Śrīmad-bhāgavatam 7.13.16-17
Verš
sodyamo bhogavān yathā
bhogo vittavatām iha
bhogināṁ khalu deho ’yaṁ
pīvā bhavati nānyathā
Synonyma
bibharṣi — živíš; kāyam — tělo; pīvānam — zavalité; sa-udyamaḥ — ten, kdo se snaží; bhogavān — ten, kdo si užívá; yathā — jako; vittam — peníze; ca — také; eva — zajisté; udyama-vatām — těch, kteří neustále usilují o hospodářský rozvoj; bhogaḥ — smyslový požitek; vitta-vatām — pro ty, kteří vlastní značný majetek; iha — v tomto světě; bhoginām — požitkářů, karmīch; khalu — skutečně; dehaḥ — tělo; ayam — toto; pīvā — zavalité; bhavati — stává se; na — ne; anyathā — jinak.
Překlad
Prahlāda Mahārāja viděl, že světec je velmi otylý. Řekl tedy: Můj milý pane, nevynakládáš žádné úsilí na to, aby sis zaopatřil živobytí, a máš zavalitou postavu jako materialistický požitkář. Vím, že když je člověk velmi bohatý a nemusí pracovat, nesmírně ztloustne z toho, že jí, spí a nic nedělá.
Význam
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura neměl rád, když jeho žáci začali časem příliš tloustnout. Dělal si velké starosti, aby se z jeho otylých žáků nestali bhogī, požitkáři uspokojující smysly. Tento postoj zde dokládá Prahlāda Mahārāja, který byl překvapený, když viděl světce, jak žije způsobem ājagara-vṛtti a značně tloustne. V hmotném světě také často vidíme, jak se chudý a hubený člověk postupně snaží vydělat si peníze podnikáním nebo nějakým jiným způsobem, a když je potom získá, užívá si dosyta smyslů, a tak tloustne. Duchovnímu rozvoji tedy otylost vůbec neprospívá.