Śrīmad-bhāgavatam 5.3.9
Verš
Synonyma
tat — to; yathā — jako; bāliśānām — hlupáků; svayam — Tebou Samotným; ātmanaḥ — vlastní; śreyaḥ — blaho; param — nejvyšší; aviduṣām — těch, kdo neznají; parama-parama-puruṣa — ó Pane pánů; prakarṣa-karuṇayā — hojnou, bezpříčinnou milostí; sva-mahimānam — Svou osobní slávu; ca — a; apavarga-ākhyam — zvanou apavarga (osvobození); upakalpayiṣyan — chceš dát; svayam — Osobně; na apacitaḥ — neuctívaný správně; eva — ačkoliv; itara-vat — jako obyčejná osoba; iha — zde; upalakṣitaḥ — (jsi) přítomný a (námi) viděný.
Překlad
Ó Pane pánů, co se týče vykonávání dharmy, arthy, kāmy a mokṣi (procesu osvobození), jsme zcela nevědomí, neboť neznáme skutečný cíl života. Zjevil ses nám Osobně jako ten, kdo vyžaduje uctívání, ale ve skutečnosti jsi zde přítomný jen proto, abychom Tě mohli vidět. Přišel jsi ze Své hojné a bezpříčinné milosti, abys posloužil našim cílům, našemu zájmu, a přinesl nám prospěch v podobě Své osobní slávy zvané apavarga, osvobození. Přišel jsi, přestože Tě ze své nevědomosti neuctíváme správně.
Význam
Pán Viṣṇu byl Osobně přítomný v obětní aréně, ale to neznamená, že sledoval Svůj vlastní prospěch. Stejný účel má přítomnost arcā-vigrahy, Božstva v chrámu. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se nám ze Své bezpříčinné milosti představuje, abychom Ho mohli vidět. Jelikož náš pohled není transcendentální, nevidíme Pánovu duchovní sac-cid-ānanda-vigrahu, a On proto ze Své bezpříčinné milosti přichází v podobě, kterou můžeme vnímat. Jelikož jsme schopni vidět pouze hmotné předměty, jako je kámen a dřevo, Pán na sebe bere podobu z kamene a dřeva, prostřednictvím které přijímá naši službu v chrámu. To je projev Jeho bezpříčinné milosti. I když Sám nemá o tyto věci zájem, přesto jedná tak, jak jedná, aby přijal naši láskyplnou službu. Ve skutečnosti Mu ani nejsme schopni nabídnout vhodné předměty pro Jeho uctívání, jelikož jsme zcela nevědomí. Pán se zjevil v obětní aréně Mahārāje Nābhiho ze Své bezpříčinné milosti.