Śrīmad-bhāgavatam 6.1.51
Verš
liṅgaṁ śakti-trayaṁ mahat
dhatte ’nusaṁsṛtiṁ puṁsi
harṣa-śoka-bhayārtidām
Synonyma
tat — proto; etat — toto; ṣoḍaśa-kalam — vytvořené ze šestnácti částí (deset smyslů, mysl a pět smyslových předmětů); liṅgam — jemnohmotné tělo; śakti-trayam — důsledek působení tří kvalit hmotné přírody; mahat — nepřekonatelné; dhatte — dává; anusaṁsṛtim — téměř věčné kolování a převtělování do různých druhů těl; puṁsi — živé bytosti; harṣa — radost; śoka — nářek; bhaya — strach; ārti — utrpení; dām — což dává.
Překlad
Jemnohmotné tělo má šestnáct částí — pět poznávacích smyslů, pět činných smyslů, pět předmětů smyslového požitku a mysl — a je důsledkem působení tří kvalit hmotné přírody. Skládá se z nepřekonatelně silných tužeb, a proto způsobuje, že se duše převtěluje z jednoho těla do druhého a podstupuje životy lidí, zvířat a polobohů. Když získá živá bytost tělo poloboha, její život je plný radosti, když obdrží lidské tělo, neustále naříká, a dostane-li tělo zvířete, má vždy strach. Za všech okolností však ve skutečnosti trpí. Její utrpení se nazývá saṁsṛti neboli převtělování v hmotném životě.
Význam
Zde je vysvětlena podstata hmotného podmíněného života. Živá bytost jakožto sedmnáctý prvek život za životem osamoceně zápasí. Tento zápas se nazývá saṁsṛti neboli hmotný podmíněný život. V Bhagavad-gītě je řečeno, že hmotná příroda je nepřekonatelně silná (daivī hy eṣā guṇamayī mama māyā duratyayā). Trápí živou bytost v různých tělech, ale pokud se někdo odevzdá Nejvyšší Osobnosti Božství, vysvobodí se z tohoto zapletení, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (mām eva ye prapadyante māyām etāṁ taranti te). Jeho život tak bude úspěšný.