Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 6.1.31

Verš

vikarṣato ’ntar hṛdayād
dāsī-patim ajāmilam
yama-preṣyān viṣṇudūtā
vārayām āsur ojasā

Synonyma

vikarṣataḥ — vytahující; antaḥ hṛdayāt — ze srdce; dāsī-patim — manžela prostitutky; ajāmilam — Ajāmila; yama-preṣyān — poslové Yamarāje; viṣṇu-dūtāḥ — služebníci Pána Viṣṇua; vārayām āsuḥ — zakázali; ojasā — hromovými hlasy.

Překlad

Služebníci Yamarāje chtěli vytáhnout duši z hloubi srdce Ajāmila, manžela prostitutky, ale poslové Pána Viṣṇua, Viṣṇudūtové, jim to hromovými hlasy zakázali.

Význam

Vaiṣṇavu — toho, kdo se odevzdal lotosovým nohám Pána Viṣṇua — neustále chrání Viṣṇuovi služebníci. Jelikož Ajāmila volal svaté jméno Nārāyaṇa, nejenže za ním Viṣṇudūtové ihned přišli, ale navíc okamžitě nařídili Yamadūtům, aby se ho nedotýkali. Pronikavými hlasy jim pohrozili, že budou-li se i nadále snažit vytáhnout Ajāmilovu duši z jeho srdce, čeká je trest. Služebníci Yamarāje mají pravomoc nad všemi hříšnými živými bytostmi, ale poslové Pána Viṣṇua, Viṣṇudūtové, mohou potrestat každého — včetně Yamarāje — jestliže ukřivdí vaiṣṇavovi.

Materialističtí vědci nevědí, kde v těle mohou se svými hmotnými přístroji najít duši, ale tento verš jasně vysvětluje, že duše se nachází v hloubi srdce (hṛdaya). Srdce bylo to místo, odkud se Yamadūtové snažili vytáhnout duši Ajāmila. Dále se dozvídáme, že Nadduše, Pán Viṣṇu, rovněž sídlí v srdci (īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati). V Upaniṣadách je řečeno, že Nadduše a individuální duše žijí na stejném stromě těla jako dva ptačí přátelé. Nadduše je označována jako přítel, protože Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je k původní, individuální duši tak laskavý, že ji při jejím převtělování z jednoho těla do druhého doprovází. Navíc pro ni prostřednictvím māyi vytváří další tělo, které odpovídá její touze a karmě.

Srdce je mechanické zařízení. Pán říká v Bhagavad-gītě (18.61):

īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ
hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati
bhrāmayan sarva-bhūtāni
yantrārūḍhāni māyayā

“Nejvyšší Pán sídlí v srdci každého, ó Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jsou usazené jakoby na stroji vytvořeném z hmotné energie.” Yantra znamená “stroj”, jako například automobil. Řidičem stroje v podobě těla je individuální duše, která je zároveň jeho pánem a majitelem, ale svrchovaným majitelem je Nejvyšší Osobnost Božství. Tělo vytváří māyā (karmaṇā daiva-netreṇa) a podle toho, jak živá bytost jedná v tomto životě, pro ni bude vytvořen další stroj; znovu pod dozorem daivī māyi (daivī hy eṣā guṇamayī mama māyā duratyayā). Ve vhodnou dobu bude neprodleně zvoleno další tělo a individuální duše se společně s Nadduší přemístí do tohoto příslušného tělesného stroje. Tak probíhá převtělování. Během přechodu duše z jednoho těla do druhého ji odvedou služebníci Yamarāje do určitého pekla (naraka), aby si zvykla na podmínky, ve kterých bude žít ve svém příštím těle.