Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 6.3.24

Verš

etāvatālam agha-nirharaṇāya puṁsāṁ
saṅkīrtanaṁ bhagavato guṇa-karma-nāmnām
vikruśya putram aghavān yad ajāmilo ’pi
nārāyaṇeti mriyamāṇa iyāya muktim

Synonyma

etāvatā — tolik; alam — stačí; agha-nirharaṇāya — pro odstranění reakcí za hříšné činnosti; puṁsām — lidských bytostí; saṅkīrtanam — společné opěvování; bhagavataḥ — Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství; guṇa — transcendentálních vlastností; karma-nāmnām — a Jeho jmen podle Jeho činností a zábav; vikruśya — volající bez přestupků; putram — svého syna; aghavān — hříšný; yat — jelikož; ajāmilaḥ api — dokonce i Ajāmila; nārāyaṇa — Pánovo jméno, Nārāyaṇa; iti — takto; mriyamāṇaḥ — když umíral; iyāya — dosáhl; muktim — osvobození.

Překlad

Proto je třeba pochopit, že zpíváním svatého jména Pána a opěvováním Jeho vlastností a činností se člověk snadno zbaví všech hříšných reakcí. To je jediný doporučený způsob. I když někdo zpívá svaté jméno Pána se špatnou výslovností, přesto bude vysvobozen z hmotných pout, zpívá-li bez přestupků. Například Ajāmila byl velice hříšný, ale když umíral, pouze pronášel svaté jméno, a přestože tak volal na svého syna, dosáhl úplného osvobození, neboť si tím připomínal jméno Nārāyaṇa.

Význam

Haridāsa Ṭhākura potvrdil na shromáždění u otce Raghunātha dāse Gosvāmīho, že prostým zpíváním svatého jména Pána se člověk vysvobodí, dokonce i když nezpívá zcela bez přestupků. Smārta-brāhmaṇové a māyāvādīni nevěří, že takto lze dosáhnout osvobození, ale pravdivost výroku Haridāse Ṭhākura podporuje mnoho citátů ze Śrīmad-Bhāgavatamu.

Například Śrīdhara Svāmī ve svém komentáři k tomuto verši uvádí tento citát:

sāyaṁ prātar gṛṇan bhaktyā
duḥkha-grāmād vimucyate

“Když někdo ráno a večer s velkou oddaností zpívá svaté jméno Pána, může se osvobodit od všech hmotných utrpení.” Jiný citát potvrzuje, že kdo neustále, každý den, s velkou úctou naslouchá svatému jménu Pána, může získat osvobození (anudinam idam ādareṇa śṛṇvan). Další citát říká:

śravaṇaṁ kīrtanaṁ dhyānaṁ
harer adbhuta-karmaṇaḥ
janma-karma-guṇānāṁ ca
tad-arthe 'khila-ceṣṭitam

“Člověk by měl vždy naslouchat o neobyčejně úžasných činnostech Pána, opěvovat je, meditovat o nich a snažit se Pána potěšit.” (Bhāg. 11.3.27)

Śrīdhara Svāmī také cituje z Purāṇ: pāpa-kṣayaś ca bhavati smaratāṁ tam ahar-niśam — “Člověk se může osvobodit od všech hříšných reakcí jednoduše tím, že bude ve dne v noci (ahar-niśam) vzpomínat na lotosové nohy Pána.” Dále cituje z Bhāgavatamu (6.3.31):

tasmāt saṅkīrtanaṁ viṣṇor
jagan-maṅgalam aṁhasām
mahatām api kauravya
viddhy aikāntika-niṣkṛtam

Všechny uvedené citáty dokazují, že ten, kdo neustále zpívá a naslouchá o svatých činnostech, jménu, slávě a podobě Pána, je osvobozený. To je úžasně vyjádřeno v tomto verši: etāvatālam agha-nirharaṇāya puṁsāṁ—pouhým vyslovením Pánova jména se člověk zbaví všech hříšných reakcí.

Slovo alam, použité v tomto verši, vyjadřuje, že pouhé pronášení svatého jména Pána je dostačující. Toto slovo má různé významy. Podle nejautoritativnějšího sanskrtského slovníku zvaného Amara-kośa může slovo alam znamenat “ozdoba”, “dostatek”, “moc” a “bránění” (alaṁ bhūṣaṇa-paryāpti-śakti-vāraṇa-vācakam). Zde vyjadřuje, že není třeba se věnovat jiným procesům; stačí zpívat svaté jméno Pána. I když ho člověk zpívá nedokonale, osvobodí se tím od všech hříšných reakcí.

Tuto sílu zpívání svatého jména potvrdilo Ajāmilovo vysvobození. Když Ajāmila pronášel svaté jméno Nārāyaṇa, nevzpomínal přímo na Nejvyššího Pána, ale na svého syna. V okamžiku smrti rozhodně nebyl příliš čistý; byl známý jako velký hříšník. Před smrtí jsou navíc narušené všechny životní pochody v těle, a v takovém nezáviděníhodném stavu by Ajāmila těžko mohl zřetelně zpívat. Přesto však dosáhl osvobození pouhým pronášením svatého jména Pána. Co potom říci o těch, kdo nejsou tak hříšní jako Ajāmila? Z toho bychom měli vyvodit závěr, že každý by měl s velkým předsevzetím zpívat svaté jméno Pána — Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare — neboť tak se milostí Kṛṣṇy jistě vysvobodí ze zajetí māyi.

Zpívání Hare Kṛṣṇa mantry se doporučuje i těm, kdo se dopouštějí přestupků, protože budou-li ve zpívání pokračovat, postupně se jich zbaví. Zpíváním Hare Kṛṣṇa mantry bez přestupků oddaný zvětšuje svou lásku ke Kṛṣṇovi. Śrī Caitanya Mahāprabhu říká: premā pum-artho mahān—hlavním cílem všech má být zvětšení své připoutanosti a lásky k Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství.

V této souvislosti Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura cituje následující verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (11.19.24):

evaṁ dharmair manuṣyāṇām
uddhavātmani vedinām
mayi sañjāyate bhaktiḥ
ko 'nyo 'rtho 'syāvaśiṣyate

“Můj milý Uddhavo, nejvyšší náboženský systém určený pro lidskou společnost je ten, pomocí kterého může člověk probudit svou spící lásku ke Mně.” V komentáři k tomuto verši popisuje Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura slovo bhakti, když říká premaivoktaḥ. Kaḥ anyaḥ arthaḥ asya — k čemu je třeba osvobození tam, kde je bhakti?

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura rovněž cituje tento verš z Padma Purāṇy:

nāmāparādha-yuktānāṁ
nāmāny eva haranty agham
aviśrānti-prayuktāni
tāny evārtha-karāṇi ca

I když zpočátku člověk zpívá Hare Kṛṣṇa mantru s přestupky, opakovaným zpíváním dojde do stádia, kdy se jich přestane dopouštět. Pāpa-kṣayaś ca bhavati smaratāṁ tam ahar-niśam — bude-li zpívat ve dne v noci, jak doporučoval Śrī Caitanya Mahāprabhu, osvobodí se od všech hříšných reakcí. Byl to Śrī Caitanya Mahāprabhu, kdo citoval následující verš:

harer nāma harer nāma
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nāsty eva gatir anyathā

“V tomto věku hádek a pokrytectví je jediným způsobem osvobození zpívání svatého jména Pána. Není žádná jiná cesta. Není žádná jiná cesta. Není žádná jiná cesta.” Budou-li členové hnutí pro vědomí Kṛṣṇy striktně následovat toto doporučení Śrī Caitanyi Mahāprabhua, jejich postavení bude vždy bezpečné.