SB 6.1.8

tasmāt puraivāśv iha pāpa-niṣkṛtau
yateta mṛtyor avipadyatātmanā
doṣasya dṛṣṭvā guru-lāghavaṁ yathā
bhiṣak cikitseta rujāṁ nidānavit
Překlad slovo od slova: 
tasmāt — proto; purā — před; eva — vskutku; āśu — velice rychle; iha — v tomto životě; pāpa-niṣkṛtau — zbavit se reakcí za hříšné činnosti; yateta — měl by se snažit; mṛtyoḥ — smrt; avipadyata — nezatěžovaným nemocí a stářím; ātmanā — s tělem; doṣasya — hříšných činností; dṛṣṭvā — odhadující; guru-lāghavam — vážnost či lehkost; yathā — stejně jako; bhiṣak — lékař; cikitseta — léčil by; rujām — nemoci; nidāna-vit — odborník na stanovení diagnózy.
Překlad: 
Proto by měl každý rychle přijmout proces odčinění daný v śāstrách — dříve, než si pro něho přijde smrt, a dokud je jeho tělo dostatečně silné. Jinak bude ztrácet čas a reakce za jeho hříchy porostou. Stejně jako zkušený lékař určí diagnózu a léčí nemoc podle její vážnosti, člověk by měl podstoupit odčinění podle závažnosti svých hříchů.
Význam: 

Dharma-śāstry, jako je Manu-saṁhitā, předepisují, že vraha je třeba oběsit, pro odčinění obětovat jeho život. Dříve se lidé na celém světě tohoto systému drželi, ale jelikož se stávají ateisty, nyní od trestu smrti upouštějí. To není moudré. Zde je řečeno, že lékař, který ví, jak určit diagnózu nemoci, předepisuje léky, jaké jí odpovídají. Je-li nemoc velice vážná, lék musí být silný. Vražda je velice těžký hřích, a podle Manu-saṁhity je proto nutné vraha zabít. Zabitím projevuje vláda vrahovi milost, protože není-li zabit v tomto životě, bude zabit a podroben mnohonásobnému utrpení v příštích životech. Jelikož lidé nevědí o příštím životě a spletitém chodu přírody, vytvářejí si své vlastní zákony; správně by se však měli řádně seznámit se zavedenými příkazy śāster a jednat podle nich. V Indii se ještě dnes hinduisté často obracejí na zkušené učence o radu, jak odčinit hříšné činnosti, a proces zpovědi a odčinění existuje také v křesťanství. Odčinění je tedy zapotřebí a musí odpovídat závažnosti hříšných činů.