Śrīmad-bhāgavatam 7.12.25
Verš
tejaḥsūṣmāṇam ātmavān
apsv asṛk-śleṣma-pūyāni
kṣitau śeṣaṁ yathodbhavam
Synonyma
khe — do nebe; khāni — všechny otvory těla; vāyau — do vzduchu; niśvāsān — všechny vzduchy kolující v těle (prāṇa, apāna atd.); tejaḥsu — do ohně; uṣmāṇam — tělesné teplo; ātma-vān — ten, kdo zná vlastní já; apsu — do vody; asṛk — krev; śleṣma — hlen; pūyāni — a moč; kṣitau — do země; śeṣam — zbývající (kůži, kosti a další tuhé složky těla); yathā-udbhavam — odkud všechny pocházejí.
Překlad
Přemýšlivý člověk, který zná vlastní já a nabyl úplného poznání, má nechat splynout různé části těla s jejich původními zdroji. Otvory těla pocházejí z nebe, proces dýchání ze vzduchu, tělesné teplo z ohně a semeno, krev a hlen z vody. Tuhé složky, jako kůže, svaly a kosti, pocházejí ze země. Všechny složky těla tak mají svou příčinu v různých prvcích a mají do nich být znovu pohrouženy.
Význam
Aby člověk poznal vlastní já, musí znát původní zdroje různých složek těla. Tělo je kombinací kůže, kostí, svalů, krve, semene, moči, výkalů, tepla, dechu a tak dále, a to vše pochází ze země, vody, ohně, vzduchu a nebe. Se zdroji všech složek těla je třeba být dobře obeznámený—pak člověk dosahuje seberealizace a je ātmavān, znalec vlastního já.