsou podle Bhagavad-gīty māyayāpahṛta-jñānāḥ — hlupáci, kteří byli připraveni o skutečné poznání, a přesto se vydávají za vědce a filozofy. Jejich takzvané teoretické poznání však nemůže přinést žádné praktické výsledky.