Śrīmad-bhāgavatam 6.17.15

Verš

ataḥ pāpīyasīṁ yonim
āsurīṁ yāhi durmate
yatheha bhūyo mahatāṁ
na kartā putra kilbiṣam

Synonyma

ataḥ — proto; pāpīyasīm — nanejvýš hříšného; yonim — do životního druhu; āsurīm — démonského; yāhi — jdi; durmate — ó ty nestoudníku; yathā — aby; iha — v tomto světě; bhūyaḥ — znovu; mahatām — vůči velkým osobnostem; na — ne; kartā — spácháš; putra — můj milý synu; kilbiṣam — nějaký přestupek.

Překlad

Můj milý, nestoudný synu, nyní se narodíš v nízké, hříšné rodině démonů, abys již nespáchal žádný další přestupek vůči vznešeným světcům tohoto světa.

Význam

Každý člověk si musí dávat velký pozor, aby se nedopouštěl přestupků u lotosových nohou vaiṣṇavů, z nichž je Pán Śiva nejlepší. Śrī Caitanya Mahāprabhu ve svých pokynech Śrīlovi Rūpovi Gosvāmīmu označil přestupek u lotosových nohou vaiṣṇavy výrazem hātī mātā, “šílený slon”. Když šílený slon vnikne do pěkné zahrady, celou ji zničí. Stejně tak když se člověk začne chovat jako šílený slon a dopouští se přestupků u lotosových nohou vaiṣṇavy, zastaví celý svůj duchovní rozvoj. Proto si každý musí dávat dobrý pozor, aby nepáchal přestupky vůči vaiṣṇavům.

Matka Pārvatī trestala Citraketua právem, neboť drze kritizoval svrchovaného otce, Mahādeva, který je otcem živých bytostí podmíněných v rámci tohoto hmotného světa. Bohyně Durgā je nazývána matkou a Pán Śiva otcem. Čistý oddaný má dbát na to, aby vykonával svou danou povinnost a nekritizoval ostatní. To je nejbezpečnější postavení. Má-li člověk naopak sklony kritizovat druhé, může se dopustit velkého přestupku v podobě kritizování vaiṣṇavy.

Jelikož byl Citraketu nepochybně vaiṣṇava, mohlo ho překvapit, že ho Pārvatī proklela. Proto ho bohyně Pārvatī oslovila jako syna (putra). Každý je synem matky Durgy, ale Durgā není obyčejnou matkou. Stačí malá vada v chování nějakého démona, a matka Durgā ho okamžitě potrestá, aby přišel k rozumu. To vysvětlil Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (7.14):

daivī hy eṣā guṇamayī
mama māyā duratyayā
mām eva ye prapadyante
māyām etāṁ taranti te

“Tuto Mou božskou energii, sestávající ze tří kvalit hmotné přírody, je těžké překonat, ale ti, kdo se Mi odevzdají, ji snadno překročí.” Odevzdat se Kṛṣṇovi znamená odevzdat se také Jeho oddaným, neboť nikdo nemůže být řádným služebníkem Kṛṣṇy, dokud není řádným služebníkem oddaného. Chāḍiyā vaiṣṇava-sevā nistāra pāyeche kebā — ten, kdo neslouží služebníkovi Kṛṣṇy, nemůže dosáhnout vznešeného postavení přímého Kṛṣṇova služebníka. Proto matka Pārvatī promlouvala k Citraketuovi přesně jako matka, která říká svému zlobivému dítěti: “Mé milé dítě, trestám tě proto, abys už nikdy nic takového neudělalo.” Tyto mateřské sklony trestat své dítě vidíme i u matky Yaśody, která se stala matkou Nejvyšší Osobnosti Božství. Matka Yaśodā trestala Kṛṣṇu tím, že Ho svázala a hrozila Mu proutkem. Matka má tedy povinnost kárat svého milovaného syna, dokonce i když se jedná o Nejvyššího Pána. Je třeba vědět, že matka Durgā měla právo Citraketua potrestat. Tento trest byl pro něho požehnáním, protože poté, co se narodil jako démon Vṛtrāsura, byl přemístěn přímo na Vaikuṇṭhu.