Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 7.14.34

Verš

pātraṁ tv atra niruktaṁ vai
kavibhiḥ pātra-vittamaiḥ
harir evaika urvīśa
yan-mayaṁ vai carācaram

Synonyma

pātram — pravá osoba, které je třeba dávat milodary; tu — ale; atra — na světě; niruktam — rozhodnuto; vai — skutečně; kavibhiḥ — moudrými učenci; pātra-vittamaiḥ — jež umí nalézt pravou osobu, které je třeba dávat milodary; hariḥ — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; eva — zajisté; ekaḥ — pouze jeden; urvī-īśa — ó králi Země; yat-mayam — v němž vše spočívá; vai — z něhož vše pochází; cara-acaram — vše pohyblivé i nehybné v tomto vesmíru.

Překlad

Ó králi Země, zkušení učenci rozhodli, že jedině Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, v němž spočívá vše pohyblivé i nehybné v tomto vesmíru a z něhož vše pochází, je tou nejvhodnější osobou, které je třeba dát vše.

Význam

Kdykoliv konáme nějaký náboženský skutek v rámci dharmy, arthy, kāmy a mokṣi, musíme se řídit podle času, místa a osoby (kāla, deśa, pātra). Nārada Muni již popsal místo (deśa) a čas (kāla). Čas udávají sloky 20-24, počínaje slovy ayane viṣuve kuryād vyatīpāte dina-kṣaye, a místa pro dávání milodarů či konání obřadů udávají sloky 30-33, počínaje slovy sarāṁsi puṣkarādīni kṣetrāṇy arhāśritāny uta. Nyní, v této sloce, je určeno, komu je třeba vše dát. Harir evaika urvīśa yan-mayaṁ vai carācaram — Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je původem všeho, a proto je tou nejlepší osobou (pātra), které je třeba odevzdat vše. V Bhagavad-gītě (5.29) stojí:

bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ
sarva-loka-maheśvaram
suhṛdaṁ sarva-bhūtānāṁ
jñātvā māṁ śāntim ṛcchati

Ten, kdo si chce užívat skutečného klidu, míru a blahobytu, by měl dát vše Kṛṣṇovi, který je skutečným poživatelem, skutečným přítelem a skutečným majitelem. Proto je řečeno:

yathā taror mūla-niṣecanena
tṛpyanti tat-skandha-bhujopaśākhāḥ
prāṇopahārāc ca yathendriyāṇāṁ
tathaiva sarvārhaṇam acyutejyā

Uctíváním či uspokojením Acyuty, Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy, lze uspokojit každého, stejně jako větve, listy a květy stromu zavlažíme zalitím jeho kořene a všechny smysly těla uspokojíme nasycením žaludku. Oddaný tedy jednoduše tím, že vše obětuje Nejvyšší Osobnosti Božství, získává ty nejlepší výsledky dobročinnosti, náboženských obřadů, uspokojování smyslů a dokonce i osvobození (dharma, artha, kāma, mokṣa).