Śrīmad-bhāgavatam 7.10.2
Verš
mā māṁ pralobhayotpattyā
saktaṁ kāmeṣu tair varaiḥ
tat-saṅga-bhīto nirviṇṇo
mumukṣus tvām upāśritaḥ
Synonyma
śrī-prahrādaḥ uvāca — Prahlāda Mahārāja řekl (Nejvyšší Osobnosti Božství); mā — prosím ne; mām — mě; pralobhaya — sváděj; utpattyā — kvůli mému zrození (v démonské rodině); saktam — (již jsem) poután; kāmeṣu — k hmotnému požitku; taiḥ — všemi těmito; varaiḥ — požehnáními v podobě hmotného vlastnictví; tat-saṅga-bhītaḥ — obávající se takového styku s hmotou; nirviṇṇaḥ — zcela odpoutaný od hmotných tužeb; mumukṣuḥ — toužící po vysvobození z hmotného života; tvām — k Tvým lotosovým nohám; upāśritaḥ — uchyluji se.
Překlad
Prahlāda Mahārāja řekl: Můj milý Pane, ó Nejvyšší Osobnosti Božství, jelikož jsem se narodil v ateistické rodině, přirozeně lpím na hmotném požitku. Proto mě, prosím, nesváděj těmito iluzemi. Velmi se obávám hmotné existence a přeji si být vysvobozen z materialistického života. Z tohoto důvodu přijímám útočiště u Tvých lotosových nohou.
Význam
Materialistický život znamená připoutanost k tělu a všemu, co se s ním pojí. Tato připoutanost se zakládá na chtivých touhách po uspokojování smyslů, zvláště po sexuálním požitku. Kāmais tais tair hṛta-jñānāḥ—člověk příliš poutaný k hmotnému požitku je zbaven veškerého poznání (hṛta-jñānāḥ). Bhagavad-gītā uvádí, že ti, kdo lpí na hmotném požitku, většinou tíhnou k uctívání polobohů, aby si opatřili různé druhy hmotného bohatství. Zvláště se drží uctívání bohyně Durgy a Pána Śivy, protože tento transcendentální pár může svým oddaným poskytnout všechny hmotné vymoženosti. Prahlāda Mahārāja byl však od veškerého hmotného požitku odpoutaný. Proto přijal útočiště u lotosových nohou Pána Nṛsiṁhadeva, a nikoliv u nohou nějakého poloboha. Je třeba chápat, že pokud se někdo chce skutečně osvobodit z tohoto hmotného světa, zbavit se trojího utrpení a zrození, smrti, stáří a nemoci (janma-mṛtyu-jarā-vyādhi), musí se uchýlit k Nejvyšší Osobnosti Božství, neboť bez Pána se nikdo z materialistického života nevymaní. Ateisté velmi lpí na hmotném požitku. Jakmile tedy dostanou příležitost, jak ho mít stále více, okamžitě se jí chopí. Prahlāda Mahārāja byl však v tomto směru velice opatrný. Přestože se narodil materialistickému otci, sám byl oddaný, a proto neměl žádné hmotné touhy (anyābhilāṣitā-śūnyam).