Skip to main content

KAPITOLA OSMNÁCTÁ

Diti přísahá, že zabije krále Indru

Tato kapitola vypráví příběh o Kaśyapově manželce Diti a jejím plnění slibu, že bude mít syna, který zabije Indru. Popisuje také, jak se Indra pokusil zmařit její plán tím, že syna v jejím lůně rozsekal na kousky.

S Tvaṣṭou a jeho potomky se pojí popis dynastie Ādityů (synů Aditi) a dalších polobohů. Pṛśni, manželka pátého syna Aditi, který se jmenoval Savitā, měla tři dcery — Sāvitrī, Vyāhṛti a Trayī — a vznešené syny—Agnihotru, Paśua, Somu, Cāturmāsyu a pět Mahāyajñů. Siddhi, manželka Bhagy, měla tři syny, kteří dostali jména Mahimā, Vibhu a Prabhu, a také jednu dceru jménem Āśī. Dhātā měl čtyři manželky — Kuhū, Sinīvālī, Rāku a Anumati. Jednotlivým manželkám, počínaje Kuhū, se narodili synové Sāyam, Darśa, Prātaḥ a Pūrṇamāsa. Kriyā, manželka Vidhāty, porodila pět Purīṣyů, kteří jsou představiteli pěti druhů bohů ohně. Bhṛgu, syn Brahmy narozený z jeho mysli, se narodil znovu z lůna Carṣaṇī, manželky Varuṇy, a z Varuṇova semene přišel na svět také velký mudrc Vālmīki. Agastya a Vasiṣṭha byli dva synové Varuṇy a Mitry. Při pohledu na krásu Urvaśī vypustili Mitra i Varuṇa semeno, které uchovali v hliněné nádobě. Z této nádoby přišli na svět Agastya s Vasiṣṭhou. Mitra měl manželku jménem Revatī, která porodila tři syny — Utsargu, Ariṣṭu a Pippalu. Aditi měla celkem dvanáct synů, z nichž jedenáctým byl Indra. Indrova manželka se jmenovala Paulomī (Śacīdevī). Porodila tři syny — Jayantu, Ṛṣabhu a Mīḍhuṣu. Působením Svých vlastních sil se Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, zjevil jako Vāmanadeva. Z lůna Jeho manželky, která se jmenovala Kīrti, přišel na svět syn jménem Bṛhatśloka, a jeho prvním synem byl Saubhaga. To je popis synů Aditi. Popis Ādityi Urukramy, Jenž je inkarnací Nejvyšší Osobnosti Božství, bude uveden v osmém zpěvu.

V této kapitole je rovněž popis démonů, kteří jsou potomky Diti. V dynastii Diti se zjevil velký, svatý oddaný Prahlāda a také Bali, Prahlādův vnuk. Prvními syny Diti byli Hiraṇyakaśipu a Hiraṇyākṣa. Hiraṇyakaśipu a jeho manželka, která se jmenovala Kayādhu, měli čtyři syny: Saṁhlāda, Anuhlāda, Hlāda a Prahlāda. Měli také jednu dceru, známou jako Siṁhikā. Ve spojení s démonem Vipracitem porodila Siṁhikā syna jménem Rāhu, jemuž Nejvyšší Pán usekl hlavu. Kṛti, manželka Saṁhlāda, měla syna Pañcajanu. Hlādova manželka jménem Dhamani porodila dva syny — Vātāpiho a Ilvalu. Ilvala proměnil Vātāpiho v berana a předložil ho Agastyovi k snědku. Anuhlāda zplodil v lůně své manželky Sūryi syny Bāṣkalu a Mahiṣu. Prahlādovým synem byl Virocana a vnukem Bali Mahārāja. Bali Mahārāja měl sto synů, z nichž nejstarším byl Bāṇa.

Poté, co Śukadeva Gosvāmī popsal dynastii Ādityů a dalších polobohů, vypráví o tom, jak Marutové, synové Diti, dosáhli postavení, jaké mají polobozi. Příběh začíná tím, jak Pán Viṣṇu zabil Hiraṇyākṣu a Hiraṇyakaśipua, aby pomohl Indrovi. To vyvolalo velkou zášť Diti, která pak chtěla mít syna, jenž by byl schopen zabít Indru. Aby mohla Kaśyapu Muniho požádat o vznešeného syna, který to dokáže, okouzlila ho svou službou. Tak se potvrdil védský výrok vidvāṁsam api karṣati — Kaśyapa Muni se nechal unést krásou své manželky Diti a slíbil, že jí splní každé přání. Jakmile ho však požádala o syna, který by zabil Indru, odsoudil své jednání a poradil jí, aby vykonávala vaiṣṇavské obřady pro očištění. Když se podle pokynů Kaśyapy zaměstnala oddanou službou, Indra pochopil její záměr a začal sledovat všechny její činnosti. Jednoho dne měl možnost vidět, jak se odchýlila od pravidel oddané služby. Vstoupil tedy do jejího lůna a rozsekal jejího syna na čtyřicet devět částí. Tak se objevilo čtyřicet devět druhů vzduchu zvaných Marutové, ale jelikož Diti vykonávala vaiṣṇavské obřady, všichni tito synové se stali vaiṣṇavy.

Sloka 1:
Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Pṛśni, která byla manželkou Savity, pátého z dvanácti synů Aditi, porodila tři dcery — Sāvitrī, Vyāhṛti a Trayī—a syny Agnihotru, Paśua, Somu, Cāturmāsyu a pět Mahāyajñů.
Sloka 2:
Ó králi, Siddhi, která byla manželkou Bhagy, šestého syna Aditi, porodila tři syny, kteří se jmenovali Mahimā, Vibhu a Prabhu, a jednu nesmírně krásnou dceru jménem Āśī.
Sloka 3-4:
Dhātā, sedmý syn Aditi, měl čtyři manželky, které se jmenovaly Kuhū, Sinīvālī, Rākā a Anumati. Jednotlivým manželkám, počínaje Kuhū, se narodili čtyři synové: Sāyam, Darśa, Prātaḥ a Pūrṇamāsa. Manželka Vidhāty, osmého syna Aditi, se jmenovala Kriyā. V jejím lůně zplodil Vidhātā pět bohů ohně, zvaných Purīṣyové. Manželkou Varuṇy, devátého syna Aditi, byla Carṣaṇī. Z jejího lůna přišel znovu na svět Bhṛgu, syn Brahmy.
Sloka 5:
Ze semene Varuṇy se v mraveništi narodil velký mystik Vālmīki. Bhṛgu a Vālmīki byli synové samotného Varuṇy, zatímco Ṛṣiové Agastya a Vasiṣṭha byli společní synové Varuṇy a Mitry, desátého syna Aditi.
Sloka 6:
Při pohledu na Urvaśī, nebeskou kurtizánu, vypustili Mitra i Varuṇa semeno, jež uchovali v hliněné nádobě. Později z této nádoby přišli na svět dva synové, Agastya a Vasiṣṭha, kteří tak byli společnými syny Mitry a Varuṇy. Mitra zplodil v lůně své manželky jménem Revatī tři syny: Utsargu, Ariṣṭu a Pippalu.
Sloka 7:
Ó králi Parīkṣite, Indra, král nebeských planet a jedenáctý syn Aditi, zplodil v lůně své manželky Paulomī tři syny, kteří se jmenovali Jayanta, Ṛṣabha a Mīḍhuṣa. Tak jsme to slyšeli.
Sloka 8:
Působením Své vlastní energie se Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Jenž má mnoho energií, zjevil v podobě trpaslíka coby Urukrama, dvanáctý syn Aditi. V lůně Své manželky, jejíž jméno bylo Kīrti, zplodil jednoho syna, Bṛhatśloku, který měl mnoho synů v čele se Saubhagou.
Sloka 9:
Později (v osmém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu) popíši, jak se Urukrama, Pán Vāmanadeva, zjevil jako syn velkého mudrce Kaśyapy a jak třemi kroky pokryl tři světy. Popíši neobyčejné činnosti, které vykonal, Jeho vlastnosti, Jeho moc a také to, jak se narodil z lůna Aditi.
Sloka 10:
Nyní ti popíši syny Diti, které zplodil Kaśyapa, ale kteří se stali démony. V tomto démonském rodu se objevil velký oddaný Prahlāda Mahārāja a také Bali Mahārāja. Démoni jsou označováni jako Daityové, protože pocházejí z lůna Diti.
Sloka 11:
Jako první se z lůna Diti narodili synové Hiraṇyakaśipu a Hiraṇyākṣa. Oba byli velice mocní a uctívali je Daityové i Dānavové.
Sloka 12-13:
Manželka Hiraṇyakaśipua se jmenovala Kayādhu. Byla dcerou Jambhy a potomkem Danu. Porodila postupně čtyři syny, kteří se jmenovali Saṁhlāda, Anuhlāda, Hlāda a Prahlāda. Sestrou těchto čtyř synů byla Siṁhikā. Provdala se za démona Vipracita a porodila dalšího démona jménem Rāhu.
Sloka 14:
Když Rāhu v převleku pil nektar mezi polobohy, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, mu usekl hlavu. Manželka Saṁhlāda se jmenovala Kṛti a po spojení se svým manželem porodila syna jménem Pañcajana.
Sloka 15:
Manželkou Hlāda byla Dhamani. Porodila dva syny, kteří se jmenovali Vātāpi a Ilvala. Když Ilvalu navštívil Agastya Muni, Ilvala ho pohostil tak, že uvařil Vātāpiho, který měl podobu berana.
Sloka 16:
Manželka Anuhlāda se jmenovala Sūryā. Porodila dva syny — Bāṣkalu a Mahiṣu. Prahlāda měl jednoho syna, Virocanu, jehož manželka porodila Baliho Mahārāje.
Sloka 17:
Bali Mahārāja poté zplodil sto synů v lůně Aśany, a z těchto sta synů byl nejstarším král Bāṇa. Činnosti Baliho Mahārāje, které jsou nanejvýš chvályhodné, budou popsány později (v osmém zpěvu).
Sloka 18:
Jelikož byl král Bāṇa velkým oddaným Pána Śivy, stal se jedním z jeho slavných společníků. Dokonce i dnes Pán Śiva chrání Bāṇovo sídelní město a vždy stojí po králově boku.
Sloka 19:
Z lůna Diti se také narodilo čtyřicet devět polobohů Marutů, z nichž žádný neměl syny. Přestože se narodili Diti, král Indra je obdařil postavením polobohů.
Sloka 20:
Král Parīkṣit se otázal: Můj drahý pane, čtyřicet devět Marutů bylo vzhledem k jejich původu jistě posedlých démonskou mentalitou. Proč z nich Indra, nebeský král, učinil polobohy? Vykonali nějaké obřady či zbožné činnosti?
Sloka 21:
Můj drahý brāhmaṇo, já a všichni mudrci, kteří jsou zde se mnou, jsme dychtiví se to dozvědět. Vysvětli nám proto laskavě důvod, ó velká duše.
Sloka 22:
Śrī Sūta Gosvāmī řekl: Ó velký mudrci Śaunako, když Śukadeva Gosvāmī, který si byl dobře vědom všeho, vyslechl Mahārāje Parīkṣita, hovořícího uctivě a stručně na téma, o němž je nanejvýš důležité naslouchat, s velkou radostí ocenil jeho snahu a odpověděl.
Sloka 23:
Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Pán Viṣṇu zabil dva bratry, Hiraṇyākṣu a Hiraṇyakaśipua, jen aby pomohl Indrovi. Jejich matka Diti, přemožená nářkem a hněvem, jež vyvolala jejich násilná smrt, uvažovala následovně.
Sloka 24:
Pán Indra, který si velice libuje ve smyslovém požitku, zabil prostřednictvím Pána Viṣṇua dva bratry, Hiraṇyākṣu a Hiraṇyakaśipua. Je proto krutý, necitelný a hříšný. Kdy si oddechnu s klidnou myslí poté, co ho zabiji?
Sloka 25:
Po smrti se těla všech vládců známých jako králové a velcí vůdci promění v červy, výkaly či popel. Když někdo kvůli ochraně takového těla zlovolně zabíjí druhé, lze o něm říci, že ví, co je v jeho skutečném životním zájmu? Jistě ne, protože ten, kdo ubližuje jiným bytostem, nepochybně spěje do pekla.
Sloka 26:
Diti uvažovala: Indra si myslí, že jeho tělo je věčné, a jedná nezřízeným způsobem. Přeji si proto mít syna, který dokáže odstranit Indrovo šílenství. Kéž najdu prostředky, které mi k tomu dopomohou.
Sloka 27-28:
S těmito myšlenkami (s touhou mít syna, který by zabil Indru) začala Diti jednat tak, aby neustále uspokojovala Kaśyapu svým příjemným chováním. Ó králi, příkazy, které od něho dostala, plnila vždy věrně, přesně tak, jak si přál. Svou službou, láskou, pokorou a sebeovládáním, sladkými slovy určenými k jeho potěšení, úsměvy a pohledy, které na něho upírala, si získala a podmanila jeho mysl.
Sloka 29:
Ačkoliv byl Kaśyapa Muni velký učenec, okouzlilo ho Ditino strojené chování, kterým si ho podmanila. Ujistil proto svou manželku, že splní její přání. Takový manželův slib není vůbec udivující.
Sloka 30:
Na počátku stvoření viděl Pán Brahmā, otec všeho živého ve vesmíru, že všechny živé bytosti jsou odpoutané. Aby zvětšil počet obyvatelstva, stvořil tehdy z lepší poloviny mužova těla ženu, neboť chování žen unáší mysl mužů.
Sloka 31:
Můj milý králi, nejmocnější mudrc Kaśyapa, kterého příjemné chování jeho manželky Diti nesmírně těšilo, se usmál a oslovil ji.
Sloka 32:
Kaśyapa Muni řekl: Ó krásná, bezúhonná ženo, jelikož mě velice těší tvé chování, můžeš mě požádat o jakékoliv požehnání. Jaká přání, v tomto či příštím světě, se ženě nemohou vyplnit, je-li s ní manžel spokojený?
Sloka 33-34:
Manžel je pro ženu nejvyšší polobůh. Pán Vāsudeva, Nejvyšší Osobnost Božství a manžel bohyně štěstí, sídlí v srdci každého a ploduchtiví pracovníci Ho uctívají prostřednictvím různých jmen a podob polobohů. Stejně tak manžel zastupuje Pána jako objekt ženina uctívání.
Sloka 35:
Má milá ženo, která máš tak krásnou postavu a útlý pas, svědomitá manželka má být cudná a musí poslouchat příkazy svého manžela. Má ho velmi oddaně uctívat jako zástupce Vāsudeva.
Sloka 36:
Má milá, urozená ženo, jelikož jsi mě uctívala s velkou oddaností a považovala mě za zástupce Nejvyšší Osobnosti Božství, odměním se ti tak, že ti splním tvá přání, jejichž splnění je pro necudnou manželku nedosažitelné.
Sloka 37:
Diti odpověděla: Ó můj muži, ó velká duše, přišla jsem o své dva syny. Chceš-li mi dát požehnání, pak tě prosím o nesmrtelného syna, který dokáže zabít Indru. Žádám o to z toho důvodu, že Indra s pomocí Viṣṇua zabil mé dva syny, Hiraṇyākṣu a Hiraṇyakaśipua.
Sloka 38:
Když Kaśyapa Muni slyšel Ditinu žádost, velice ho to zarmoutilo. “Běda,” naříkal, “nyní jsem v nebezpečí, že se budu podílet na bezbožném činu — zabití Indry.”
Sloka 39:
Kaśyapa Muni uvažoval: Běda, příliš jsem ulpěl na hmotném požitku. Má mysl toho využila a nechala se unést iluzorní energií Nejvyšší Osobnosti Božství v podobě ženy (mé manželky). Proto se ze mě stal bídák, který půjde do pekla.
Sloka 40:
Tato žena, má manželka, se uchýlila k prostředkům, které odpovídají její povaze. Nelze ji tedy vinit. Já jsem však muž — já si zasluhuji prokletí! Vůbec nevím, co je pro mě dobré, neboť jsem nedovedl ovládnout své smysly.
Sloka 41:
Obličej ženy je přitažlivý a krásný jako kvetoucí lotos na podzim. Její slova jsou velmi sladká a dávají potěšení uchu, ale když budeme studovat její srdce, pochopíme, že je nesmírně ostré — jako čepel břitvy. Kdo by za těchto okolností chápal jednání žen?
Sloka 42:
Ženy chtějí uskutečňovat své vlastní zájmy, a proto s muži jednají, jako kdyby jim byli velice drazí. Ve skutečnosti jim však není drahý nikdo. Jsou považovány za světice, ale pro své vlastní cíle dokáží zabít i své manžely, syny či bratry, nebo je nechat zabít jinými.
Sloka 43:
Slíbil jsem, že jí dám požehnání, a tento slib nemohu porušit, ale Indra si nezaslouží být zabit. Řešení, které mám, je za těchto okolností zcela vhodné.
Sloka 44:
Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil: Když Kaśyapa Muni takto uvažoval, poněkud se rozhněval. Zatratil sám sebe, ó Mahārāji Parīkṣite, potomku Kurua, a promluvil k Diti následovně.
Sloka 45:
Kaśyapa Muni řekl: Má milá, urozená ženo, budeš-li alespoň jeden rok dodržovat mé pokyny týkající se tohoto slibu, jistě obdržíš syna, který dokáže zabít Indru. Pokud se však od dodržování těchto vaiṣṇavských zásad odchýlíš, získáš syna, který bude mít k Indrovi kladný vztah.
Sloka 46:
Diti odpověděla: Můj milý brāhmaṇo, musím přijmout tvoji radu a dodržovat příslušný slib. Nyní mi pověz, co musím dělat, co je zakázáno a co tento slib neporuší. To vše mi, prosím, jasně vysvětli.
Sloka 47:
Kaśyapa Muni řekl: Má milá ženo, v zájmu tohoto slibu nepáchej žádné násilí a nikomu neubližuj. Nikoho neproklínej a nelži. Nestříhej si nehty a vlasy a nedotýkej se nečistých věcí, jako jsou lebky a kosti.
Sloka 48:
Kaśyapa Muni pokračoval: Má milá, ušlechtilá ženo, nikdy nevstupuj do vody, když se budeš mýt, nehněvej se a nikdy ani nepromluv se zlými lidmi a nestýkej se s nimi. Nikdy nenos šaty, které nejsou dobře vyprané, a girlandu, kterou již nosil někdo jiný.
Sloka 49:
Nikdy nejez zbytky, prasādam obětované bohyni Kālī (Durze) a cokoliv znečištěného masem či rybami. Nejez nic, co přinesl nebo čeho se dotkl śūdra nebo na co pohlédla žena během svého menstruačního období. Nepij vodu ze spojených dlaní.
Sloka 50:
Po jídle bys neměla vyjít na ulici, aniž by sis umyla ústa, ruce a nohy. Neměla bys chodit ven večer nebo s rozpuštěnými vlasy a tehdy, když nejsi náležitě ozdobená. Neměla bys opouštět dům, aniž bys byla vážná a dostatečně zahalená.
Sloka 51:
Neměla bys uléhat, aniž by sis umyla nohy a očistila se, s mokrýma nohama nebo s hlavou směrem na západ či na sever. Neměla bys ležet nahá, s dalšími ženami nebo při východu a západu slunce.
Sloka 52:
Je třeba si obléknout vyprané šaty, být neustále čistý a ozdobený kurkumou, santálovou pastou a dalšími příznivými látkami a před snídaní uctívat krávy, brāhmaṇy, bohyni štěstí a Nejvyšší Osobnost Božství.
Sloka 53:
Žena, která dodržuje tento slib, má květinovými girlandami, santálovou pastou, ozdobami a dalším příslušenstvím uctívat ženy, jež mají syny a jejichž manželé jsou naživu. Těhotná žena má uctívat svého manžela a obětovat mu modlitby. Má o něm meditovat s myšlenkou, že se nachází v jejím lůně.
Sloka 54:
Kaśyapa Muni pokračoval: Budeš-li vykonávat tento obřad zvaný puṁsavana a s vírou dodržovat svůj slib alespoň jeden rok, porodíš syna, jemuž bude dáno zabít Indru. Vyskytne-li se však v tvém plnění slibu nějaký nedostatek, tvůj syn bude Indrovým přítelem.
Sloka 55:
Ó králi Parīkṣite, Diti, manželka Kaśyapy, souhlasila s tím, že podstoupí očistný proces zvaný puṁsavana. “Ano,” řekla, “udělám vše podle tvých pokynů.” Když s velkou radostí přijala semeno od Kaśyapy a otěhotněla, začala věrně plnit daný slib.
Sloka 56:
Ó králi, který jsi uctivý ke každému, Indra pochopil záměr Diti a zosnoval plán na uskutečnění svých vlastních zájmů. Veden logikou, že sebezáchova je prvním přírodním zákonem, chtěl narušit Ditin slib. Začal proto Diti, své tetě pobývající v āśramu, sloužit.
Sloka 57:
Každý den Indra sloužil své tetě tím, že jí z lesa nosil květiny, plody, kořeny a dřevo na yajñi. Vždy také v pravý čas přinesl trávu kuśa, listy, ratolesti, hlínu a vodu.
Sloka 58:
Ó králi Parīkṣite, stejně jako lovec s nekalými úmysly slouží jelenovi tak, že si obleče jelení kůži, ve které vypadá také jako jelen, Indra se rovněž choval navenek přátelsky a věrně Diti sloužil, i když byl v srdci nepřítelem jejích synů. Jeho záměrem bylo oklamat ji, jakmile v jejím plnění obřadních slibů najde nějakou chybu. Chtěl však zůstat neodhalen, a proto jí sloužil velmi pozorně.
Sloka 59:
Ó vládce celého světa, když Indra nemohl najít žádnou chybu, myslel si: “Jak se mohu dočkat nějakého štěstí?” Svírala ho veliká úzkost.
Sloka 60:
Jak Diti ze striktního dodržování zásad slibu zeslábla a zhubla, jednou si po jídle nešťastně opominula umýt ústa, ruce a nohy a odešla spát za soumraku.
Sloka 61:
Když Indra, oplývající všemi mystickými silami (yoga-siddhi, jako je aṇimā a laghimā), zjistil tuto chybu, vstoupil do lůna Diti, která nebyla při vědomí, jelikož tvrdě spala.
Sloka 62:
Když vstoupil do Ditina lůna, pomocí svého blesku rozsekal na sedm kusů její embryo, které vypadalo jako zářící zlato. Na sedmi místech pak začalo plakat sedm různých živých bytostí. Indra jim řekl: “Neplačte,” a znovu každou z nich rozsekal na sedm kusů.
Sloka 63:
Ó králi, byly ztrápené a se sepjatýma rukama na Indru naléhaly: “Drahý Indro, jsme Marutové, tvoji bratři. Proč se nás snažíš zabít?”
Sloka 64:
Když Indra viděl, že jsou ve skutečnosti jeho oddanými následovníky, řekl jim: “Jste-li všichni moji bratři, nemáte se ode mě čeho bát.”
Sloka 65:
Śukadeva Gosvāmī pravil: Můj milý králi Parīkṣite, spaloval tě žár Aśvatthāmovy brahmāstry, ale Pán Kṛṣṇa vstoupil do lůna tvé matky a zachránil tě. V tomto případě rozsekal Indrův blesk jedno embryo na čtyřicet devět kusů, ale i ty byly zachráněny milostí Nejvyšší Osobnosti Božství.
Sloka 66-67:
Když člověk byť jen jednou uctívá Nejvyšší Osobnost Božství, původní osobu, dostane se do duchovního světa a bude mít stejné tělesné rysy jako Viṣṇu. Diti dodržovala velký slib a uctívala Pána Viṣṇua téměř celý jeden rok. Díky takové síle duchovního života se narodilo čtyřicet devět Marutů. Co je tedy úžasného na tom, že i když se Marutové narodili z lůna Diti, milostí Nejvyššího Pána se vyrovnali polobohům?
Sloka 68:
Uctíváním Nejvyšší Osobnosti Božství se Diti zcela očistila. Když vstala z postele, uviděla svých čtyřicet devět synů společně s Indrou. Všichni zářili jako oheň a měli k Indrovi přátelský vztah. To ji velice potěšilo.
Sloka 69:
Diti poté řekla Indrovi: Indro, můj milý synu, dodržovala jsem tento obtížný slib, jen abych získala syna, který by vás, dvanáct Ādityů, zabil.
Sloka 70:
Modlila jsem se pouze o jednoho syna, ale nyní vidím, že jich je čtyřicet devět. Jak se to stalo? Můj milý synu Indro, prosím, řekni mi pravdu, jestli ji znáš. Nesnaž se lhát.
Sloka 71:
Indra odpověděl: Má drahá matko, jelikož jsem byl naprosto oslepený sobeckými zájmy, ztratil jsem ze zřetele náboženství. Jakmile jsem pochopil, že dodržuješ velký slib duchovního života, chtěl jsem v tvém počínání najít nějakou chybu. Když jsem ji našel, vstoupil jsem do tvého lůna a rozsekal embryo na kusy.
Sloka 72:
Nejprve jsem rozsekal dítě v lůně na sedm kusů, ze kterých se stalo sedm dětí. Pak jsem každé dítě znovu rozsekal na sedm kusů. Milostí Nejvyššího Pána však žádné z nich nezemřelo.
Sloka 73:
Má drahá matko, když jsem viděl, že všech čtyřicet devět synů žije, byl jsem ohromen. Usoudil jsem, že to je druhotný výsledek tvé oddané služby, kterou jsi náležitě uctívala Pána Viṣṇua.
Sloka 74:
Přestože ti, kdo se zajímají pouze o uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství, nechtějí od Pána nic hmotného — a dokonce ani osvobození — Pán Kṛṣṇa plní všechny jejich touhy.
Sloka 75:
Konečným cílem všech tužeb je stát se služebníkem Nejvyšší Osobnosti Božství. Slouží-li inteligentní člověk nejdražšímu Pánu, který dává Svým oddaným Sám Sebe, jak by mohl toužit po hmotném štěstí, které lze získat i v pekle?
Sloka 76:
Ó má matko, nejlepší ze všech žen, jsem hlupák. Promiň mi, prosím, všechny přestupky, kterých jsem se dopustil. Tvých čtyřicet devět synů se narodilo nezraněných v důsledku tvé oddané služby. Jako nepřítel jsem je rozsekal na kusy, ale díky tvé vznešené oddané službě nezemřeli.
Sloka 77:
Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Indrovo dobré chování Diti zcela uspokojilo. Indra pak své tetě projevil úctu mnohonásobnými poklonami a s jejím svolením se i se svými bratry Maruty odebral na nebeské planety.
Sloka 78:
Můj milý králi Parīkṣite, na otázky, které jsi mi položil, jsem odpověděl co možná nejdůkladněji; zvláště co se týče tohoto čistého, příznivého vyprávění o Marutech. Nyní se mě můžeš dále ptát a já ti vysvětlím víc.