SB 6.4.47

aham evāsam evāgre
nānyat kiñcāntaraṁ bahiḥ
saṁjñāna-mātram avyaktaṁ
prasuptam iva viśvataḥ
Překlad slovo od slova: 
aham — Já, Nejvyšší Osobnost Božství; eva — pouze; āsam — byl; eva — jistě; agre — na počátku, před stvořením; na — ne; anyat — jiného; kiñca — cokoliv; antaram — kromě Mě; bahiḥ — vnější (jelikož je vesmírný projev ve vnějším postavení vůči duchovnímu světu, duchovní svět existoval, když hmotný svět ještě neexistoval); saṁjñāna-mātram — pouze vědomí živých bytostí; avyaktam — neprojevené; prasuptam — spící; iva — jako; viśvataḥ — všude.
Překlad: 
Před stvořením tohoto vesmírného projevu jsem existoval pouze Já se Svými duchovními energiemi. Vědomí bylo tehdy neprojevené, stejně jako je neprojevené ve spánku.
Význam: 

Slovo aham poukazuje na osobu. Ve Vedách je vysvětleno: nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām — Pán je nejvyšší věčný mezi nespočetně mnoha věčnými a je nejvyšší živou bytostí mezi nesčetně mnoha živými bytostmi. Pán je osoba, která má také neosobní rysy; jak uvádí Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.11):

vadanti tat tattva-vidas
tattvaṁ yaj jñānam advayam
brahmeti paramātmeti
bhagavān iti śabdyate

“Učení transcendentalisté, kteří znají Absolutní Pravdu, nazývají tuto neduální podstatu Brahman, Paramātmā nebo Bhagavān.” Chápání Paramātmy a neosobního Brahmanu přišlo v úvahu až po stvoření; před stvořením existoval pouze Bhagavān, Nejvyšší Osobnost Božství. Jak rozhodně prohlašuje Bhagavad-gītā (18.55), Osobnost Božství lze pochopit jedině prostřednictvím bhakti-yogy. Konečnou příčinou — nejvyšší příčinou stvoření — je Nejvyšší Pán, k Jehož pochopení vede jedině bhakti-yoga. Nelze Ho pochopit spekulativním filozofickým bádáním nebo meditací, neboť všechny tyto procesy vznikly až po hmotném stvoření. Neosobní a lokalizované pojetí Nejvyšší Osobnosti Božství jsou víceméně hmotně znečištěné. Skutečným duchovním procesem je proto bhakti-yoga. Pán říká: bhaktyā mām abhijānāti — “Poznat Mě lze jedině oddanou službou.” Před stvořením existoval Pán jako osoba, což zde vyjadřuje slovo aham. Když Ho Prajāpati Dakṣa viděl jako osobu, krásně oblečeného a ozdobeného, skutečně poznal význam tohoto slova aham prostřednictvím oddané služby.

Každá osoba je věčná. Jelikož Pán říká, že existoval jako osoba před stvořením (agre) a bude rovněž existovat po zničení, je osobou věčně. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura proto cituje následující verše ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.9.13 — 14):

na cāntar na bahir yasya
na pūrvaṁ nāpi cāparam
pūrvāparaṁ bahiś cāntar
jagato yo jagac ca yaḥ

taṁ matvātmajam avyaktaṁ
martya-liṅgam adhokṣajam
gopikolūkhale dāmnā
babandha prākṛtaṁ yathā

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se zjevil ve Vṛndāvanu jako syn matky Yaśody, která Ho svázala provazem, stejně jako obyčejná matka svazuje hmotné dítě. Pro podobu Nejvyšší Osobnosti Božství (sac-cid-ānanda-vigrahu) ve skutečnosti neexistuje rozdělení na vnější a vnitřní, ale když se Pán zjevuje ve Své podobě, neinteligentní lidé Ho považují za obyčejnou osobu. Avajānanti māṁ mūḍhā mānuṣīṁ tanum āśritam — přestože přichází ve Svém vlastním těle, které se nikdy nemění, mūḍhové, neinteligentní lidé, si myslí, že neosobní Brahman přijal hmotné tělo, aby přišel v podobě osoby. Obyčejné živé bytosti přijímají hmotná těla, ale Nejvyšší Osobnost Božství nikoliv. Jelikož je Nejvyšší Osobnost Božství svrchovaným vědomím, je zde řečeno, že saṁjñāna-mātram (původní vědomí, vědomí Kṛṣṇy) bylo před stvořením neprojevené, přestože je vědomí Nejvyšší Osobnosti Božství původem všeho. Pán říká v Bhagavad-gītě (2.12): “Nikdy nebylo doby, kdy bych neexistoval Já, ty či všichni tito králové, a ani v budoucnosti nikdo z nás nepřestane existovat.” Osoba Pána je tedy Absolutní Pravdou v minulosti, přítomnosti i budoucnosti.

Madhvācārya v této souvislosti cituje dva verše z Matsya Purāṇy:

nānā-varṇo haris tv eko
bahu-śīrṣa-bhujo rūpāt
āsīl laye tad-anyat tu
sūkṣma-rūpaṁ śriyaṁ vinā

asuptaḥ supta iva ca
mīlitākṣo 'bhavad dhariḥ
anyatrānādarād viṣṇau
śrīś ca līneva kathyate
sūkṣmatvena harau sthānāl
līnam anyad apīṣyate

Podoba Nejvyššího Pána je sac-cid-ānanda-vigraha, a proto po zničení všeho Pán zůstává ve Své původní podobě, ale jelikož těla ostatních živých bytostí jsou hmotná, hmota splývá s hmotou a jemná podoba duše zůstává v těle Pána. Pán nespí, ale obyčejné živé bytosti zůstávají spát až do dalšího stvoření. Neinteligentní člověk si myslí, že bohatství Nejvyššího Pána přestává po zničení existovat, ale to není pravda — v duchovním světě zůstává takové, jaké je; pouze v hmotném světě je vše zničeno. Brahma-līna, splynutí s Nejvyšším Brahmanem, není skutečná līna neboli zničení, neboť jemnohmotná podoba, která zůstává v záři Brahmanu, se po hmotném stvoření vrátí do hmotného světa a znovu přijme hrubohmotnou podobu. To je popsáno slovy bhūtvā bhūtvā pralīyate. Když je hmotné tělo zničeno, duše zůstává v jemné podobě, která později přijme další hmotné tělo. To platí pro podmíněné duše, ale Nejvyšší Osobnost Božství zůstává věčně ve Svém původním vědomí a duchovním těle.