Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 6.5.14

Verš

nānā-rūpātmano buddhiḥ
svairiṇīva guṇānvitā
tan-niṣṭhām agatasyeha
kim asat-karmabhir bhavet

Synonyma

nānā — různé; rūpā — která má podoby či oděvy; ātmanaḥ — živé bytosti; buddhiḥ — inteligence; svairiṇī — prostitutka, která se nevázaně zdobí různými druhy šatů a šperků; iva — jako; guṇa-anvitā — s kvalitou vášně a tak dále; tat-niṣṭhām — ukončení toho; agatasya — toho, kdo nedosáhl; iha — v tomto hmotném světě; kim asat-karmabhiḥ bhavet — jakou má cenu vykonávání dočasných plodonosných činností.

Překlad

(Nārada Muni popsal ženu, jež je profesionální prostitutkou. Haryaśvové pochopili, o koho se jedná.) Nestálá inteligence každé živé bytosti, smíšená s kvalitou vášně, je jako prostitutka, která mění šaty, jen aby upoutala pozornost mužů. Pokud se někdo plně zaobírá dočasným plodonosným jednáním a nechápe, jak se toto děje, co ve skutečnosti získává?

Význam

Žena, která nemá manžela, se prohlašuje za nezávislou, což znamená, že se stává prostitutkou. Prostitutka se obvykle obléká různými způsoby, které mají přivábit mužskou pozornost k dolní části jejího těla. Dnes se stává velice propagovanou módou, aby žena chodila téměř nahá — s pouze nepatrně zakrytou dolní částí těla — a tak přitahovala pozornost muže ke svému ohanbí za účelem sexuálního požitku. Inteligence používaná k přitahování muže k dolní části těla je inteligencí profesionální prostitutky. Stejně tak inteligence živé bytosti, která neobrací svou pozornost ke Kṛṣṇovi nebo hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, pouze mění oděvy jako prostitutka. K čemu je taková pošetilá inteligence dobrá? Člověk by si měl prostřednictvím inteligence udržovat takové vědomí, aby již nemusel přecházet z jednoho těla do druhého.

Karmī každou chvíli mění svá zaměstnání, ale ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, své zaměstnání nemění, neboť jeho jediným zaměstnáním je přitahovat Kṛṣṇovu pozornost tím, že zpívá Hare Kṛṣṇa mantru a žije velice jednoduchým životem, aniž by se řídil každodenními změnami módy. V našem hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se ti, kdo si zakládají na módě, učí přijmout jednu módu — vaiṣṇavský oděv, oholenou hlavu a tilak. Učí se vždy udržovat čistotu mysli, oblékání a jedení, aby upevnili své postavení ve vědomí Kṛṣṇy. Jakou má cenu měnit oděvy, někdy nosit dlouhé vlasy a vousy a jindy se oblékat zase nějak jinak? To není dobré. Člověk nemá ztrácet čas takovými lehkovážnými činnostmi. Měl by být vždy pohroužený ve vědomí Kṛṣṇy a s pevným odhodláním přijímat lék oddané služby.