Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv šestý: Předepsané povinnosti lidstva » KAPITOLA ČTRNÁCTÁ

Śrīmad-bhāgavatam 6.14.22

Verš

evaṁ vikalpito rājan
viduṣā munināpi saḥ
praśrayāvanato ’bhyāha
prajā-kāmas tato munim

Synonyma

evam — takto; vikalpitaḥ — otázaný; rājan — ó králi Parīkṣite; viduṣā — velice učeným; muninā — filozofem; api — ačkoliv; saḥ — on (král Citraketu); praśraya-avanataḥ — z pokory hluboce skloněný; abhyāha — odpověděl; prajā-kāmaḥ — toužící po potomstvu; tataḥ — potom; munim — velkému mudrci.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi Parīkṣite, ačkoliv velký mudrc Aṅgirā věděl vše, položil králi tyto otázky. Král Citraketu, který si přál mít syna, se tedy s velkou pokorou hluboce poklonil a promluvil k mudrci následovně.

Význam

Jelikož obličej je ukazatelem mysli, světec dokáže pohledem na obličej druhého určit, v jakém stavu se jeho mysl nachází. Když se Aṅgirā Ṛṣi zmínil o králově pobledlém obličeji, král Citraketu vysvětlil příčinu své úzkosti následovně.