Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv šestý: Předepsané povinnosti lidstva » KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ

Śrīmad-bhāgavatam 6.16.6

Verš

yathā vastūni paṇyāni
hemādīni tatas tataḥ
paryaṭanti nareṣv evaṁ
jīvo yoniṣu kartṛṣu

Synonyma

yathā — stejně jako; vastūni — zboží; paṇyāni — určené k obchodování; hema-ādīni — jako například zlato; tataḥ tataḥ — z místa na místo; paryaṭanti — pohybuje se; nareṣu — mezi lidmi; evam — takto; jīvaḥ — živá bytost; yoniṣu — v různých druzích života; kartṛṣu — v různých hmotných otcích.

Překlad

Stejně jako se zlato a jiné zboží nákupem a prodejem neustále přemísťuje z místa na místo, živá bytost putuje v důsledku svých plodonosných činností celým vesmírem a je vpravována do různých těl v různých druzích života jedním otcem za druhým.

Význam

Již bylo vysvětleno, že syn Citraketua byl v minulém životě jeho nepřítelem a nyní se zjevil jako jeho syn jen proto, aby mu způsobil ještě krutější bolest. Však také jeho předčasná smrt vyvolala u otce bolestný nářek. Někdo může namítnout: “Jestliže byl králův syn jeho nepřítelem, jak je možné, že ho měl král tak rád?” Na to lze odpovědět příkladem, že když bohatství padne do rukou nepřítele, tyto peníze se stávají jeho přítelem. Může je pak použít pro své vlastní cíle; dokonce i na to, aby způsobil škodu jejich bývalému majiteli. Peníze tedy nepatří jedné ani druhé straně; peníze vždy zůstávají penězi, ale v různých situacích mohou být použity jako nepřítel či jako přítel.

V Bhagavad-gītě je vysvětleno, že živá bytost nedostává život od žádného otce ani matky. Od svého takzvaného otce i matky má zcela oddělenou totožnost. Působením zákonů přírody je donucena vstoupit do otcova semene a být vpravena do matčina lůna. Nevybírá si, jaký druh otce přijme. Prakṛteḥ kriyamāṇāni — zákony přírody ji nutí přicházet k různým otcům a matkám jako spotřební zboží, které se kupuje a prodává. Takzvaný vztah otce a syna je tedy aranžmá přírody, prakṛti. Nemá žádný význam, a proto se nazývá iluze.

Tatáž živá bytost někdy přijímá útočiště u zvířecího otce a matky a jindy u lidských rodičů. Někdy přijímá otce a matku mezi ptáky a jindy mezi polobohy. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto říká:

brahmāṇḍa bhramite kona bhāgyavān jīva
guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja

Živá bytost je život za životem trýzněna zákony přírody a putuje po celém vesmíru; dostává se na různé planety a prochází různými druhy života. Má-li to štěstí, nějakým způsobem přijde do styku s oddaným, který změní celý její život, a ona se pak vrátí domů, zpátky k Bohu. Proto je řečeno:

janame janame sabe pitā mātā pāya
kṛṣṇa guru nahi mile baja hari ei

Otce a matku dostává při převtělování různými těly každý, v každé podobě života — ať už jako člověk, zvíře, strom či polobůh. To není příliš obtížné. Obtížné je získat pravého duchovního mistra a Kṛṣṇu. Lidská bytost je proto povinna se chopit příležitosti přijít do styku se zástupcem Kṛṣṇy, pravým duchovním mistrem. Pod vedením duchovního mistra, duchovního otce, se pak může duše vrátit domů, zpátky k Bohu.