Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv šestý: Předepsané povinnosti lidstva » KAPITOLA DRUHÁ

Śrīmad-bhāgavatam 6.2.22

Verš

dvijaḥ pāśād vinirmukto
gata-bhīḥ prakṛtiṁ gataḥ
vavande śirasā viṣṇoḥ
kiṅkarān darśanotsavaḥ

Synonyma

dvijaḥ — brāhmaṇa (Ajāmila); pāśāt — z oprátky; vinirmuktaḥ — vysvobozen; gata-bhīḥ — zbaven strachu; prakṛtim gataḥ — přišel k rozumu; vavande — s úctou se poklonil; śirasā — hlavou; viṣṇoḥ — Pána Viṣṇua; kiṅkarān — služebníkům; darśana-utsavaḥ — šťastný, že je vidí.

Překlad

Brāhmaṇa Ajāmila, vysvobozený ze smyček Yamarājových služebníků a zbavený strachu, přišel k rozumu a okamžitě vzdal Viṣṇudūtům úctu tím, že sklonil hlavu k jejich lotosovým nohám. Byl nesmírně potěšen jejich přítomností, protože viděl, jak zachránili jeho život z rukou Yamadūtů.

Význam

I vaiṣṇavové jsou Viṣṇudūtové, protože vykonávají příkazy Kṛṣṇy. Pán Kṛṣṇa si velice přeje, aby se Mu všechny podmíněné duše hnijící v hmotném světě odevzdaly, a zachránily se tak před hmotnými bolestmi v tomto životě a pekelným trestem po smrti. Vaiṣṇava se proto snaží přivést podmíněné duše k rozumu. Ti, kdo mají takové štěstí jako Ajāmila, jsou zachráněni Viṣṇudūty neboli vaiṣṇavy a vrátí se domů, zpátky k Bohu.