SB 6.5.19

kāla-cakraṁ bhrami tīkṣṇaṁ
sarvaṁ niṣkarṣayaj jagat
svatantram abudhasyeha
kim asat-karmabhir bhavet
Překlad slovo od slova: 
kāla-cakram — kolo věčného času; bhrami — které se automaticky otáčí; tīkṣṇam — velice ostré; sarvam — všechny; niṣkarṣayat — pohání; jagat — svět; sva-tantram — nezávislé, nezajímající se o takzvané vědce a filozofy; abudhasya — toho, kdo nezná (tento princip času); iha — v tomto hmotném světě; kim asat-karmabhiḥ bhavet — k čemu je dobré vykonávat dočasné plodonosné činnosti.
Překlad: 
(Nārada Muni hovořil o hmotném předmětu z ostrých žiletek a blesků. Haryaśvové tento jinotaj pochopili následujícím způsobem:) Věčný čas se pohybuje velice energicky, jako kdyby ho tvořily žiletky a blesky. Jakožto nepřerušovaný a zcela nezávislý pohání činnosti celého světa. Jaký prospěch může člověk získat z vykonávání dočasných hmotných činností, nesnaží-li se studovat věčný prvek času?
Význam: 

Tento verš vysvětluje slova kṣaura-pavyaṁ svayaṁ bhrami, která se konkrétně vztahují na oblast vlivu věčného času. Říká se: “Pozdě bycha honit.” Jak stojí v morálních pokynech velkého politika Cāṇakyi Paṇḍita:

āyuṣaḥ kṣaṇa eko 'pi
na labhyaḥ svarṇa-koṭibhiḥ
na cen nirarthakaṁ nītiḥ
kā ca hānis tato 'dhikā

Jediný okamžik života nelze vrátit zpět ani za milióny dolarů. Každý by měl proto uvážit, jakou ztrátu utrpí, když promarní ve svém životě byť jen moment. Lidé žijí jako zvířata — nechápou smysl života a pošetile se domnívají, že věčnost neexistuje a že jejich padesát, šedesát nebo nanejvýš sto let dlouhý život je vším. To je ta největší pošetilost. Čas je věčný a v hmotném světě živá bytost prochází různými fázemi svého věčného života. Čas je zde přirovnán k ostré žiletce. Žiletka je určená k holení vousů, ale při nepozorném zacházení způsobí neštěstí. Člověk nemá způsobovat neštěstí zneužíváním svého života. Měl by si dávat velice dobrý pozor, aby svůj život využil k duchovní realizaci, k získání vědomí Kṛṣṇy.