Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv sedmý: Věda o Bohu » KAPITOLA PRVNÍ

Śrīmad-bhāgavatam 7.1.19

Verš

śapator asakṛd viṣṇuṁ
yad brahma param avyayam
śvitro na jāto jihvāyāṁ
nāndhaṁ viviśatus tamaḥ

Synonyma

śapatoḥ — Śiśupāly i Dantavakry, kteří uráželi; asakṛt — opakovaně; viṣṇum — Pána Kṛṣṇu; yat — který; brahma param — Nejvyšší Brahman; avyayam — bez úbytku; śvitraḥ — bílá lepra; na — ne; jātaḥ — objevila se; jihvāyām — na jazyku; na — ne; andham — temné; viviśatuḥ — vstoupili; tamaḥ — peklo.

Překlad

Přestože tito dva muži, Śiśupāla a Dantavakra, opakovaně uráželi Nejvyšší Osobnost Božství, Pána Viṣṇua (Kṛṣṇu), Nejvyšší Brahman, byli zcela zdraví. Jejich jazyky nenapadla bílá lepra a nevstoupili ani do nejtemnějších oblastí pekelné existence. To nás opravdu překvapuje.

Význam

V Bhagavad-gītě (10.12) Arjuna popisuje Kṛṣṇu: paraṁ brahma paraṁ dhāma pavitraṁ paramaṁ bhavān — “Jsi Nejvyšší Brahman, konečné útočiště a jsi nejčistší.” To je zde potvrzeno. Viṣṇuṁ yad brahma param avyayam; Nejvyšší Viṣṇu je Kṛṣṇa. Kṛṣṇa je původem Viṣṇua, nikoliv naopak. Stejně tak Brahman není původem Kṛṣṇy, ale Kṛṣṇa je původem Brahmanu. Kṛṣṇa je tedy Parabrahman (yad brahma param avyayam).