Sloka 1:

Mahārāja Parīkṣit se tázal Śukadeva Gosvāmīho: Ó velký mudrci, proč Bṛhaspati zavrhl polobohy, kteří byli jeho vlastními žáky? Jakého přestupku se vůči svému duchovnímu mistrovi dopustili? Prosím, popiš mi tuto událost.

Sloka 2-8:

Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi, jednou král nebes Indra, nesmírně pyšný na své velké bohatství tří světů, překročil zákon védské etikety. Indra seděl na trůnu uprostřed zástupu Marutů, Vasuů, Rudrů, Ādityů, Ṛbhuů, Viśvadevů, Sādhyů, Aśvinī-kumārů, Siddhů, Cāraṇů, Gandharvů a velkých světců. Obklopovali ho také Vidyādharové, Apsary, Kinnarové, Patagové (ptáci) a Uragové (hadi). Ti všichni mu sloužili a vzdávali mu úctu a Gandharvové s Apsarami tančili a zpívali za sladkého hudebního doprovodu. Nad jeho hlavou byl bílý slunečník, který svítil jako úplněk. Indra seděl se svou manželkou Śacīdevī, které patřila polovina trůnu, ovívaný cāmarami z jačích ohonů a obsluhovaný veškerým příslušenstvím mocného krále, když tu se v onom shromáždění objevil velký mudrc Bṛhaspati. Bṛhaspati, nejlepší z mudrců, byl duchovním mistrem Indry a polobohů, jemuž prokazovali stejnou úctu polobozi i démoni. Avšak i přesto, že před sebou Indra viděl svého duchovního mistra, nepovstal z trůnu a nenabídl mu místo k sezení ani uctivé přivítání. Neudělal nic, aby ho uctil.

Sloka 9:

Bṛhaspati věděl vše, co se má stát v budoucnosti. Když viděl Indrovo porušení pravidel etikety, bylo mu zcela jasné, že Indra zpychl vlivem svého bohatství. I když ho mohl proklít, neučinil tak — místo toho opustil shromáždění a v tichosti se vrátil domů.

Sloka 10:

Indra, nebeský král, ihned pochopil, jakou udělal chybu. Uvědomil si, že zneuctil svého duchovního mistra, a proto sám sebe odsoudil v přítomnosti všech členů shromáždění.

Sloka 11:

Běda, jak politováníhodného činu jsem se dopustil z nedostatku inteligence a kvůli pýše na hmotné bohatství! Když můj duchovní mistr přišel do tohoto shromáždění, neprojevil jsem mu úctu, a tak jsem ho urazil.

Sloka 12:

I když jsem králem polobohů, kteří jsou v kvalitě dobra, byl jsem pyšný vlivem své trochy bohatství a znečištěný falešným egem. Kdo na tomto světě by za těchto okolností přijal takové bohatství s rizikem, že poklesne? Běda! Zatracuji své jmění!

Sloka 13:

Pokud někdo říká: “Ten, kdo sedí na vznešeném královském trůnu, nemá vstávat, aby projevil úctu jinému králi či brāhmaṇovi,” je zřejmé, že nezná vyšší náboženské zásady.

Sloka 14:

Vůdci, kteří poklesli do nevědomosti a svádějí lidi tím, že je vedou na cestu zkázy (jak popisuje minulý verš), v podstatě nastupují na kamennou loď a stejně činí i ti, kdo je slepě následují. Kamenná loď by nemohla plout a potopila by se i se svými pasažéry. Podobně ti, kdo svádějí lidi, jdou do pekla a jejich následovníci tam půjdou s nimi.

Sloka 15:

Král Indra řekl: Proto nyní otevřeně a bez přetvářky skloním hlavu k lotosovým nohám Bṛhaspatiho, duchovního mistra polobohů. Jelikož se nachází v kvalitě dobra, je si plně vědom veškerého poznání a je nejlepším z brāhmaṇů. Nyní se dotknu jeho lotosových nohou a vzdám mu poklony. Tak se ho pokusím uspokojit.

Sloka 16:

Když král polobohů Indra takto uvažoval a činil pokání ve svém vlastním shromáždění, Bṛhaspati, nejmocnější duchovní mistr, porozuměl jeho mysli. Protože byl duchovně mocnější než král Indra, stal se pro něho neviditelným a opustil svůj domov.

Sloka 17:

Přestože Indra s pomocí ostatních polobohů Bṛhaspatiho usilovně hledal, nemohl ho nalézt. Tehdy si pomyslel: “Běda, můj duchovní mistr je se mnou nespokojený a nyní nemohu dosáhnout štěstí.” Ačkoliv byl Indra obklopen polobohy, nenacházel klid mysli.

Sloka 18:

Když démoni slyšeli o žalostném stavu krále Indry, na pokyn svého gurua Śukrācāryi se ozbrojili a vyhlásili polobohům válku.

Sloka 19:

Polobozi, v jejichž čele stál Indra, byli na hlavách, stehnech, pažích a dalších částech těl poraněni ostrými šípy démonů. Neviděli tehdy jiné východisko než se skloněnými hlavami jít za Pánem Brahmou a požádat o útočiště a vhodný pokyn.

Sloka 20:

Když nejmocnější Pán Brahmā viděl, jak k němu polobozi přicházejí s těly vážně poraněnými šípy démonů, ze své veliké bezpříčinné milosti je uklidnil a promluvil následujícími slovy.

Sloka 21:

Pán Brahmā řekl: Ó nejlepší z polobohů, v šílenství pocházejícím z vašeho hmotného bohatství jste opomněli řádně přivítat Bṛhaspatiho, jenž přišel do vašeho shromáždění. Jelikož si je vědom Nejvyššího Brahmanu a zcela ovládá své smysly, je nejlepším z brāhmaṇů. Je proto velmi udivující, že jste se vůči němu chovali tak nestydatě.

Sloka 22:

Démoni vás porazili, protože jste se nevhodně chovali vůči Bṛhaspatimu. Moji milí polobozi, jak jinak by mohli tito démoni — kteří byli slabí, neboť jste je několikrát porazili — zvítězit nad vámi, kteří jste měli tak velké bohatství?

Sloka 23:

Ó Indro, vaši nepřátelé démoni byli nesmírně slabí, protože neměli v úctě Śukrācāryu, ale jelikož ho nyní uctívají s velkou oddaností, nabyli znovu moci. Svou oddaností Śukrācāryovi posílili svou moc natolik, že jsou schopni snadno dobýt dokonce i mé sídlo.

Sloka 24:

Díky svému neochvějnému odhodlání následovat pokyny Śukrācāryi se nyní jeho žáci, démoni, o polobohy nestarají. Králové i ostatní, kteří mají velkou víru v milost brāhmaṇů, krav a Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy, a kteří tyto tři neustále uctívají, mají vždy pevné postavení.

Sloka 25:

Ó polobozi, nabádám vás, abyste šli za Viśvarūpou, synem Tvaṣṭy, a přijali ho za svého gurua. Je čistým a velice mocným brāhmaṇou, který se podrobuje askezi. Když ho potěšíte uctíváním, splní vaše touhy—budete-li ovšem tolerovat, že se přiklání na stranu démonů.

Sloka 26:

Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Když Pán Brahmā polobohům poradil a zbavil je úzkosti, odešli za mudrcem Viśvarūpou, synem Tvaṣṭy. Můj milý králi, objali ho a pronesli následující slova.

Sloka 27:

Polobozi pravili: Milovaný Viśvarūpo, přejeme ti vše nejlepší. My, polobozi, jsme přišli do tvého āśramu jako tvoji hosté. Prosíme, snaž se splnit naše touhy úměrně času, neboť jsme na úrovni tvých rodičů.

Sloka 28:

Ó brāhmaṇo, nejvyšší povinností syna je sloužit rodičům, a to dokonce i tehdy, když má své vlastní syny — co teprve říci o synovi, který je brahmacārīnem?

Sloka 29-30:

Ācārya, duchovní mistr, jenž učí veškeré védské poznání a zasvěcuje předáním posvátné šňůry, je zosobněním všech Ved. Podobně otec zosobňuje Pána Brahmu, bratr krále Indru, matka planetu Zemi a sestra milost. Host zosobňuje náboženské zásady, pozvaný host zosobňuje poloboha Agniho a všechny živé bytosti zosobňují Pána Viṣṇua, Nejvyšší Osobnost Božství.

Sloka 31:

Milý synu, naši nepřátelé nás porážejí, a proto jsme velice zarmouceni. Splň prosím milostivě naši touhu a silou své askeze nás zbav neštěstí. Prosíme, vyslyš naše modlitby.

Sloka 32:

Jakožto dokonalý brāhmaṇa, jenž si je plně vědom Nejvyššího Brahmanu, jsi duchovním mistrem všech životních stavů. Přijímáme tě za svého duchovního mistra a vládce, abychom silou tvé askeze mohli snadno zvítězit nad nepřáteli, kteří nás porážejí.

Sloka 33:

Polobozi pokračovali: Neboj se, že tě někdo bude kritizovat za to, že jsi mladší než my. Ve vztahu k védským mantrám tato etiketa neplatí. V jiných případech je vyšší postavení dáno věkem, ale i mladšímu je možné skládat uctivé poklony, je-li pokročilý v přednesu védských manter. I když jsi tedy oproti nám mladíkem, můžeš se bez váhání stát naším knězem.

Sloka 34:

Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Velký Viśvarūpa, který byl pokročilý ve vykonávání askeze, byl s žádostí všech polobohů, aby se stal jejich knězem, velice spokojen. Odpověděl jim následujícími slovy.

Sloka 35:

Śrī Viśvarūpa řekl: Ó polobozi, i když je přijímání kněžského stavu odsuzované, jelikož vede ke ztrátě dříve nabyté bráhmanské síly, jak může osoba, jako jsem já, odmítnout vaši osobní žádost? Jste všichni vznešení vládci celého vesmíru. Já jsem vaším žákem a musím se od vás mnohému naučit; proto vás nemohu odmítnout. Musím souhlasit pro své vlastní dobro.

Sloka 36:

Ó vznešení panovníci různých planet, pravý brāhmaṇa, který nemá žádné hmotné vlastnictví, se živí způsobem zvaným śiloñchana — sbírá obilí, které zůstalo ležet na poli a v tržnici. Tímto způsobem zaopatřují brāhmaṇové-hospodáři, kteří skutečně dodržují zásady askeze, sebe a své rodiny a vykonávají všechny nezbytné zbožné činnosti. Brāhmaṇa, který chce dosáhnout štěstí hromaděním bohatství jako profesionální kněz, jistě uvažuje na velice nízké úrovni. Jak bych mohl přijmout takové postavení?

Sloka 37:

Vy všichni jste mi nadřazení. I když tedy může být přijetí kněžského stavu někdy člověku vyčítáno, nemohu vám odmítnout ani sebemenší žádost. Souhlasím s tím, že budu vaším knězem, a splnění vaší touhy zasvětím celý svůj život a veškeré vlastnictví.

Sloka 38:

Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Ó králi, poté, co vznešený Viśvarūpa dal polobohům svůj slib, s velkým nadšením a pozorností vykonával v jejich kruhu nezbytné úkony kněze.

Sloka 39:

Bohatství démonů, kteří jsou známí jako nepřátelé polobohů, bylo chráněné talentem a taktikami Śukrācāryi, ale Viśvarūpa, jenž byl velice mocný, složil ochrannou modlitbu zvanou Nārāyaṇa-kavaca. Pomocí této inteligentní mantry odebral bohatství démonům a předal ho Mahendrovi, nebeskému králi.

Sloka 40:

Viśvarūpa, jenž byl nesmírně velkomyslný, sdělil králi Indrovi (Sahasrākṣovi) tajnou mantru, která Indru ochránila a porazila vojenskou sílu démonů.